autor: AshesPashes
Bill zvedl telefon po druhém zazvonění. Seděl ve svém bytě a prohlížel webové stránky obchodů, kde chtěl nakupovat nábytek pro Toma. Chtěl vědět, jestli mají nějaké nové nabídky, aby je mohl s Tomem probrat.
„Ahoj, Nat.“
„Pojď se mnou na drink. Míříme do Nera, tak se sejdeme tam. Chci slyšet všechno o tom, jak včera dopadla tvoje konzultace s Tomem Trümperem.“
„Dneska se mi do klubu nechce.“
„Okay, drink a něco na chuť v Epicu, a pak můžeš jít domů, zatímco já vyrazím do klubu.“
„To zní skvěle.“
Bill se rozhodl, že když už má jít poprvé po několika týdnech ven, může vypadat dobře. Vklouzl do svých nejtěsnějších černých kalhot, červeného tílka a černé asymetrické kožené bundy, aby zvládl lehký chlad. Na víčka si nanesl kouřové stíny a upravil si krátké vlasy. Do kapsy si strčil svou nejtenčí peněženku s občankou, nějakou hotovostí a kreditní kartu a vydal se do Epicu na schůzku s Natálií.
***
Epic byl velký bar, který nikdy nebyl během všedních večerů zvlášť přeplněný, ale měli tu skvělé drinky, a ještě lepší předkrmy. Ve čtvrtek večer tu vystupovaly místní jazzové kapely nebo jiní hudebníci, takže Bill byl připraven užít si pár drinků po práci.
Bill vešel do baru a rozhlédl se. Překvapil ho menší dav lidí u baru, ale rychle si všiml Natalie, která se uvelebila na druhé straně baru a před sebou měla první drink. Zamávala na něj pro případ, že by si jí Bill nevšiml. Přistoupil k ní, a hned se na svou přítelkyni usmál.
„Už jsem si říkala, jestli vůbec přijdeš,“ řekla Natalie a naklonila se, aby Billa políbila na tvář. „Objednej si něco k pití a rovnou si vybereme nějaký předkrm, abys mi mohl hezky povyprávět o tom, jak to včera dopadlo.“
Bill poslechl, objednal si rum s colou a pomohl Natalii vybrat předkrm v podobě flatbrad pizzy, o kterou se měli v plánu podělit.
„Tak jak dopadla tvoje schůzka s Tomem? Že vypadá naživo ještě líp?“
Bill si povzdechl a napil se svého drinku, který mu barman přinesl. „Jo, to teda. A byl milý, ale já prostě nevím, jak v něm číst.“
„Jak to myslíš? Dává ti smíšené signály ohledně designu? Většinou umíš přesvědčit svoje klienty, aby s tebou souhlasili.“
„Oh, nejde o žádný smíšený signály ohledně designu. Pořád se na mě tak díval a párkrát se mě dotkl, ale ty doteky byly takové delší. Pak mi řekl, že si je jistý, že je se mnou v dobrých rukách. Prostě jde o to, co říkal a dělal. Nevím, jestli je přehnaně citlivý, nebo mě balí.“
Natalie zastavila svůj nápoj na půli cesty ke rtům a zvedla na Billa obočí. „To myslíš vážně? Během prohlídky se mě ani jednou nedotkl. Udržoval si zdvořilý odstup a neudělal žádnou narážku nebo tak něco. Byl to dokonalý, ne-li uspěchaný gentleman.“
„Na tom, jak se mnou komunikoval, rozhodně něco bylo.“
„Myslíš, že je gay?“ Zeptala se tiše Natalie a rozhlédla se, aby se ujistila, že jí nikdo nevěnuje pozornost. „Podle všeho, co jsem viděla nebo o něm slyšela, chodil s holkama. Takovej ten typ na modelky, však víš. Nikdy jsem neslyšela ani náznakem, že by se mu mohli líbit kluci.“
„Možná jsem to pochopil špatně, nevím, a ani neexistuje způsob, jak to zjistit. Chci říct, co bych mu řekl? ‚Hele, Tome, zdá se mi, že se mnou trochu flirtuješ. Líbím se ti nebo tak něco?“
Natalie se zasmála a poplácala Billa po rameni. „Ale vážně, jak to chceš zjistit?“
Bill pokrčil rameny. „Myslím, že se to nikdy nedozvím. Ptát se ho na to nebudu, a pokud mi to neřekne sám od sebe, budu navždycky v nevědomosti.“
Bill a Natalie seděli u baru, povídali si a jedli, zatímco sledovali, jak hudebník hraje. Ten chlapík byl dobrý a měl specifický hlas. Na Billa to udělalo dojem, a to ho přimělo zůstat u baru o něco déle, než měl původně v úmyslu. Očima skenoval dav a zjišťoval reakce návštěvníků na hudbu, když se jeho pohled setkal s pohledem Toma Trümpera. Tom seděl na stoličce na opačném konci baru. Jejich pohledy se setkaly a Tomovy rty se zformovaly do malého úsměvu.
