autor: Starling011
Epilog: Šťastně až do smrti
Rebecca sledovala, jak se Hannah motá ve vysoké trávě a snaží se přimět Rebeccu nebo Billa, aby si s ní šli hrát. „No tak, Becco! Kdy si to zopakujeme?“ Zeptala se Hannah a zatahala ji za ruku.
„Často, pokud se tady náš chlapec rozhodne zůstat,“ řekla Rebecca a podívala se na Billa, který se usmíval na Toma.
„Kde budeš žít, když už je po všem?“ Zeptala se Hannah, seděla Rebece na klíně a víc než její dovádění, ji zajímal rozhovor.
„Ještě jsem tak nějak neměl čas o tom přemýšlet. Miluju město a neuvěřitelně mi chybí můj byt, a samozřejmě se mi stýská po mámě a po vás, jenže se mi líbí i tady. Je tu klid a mír. Mám větší prostor…“ začal Bill.
„A kočku,“ přerušila ho Hannah a Bill se usmál, když Kašmír zaútočila na lem sukně, kterou měla na sobě.
„Nevím, kde chci žít; jsem rozpolcenej,“ řekl Bill.
„Budu tě následovat, ať už půjdeš kamkoli,“ řekl Tom.
„Sám jsi říkal, že jsi v Los Angeles nebyl šťastnej. Myslím, že New York bys nenáviděl, a nakonec bys mi měl za zlý, že jsem tě od toho všeho tady odtáhl pryč,“ řekl Bill a Hannah si povzdechla.
„Takže buď se budeš muset vzdát celýho New Yorku, nebo toho kluka. Co si z toho vybereš?“ Zeptala se Hannah.
„Nemám tušení,“ řekl Bill, ale věděl, že nakonec se bude muset rozhodnout.
***
Bill a Tom spolu po souloži leželi v posteli. „To, co jsem říkal před tím, že ať už půjdeš kamkoliv, půjdu s tebou, jsem myslel opravdu vážně. Chci říct, že jsme dostali nějakej čas na rozmyšlenou, aby ses rozhodl, kde chceš žít, ale já tě miluju a budu tě následovat, ať už půjdeš kamkoli.“
„To po tobě nemůžu chtít,“ řekl Bill a podíval se na něj lesklýma očima. „Když se rozhodnu vrátit se do města, do svýho malýho bytu, do svý starý práce, ke svýmu značkovýmu oblečení a make-upu, jak se do toho všeho vejdeš ty? Můj život v New Yorku je tak narvanej. Chci, abys byl součástí mýho života, ale nejsem si jistý, jak by to ve městě fungovalo. Navíc v mý budově nesmí být zvířata, takže bych se musel vzdát Kašmír.“
„To je mi jedno,“ řekl Tom a věděl, že by Billa následoval, i kdyby chtěl jet do Timbuktu.
„Pak je tu otázka, co když zůstanu tady. Nechám si tebe i kočku, ale přijdu o svý dvě nejlepší kamarádky, a najednou nás s mamkou bude dělit tolik kilometrů jako nikdy před tím,“ řekl Bill a očividně o tom naplno přemýšlel.
„Bille, v hloubi duše víš, kde chceš žít. Stačí mu plně naslouchat a ctít ho,“ řekl Tom. „Tak či tak, mě neztratíš. Navíc, myslíš, že by si Gustav s Georgem nevzali Kašmír k sobě, zatímco bychom hledali byt, kde by nevadila zvířata? Nebo kdyby ses rozhodl přestěhovat sem, že by Hannah a Rebecca nepohly celou Zeměkoulí, aby si s tebou alespoň nezavolaly nebo tě často nenavštěvovaly?“
„Jsem tak zmatený; víc než kdy jindy,“ řekl Bill a Tom se na něj smutně usmál.
„Ty na to přijdeš,“ řekl Tom a políbil Billa. Chtěl znát Billovo rozhodnutí stejně moc jako obě dívky, ale věděl, že na Billa nesmí tlačit. Věděl, že na to brzy přijde. „Miluju tě.“
„Já tebe taky,“ řekl Bill a jemně pohladil Toma po jednom z jeho dredů. Schoulili se do klubíčka a Tom usnul, zatímco Bill se díval z okna na měsíc v úplňku a hlavou se mu honily myšlenky. Začal si je třídit, protože věděl, že Tom má nejspíš pravdu a jeho srdce zná odpověď. Jen nad tím moc přemýšlel.
Jakmile se jeho mysl vyjasnila, začal se soustředit, a konečně byla jeho odpověď křišťálově jasná. Povzdechl si a zavrtal se do teplého objetí svého milence. Rychle usnul.
***
„Káva,“ řekla Hannah druhý den ráno, když vešla do kuchyně.
„Kéž bys to neříkala stejně jako sex nebo moje jméno,“ řekla Rebecca a prohrabávala ledničku, aby našla pomerančový džus.
„Proč? Vždyť to všechno je na seznamu mých oblíbených věcí.“ Odpověděla Hannah a sladce se na Rebeccu usmála, když se otočila se džbánem pomerančového džusu v ruce.
„Musím vám všem něco důležitýho říct,“ řekl Bill, když se všichni usadili u stolu. Tom se na něj zvědavě podíval, stejně jako obě dívky.
„Co se děje?“ Zeptala se Hannah. Gustav a Georg si vybrali přesně ten okamžik, aby vtrhli dovnitř.
„Ahoj, lidi,“ řekl Georg. Obě skupiny přátel se potkaly před několika týdny během soudního procesu a Rebecca s Hannah zde byly na pár týdnů na dovolené, zatímco Bill bojoval se svým rozhodnutím. Gustav a Georg se posadili ke stolu také.
„Přišli jste právě včas, Bill nám chce něco důležitýho říct,“ řekla Rebecca a pokusila se popadnout svou sklenici, ale Georg byl příliš rychlý a vytrhl jí ji.
„To je tak divný, že jsme ti celou tu dobu říkali jiným jménem,“ řekl Gustav a Bill pokrčil rameny.
„Tak co nám chceš říct?“ Zeptal se Tom.
„Přišel jsem na to, kde chci žít,“ řekl Bill a vzal Toma za ruku, než se zhluboka nadechl.
***
„Chceš s tím pomoct?“ Zeptal se známý hlas Billa, který táhl po schodech těžkou krabici.
„Jsem v pohodě,“ řekl Bill a Tom se usmál, když Georg stejně vzal od Billa krabici. Bill našpulil rty, ale v podstatě byl rád, že se stěhuje k Tomovi. Jeho radost byla úplná, protože Hannah se zamilovala do domku ve městě, a protože Rebecca jí nikdy nedokázala říct ne, stěhovaly se tam i jeho nejlepší kamarádky.
„Teď to musíme všechno vybalit,“ řekl Bill, když vstoupil do Tomova obývacího pokoje a viděl, že jeho krabice zabírají většinu podlahy.
„Na tom můžeme zapracovat zítra,“ řekl Tom a přitáhl si Billa k sobě. „Právě teď chci ochutnat celou tvou krásnou kůži v naší posteli.“
„Okay, my odsud padáme, protože tohle začíná být nechutný,“ řekl Georg a oba odešli. Bill se usmál a zamířil do koupelny, aby ze sebe smyl pot. Dráždivě pohupoval zadkem a Tom spěchal za ním. Bill se zachichotal, když ho Tom chytil kolem pasu.
KONEC
autor: Starling011
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
