autor: em_rose483
Následující dva dny mezi dvojčaty panovala zvláštní energie. Tom ji cítil a věděl, že Bill ji cítí také. Nebylo to trapné, nebylo to nechtěné, ale Tomovo srdce díky tomu zrychlilo své údery, kdykoli jeho dvojče vstoupilo do místnosti, a žaludek se mu vzrušeně sevřel, když ho Bill obdařil vzácným úsměvem.
Také si všiml, jak se vrcholky Billových lícních kostí barví do odstínu růžové, kdykoli byl jeho dotek jen o něco delší. Bill se choval odtažitě, ale dvakrát Toma vyhledal ve studiu. S tvorbou hudby mu ale moc nepomohl, prostě tam jen tak seděl v přátelském tichu, popíjel pivo a kouřil jointa.
Tom to považoval za pokrok.
„Pořád chceš jít dneska večer ven?“ Zeptal se ho Bill.
Tom se otočil na židli a podíval se na Billa s rukama složenýma v klíně. Bill vypadal nadějně, v očích mu zářilo vzrušení, které Tom poslední dobou nebyl zvyklý vídat.
„Samozřejmě,“ řekl mu Tom a jeho vlastní nitro se svíjelo vyhlídkou, že se se svým dvojčetem opravdu odváže. Momentálně mezi nimi kolovalo tolik nevyřčených věcí, že Tom cítil jistou míru očekávání, že se dnes večer… něco stane.
Budou volní, živí, milovaní, euforičtí. Společně.
Bill se na Toma usmál a Tom měl pocit, že v očích svého dvojčete vidí stejnou nervózní zvědavost, jakou cítil i on.
***
„Pojď sem,“ pokynul Bill Tomovi, aby ho následoval. Prodírali se mezi účastníky večírku a hledali klidné zákoutí. Prošli kolem obrovské jurty, kterou hostitel postavil na zahradě, a sešli dolů do chráněného zákoutí jakési přepychové růžové zahrady. Kolem nich se mezi rostlinami mihotala světla propletená do ozdobných vzorů, a osvětlovala prostor natolik, aby dvojčata dokonale navigovala ke skrytému místu. Bylo tu ještě několik dalších hýřivců, většinou párů, které seděly na zahradních lavičkách a nakláněly se k sobě, aby se podělily o polibek nebo tajemství, to Tom nedokázal říct.
Bill hostitele znal, byl to okázalý čtyřicátník s vážnými známostmi mezi celebritami, a tak obrovským sídlem, že si byl Tom jistý, že by se v něm mohli ztratit na celé dny. Jeho víkendová party ovládla celou zahradu, středobodem byl důmyslně vyzdobený stan, který byl plný stroboskopů, kouře a potu, zatímco do noci duněly těžké basy.
„Na,“ Bill strčil Tomovi do ruky malý sáček, zatímco před sebou držel nataženou dlaň. Tom uviděl malou bílou pilulku uhnízděnou mezi mezery Billových prstů, a pak strčil vlastní prsy do sáčku, který mu Bill právě podal, vylovil z něj druhou pilulku a nechal sáček padnout na zem.
Tady nebylo potřeba být diskrétní.
Tom vzhlédl, aby se ve tmě setkal s Billovýma vykulenýma, doširoka otevřenýma, důvěřivýma očima. Při představě, že tohle Bill dělá i s někým jiným než s ním, mu hrudí projel bolestivý záchvěv, ale snažil se ho ignorovat, protože si chtěl tu chvíli užít.
„Připravenej?“ Zeptal se Bill a přisunul se k Tomovi blíž, až se jejich kolena srazila. „Sedni si,“ nařídil mu Bill zničehonic.
„Cože?“ Zamrkal Tom.
„Sedni si, chci ti to dát,“ řekl mu Bill a naklonil se tak blízko k Tomovi, že cítil, jak se mu na kůži rozlévá jeho dech.
Tom mu vyhověl, posadil se na lavičku a mlčky sledoval, jak si Bill klekl, jednou rukou mu podepřel krk, zatímco druhou mu zaklonil bradu a dvěma prsty mu pomalu otevřel ústa.
„Pojďme se sjet,“ zašeptal Bill a strčil Tomovi prsty do úst. Aniž by přerušil oční kontakt, Tom mu jazykem vyšel vstříc, aby ochutnal Billovy prsty a užíval si sladkou chuť, která se mísila s hořkostí drogy. Tom si všiml, že zorničky jeho dvojčete už jsou rozšířené, když na něj hleděl a měl v očích hlad, který Tom předtím neviděl. Pak Tom polkl, sevřel hrdlo kolem pilulky a cítil, jak mu klouže do krku. Bill chtěl prsty vytáhnout, ale Tom ho chytil za zápěstí a stihl políbit jeho konečky prstů, než Bill ruku stáhl.
