autor: unverdorben
O seznámení s přáteli a hlodavci
Cestou do DVD půjčovny zjistili, že mají hodně společného. Dávali přednost sladkému popcornu a tacos se salsou, měli chuť vraždit, kdykoli si lidé během promítání v kině povídali, a celkově měli dost podobný vkus na filmy. Tomovi se obzvlášť ulevilo zejména v tom posledním bodě a připadal si hloupě, protože očekával, že Bill bude dávat přednost holčičím filmům a sentimentálním romantickým snímkům.
Cestou zpátky si v malém přeplněném supermarketu koupili nějaké občerstvení a colu a poprvé to nebyl jen Tom, kdo si vybral přeslazenou verzi tohoto nealkoholického nápoje, ale i jeho společník.
„Z umělejch sladidel mě bolí hlava,“ vysvětlil Bill nonšalantně.
Když se vrátili do bytu, otevřeli okna a mezi zbytky snídaně naaranžovali všechny chipsy, gumové červíky a schoulili se na posteli.
Bill vlastnil jen starou elektronkovou televizi, ale byla masivní a měla obrovskou obrazovku. Během prvního filmu oba mlčeli. To, že neslyšeli žádné šuškání ani vzdychání, když motorky narážely přímo do cihlových zdí nebo když se z jednoduchých zbraní střílelo stokrát za sebou bez opětovného nabití, Toma dostalo natolik, že i on sám držel jazyk za zuby. A ani Bill se k němu nelísal.
Zato hned v polovině druhého filmu se přisunul k Tomovi, vzal ho za ruku a obtočil si ji kolem ramen.
Tom tak nějak čekal, že bude pokračovat tím, že mu položí ruku do klína, ale mýlil se.
Zvládli celé tři filmy, u kterých pozobávali, kouřili a dotýkali se bokem, ale jinak nic.
„Další už nezvládnut,“ zakňučel Bill, když běžely titulky posledního filmu. „Jsem celej ulepenej. Potřebuju sprchu.“
Tom sledoval, jak se zvedl a líně se protáhl. „Už bych měl jít,“ řekl opatrně.
Bill se okamžitě otočil a s nakrčeným obočím se na něj zadíval. „Chceš, abych se sprchoval sám?“ Zareagoval okamžitě, jako by mu Tom navrhl, aby si nechal udělat prsní implantáty.
Kdo byl Tom, aby na takové pozvání řekl ne? Nechal se vytáhnout na nohy a vešel do koupelny, která byla hezká a čistá, ale beznadějně přeplněná nejrůznější kosmetikou. Tom si nemohl pomoct, ale rychle si prohlédl Billův obličej, ale žádné tlusté vrstvy korektoru ani tužky, jak napovídala malá paletka pod zrcadlem, tam nebyly. Kromě trochy řasenky žádný make-up neviděl, alespoň ne s laickými znalostmi průměrného chlapa.
Bill se bez okolků nebo sebemenšího náznaku ostychu svlékl a oblečení nakupil na víko záchodu. „Taky bychom si mohli dát vanu, víš?“ Řekl a otočil se k Tomovi, který si dal záležet, aby se nepodíval dolů. „Co bys radši?“
„Ty se osprchuješ a já tu počkám?“ Odpověděl Tom poté, co pečlivě zvážil své možnosti.
Bill naklonil hlavu na stranu. „Společná sprcha se na druhým rande moc nedělá, co?“ zašeptal.
„Ne, to úplně ne.“
Bill si povzdechl tak, jak by si měl povzdechnout nad zbraněmi a kolizemi motorek, protáhl se kolem něj a vlezl do sprchy. Když pustil vodu, skleněná kabina se rychle zamlžila a poskytla Tomovi jen mlhavý pohled na jeho nahé tělo.
Poté, co Tom odsunul několik flakónů a lahviček s krémem, posadil se na kraj vany a přemýšlel, jak moc bylo Billovo zklamání jen hrané.
