autor: Exklusiv
(napsáno v roce 2009)
Vítejte
„Osvěž mi paměť: proč jsem se proboha nechal vytáhnout do cirkusu, když jsem proti nim?“
„Ty nejsi proti cirkusům. Jsi proti krutosti, kterou používají na zvířatech. A tenhle cirkus žádná zvířata nemá, ujistil jsem se. Je to něco jako Cirque du Soleil, ale ne tak promakanej. A o něco děsivější.“
Chlapec s dredy se sarkasticky usmál. „Jupí, humus! Georgu, řekni mi jedinej dobrej důvod, proč bych tam s tebou měl chodit.“
„Buď tohle, nebo společný rande s tou otravnou kočkou s připínacíma příčeskama. Výběr je samozřejmě na tobě.“
Zdálo se, že Tom o tom chvíli vážně přemýšlel. „Fajn, vyhrál jsi.“
Georg se usmál. „To já vždycky.“
Se vstupenkami v ruce se blížili ke vchodu. Dívka u stánku měla na sobě něco, co by Tom popsal jako uniformu pro limonádového idiota. Usmála se na ně. „Lístky?“ Georg jí podal lístky za oba. Vzala si je a Tom s hrůzou zjistil, že má skoro tři centimetry dlouhé nehty. Roztrhla lístky napůl a podala jim útržky. „Přeji vám oběma příjemnou zábavu,“ řekla s úsměvem. Měla zvláštní přízvuk, který kladl důraz na zvláštní místa.
Tom na ni chvíli zíral. Její pohled byl prázdný. Georg ho popotáhl dopředu.
„Jdeme, Tome, jdeme! Hezky jedna noha za druhou.“
Tom na svého přítele obrátil oči v sloup. „Jsi idiot. Pojď, chci si dát něco na zub, než to začne.“
***
„Nudím se,“ zakňučel Tom a rozvalil se na sedadle.
„Ještě to ani nezačalo!“
„Jo, proto se nudím! Sedíme tu už aspoň pět hodin!“
„Tři minuty.“
„Vážně?“ Tom se podíval na hodinky. „No do prdele. Tak to by si měli pohnout.“
„Měl by ses naučit trpělivosti, kámo. Četl jsem na to recenze. Všichni, a tím myslím všichni, říkali, že je to fenomenální. Jako deset milionů hvězdiček z pěti.“
Tom si povzdechl, utrhl si kousek cukrové vaty, kterou si koupil, a nacpal si ho do pusy. Georg mu kousek ukradl a pohodlně se uvelebil.
Světla zhasla. Jediný reflektor osvětloval prostřední kruh, kde stál uvaděč, hubený muž s fialovým třpytivým kloboukem a bizarním sakem, které vypadalo, jako by bylo vyrobené z černé hadí kůže. Poklepal holí o zem a pokynul davu kolem sebe.
„Dámy a pánové, chlapci a děvčata všech věkových kategorií a všichni ti mezi tím,“ řekl potutelně. Měl silný, charismatický hlas. Jeho tvář Tomovi připomínala hlavní postavu z filmu Mechanický pomeranč. „Je mi potěšením představit vám nejslavnější show na světě! Budeme vám vyprávět příběh o ztroskotancích, podivínech…“ Odmlčel se a po všech se rozhlédl. „A zrůdách. Připravte se na zázraky světa všude kolem sebe, a nebojte se křičet. Tvrdě pracují na tom, aby vás vyděsili a ohromili. Bez dalších okolků a se zachováním všech nervů vám říkám…“ Jeho hlas zněl nebezpečně tiše, ale Tom slyšel každé jeho slovo. „Vítejte na Freak Show.“
Po jeho slovech následoval výbuch kouře a hlasité BUM. Zatímco několik lidí vykřiklo, zmizel z dohledu. Na pódium vtančily dvě dívky v černých flitrovaných trikotech a složitě kroutily svými těly. Na konečcích prstů měly dlouhé úzké tyče s ohněm na konci. Typická cirkusová hudba s temnějším nádechem vplula do uší davu, který sledoval, jak obě dívky tančí, dělají salta bez rukou a piruety.
Georg se otočil k Tomovi. „Kde maj ty tangáče, chtěl jsem jim tam strčit pár babek.“
Tom se při pohledu na svého přítele ušklíbl. „Jsi nechutnej.“
Georg se od srdce zasmál.
