autor: em_rose483
Když se Tom další den probudil, našel na nočním stolku vzkaz, na kterém byly dva řádky.
Zůstanu pár dní u Shira.
Nevolej mi. – B.
Znovu ho zaplavily vzpomínky na včerejší noc a on zavřel oči, aby zahnal slzy, které ho štípaly. Překročili hranici; hranici, o které Tom věděl, že je už léta pokřivená, ale nikdy nešli za ni. Tom Billa nikdy nepolíbil.
Ale bylo to víc než to, bylo to mnohem víc než to.
Znamenalo to všechno a bylo to tak kurevsky dobré. Tom teď okusil, jak dobře jim společně může být, a nečekal, že Bill jen tak vyskočí z lodi. Ne bez toho, aby si o tom promluvili.
Tomovi prolétla hlavou hrozná představa a ztěžka polkl; možná to bylo těmi drogami, možná byl Bill jen zamilovaný a unesený tím okamžikem. Možná to pro Billa nebylo skutečné.
„Kurva!“ Vykřikl Tom do děsivě tichého domu. Nebyli tu ani jejich psi, kteří včera večer zůstali u sousedů, zatímco šla dvojčata ven.
Ze svíravého pocitu na hrudi se Tomovi zadrhl dech v krku a on se musel posadit. Přehodil nohy přes okraj postele a zalapal po dechu, když si opřel lokty o kolena a položil si hlavu do dlaní. Místnost se roztáhla a on stiskl oči tak silně, až viděl, jak mu za víčky tančí tmavé skvrny. Snažil se soustředit na to, aby neomdlel a zoufale nasával vzduch, když se snažil nerozplakat.
Tom právě teď Billa tolik potřeboval, až to bylo mučivě bolestivé.
Minuty ubíhaly a Tom konečně dokázal uklidnit své bušící srdce a postavit se na roztřesené nohy. Dostal se do sprchy, vyčistil si zuby, vypil pomerančový džus a vzal si pivo.
Pak přišel tvrdý dopad.
Několik následujících dní uplynulo v tísnivé temnotě, které se Tom nemohl zbavit. Všechno kolem něj se zdálo být zahalené do šedého filmu. Jeho pohyby byly pomalé, nemohl jíst, nemohl spát, protože nevěděl, kde Bill je. Co věděl, klidně mohl být venku s nějakým úchylem, kterého zajímá jen jeho zadek, nebo mohl být v bezvědomí na záchodě v klubu, sám, ztracený, mimo. Klidně mohl z LA odjet úplně a Tom by o tom neměl ani páru.
Poslal Billovi zprávy, ale nedostal žádnou odpověď. Shiro byl tak laskavý, že mu poslal zprávu, ve které mu potvrdil, že u něj pár dní Bill zůstane, ale ani to Tomovy téměř ochromující obavy příliš nezmírnilo.
Jak se mohli z něčeho, tak skvělého, tak zatraceně dokonalého, dostat k tomuhle? Tom se nikdy s tak intenzivními pocity nevypořádával sám a napadlo ho, jestli se takhle v poslední době po rozchodu necítil i Bill. Ta myšlenka mu vehnala slzy do očí a on se snažil ovládnout vzlyky, které se snažily z jeho hrdla vydrat ven.
Bude muset prostě vydržet, dokud se k němu Bill nevrátí. V pořádku, jak doufal.
***
Tom byl uvězněný v pasti, když po čtyřech dnech uslyšel, že Bill dorazil domů. Seděl naprosto mimo na pohovce, v pozadí běžela epizoda seriálu Přátelé a místnost se lehce točila, kdykoliv pohnul hlavou. Nedokázal se přimět k pohybu, ani když uslyšel, jak do obývacího pokoje vchází těžký dupot Billových bot a následné zakašlání.
