autor: unverdorben
O tulipánech a dalším poprvé
Laura se neozvala a ani Tom se neozval jí. Zvykl si vysávat, protože Georg se s tím nechtěl obtěžovat, když pískomilové stejně pořád vyhazovali podestýlku z terárií.
Tom se zase nedokázal obtěžovat vysvětlovat kamarádovi, že pískomilové za nepořádek na podlaze v kuchyni určitě nemohou. Když měl chuť, uklízel, když měl chuť, dal si pivo, a když se mu chtělo, přišel domů. Většinou přišel domů dřív, než v televizi začaly běžet trháky, ale o to nešlo.
Zvykl si na Georgovy vousy v umyvadle a na to, že v polovině případů bylo mléko zkyslé, když si ho nalil na kukuřičné lupínky, aniž by ho předtím ochutnal. Nebyly tam žádné duhy ani housle a už vůbec ne sexy blondýnky, kvůli kterým by jeho ex oněměla jako v reklamě na coca colu zero, ale s tím se Tom dokázal smířit. Koneckonců v padesáti procentech případů dostal slušnou snídani, snědl víc zmrzliny než rozmazlené šestileté dítě a občas se v obchůdku zastavil Bill, který se vždycky ptal po sezamové zmrzlině a pokaždé byl oblečený jako Vrána na cestě na večírek pro dospělé.
Bill nepracoval pravidelně, takže pro Toma to byla hra náhody, kdykoli si vystřídal směnu s jedním ze šéfů. Kdyby nebylo tak těžké vysvětlit proč, Tom by se ho na jeho rozvrh zeptal. Bill ho zaujal. Tom se už setkal se spoustou gayů, hlavně proto, že byl jediný heterosexuál, kterého Georg znal. Také se setkal s Goths. Nebo Glam pankáči či čímkoliv jiným, k čemu se Bill oficiálně řadil. Tom si také znovu začal s dívkami, poté co spolu strávili noc v různých fázích opilosti. Bylo to celkem pět dívek, abychom to upřesnili, a žádná z nich se nechovala, jako by se jejich sex na jednu noc nikdy nestal. Julie se sice snažila dělat, jako by se nic nestalo, ale bylo to jiné. Bill se takhle nechoval. Bill si dopřál svou milovanou sezamovou zmrzlinu, usmál se na něj a odešel, jako by si Tom jejich společný románek jen vysnil.
„Co chceš, aby udělal? Pozvat tě na rande?“ Zeptal se Georg, když o tom jednoho večera Tom začal. Vytáhli menší z Georgových gaučů na balkon a u pizzy sledovali skupinku dětí, které hrály na chodníku fotbal.
Tom zavrtěl hlavou a olízl si mastné prsty.
„To je tak, víš,“ pokračoval Georg. „Potkáte se, vyspíte se spolu a zase si jdete každej svou vlastní cestou. Jedna z mnoha výhod toho, když je člověk gay.“
„Takže je mu to jedno,“ uzavřel Tom a cítil se lehce uražený.
Georg si odfrkl. „Hele,“ řekl. „Jo, je mu to jedno. Ale to neznamená, že jsi byl špatnej nebo tak něco. Jde jen o to, že někdy ani nevíš, jak se ti chlapi, se kterejma šukáš, jmenujou. A když se potkáte za takovejch okolností, jako jste se potkali vy dva, určitě si nebudete narušovat svůj prostor jen proto, že náhodou pracujete ve stejný ulici.“
Tom se zamyslel a řekl: „Je to zvláštní, když se k tobě někdo takhle chová.“
Georg šťouchl svým ramenem do Tomova. „Jsi zvyklej jen na ženský, musí ti to připadat divný.“
Tom si znovu kousl do pizzy a protahoval žvýkání, jak jen to šlo. Nikdy o tom takhle nepřemýšlel. Vlastně na to teď ani náhodou nechtěl myslet. Byl už bez Laury dost dlouho na to, aby ho přestalo náhodně píchat v hrudi, a dařilo se mu dobře.
„Jak se má Gustav?“ Zeptal se, pohodlněji se usadil a nechal se unášet Georgovým nadšením ze svého přítele.
***
Jediná rudá růže by byl špatný nápad – na jednu stranu. Na druhou stranu byl Tom ztracený, pokud šlo o „řeč květin“, a nechtěl nikomu kondolovat nebo snad urazit, to ani omylem. Lilie byly hezké, ale také dost těžkopádné. Hortenzie byly příliš kulaté. Orchideje vyjadřovaly Billovu extravaganci, ale Tom nemohl najít žádnou jen čistě v černé barvě. Nakonec se spokojil s bílým a oranžovým tulipánem, jelikož na cedulce vedle nich bylo napsáno „tuliby“ s b – to muselo být znamení.