Dívky se naposledy uklonily a publikum zatleskalo. Odklusaly z jeviště a světla opět potemněla. Vzduchem se rozlehl křik a maniakální smích, když podium zaplnila ta nejděsivější skupina klaunů, jakou kdy Tom viděl (bolestně mu to připomnělo Insane Clown Posse). Domníval se, že klauni jsou sami o sobě dost znepokojující, ale tihle byli děsiví. Tesáky, falešná krev a znepokojivé pantomimy. Byl si docela jistý, že dva z nich předstírají, že věší jiného klauna. Nabíhali k lidem v první řadě, předstírali, že je chtějí zavraždit, a místo vody ze sedmikrásek stříkali na publikum falešnou krev z uvadlých růží.
Jejich číslo trvalo ještě několik minut a Tomovi se ulevilo, když konečně opustili scénu. Přetrpěli ještě několik šokujících vystoupení, například muže, který doslova polykal nože, a pak si je vytahoval z břicha, provazochodkyni, která spadla a křičela, jen aby zmizela a objevila se zase tam, odkud vyšla, a podivné kouzelnické číslo, které Toma naprosto šokovalo.
Tom si byl skoro jistý, že cirkus už pomalu končí (trvalo to nejméně hodinu a půl). Principál znovu vyšel ven a velkolepě gestikuloval směrem k divákům.
„Přátelé. Viděli jste všechna naše dnešní čísla. Kromě jednoho.“
Tom naklonil hlavu na stranu. Byl zvědavý, co by mohlo být tím posledním číslem. Zřejmě to muselo být něco velkolepého, když si to nechal až na závěr.
„Je to akrobatické duo, jaké jste ještě neviděli! Inspirovali se Cirque du Soleil a dali tomu svůj vlastní, řekněme, rozpustilý a komický nádech. Poslední představení pro dnešní večer, milí přátelé, vám představuji Dámu s Ještěrkou!“
Principál si zabořil prsty do hrudi a zdálo se, že se roztrhne na kusy. Z jeho kůže se ve spršce rudých třpytek vynořila žena oblečená do bílo-růžového trikotu s pevnou, ale krátkou tutu sukní, která měla vypadat jako viktoriánské šaty. S potutelným úsměvem se rozhlédla po publiku.
„Ach, kampak se poděl můj mazlíček? Jaké zlobidlo, zmizet, když máme vystupovat! Je to takový malý záludný ďáblík a taky docela malý zlodějíček!“ Zasmála se znepokojivě roztomilým způsobem. Tomovi z toho přeběhl mráz po zádech.
„Je jako ta kočka z Domu tisíce mrtvol!“ Zašeptal Georg Tomovi a oklepal se.
„Nedělej si srandu,“ řekl Tom a snažil se setřást husí kůži.
Ze stropu spadly dva černé závěsy. Dáma se kolem jednoho z nich obtočila a začala hbitě šplhat nahoru. Další závěs s velkou obručí spadl a ona se ho chytila, podpírala se, ale tvářila se nenuceně. „Mám pocit, že bych vás měla všechny varovat, je velmi zákeřný. Pořád dělá nějaké problémy. Ale kdepak by mohl být? Cítí ho někdo z davu kolem sebe?“
Ve chvíli, kdy ta slova vyslovila, se Tom znovu zachvěl a ucítil na krku něco měkkého. Byla to ta nejpodivnější věc, kterou za celou noc viděl, a to ani nic neudělala. Vyšplhala se o kousek výš, obruč vytáhla s sebou, a pak se rozhlédla. Usmála se a podívala se na široké okolí, kde seděli Georg a Tom.
„Tady je!“ Prohlásila a oběma rukama sevřela obruč. Zvedla ji nad hlavu a vystřelila směrem, kterým stála. Zdánlivě odnikud se vyřítil hubený chlapec v zeleném šupinatém oblečku s těmi nejpodivnějšími vlasy, jaké kdy Tom viděl. K obleku měl připojený ocas. Téměř bez námahy se chytil horní části obruče, vytáhl nohy nahoru a strčil je do obruče, aby si sedl, a pak sklouzl k Dámě.
Ta ho chytila za obruč a přidržela ho na místě. „Ahoj, mazlíčku. Do jaké ďábelské hry ses zapletl tentokrát?“
Chlapec se usmál a držel si něco kolem krku. Dáma se podívala na přívěsek, který na něm byl. „Svatá Kateřina Švédská.“
Tom sjel rukou ke svému krku. Jeho řetízek byl pryč. Jeho medailonek.
Krev mu vřela v žilách. Ten hloupý šílenec mu ukradl přívěsek!