„Možná bych měl přece jen odejít,“ řekl Tom, když Bill vypnul vodu, aby se namydlil. „Takže… třetí rande můžem mít zítra. Jestli ještě chceš.“
Chvíli neslyšel nic než zvuk mokrých rukou dotýkajících se stejně mokré kůže. „Kolik je hodin?“ Zeptal se nakonec Bill a jeho hlas se ve sprchovém koutě lehce odrážel.
Tom vytáhl ze zadní kapsy mobil. „Skoro sedm, proč?“
Bill místo odpovědi znovu pustil vodu a nechal Toma čekat, dokud nebude hotový. Vyšel z koutu mokrý a rozhodně nespěchal, aby se zakryl. Kdyby se nepohyboval tak ležérně, Tom by přísahal, že se ho pokoušel svést.
„A co tohle: teď půjdeš domů,“ řekl Bill, když si konečně omotal ručník kolem boků. „Trochu se prospíš a kolem jedný půjdeme ven?“
„Ehm,“ namítl Tom výmluvně a snažil se odvést svou pozornost od těch zatracených tetování zpět k jejich rozhovoru.
„Jedna hodina už bude zítra,“ řekl Bill.
„Ale ne do Stahlrohru,“ vzdal se nakonec Tom a Bill se tiše zasmál.
„Jen si dáme koktejly, slibuju.“
***
Když Tom o několik hodin později vyzvedl Billa na místě jejich setkání a přitáhl si ho do těsného objetí, nedotýkalo se jeho tváře nic jiného než hladká kůže. Strniště, které měl Bill celý den, bylo pryč, stejně jako jemné líčení. Kdyby byl Billův obličej méně hranatý, těžké oční stíny a profesionální úprava vlasů by z něj určitě udělaly výjimečně vysokou dívku.
„Wow,“ vydechl Tom. „Vypadám vedle tebe jako vandrák.“
„Je to hned za rohem,“ řekl Bill, ignoroval Tomova slova a místo toho ho vedl dál ulicí.
Nebýt malé duhové nálepky na dveřích, Tom by si vůbec nemyslel, že místo, kam vstoupili, je gay bar. Interiér se pohyboval někde mezi moderním a útulným. Nebyly tu žádné růžové nadýchané stěny a barman se tvářil jen neutrálně. Pouze dva stoly byly obsazeny obyčejnými mladými muži, kteří si jich při vstupu nevšímali. Jestli na tomhle místě něco křičelo „gay“, pak Tom musel uznat, že to bylo jeho vlastní rande.
Vklouzli do zadního boxu, objednali si něco k pití a studovali okolí. Tedy Tom studoval okolí, zatímco Bill studoval jeho a trpělivě čekal, až se aklimatizuje.
„Když mi bylo šestnáct, tak jsem sem dost často chodíval,“ řekl nakonec Bill, když míchal svůj koktejl brčkem.
„Vážně? Moje máma by mě zavřela doma až do maturity, kdyby věděla, že jsem jako nezletilej chodil do baru.“
„Takže to znamená, že jsi nechodil do barů, nebo to znamená, že to nikdy nevěděla?“
„Znamená to, že jsem měl dost často domácí vězení,“ povzdechl si Tom a vychutnával si Billovo tiché pochechtávání.
Postupem času se podnik zaplnil, většinou lidmi, kteří přišli na večírek nebo z něj. Tom mezi nimi zahlédl celkem dvě ženy.
„Možná to bude znít hloupě,“ upozornil Billa. „Ale odkdy víš, že jsi gay?“
Bill na něj zvedl obočí a ochutnal trochu cukru z okraje své sklenice. Pokud se něco zdálo být alespoň částečně jedlé, Bill to samozřejmě musel ochutnat. „Odkdy víš, že jsi hetero?“ Zeptal se hlasem, kterému se Tom chtěl vyhnout.