Poněkud omámený Tom seděl a zíral na Billa ve tmě, zatímco kolem něj tisíce lidí jásaly, křičely a pořádně se bavily.
„Teď jsem na řadě já,“ řekl tiše Tomovi.
Tom chtěl udělat totéž Billovi, ale ten už si pilulku hodil do úst, trhl hlavou dozadu, aby ji polkl, a chtěl vstát.
„Počkej,“ řekl Tom a chytil Billa za ruku, než se stačil zvednout. Ten se na něj tázavě podíval. „Zůstaňme tady. Chci počkat, až nám to oběma najede.“
„Budu s tebou, ať už budeme tady, nebo tam,“ řekl Bill, ale přesto se posadil zpátky, zkřížil své nohy oděné do kůže a opřel se o lavičku, aby se mohl dívat na hvězdy.
Tom Billa pozoroval, a ten jako by jeho pohled vycítil, natočil hlavu k Tomovi a maličko se usmál. „Nemusíš mě sledovat, víš?“
Tomovy koutky úst se lehce zvedly. „Musím,“ řekl mu. „Potřebuju vědět, že jsi v pohodě.“
Billův drobný úsměv se ještě o něco rozšířil.
Občas, když si Bill něco vzal, byl upovídaný. Poslední dobou se Tom přistihl, že touží po Billově hlase. Chybělo mu to nekonečné povídání, které se neslo jejich chodbami a doprovázelo ho ve studiu, na procházkách se psy, někdy i v koupelně, když si sedl na záchodové prkénko, zatímco se Tom sprchoval, a pod hvězdami, když leželi, zírali do nebe a plánovali společnou budoucnost na Marsu. Věděl, že dnes v noci spolu prohodí jen málo slov, protože utlumující účinek chemikálií, které zaplavily jeho organismus, už začínal způsobovat, že byly jeho končetiny lehké a mysl roztěkaná. Jediné, co potřeboval, byla Billova přítomnost, aby ho cítil, dotýkal se ho a držel ho, až se budou společně vznášet.
„Dneska v noci se od tebe nehnu ani na krok,“ řekl mu Bill. Tom se opřel o své dvojče, oba zaklonili krk přes opěradlo lavičky a zadívali se na nebe.
„To mi nevadí,“ řekl mu Tom popravdě a Bill se znovu usmál, zasněně a vzdáleně.
„Mohlo by to být nebezpečný,“ řekl Bill tak tiše, že si Tom nebyl jistý, jestli slyšel dobře.
Pak Tom ucítil, jak se Billovy prsty propletly s jeho vlastními, a pevně je držel, jako by svíral záchranné lano, když spolu stoupali vzhůru. V jednu chvíli se Bill naklonil a opřel si hlavu o Tomovo rameno, kde čichal k měkké látce jeho trička s dlouhým rukávem. Barvy ožívaly a všechno jako by se zpomalilo, když Tom cítil, jak mu žilami proudí účinky pilulky. Srdce mu divoce tlouklo, ale stále se cítil klidný, spokojený, šťastný, sjetý.
Když se Tomovi začaly lehce třást nohy, Bill je na ně znovu vytáhl a nejistými krůčky začal tančit mezi keři růží v závěsu s Tomem, který ho následoval se vzdáleným úsměvem a šťastným srdcem.
Potřeba být s Billem v neustálém kontaktu byla pro Toma téměř zdrcující, ale Bill to o něm naštěstí věděl, a tak se držel hned vedle něj. Bill byl tak dobrý bratr. Držel Toma za ruku, když je vedl k tanečnímu stanu. Bill láskyplně objal Toma kolem krku, zaklonil hlavu a pohupoval se v rytmu hudby. Spojil boky s Tomovými, když se společně pohybovali mezi davem nikoho a jeho rty se v horkém, lepkavém stanu dotýkaly Tomova krku.
Horký, opojný pocit Billa všude kolem sebe posouval Toma ještě výš a on se ho nemohl nabažit.
„Bille,“ vyslovil jeho jméno a vjel rukama pod jeho svršek, jelikož se toužil dostat k té hladké kůži, kterou zdobila spousta tetování. Všechno bylo horké, končetiny mu připadaly těžké a zároveň lehké, když se mu pod stroboskopem rozmazávalo vidění. Cítil se tak živý.
Bill se odtáhl od jeho krku a Tom málem zpanikařil, než zaostřil na tvář svého dvojčete, která byla veselá, vysmátá, leskla se potem s doširoka rozevřenými zorničkami. Tom si nemohl pomoct, jelikož nezadržitelná potřeba políbit Billa ho přehoupla přes okraj a on se se zamlženýma očima naklonil dopředu, a pak se začali líbat.