Pečlivě je schoval pod umyvadlo v zadní místnosti obchodu a držel si palce, aby byl dnes Bill v práci. Byla slunečná sobota a dovnitř přicházela spousta turistů, kteří zkoušeli Tomovu špatnou angličtinu. Většina z nich sama nebyla rodilými mluvčími a jeho tvrdý přízvuk jim připadal docela roztomilý, ale jeden Američan, který si velikostí peněženky vynahrazoval velikost ve spodních partiích, nebral Tomovo neškodné flirtování s jeho přítelkyní vůbec dobře. Naštěstí pro Toma zákazníci stojící za Mr. Bohatým & Údajně slavným projevili soucit a požádali Američana, aby se laskavě pohnul, protože i oni chtěli zmrzlinu.
Bill se však neobjevil ani kolem oběda, ani později odpoledne. Tom byl celý den relativně klidný, ale když se blížil čas zavíračky a Sercan zavolal, že bude mít zpoždění, trochu znervózněl. V sobotu se zmrzlinárna i obchod zavíraly současně a úklid zmrzlinárny byl obvykle časově náročnější než úklid nějakého oblečení. Když Sercan konečně vstoupil na scénu a blábolil něco o dopravě a hloupých policistech, Tom už byl jako na trní.
„Už jsem umyl automat i pult a spočítal jsem peníze a…“
„A teď už chceš jít, co?“ Přerušil ho Sercan.
„Jestli to neva?“
„Běž a pozdravuj ode mě tu šťastnou,“ řekl Sercan, než se vrátil ke svému proslovu o dopravě, tentokrát však klidněji než před tím.
Tom rychle popadl bundu a kytici a cestou ke dveřím Sercanovi poděkoval. Na patnáct metrů dolů ulicí mu zbývalo deset minut, a kdyby venku na polštářích neseděli lidé, přesto by utíkal.
V obchodě bylo stále plno zákazníků. Vmáčknout se mezi ně a připravit prodavače o nervy se nezdálo být jako dobrý plán, a tak se Tom posadil na jednu ze židlí před vchodem. Protože figurína s plynovou maskou mu bránila ve výhledu na pokladnu, nemohl Tom dělat nic jiného než si hrát s rukama a čekat. Po chvíli vyšla z obchodu vnadná dáma v přiléhavých zelených šatech s několika nákupními taškami a dvěma muži v oblecích v závěsu. Za nimi následovala řada stejně ne úplně obyčejných lidí, kteří se na chodník trousili ve skupinkách po jednom až třech. Patnáct minut po zavíračce zachytil Tom u dveří stín, který otočil svazkem klíčů. Pak se rozhostilo ticho a po něm ještě větší.
Když už byla Tomova trpělivost u konce, klíče se znovu otočily a dveře se otevřely. Tom vstal a uvolnil cestu modrovlasé dívce, ženě kolem padesátky v žakárovém korzetu a Billovi, který po něm střelil nechápavým pohledem. Tom počkal, až se všichni tři rozloučí a dívka se ženou odejdou každá jiným směrem, a pak podal Billovi tulipány.
„Pro tebe,“ řekl, když si je Bill hned nevzal. Když o tom tak přemýšlel, jakákoli květina byl špatný nápad.
Bill si tulipány z jeho ruky opatrně vzal a prohlížel si je, jako by mohly každou chvíli explodovat. „Díky,“ řekl a v hlase se mu zračil zmatek.
„Myslím, že tě nemůžu krmit nějakejma řečma o tom, jak jsem je viděl a hned jsem si na tebe vzpomněl,“ zavtipkoval Tom. Vlastně se snažil vtipkovat, a to bez úspěchu, protože Billova tvář zůstala strnulá. „Ehm, jde o to, že jsem si říkal, že bychom spolu mohli někdy zajít na kávu. Třeba teď?“
Bill naklonil hlavu na stranu a Tom čekal úsměv nebo olíznutí rtů, ale nic z toho nepřicházelo. „Myslím, že ne,“ řekl Bill po chvilce ticha.
„Okay, tak možná někdy jindy? Asi jsi teď unavenej, promiň, to mi nedošlo.“ Tom se ze všech sil snažil udělat co nejlepší štěněčí oči, které vždycky na dívky platily.