„Kurva,“ vznášel se k němu Billův hlas skrze kouř, který vytvořil. „Děláš tady z toho drogový doupě nebo co?“
Tom nevydal ani hlásku, jen naklonil hlavu, když Bill obešel pohovku a postavil se před něj, přičemž omylem převrhl několik prázdných lahví od piva. Zavřel oči, když se k němu Bill sklonil a přejel mu studenou rukou po rozpáleném čele.
„Jsi kurva mimo,“ slyšel, jak si Bill povzdechl, a pomalu otevřel oči a mrkal, dokud se mu před očima nezjevilo jeho krásné dvojče.
„Kolik jsi toho vyhulil?“ Zeptal se Bill a Tom měl pocit, že jeho hlas zní jako samet. „Kolik jsi toho vychlastal?“
„Moc,“ zamumlal Tom. „Cítím se na hovno.“
„A taky tak vypadáš,“ řekl mu Bill a Tom se zamračil.
„Kde jsou psi?“ Zeptal se Bill.
„Vedle,“ řekl mu Tom. „Nikdy bych kurva…“
„Já vím,“ řekl Bill jemně. „Jen jsem chtěl vědět, kde jsou.“
Tom zabručel.
„Musíme tě dostat do postele,“ řekl Bill klidně. „Pomoz mi, dobře?“
Tom ucítil, jak ho Bill zatahal za paži, a stálo ho neskutečně velké úsilí, aby se zvedl z pohovky a nebezpečně se zakymácel, než mu Bill omotal ruku kolem pasu, podepřel ho a pomalu ho vedl ven ze zakouřeného pokoje a po schodech nahoru, do Tomovy ložnice.
„Takhle by to být nemělo,“ řekl Tom, když mu Bill pomohl do postele, a vzpomněl si na všechny ty chvíle, kdy do ní odnesl on Billa, nebo ho do ní uložil po divoké noci, sundal mu boty a bezpečně ho zabalil do peřin. „To já bych se měl starat o tebe.“
„Ach, Tome,“ Bill se vedle něj přikrčil a podíval se na něj smutnýma očima. „Musíme se o sebe starat vzájemně. Sám to nezvládneš. Někdy jsem taková mrcha… Dlužím ti svůj zasranej život.“
„Opustil jsi mě,“ zamumlal Tom a podíval se melancholicky na své dvojče.
„Omlouvám se,“ zašeptal Bill a Tom slyšel, jak se mu láme hlas. „Ale teď jsem tady.“
Tom přikývl a ztěžka se rukama natáhl po svém dvojčeti. Bill se vyškrábal do postele vedle Toma poté, co si zul boty a stáhl peřinu, aby se pod ní mohli oba schoulit. Měli k dispozici celou královskou postel, ale Bill si vtiskl obličej do Tomova krku a ruku si položil na jeho hruď a Tom si mlhavě pomyslel, že takhle by to mělo být vždycky, se svou láskou v náručí, v bezpečí a milovaný.
***
Když se druhý den ráno Tom probudil, cítil se mnohem méně grogy, než by měl. Posledních pár dní proběhlo jako v mlze, což bylo způsobeno návykovými látkami, a také ty dny nebyl zrovna střízlivý, s výjimkou několika hodin ve studiu, kdy se pokoušel napsat Billovu chybějící melodii.
Místnost byla namodralá, což mu napovídalo, že se blíží západ slunce. Většinu dne opět prospal. Jeho tělesné hodiny byly tak opožděné, že se z něj stala téměř stejná noční sova, jako byl Bill.
Bill.
Překulil se a ocitl se tváří v tvář Billovým nohám. Sjel pohledem po Billově těle a setkal se s jeho očima, které ho pozorně sledovaly. Jeho dvojče sedělo opřené o čelo postele, ruce mělo ovinuté kolem dlouhých nohou a tvář opřenou o kolena. Hnědé oči na Toma zamrkaly, ale nic neřekl.
„Byl jsi tu celou noc?“ Tom napodobil Billa a sám se opřel o čelo postele.
Bill přikývl. „Trochu jsem se i prospal.“
„Nemusel jsi tady zůstávat… teda pokud jsi sám nechtěl,“ řekl Tom rozpačitě.