V Tomovi vybouchlo tisíc pocitů, když ucítil, jak mu Bill dychtivě polibek oplácí a doširoka otevírá ústa, aby do nich vpustil Tomův jazyk. Zaplavila ho vlna euforie a přitáhl si Billa více k sobě. Nechtěl, aby to skončilo, nechtěl Billa pustit a přijít o tuhle chvíli. Ale nemusel se bát, protože Billovy ruce se ho zběsile dotýkaly, zajížděly mu do vlasů a objímaly ho kolem krku, zatímco se líbali, naplněni vzájemným zoufalstvím, které nikdy předtím neprojevili. Tom až moc dobře slyšel, jak jeho dvojče potřebně sténá, když mu oplácelo polibky, a cítil, jak se jeho břicho svíjí ve vzrušených vírech, jak na něj droga i Bill působili svou magií.
Bylo mu úplně jedno, že jsou obklopeni tisícovkou dalších lidí, nikdo je neznal a nikoho nezajímalo, co dělají. Tom se nikdy necítil svobodnější.
Pak se přestali líbat. Tom si nebyl jistý, jak se to stalo, ale nějak se přistihl, že nejistě kličkuje zahradou, pryč od stanu směrem k domu. Vypadal tak lákavě a Tomovi bylo jasné, že nejsou první, koho to napadlo.
Bill byl schovaný pod jeho paží, těžce se o něj opíral a líbal ho na krk, když vcházeli do domu, aniž by si byli jistí, co přesně hledají.
Pár atraktivních modelek vzhlédlo, když překročili práh dveří terasy, a věnovaly jim vřelý úsměv, ale Tom je sotva zaregistroval, když vedl Billa chodbou, po schodech nahoru, další chodbou, tělocvičnou, až vpadli do tmavé, královsky vyzdobené ložnice, kde skončili přitisknutí na dveřích, které zamkli a udýchaně se smáli jeden druhému do úst.
Bill ho líbal pomalu, smyslně, jeho rty byly jemné a jazyk dráždivý. Tom ještě nikdy nikoho nelíbal takhle a přemýšlel, jestli je to kvůli té tabletce, nebo Billovi, nebo obojímu.
„Co to děláme?“ Bill se o kousek odtáhl jen tolik, že Tom cítil, jak se Billovy rty pohybují, když ta slova zašeptal.
Tom zavrtěl hlavou, odlepil se ode dveří a pozadu vedl Billa k posteli s nebesy, až na ni oba zadýchaní a vzrušení padli.
„Já nevím,“ vydechl, díval se na Billa očima, které nedokázaly zaostřit, a jeho tělo zaplavil hřejivý pocit. „Já jen prostě… miluju tě, Bille. Chci, abys byl šťastnej… Já tě chci udělat šťastným.“
Billovy rozšířené zorničky se ještě víc rozšířily, ale místo aby cokoli řekl, zatahal Toma za přední díl trička, až se jejich rty srazily a on zakňučel.
Tom cítil, jak se Bill pod ním prohnul, doširoka roztáhl nohy a ruce mu rozprostřel po zádech, kde ho tiskl tak, že ztěžka ležel mezi jeho stehny. Tom cítil, jak jsou oba tvrdí, ale ani jeden z nich se nepohnul, aby s tím něco udělal. Nezdálo se, že je na to ten správný čas, nějak se to nezdálo být vhodné. Jen se spolu pohybovali se sevřenými rty a otevřenými srdci, vzrušení a euforičtí a spolu. Poprvé v životě opravdu spolu.
Čas plynul tak rychle, že Tom nevěděl, kam utekl. Strávili hodiny zabalení v náručí toho druhého, vzájemně se uctívali, vznášeli se spolu ještě výš, líbali se, dotýkali, dýchali, kousali, byli zpocení a rozpálení. Billův top se vyhrnul nahoru, takže jeho ploché břicho bylo na odiv, a Tomovo bylo úplně dole, hozené přes okraj postele, aby se Bill mohl sunout po jeho těle a mapovat ho vlhkými polibky s otevřenými ústy přes jeho hruď až k pupíku.
Tom nikdy předtím necítil takovou lásku a stále si Billa přitahoval zpět ke svým rtům, protože se bál, že ta chvíle pomine a bude to navždycky konec. Tom věděl, že teď už není cesty zpět, že přesně takhle to má být.
Billovy oči se setkaly s jeho černýma.
„Mám tě,“ řekl mu Tom a Bill mu ten pohled neohroženě oplácel, dokud se znovu nezačali zoufale, zběsile a zamilovaně líbat.
***
Když se Tom další den probudil, našel na nočním stolku vzkaz, na kterém byly dva řádky.
Zůstanu pár dní u Shira.
Nevolej mi. – B.
autor: em_rose483
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