Bill se naklonil a pošeptal Natalii: „Je tady, ale nedívej se tam. Myslíš, že bych ho měl jít pozdravit nebo tak něco?“
„Kdo je tady?“ Zeptala se Natalie zmateně. Nevěděla, kterým směrem se nemá dívat po osobě, o které Bill mluvil, a tak se dívala přímo před sebe.
„Tom, Tom je tady a sedí u baru.“
Teď už se Natalie opravdu otočila a podívala se. Bill byl vděčný, že se Tom díval do svého telefonu a neviděl, jak Natalii přeběhl po tváři úsměv.
„Jo, určitě bys ho měl jít pozdravit. Vypadáš dneska sexy, jestli má zájem, určitě to poznáš.“
Bill vrhl na svou nejlepší kamarádku skeptický pohled, ale vstal ze stoličky a zamířil na konec baru, kde seděl Tom. Mozek mu říkal, aby kývl a prošel kolem Toma směrem k toaletám, ale nohy ho tlačily dopředu, až se zastavil vedle Toma.
„Ahoj,“ řekl Bill a nevěděl, co jiného říct. Připadal si hloupě, že ho nenapadlo něco jiného.
„Ahoj i tobě. Dneska ti to vážně moc sluší.“ Tom sjel očima po Billově těle. Zdálo se, že mu oblečení padne jako druhá kůže, a make-up byl novým a trochu překvapivým doplňkem, který se Tomovi velmi líbil.
Bill sklopil zrak a došlo mu, co si vzal na sebe, a že se dokonce i nalíčil.
„Díky. Zavolala mi Natalie a vytáhl mě na drink. Co tady děláš ty?“
„Neslyším tě,“ vykřikl Tom, než chytil Billa za loket a naklonil se blíž, takže měl obličej u Billova ucha. „Zopakuj to.“
Bill se zachvěl. Znovu ucítil Tomovu kolínskou a musel se velmi ovládat, aby nezapíchl nos do Tomova krku a nevdechl vůni přímo z jeho kůže.
„Říkal jsem, že mě Natalie vytáhla na drink. Co tady děláš ty?“
Tom se zasmál a jeho dech polechtal Billa na uchu. „Mám tu sraz s pár lidmi z práce. Získali jsme pro naši hru známého dabéra. To zvýší kvalitu. Tenhle chlapík získal několik cen.“
„To vážně existují ceny pro dabéry?“
„Jo, je to vážně umění. Copak jsi nikdy neviděl animovaný film nebo nehrál videohru a nepřemýšlel o tom, kdo tu postavu namluvil? Dabér potřebuje hodně výrazu, aby skutečně vyjádřil, co postava cítí, a skvělé animátory, kteří mu na této cestě pomáhají. Já mám obojí, takže budeme slavit. Bude ještě chvilku trvat, než přijdou, tak proč si nesedneš, nedáš si skleničku a neřekneš mi, jak to jde s bytem.“
Bill se otočil a podíval se na Natalii, která se usmívala na nějakého muže, se kterým se bavila.
„Tak jo, ale vážně bych neměl Natalii nechávat o samotě moc dlouho.“
„Myslím, že si na chvíli vystačí sama,“ řekl Tom a jeho pohled zamířil stejným směrem jako Billův, aby se podíval na Natalii. „Co si dáš?“
Bill si sedl na prázdnou stoličku vedle Toma, zatímco Tom jim objednal pití.
Znovu se naklonil těsně k Billovi a promluvil: „A teď mi řekni, jak to jde v bytě.“
„No, je to teprve den, ale zítra mají přijít malíři.“ Bill poděkoval barmanovi za svůj drink a napil se, než pokračoval. „Říkali, že základní nátěr a následné vymalování bude trvat tři dny. Zítra se chystám obejít pár obchodů s nábytkem.“ Bill se naklonil dopředu a chtěl něco vyzkoušet. Položil Tomovi ruku na předloktí a znovu promluvil. „Když už se ti v práci daří, měl bys jít se mnou a podívat se, zda se se ti nebude něco líbit víc.“
Tom se podíval dolů na Billovu ruku na své paži, a pak zvedl oči, aby se podíval do Billových. „Ne, chci všechno to, co jsi mi ukazoval.“
„Ukážu ti toho víc. Slibuju, že to bude zábava,“ řekl Bill s úsměvem.
„Jak bych mohl takové pozvání odmítnout?“
autor: AshesPashes
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