Dáma chlapci ostře poklepala na nos. „Stydím se za tebe, Ještěrko! Běž a hned teď ho vrať tomu, komu jsi ho vzal.“
Ještěrka přikývla a vyšplhala po závěsu, který držel obruč. Ani ne za tři vteřiny už visel před Tomem hlavou dolů a byl na dalším závěsu. Objevil se tak náhle, že Tom vyjekl a nadskočil na svém místě. Několik diváků se zasmálo. Zřejmě si mysleli, že Tom je součástí představení.
Chlapec se usmál. Odepnul si řetízek z krku a podal ho Tomovi. Tom si všiml, že má stejně jako dívka u pokladny dlouhé nehty, i když ne tak dlouhé. Byly vypilované do špičky a nalakované na černo. Tom si opatrně vzal přívěsek zpátky. Ještěrka se usmál, vylezl zpátky na závěs a brzy se objevil vedle Dámy.
Ta se usmála. „Víš, co máš dělat.“
Ještěrka se usmál a odstrčil se od ní. Vystřelil nahoru, zachytil se závěsu a balancoval nohama na obruči. Začal s ní kroutit, čímž se závěs pevně zatočil. Začal se točit, když se přesunul dolů k obruči. Začal obručí kývat sem a tam, když se točila, a pevně visel za kolena.
Teď už se houpal dost daleko, a když byl v nejvzdálenějším bodě od Dámy, seskočila ze závěsu. Téměř všichni v davu vykřikli, než se Ještěrka včas vrátil a chytil ji za zápěstí. Dav tleskal a jásal, když ji zvedl zpátky na závěs. Vytáhla se nahoru a společně se pustili k dalším závěsům.
Jejich společný pohyb se změnil v jeden smyslný tanec, kroutili se a svíjeli v závěsech, jejich těla spolu flirtovala. Ačkoli byla Dáma výjimečně krásná, anděl s prstýnky z mahagonu, na Ještěrce bylo pro Toma něco roztomile sexy.
Když si Tom uvědomil, co právě udělal, rychle zavřel oči, pokřižoval se a vyhnal hříšné myšlenky. Věděl, že na takové věci nesmí myslet. Měl prostě ocenit čas a tvrdou práci, kterou do svého vystoupení oba akrobaté vložili, aby pobavili publikum. A právě to se rozhodl udělat.
Zanedlouho oba akrobaté dopadli na zem, hluboce se uklonili a za hlasitého potlesku a jásotu publika odběhli z pódia. Principál se opět vrátil.
„Nyní, dámy a pánové, nastal čas, kdy se musíme rozloučit, a loučení je takový sladký smutek. Děkujeme vám za čas, který jste nám věnovali, a doufáme, že jsme ho vyplnili podle vašeho gusta. Prosím, řekněte o nás všem, protože tu budeme až do konce týdne. Ať každý, koho potkáte, ví o tom, že my, The Freak Show, to umíme pořádně rozjet. Sbohem, milí přátelé, a nezapomeňte prosím pogratulovat všem účinkujícím, které na odchodu potkáte. Komplimenty si opravdu užívají.“
Vyšel z podia. Diváci se začali trousit ven a všichni vyprávěli svým přátelům, jaké vystoupení se jim líbilo nejvíce. Zdálo se, že všechna vystoupení sklidila od návštěvníků stejnou vlnu nadšení.
Georg poplácal Toma po zádech. „Tak co, kámo. Pizza a drink u mě doma?“
„Pokud mezi tím vším najdeš i něco nealko.“
„Jako vždycky.“
Když vycházeli ze šapitó, Tom by přísahal, že ucítil na krku něco měkkého.
***
„Ha, podívej se na zadní světla, Listingu! Nažer se mýho prachu, Mario a Luigi!“
„Hlupák Trümper, copak to nevíš? Ropušák dostane všechny sráče! A ty jsi právě teď jedna z těch děvek! Ropušák a Baby Luigi jsou blesková bomba!“
„Uuh, Georgu!“ Tom se snažil zvrátit nevyhnutelné. Zasáhla ho blesková bomba a Georg vyhrál závod, což rozpoutalo malý vítězný tanec.
„Oh jo, přesně tak, vyhrál jsem! Přiznej si to, Tome!“
Tom se ušklíbl a zvedl ruku, aby si přejel rukou po přívěsku. Konečky prstů se setkaly pouze s látkou košile.
Jeho oči se rozšířily a použil slova, která používal jen zřídka. „Ten zasranej cirkusovej zmrd mi ukradl přívěsek!“
autor: Exklusiv
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