Bill se na něj nevěřícně podíval. „Byl jsi v prdeli. Myslel jsem, že se udusíš vlastními zvratky, nebo tak něco.“
Tom se zašklebil. „Hnus.“
„Měl jsem strach,“ řekl Bill tiše. „Do prdele… Tome, vážně jsem měl strach.“
Tom si odfrkl a otočil se na Billa, aby se mu zadíval do očí. „Takhle se cítím pokaždý, když jdeš ven,“ řekl tvrdě.
Bill nic neřekl a Tom se ztěžka zvedl, odhodil přikrývku stranou a na lehce roztřesených nohách se vydal do své koupelny.
„Sprcha,“ zabručel, když slyšel, jak se Bill ptá, kam jde.
Tom si potřeboval vyčistit hlavu. Pára z příliš horké sprchy mu pomohla uvolnit napětí z ramen a srovnat si myšlenky. Bill byl zpátky a rozhodně měli o čem mluvit. Část Toma přemýšlela, jestli Bill znovu nezmizí, zatímco se bude sprchovat, ale nějak se mu to nezdálo.
Tom naklonil hlavu pod proud vody a myslel na své dvojče, na jeho hebké tělo a unavené oči a na to, jak moc ho kurva miluje. Zajímalo ho, jak se cítí Bill. Tom tipoval, že kdyby si Bill dovolil opravdu cítit, opravdu vidět, co je mezi nimi, tak by všechno pochopil.
Tom si unaveně přejel rukou po obličeji a povzdechl si.
Než se osprchoval a vyčistil si zuby, jeho mysl byla podivně klidná. Než se vrátil do ložnice, oblékl si čisté tričko a tepláky.
Bill seděl přesně tam, kde ho nechal, ale vypadal čistě a místo oblečení ze včera měl kolem těla omotaný hedvábný župan.
„Byl jsi ve sprše?“ Zeptal se Tom, když se posadil na kraj postele naproti Billovi.
Bill přikývl. Ruce měl stále omotané kolem kolen, jako by se před něčím chránil. Tom chtěl své dvojče uklidnit, a tak mu položil teplou ruku na koleno a čekal, až Bill promluví jako první.
Minutu setrvali v příjemném tichu, až Bill konečně promluvil. „Omlouvám se, že jsem utekl.“
„Vrátil ses,“ řekl Tom, nabídl Billovi malý úsměv a lehce mu zatřásl kolenem.
„Vždycky se k tobě vrátím,“ řekl Bill tiše. „Ty a já… jsme jako zasraný magnety.“
Tom to nepopíral. „Dovol mi, abych ti pomohl,“ prosil, jelikož si zoufale přál, aby Bill viděl, jak moc tu pro něj Tom chce být.
„Nevím, jestli to dokážeš,“ zavrtěl Bill hlavou a jeho oči byly široké, plné citu a beznaděje.
„Ale proč?“ Prosil ho Tom. „Já tomu nerozumím.“
Koutky Billových úst se stáhly a on vrhl na Toma temný pohled, než se odvrátil. „Ze všech lidí na světě bys to měl právě ty pochopit nejlíp.“
Tom věděl, o čem Bill mluví, a s bolestnou jasností si vzpomněl, jak tu pro něj Bill byl, nezpochybnitelně a neustále, než museli utéct do Los Angeles. Toma trápily obavy a úzkost, když na něj až moc dolehla sláva, a často se choval tak, jak nechtěl. Ale Bill tu pro něj po celou tu dobu byl, sbíral střípky a dával Toma dohromady, jak nejlépe uměl.
Pak si uvědomil, co tím Bill myslel, a přisunul se k němu na posteli blíž a pevně sevřel Billovo koleno. Bill se pokusil odtáhnout, ale Tom mu to nedovolil. „Takhle jsem to nemyslel. Já ti rozumím, Bille. Bože, jak moc kurva rozumím tomu, jak se cítíš, ale nevím, jak ti můžu pomoct. Řekni mi, co mám udělat.“ Hlas se mu lámal emocemi, ale téměř zalapal po dechu úlevou, když se Billovy rozbouřené oči konečně zvedly a setkaly se s jeho.