Bohužel Bill nebyl žádná holka. Přičichl ke květinám, zíral na Toma tak dlouho, až v něm vyvolal neklid, který přerostl všechny meze únosnosti, a nakonec se mu je pokusil vrátit.
„Ne, nech si je,“ odmítl Tom a přál si, aby se mohl propadnout do země.
Opět si vysloužil dlouhý pohled. Pak Bill zamumlal skoro neslyšně slova rozloučení a nechal ho tam stát.
Tom se rychle rozhlédl kolem sebe, jestli se mu někdo nesměje, ale nikdo si ho nevšímal. Jeho pocity to však nijak nezlepšilo. Přehodil si bundu přes rameno a vydal se do Georgovu bytu. Jeho štěněčí oči potřebovaly trochu péče, o tom nebylo pochyb.
***
Ačkoli byl Tom do morku kostí v rozpacích, byl by to Georgovi řekl výměnou za pár mužných slov útěchy, ale Georg nebyl doma. Na vzkazu na kuchyňském stole stálo, že je Gustavovi rodiče pozvali na večeři a že budou spát u Gustava. Tom si tedy vzal z ledničky nějaké pivo a jídlo a sedl si se sendvičem před notebook. Ve skutečnosti to byl Georgův notebook, ale Georg vyznával velmi uvolněnou politiku „co je moje, to je tvoje“; natolik uvolněnou, že si uložil všechna hesla a svůj účet chránil složitým kódem „C“.
Tom náhodně surfoval, zkontroloval poštu a podíval se na trailer k filmu Batman, Temný rytíř povstal. Pak se na trailer podíval znovu a začal se nudit. Plánoval, že by se přesunul do nějaké malé kavárny, možná do Starbucks. Hrbení se nad obrazovkou s alkoholem v ruce však těmto plánům úplně neodpovídalo. Možná by měl prostě udělat to, co je společensky vhodné, a podívat se po nějakém pornu.
Tom si lokl z láhve, a přitom otevřel historii prohlížeče. Když bude mít štěstí, Georg surfoval na společných stránkách s hetero i homosexuální tématikou, aby po sobě nemusel uklízet.
Podle historie Georg používal internet jen pro máloco jiného než pro stránku s názvem planetromeo.com a navzdory nepravděpodobnosti, že by se za tímto názvem skrývaly sexy kočky, na ni Tom kliknul. Byl přesměrován na modře schematizovanou stránku, kde na něj zíral Ital s laníma očima. S dalším lokem piva se Tom přihlásil na Georgův účet a málem nadskočil, když se z reproduktorů ozvalo zacinkání. Georg, ne, Grexxx měl dvanáct nových zpráv. Toma lákalo otevřít je, ale nechal je být a snažil se přijít na to, jak se v tom zorientovat. Chvíli mu trvalo, než našel možnost vyhledávání, a když ji našel, trochu si začal přát, aby se mu to nepovedlo. Nejenže uživatelská jména nenechávala příliš prostoru pro představivost, pokud šlo o to, co všichni ti kluci hledali, Tom byl také vděčný za každý obrázek, na kterém byl vidět něčí obličej a jenom obličej. Než si na navigaci zvykl natolik dobře, aby našel sekci se seznamem 100 nejlepších uživatelů v kategoriích jako krásný obličej, skvělé tělo, šťavnatý zadek a sexy penis, musel si dát další pivo.
Opatrně listoval stránkami a mžoural přitom jako čumilové pozorující vlakové neštěstí. Když byl v polovině třetí lahve, vytáhl podrobné vyhledávání, bezostyšně přehlédl všechny možnosti, které se ubíraly cestou „poloha“ nebo „fisting – ano, ne?“, a zbytek vyplnil podle svého nejlepšího vědomí. Výsledky stále zaplňovaly dvacet stránek, takže porno vypadalo jako ideální způsob, jak strávit večer. Kdyby však zvědavost zabíjela, Tom by se určitě stal další obětí, když prohledával profilové fotky a hledal známou tvář.
Na straně 13 měl štěstí a kliknutím zvětšil malou ikonku. Byl tam, ležérně roztažený v křesle v obýváku, v jedné ruce cigáro, ve druhé počítačovou myš. Bill se neusmíval, ale hlavu měl lehce skloněnou a díval se někam pod kameru. Tom rychle zkontroloval ostatní fotky a podivně se mu ulevilo, když byl na všech kompletně oblečený.