„Odjakživa. Ale jak tu teď s tebou takhle sedím, možná jsem se docela spletl. Chci říct, měl jsi někdy něco s nějakou holkou?“
Bill s laskavým úsměvem odložil skleničku a sesunul se zpátky na své místo. „Třikrát,“ řekl a zvedl stejný počet prstů. „Moje poprvý vlastně bylo s holkou a bylo to hrozný. Vážně jsem pak uvažoval, že se stanu mnichem. Když jsem to dělal s holkou podruhý, byl jsem opilej do němoty a ona taky. Moc si z toho nepamatuju. A po třetí to bylo na dovolený s kamarádkou, která mě tak dlouho otravovala, abych se s ní vyspal, až jsem to udělal.“
„A to fungovalo?“
Bill si odfrkl. „Proč by to nemělo fungovat? Měl bys vědět, že představivost je mocná věc.“
Tomovi chvíli trvalo, než pochopil, co tím chtěl říct. „Já si nic nepředstavuju,“ bránil se.
„Ne?“ Bill se odmlčel, narovnal záda, a pak se zase shrbil.
„Pojď.“ Tom se uvelebil na polštářku vedle něj. „Pojď sem.“
Bill chvíli váhal, ale když mu vyhověl, Tom se k němu hned naklonil a políbil ho. Billovo překvapené zamňoukání mu v příjemném chvění přeběhlo po páteři a přimělo ho polibek prohloubit, dokud se Bill neodtáhl a těžce nedýchal. „Ke mně, nebo k tobě?“ Zavrněl.
***
I kdyby se pískomilové celou dobu nedívali poněkud nechápavě na svět za skleněnými stěnami své klece, určitě by se tak stalo, když Tom vtrhl do obýváku a nedokázal od sebe Billa udržet v bezpečné vzdálenosti.
Přirozená zdvořilost ho cestou do Georgova bytu ušetřila obtěžování na veřejnosti, ale jakmile se ocitli na druhé straně dveří, Bill se na něj prakticky vrhl.
„Dáš si něco k pití?“ Zvládl Tom říct mezi žhavými polibky a dělal, co mohl, aby nezakopl o vlastní nohy, zatímco byl tlačen pozpátku směrem ke gauči.
„Chci?“ Vydechl mu Bill na krk a spokojeně se usmál, když Tomovy nohy narazily do pokoje.
„Přesně na to se ptám.“ Tom věděl, že to zní hloupě. Když vás ochotný protějšek v podobě nádherné dámy pobízel, abyste si sedli na zadek, a lezl vám po klíně jako kočka, která hledá svou smetanu, byly klady a zápory jakéhokoliv nápoje zcela irelevantní. Vlastně by bylo lepší držet pusu úplně zavřenou a užít si tu show v tichosti. Zavřel oči, snažil se uklidnit a uvolnit se pod Billovýma putujícíma rukama.
„Tak tohle je on,“ ozval se náhle hlas z chodby.
Tomovy oči se ve vteřině znovu otevřely a veškeré vzrušení okamžitě zmizelo. Natáhl krk, aby se mohl podívat za Billa, a ve dveřích spatřil Georga, jak se ležérně opírá o rám dveří.
„Docela fešák,“ dodal jeho kamarád, jako by vešel jen tak dovnitř, když si Tom čistil zuby.
„A ty jsi?“ Zeptal se Bill a sedl si zpátky na Tomův klín, než se mu krev stačila vrátit do mozku.
„Já jsem Georg,“ řekl, vstoupil do místnosti a podal mu ruku.
Tom, kompletně mimo, sledoval, jak mu Bill se souhlasným přikývnutím potřásl rukou.
„Jsem Tomův spolubydlící, abych tak řekl,“ dodal a svalil se do křesla. „Hodně jsem o tobě slyšel.“
Tomovi se chtěl propadnout do země, hned teď a tady.
Bill mu však jednou rukou jemně masíroval pravé rameno, zjevně naprosto v pohodě s jejich nezvaným divákem.