„Chci to, co oba víme, že nemůžeme mít,“ řekl Bill.
„Proč ne?“ Zavrtěl Tom hlavou a popřel, co Bill říkal. „Nestálo by za to být zase šťastnej?“
„To nemůžeme, Tome,“ trval Bill na svém a jeho oči vypadaly prosebně, když měl pocit, že se pohroužil ještě více do sebe.
Tom se k Billovi naklonil, přitáhl si ho do objetí a bezpečně ho ukryl do svojí náruče. „Kdy nám někdo dokázal zabránit v tom dělat si, co chceme?“
Bill jen zavrtěl hlavou a Tom cítil, jak se proti jeho tělu schvěje. Seděli mlčky a poslouchali, jak se dům kolem nich usazuje, když světlo zhaslo a zahalila je noc. Tom se bál, že se Bill rozpláče, a nevěděl, co by pak dělal. Nikdy nedokázal snést, když viděl své dvojče plakat. Ale nestalo se to, místo toho seděl tiše a zamyšleně v Tomově náručí.
Slova, která vzápětí vypadla z Billových rtů, Toma zaskočila a hluboce ho zasáhla přímo do srdce.
„Myslím, že není možný, abych někoho miloval tak moc jako tebe,“ přiznal Bill sklíčeně. „Možná proto jsem měl tolik neúspěšnejch vztahů.“
„Je nám spolu tak dobře,“ zašeptal Tom, otočil se a přitiskl rty na Billův spánek. „Nikoho jinýho nepotřebujeme.“
„To je tak v prdeli, Tome,“ řekl Bill hořce, odtáhl se a podíval se na Toma. „Je v prdeli, že jedinej člověk, se kterým vydržím být, je moje zasraný vlastní dvojče.“
„To není v prdeli,“ řekl Tom vyrovnaně a zamračil se nad Billovými slovy. „Jsme si blízcí.“
„Až moc blízcí.“ Billovy rty se ironicky zkroutily. „Nakonec skončíme sami.“
„Máme jeden druhýho,“ pokusil se Tom o rozumný argument. Při Billových slovech začínal trochu panikařit. Věděl, že se mu jeho dvojče nesnaží ublížit, ale ta slova ho hluboce zasáhla. Chtěl, aby Bill pochopil, jak jsou výjimeční. Jak moc ho miluje.
„Tvůj jedinej dlouhodobej vztah skončil, protože si myslela, že jí nejsi dostatečně oddanej, a já jich měl za posledních pár let tolik, že jsem to přestal počítat,“ zasmál se Bill hořce.
„Pak je možná lepší, že máme jen jeden druhýho,“ řekl Tom. Když si Bill ve tmě prohlížel Tomu tvář, vrhaly se na ni stíny, takže vypadal jako z jiného světa. „Dovol mi, abych tě miloval,“ vybídl ho Tom. „Celýho.“
Jejich oči nepřerušily kontakt. Tomův dech se zatajil a čekal na Billovu odpověď. V Tomově nitru bojovalo tisíc emocí, ale snažil se zůstat klidný, jelikož nechtěl Billa vyplašit. Bill byl pro Toma vším, co mu bylo na světě drahé, a bojoval by zuby nehty, aby si ho udržel a aby byl šťastný. Jen kdyby mu to Bill dovolil.