Tato úleva však ochabla, když si přečetl text vedle obrázků. ´Satisfaction_deLuxe´ mluvil německy a anglicky, měl světlé blond vlasy, hnědé oči, piercing a tetování a štíhlé atletické tělo. Byl nezadaný, hledal pouze sex, a rubrika, v níž ostatní hovořili o svých koníčcích nebo oblíbených jídlech, zcela chyběla. Místo toho se Tom okamžitě dozvěděl, že má penis velikosti L, neobřezaný, že rád šuká nahoře i dole a že bezpečný sex je nutností, lehké S&M možná. Tom ve spěchu zavřel nejen záložku, ale celý prohlížeč a tupě zíral na výchozí plochu, kde byl obrázek pláže. Porno nikdy nebylo lepším nápadem než teď.
***
Když si Bill v pondělí přišel pro svou sezamovo-vanilkovou dávku, Tom se před ním poprvé dokázal chovat nenuceně a znuděně. Nemohl si nevšimnout, že si Bill opravdu odbarvil svůj mohawk na popelavě blond, ale raději by si ukousl jazyk, než aby řekl něco ve smyslu: „Ah, ty jsi byl u kadeřníka? Vypadá to skvěle!“ Zaprvé proto, že to ve skutečnosti skvěle nevypadalo, a zadruhé proto, že bylo nadmíru uspokojivé, když se Bill tvářil, jako by čekal, že mu Tom složí kompliment.
Tom udržel své nervy na uzdě celé dva dny, možná tři; zpětně si nebyl jistý, jak a kdy se to začalo hroutit. Bill však Toma dál ignoroval, ne; dál ignoroval, že se s Tomem seznámil mnohem důvěrněji, než že se při přebírání drobných lehce dotkl jeho ruky, což mělo za následek, že ho Tom nazval ignorantským sráčem. Samozřejmě ne v krámku. Tom klečel s Georgem na podlaze v obývacím pokoji a čistil terária.
„Můžeš mi říct, o kom to mluvíš?“ Zeptal se Georg poté, co několik minut poslouchal Tomovo mumlání.
„O Billovi,“ procedil Tom mezi zuby a vyklepal seno z kolečka pro pískomila.
Georg se posadil na paty, poškrábal se na hlavě a přitom přemýšlel. „Oh, ten Bill,“ vykřikl nakonec. „Co zase provedl?“
Tom se rozhodl otázku nevnímat a věnoval se čištění misek na krmivo.
Georg to naštěstí nechal plavat a téma už nevytahoval, ačkoli k tomu měl nejednu vhodnou příležitost.
Nakonec to byl Tom, kdo se k tomu vrátil a řekl Georgovi, co se stalo. Jako správný kamarád projevil Georg soucit, ale ne bez toho, aby se incidentu s květinami také dobře nezasmál.
„Proč se s ním prostě nesetkáš na nějaký akci, kam půjde,“ navrhl Georg, když se přestal usmívat od ucha k uchu, a vrátil se do vážného módu.
„A to bude jako kde?“ Zeptal se Tom.
„To se dá snadno zjistit,“ řekl Georg a měl pravdu. Stačilo si na té protivné webové stránce znovu najít Billův profil a podívat se na „kluby a akce“, na které se chystal.
„Tady, koukej.“ Georg najel kurzorem nad horní část krátkého seznamu. „Youngster Sex Party v úterý ve Stahlrohru.“
„Co je Youngster?“
„Youngster znamená, že tam můžou jen kluci mladší osmadvaceti. Tobě je teprve dvaadvacet, takže je to v pohodě.“
„Ale úterý je dneska,“ namítl Tom pokorně.
„A začíná to za hodinu. Měl by ses jít radši ihned osprchovat,“ řekl Georg, aniž by ho Tomova neochota odradila. Zahnal ho do koupelny, a když se Tom s horkou, vlhkou kůží opět vrátil, měl už pro něj nachystané oblečení.
„Žádnej dress code tam není. Jen musíš vypadat hezky a čistě. Kde máš ten svůj černobílej šátek? S ním tvoje dredy vypadaj mnohem víc sexy.“
Toma zamrazilo, když slyšel z Georgových úst taková slova, ale rychle pochopil, že je jeho přítel rozhodnutý a neměl odvahu mu jakkoliv vzdorovat. Nechal se navléknout do „slušivého oblečení“, uvázal si šátek a snášel Georgovo vysvětlování o správném použití kondomů a lubrikantu, jež mu dal cestou do klubu.
Georg ho doprovodil až ke vchodu a nehnul se z místa, dokud Tom nezmizel uvnitř budovy.
autor: unverdorben
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