„Vážně?“ Zeptal se a podíval se přímo na Toma. „A co jsi slyšel?“
„Že by měl odsud někdo rychle přesunout svou prdel,“ zavrčel Tom.
„Oh, on si myslí, že jsi krásnej,“ ušklíbl se Georg a protáhl každou slabiku posledního slova. „Zvlášť se mu líbí tvoje…“ odmlčel se a ukázal na Billovo pozadí. „To, co mám přesunout, chápeš, ne?“
„Georgu, přísahámbohu, jestli hned neodejdeš…“
„A taky mi řekl, že hodně dobře kouříš.“
Tom by se nedivil, kdyby během následující vteřiny dostal facku následovanou několika urážkami a rozzuřený Bill si nadobro odstěhoval svůj sladký zadek z jeho života.
Ale místo, aby Bill ztropil scénu, se jen uchechtl a pohladil Toma po tváři, jako by řekl něco mimořádně sladkého.
„Seš zadanej?“ Zeptal se Bill Georgovým směrem a přidal tak na seznam Tomových obav další matoucí obavy.
„Jo.“
„Tak proč se na pár hodin nesejdete?“ Navrhl mu Bill sladce.
Georg se zasmál, ale pak si skutečně vzal bundu. „Bavte se,“ řekl, než odešel.
Tom celou cestu slyšel, jak dupe po schodech. „Promiň, ale teď se potřebuju trochu napít,“ řekl a jemně od sebe Billa odstrčil.
Popadl z lednice dvě piva, otevřel je zapalovačem, když jako obvykle nemohl najít otvírák, a vrátil se do obýváku jen proto, aby našel Billa trčet nad teráriem s pískomily.
„Můžu si je pohladit?“ Zeptal se, vzal si pivo a cinkl svojí lahví o Tomovu, než se napil.
„Jasně, jsou líní, bez problémů je chytneš,“ řekl Tom a posadil se do křesla, které před pár minutami okupoval Georg. Pomalu usrkával ze své láhve a sledoval, jak Bill odložil tu svou na příborník a vyhrnul si rukávy, aby se pokusil chytit tlustou chlupatou kouli.
„Ten je tak roztomilej!“ Vypískl, když se mu konečně podařilo jednu kouli chytit, a držel ji oběma rukama nad teráriem. „Jak se jmenuje?“
Tom natáhl krk a střelil pohledem po pískomilovi. „To je Tommy,“ řekl vážně a odvrátil pohled, když se na něj Bill usmál. „Je to táta všech ostatních. Georg si myslel, že je dobrej nápad dát ho dohromady s nějakou přítelkyní.“
„No, pokud byl osamělej…“ zašišlal Bill na drobné zvířátko.
„Nebyl osamělej. Měl přece Sensei.“
Bill opatrně Tommyho znovu položil zpátky. „A kde je Sensei?“ Zeptal se.
„U Georgova přítele, se všemi jeho dětmi,“ odpověděl Tom a tiše zavrčel. „Heterosexualita se tak trochu zvrtla, řekl bych.“
Bill se na něj s potutelným úsměvem podíval a pokračoval v malé prohlídce Tomova pokoje. Všiml si sportovní tašky ležící v rohu, jen napůl vybalené, notebooku na stolku a celkem dvou párů tenisek v předsíni, ale neřekl ani slovo. Místo toho pokračoval přes kuchyň, koupelnu, a nakonec do Georgova pokoje.
„Promiň,“ řekl Tom. Chaos, který tam panoval, určitě nebyl jeho vina, ale prostě cítil potřebu něco říct, aby to v Billových očích nevypadalo až tak hrozně.
Bill se na něj jen otočil a věnoval Tomovi dostatečně dlouhý a přísný pohled, aby ho zneklidnil.
„No, jen se snažím zjistit, jak moc jsi perverzní,“ řekl, když se Tom pod jeho pohledem prakticky kroutil „Kdyby mně něco takovýho provedl můj kamarád, rozdal bych si to s někým v jeho posteli, abych mu to vrátil.“
autor: unverdorben
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