„Mám strach,“ zašeptal Bill a hlas se mu chvěl. „Neumím být sám… co když to nebude fungovat?“
„Tohle jsi ty a já, Bille,“ řekl Tom, vyhledal Billovu ruku a uklidňujícím způsobem ji stiskl. „Vzpomeň si, jak jsme vždycky byli společně dobří.“
Tom viděl za Billovýma zastřenýma očima pochybnosti, něžně ho pohladil po tváři a přejel mu palcem po lícní kosti. „Podívej se na mě,“ řekl Tom. Bill to udělal a Tom držel jeho pohled a snažil se, aby Bill viděl, jak moc to pro něj znamená. „Nikdy předtím jsem tě nenechal samotnýho, tak proč bych s tím začínat teď?“
Billovi se při pohledu na Toma leskly oči. „Když to uděláme,“ řekl a jeho hlas zněl nejistě. „Už to nikdy nebudeme moct vzít zpátky. Až moc by to bolelo.“
Tom zavrtěl hlavou. „Kurva, ne, Bille. To bych ti nikdy neudělal.“
Ten okamžik mezi nimi visel snad celou věčnost.
Pak Bill promluvil. „Dobře,“ byl Tomovi tak blízko a oči mu zářily. „Můžeš mě mít celého.“
Tomovo srdce poskočilo a výbuch motýlků v břiše způsobil, že se mu skoro udělalo špatně. Potřeba popadnout Billa a přitisknout si ho přímo k hrudi, aby se zase cítili celí, byla zdrcující, a tak se vrhl dopředu, když Bill udělal totéž.
„Miluj mě,“ vydechl Bill těsně předtím, než se jejich rty setkaly, a Tom nakrčil čelo zoufalou potřebou dostat do jediného polibku všechno, co ke svému dokonalému, křehkému dvojčeti cítil.
Tom se v myšlenkách vrátil k jejich prvnímu polibku, který se stal před pouhými několika dny a byl zběsilý a úzkostný. Teď tomu nebylo jinak a už věděl, že té noci to nebyly drogy, že to byl jen Bill, kdo mu zamotal hlavu, rozbušil srdce a způsobil, že se jeho ruce potily.
Opatrně je přetočil, položil Billa pod sebe a přitiskl své tělo na tělo svého dvojčete, aby ho chránil, zatímco zbytek světa držel v kleci.
Bill byl horký a pevný, pomalu se s Tomem pohyboval, když se líbali. Oba měli zavřené oči, aby se mohli navzájem cítit, milovat se doteky, hlazením a jemnými tahy. S každým tichým sténáním, které se vydralo z Billových rtů, se Tomovo srdce rozbušilo vědomím, že konečně léčí své dvojče, že konečně přišel na to, jak na to.
Když se od sebe odtáhli, ztěžka si dýchali do úst a Bill propletl ruku mezi jejich těly, aby se dvěma prsty dotkl Tomova spodního rtu a zasunul je dovnitř podobně, jako to udělal, když Tomovi ten večer podal pilulku.
„Potřebuju se zase cítit úplný,“ zašeptal Bill a očima sledoval Toma ve tmě. „Potřebuju tě cítit v sobě, chci, abys mě vyléčil.“
Tom přitiskl své čelo k Billovu, když jeho dvojče vytáhlo prsty z jeho úst a polštářkem jednoho z nich přejelo Tomovi po kroužku ve rtu. Věděl, že si s ním nehraje, že to, co po Tomovi žádá, myslí vážně.
Zavřel oči, když se mu při pomyšlení na to, jak naplní svého mladšího bratra, zatajil dech, a přikývl. „Budu tě náležitě milovat,“ slíbil. „Tak, jak si zasloužíš být milován.“
Bill nadzvedl boky a Tom otevřel oči, když ucítil, jak se Billova tvrdost střetla s jeho vlastní. Zjistil, že se na něj Bill dívá s takovou jistotou, že Tom musel téměř odvrátit zrak, protože jim oběma bylo jasné, jak obrovské to je. Ale neudělal to, jejich oči zůstaly spojené, sledovaly navzájem své ostražité pohyby, oba toužili vpít se do toho druhého a vychutnat si tento zlomový okamžik.
„Ukaž mi to,“ zašeptal Bill, naklonil se a vtiskl na Tomovy rty polibek. „Ukaž mi, jak dobří dokážeme být, ukaž mi, že je to správné.“
Tom se topil v Billových očích, ale přikývl a znovu se zmocnil Billových rtů v pomalém, těžkém polibku.
„Ukaž mi to,“ zašeptal Bill znovu.
A Tom mu to ukázal. Ukázal mu to, když do každého polibku vložil veškerou svou lásku, když Billovi stáhnul župan z ramen, líbal nově odhalenou kůži a zuby mu zatahal za kroužek na bradavce. Tom mu to ukázal, když pod sebou Billa roztáhl a vtiskl mu do těla dva kluzké prsty, když Bill zaklonil hlavu a Tom mu olízl krk, roztáhl bratra doširoka a připravil se na něj, když se Billova stehna rozevřela. Ukázal mu to, když mu zvedl nohy a poprvé do něj vnikl, když Bill zasténal tak krásně, že ho Tom musel tvrdě políbit, aby se do něj neudělal až příliš brzy. Tom mu to ukázal, když se mu díval do očí, když do něj vnikal, a slíbil mu, že to tak bude navždycky.
„Takhle jsme se narodili,“ řekl mu Tom, přitiskl čelo k Billovu a zahákl ruce za Billova kolena, aby do něj mohl vniknout hlouběji.
Bill přikývl a skousl si spodní ret mezi zuby. „Cítím tě,“ zalapal po dechu. „Celého.“
Prostor mezi nimi byl horký a plný tužeb, které zůstávaly až příliš dlouho nevyslyšené. Tom nedokázal odtrhnout pohled od svého krásného dvojčete, éterického ve večerním šeru a lesknoucího se potem a sexem. Pokaždé, když se vnořil do Billova těsného těla, jeho hruď se zvedla a řasy zatřepotaly. Byl okouzlující, byl dokonalý.
Tom byl kompletně celý jeho.
„Cítím tvé srdce,“ zasténal Bill. Tom cítil, jak mu jeho dvojče tiskne dlaň na hruď a lehce do ní zarývá nehty, když se nad ním Tom pohyboval a hnal je k vrcholu. Pak vzal Bill Toma za ruku a přitiskl si ji na hruď, přímo nad jejich stejná tetování, a Tomovi se ztěžka obrátil žaludek, když ucítil, jak Billovo srdce pro něj bije.
A Bill byl kompletně Tomův.
„Naše srdce tlučou stejně,“ vydechl Bill a podíval se Tomovi do očí.
„Cítím to,“ řekl mu Tom. Pak prudce trhl boky dopředu, pořádně Billa svým penisem roztáhl a donutil ho vykřiknout.
„Tome! Oh, kurva.“
Tomovy prsty na nohou se zkroutily, když ho Bill v sobě sevřel a dotlačil ho až na okraj. Vnikání dovnitř a ven z Billova ochotného těla bylo víc, než dokázal zvládnout. Spojili se způsobem, o kterém si Tom netroufal ani snít, že by se, kdy mohl vůbec stát, a jeho mysl byla plná Billa a všeho, co pro něj znamenal.
Tom se vzchopil a začal Billa chaoticky líbat, než se odtáhl, aby mu to mohl opravdu dát, opravdu ho ošukat tak, jak to vážně chtěl. Hrdelní zvuky, které Bill vydával, když do něj Tom vnikal, hnaly Toma k vrcholu, a pak Bill vykřikl Tomovo jméno, hodil hlavu do polštářů a prohnul se v zádech, když celé jeho tělo ztuhlo. Z jeho penisu vytryskly pramínky spermatu, které mu zbarvily hruď, když Bill Toma sevřel a on přehodil ruce přes hlavu, aby se zbělanými klouby chytil čela postele, a ústa otevřel v němém výkřiku.
Následoval Tomův orgasmus, který rozerval celé jeho tělo, zatímco Bill pulzoval kolem jeho penisu a pevně ho v sobě svíral. Rozkoš byla tak intenzivní, že se Tom svezl na své dvojče a jejich rty se srazily, když se Billova záda prohnula, aby mu vyšel vstříc a vydechl mu do úst. Když se Tom odtáhl, Billovy rty byly zarudlé, ale stále toužil po víc a znovu Toma přitiskl k sobě, zatímco jeho přírazy zpomalovaly, až oba leželi vedle sebe, mezi nimi byla horká lepkavá směs a jinak tichou místnost naplňovaly jen jejich zoufalé vzdechy.
„Už mi věříš?“ Chtěl vědět Tom, když se odtáhl od Billova krku a pohlédl na něj rozostřenýma očima. „Už vidíš, jak moc tě miluju?“
Bill naposledy stiskl Tomův penis, než se zavrtěl a pokusil se od sebe Toma odstrčit.
Tom mu vyhověl a pomalu se z Billa vytáhl, aby mu neublížil. Oba byli špinaví a vyčerpaní, z Billova zadku a po jeho hrudi odkapávalo sperma. Když Tom úplně vytáhl svůj penis, Billova stehna se téměř nedobrovolně sevřela a on se kolem Tomova těla, kde měl nohy stále pevně ovinuté kolem jeho pasu, chvěl.
„Kurva.“ Billův hlas se zachvěl.
Tom sledoval, jak se Bill postupně odmotává, jak jeho nohy padají z Tomových boků a ruce se spouštějí z čela postele, kterého se během vyvrcholení tak pevně držely. Chtěl, aby mu Bill odpověděl na jeho otázku, ale nechtěl na něj tlačit, jelikož se bál, že bude tlačit příliš a Bill se zase stáhne zpátky do sebe.
Když se Bill konečně setkal s jeho očima, Tom viděl, jak se ve slabém světle lesknou neprolitými slzami. Než stačil Tom cokoli říct, Bill zvedl ruku a pohladil Toma po tváři. Palcem se otřel o kůži a přitáhl si Toma k sobě, aby ho políbil a řekl mu vše, co potřeboval slyšet.
„Věřím,“ zaskřehotal Bill, když se od sebe odtáhli. „Věřím, Tome. Kurva, tak moc tě miluju.“
Tom se opřel čelem o Billovo a zjistil, že jeho oříškové oči se na něj dívají s důvěrou, celistvostí a hřejivou láskou, jakou Tom ještě neviděl. Novou láskou, zvláštní láskou. Láskou jen pro ně dva.
Několik okamžiků sdíleli vzduch a stále se smiřovali s tím, co teď jeden pro druhého znamenají. Tomovy končetiny byly ztuhlé, ale ještě nebyl připravený brášku pustit, chtěl cítit jeho tělo pod svým, sdílet další polibky, strávit více času obtočeni kolem toho druhého a dozvědět se o Billovi všechno, co mohl.
„Budeme v pohodě,“ řekl Tom Billovi a láskyplně ho políbil na tvář.
„Vždycky budeme tak trochu v prdeli,“ řekl Bill s malým úsměvem. „Ale začínám si myslet, že takhle je to nejspíš v pohodě.“
Tom se na něj usmál, konečně se překulil na bok a přitiskl si Billa k hrudi. „Máme jeden druhýho,“ řekl Tom a zopakoval něco, co Billovi řekl předtím. Velikost těch slov mu neušla. Tom věděl, že vždycky budou mít jeden druhého, a viděl, že Bill si to začíná uvědomovat také. Být dvojčaty bylo víc než být si blízcí, víc než být bratry, dokonce víc než být milenci, bylo to všechno. Bylo to všechno, co Tom věděl, a všechno, v co mohl doufat, že Billovi kdy dá.
„Máme jeden druhýho“ oplatil Bill Tomovi jeho slova, vložil Tomovi něžný polibek na rty a zavřel oči. Tom sledoval, jak mu Bill v náručí usnul a občas mu přitiskl rty na čelo.
Bill byl dokonalý, byl vším a Tom ho už nikdy nehodlal pustit.
***
I když se měníme
Tlukot našich srdcí je stejný
KONEC
autor: em_rose483
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
