autor: Skebe–Neko
Macaron – Makrónka je francouzská cukrovinka podobná pusince vyrobená z vaječného bílku, moučkového a krystalového cukru, mandlové mouky či mandlové drti a potravinářského barviva. Makrónky jsou běžně plněné ganáží, máslovým krémem, nebo džemem mezi dvěma pusinkami.
Bill byl červený jako rajče. Nebo alespoň tak se cítil, když Tom přišel do kuchyně na snídani jen v boxerkách a položil Billovi ruku na spodní část zad, zatímco on připravoval snídani na sporáku. Muž se k chlapci přitiskl o něco blíž a nakoukl mu přes rameno na japonskou omeletu, kterou Bill smažil.
„Vypadá to dobře,“ zamumlal brunet unaveným hlasem. Mladší se kousl do rtu.
„Káva už je asi nejspíš hotová,“ zašeptal a třesoucí se rukou ukázal na kávovar. Věděl, že se muž značně rozveselí, až do sebe dostane trochu kávy.
„Mmm, ty jsi anděl,“ vydechl Tom a Bill se zachvěl, když ucítil na krku mužův teplý dech. Tohle se dělo už nějakou dobu; od chvíle, kdy navštívili restauraci Tomova přítele, se červenal a třásl z každého doteku a slova. Měl pocit, že ty reakce jsou den ode dne silnější, a nevěděl, co s nimi dělat. Motýlci, kteří se mu třepotali v žaludku, mu připomínali pobláznění, které zažíval ve škole, ale žádné z nich nedonutilo chlapcovy vnitřnosti, aby se stočily do ruličky a poskakovaly mu v břiše. Vůbec tomu nepomáhal fakt, že Tom si absolutně nedělal hlavu s Billovým osobním prostorem; muž se ho často jemně dotýkal, když se snažil chlapce utěšit, poplácával ho po rameni, když udělal něco dobře, nebo bezdůvodně jen tak přitiskl ruku Billovi na kůži. Pokaždé měl pocit, že nejspíše omdlí, ale zároveň nechtěl Toma požádat, aby s tím přestal, jelikož bylo příjemné cítit na své kůži jemné, nevinné doteky.
Tom si nalil hrnek plný kávy, sledoval chlapce u sporáku a nakrčil obočí nad jeho zarudlou tváří. Napil se hořké tekutiny a nenápadně pokrčil rameny. Možná, že byl zarudlý kvůli rozpálené plotně. Muž se posadil ke stolu a dál zíral na Billova záda. Čistě náhodou sklouzl mužův pohled po chlapcových zádech zakrytých tričkem a zastavil se na zadku v džínách. Muž trochu naklonil hlavu na stranu, ale ani ho nenapadlo uhnout pohledem. Byl to pěkný zadek.
Bill položil omelety na talíře a přinesl je ke stolu. Postavil tmavý talířek se srolovanou omeletou přímo pod Tomův nos.
„Nevěděl jsem, že umíš dělat japonské omelety,“ řekl brunet překvapeně a na rtech měl stále ten ospalý úsměv. Bill se pod mužovým temným pohledem začervenal a nespouštěl oči z vlastního talíře.
„Mm, jo,“ zamumlal a strčil si do úst kousek lehce nasládlé omelety. „Ve skutečnosti by se měla dělat na obdélníkové pánvi, ale tu jsi neměl, takže je to trochu jiné, než to má být. Tenhle recept jsem našel před pár dny a řekl jsem si, že ho zkusím a uvidíme, jak to dopadne.“ Tom na chlapce zvedl obočí.
„Dělal jsi ji poprvý?“ Zeptal se zmateně. Muž by vsadil svoje auto na to, že to chlapec už někdy dělal, protože nedostatek praxe na jídle rozhodně nebyl znát. Bill přikývl a krátce se na staršího podíval.
„Nebylo to tak těžký,“ pokrčil skromně rameny. Tom našpulil rty, ale neřekl ani slovo. Bill byl už tak dost rudý, a kdyby se rozhodl vystřihnout chlapci další pochvalu, nejspíše by vypadal jako rajče. Proto se rozhodl, že si všechna ta slova chvály nechá při jídle, které mu chlapec připravil, jen pro sebe.
Po snídani si oba jako vždycky sedli na balkon, kde si Tom vychutnával svoji první cigaretu dne, zatímco Bill popíjel zelený čaj. Chlapec foukal do vařící tekutiny a neustále kradmo sledoval Toma. Ten se opíral o zábradlí a se zamyšleným výrazem ve tváři se díval dolů. Jeho plné rty se ovíjely kolem tenkého filtru cigarety a Bill jako by nedokázal odtrhnout pohled od jeho rtů zdobených piercingem. Chlapec zacinkal piercingem v jazyku o zuby, což muže přimělo obrátit na chlapce pohled. Starší se na černovlasého chlapce nechápavě podíval a přemýšlel, odkud se ten podivný zvuk vzal.
„Co to bylo za zvuk?“ Zeptal se a nakrčil obočí. Billovo obočí se zvedlo a ruměnec na jeho tvářích se prohloubil.
„Ty jsi to slyšel?“ Zeptal se překvapeně. Vždycky si myslel, že když zacinká piercingem v jazyku o zuby, nikdo jiný to neslyší.
„Jo,“ zasmál se Tom a byl stále trochu zmatený. Chlapec obrátil pohled zpět na svůj šálek a cítil se trochu zahanbeně.
„Promiň,“ řekl tiše a našpulil rty. Tom si jazykem přejel po piercingu ve rtu.
„Nemusíš se omlouvat,“ řekl pomalu a překvapeně. „Ale co to bylo?“ Bill se trochu ztěžka usmál a vyplázl jazyk, aby ukázal piercing procházející svalem. Tomovy oči se rozšířily.
„Každý den, než jdeme do práce, si ho vyndávám,“ řekl chlapec spěšně, když špatně přečetl Tomův pohled. Muž si několikrát odkašlal a rychle uhnul očima.
„Uhm, jo,“ řekl chraplavým hlasem a přiložil si cigaretu zpátky ke rtům. Tom v žádném případě nemyslel na hygienické riziko, když viděl piercing v chlapcově jazyku; spíš se mu v hlavě zrodila myšlenka na to, jaké by to bylo, kdyby se mu přitiskl k jeho jazyku. Muž típl cigaretu a nenápadně zavrtěl hlavou. Možná už to bylo příliš dlouho, co si naposledy užil, a tak Bill rozproudil jeho fantazii. Tichý hlásek v jeho hlavě mu však našeptával, že nejde jen o nedostatek sexu, ale Tom ho umlčel tím, že myšlenky nasměroval jinam. Bill byl příliš mladý a Tom věděl, že by chlapec mohl se sexem souhlasit, protože by věřil, že je to způsob, jak se Tomovi odvděčit. Šéfkuchař ho rozhodně nechtěl zneužívat, takže bylo mnohem lepší ovládat představy polibků, které se mu v hlavě točily jako ohraná deska.
***
Když se ve čtvrtek večer vrátili z práce domů, Tom si z vlasů stáhl gumičku a třel si pokožku hlavy. „Dáš si pizzu?“ Zeptal se a otočil se na černovlasého chlapce, jehož víčka jako by nedokázala držet otevřená.
„Hmh?“ Zeptal se Bill a svraštil obočí.
„Pizza?“ Zasmál se Tom, když si pročesával zacuchané vlasy. „Máš hlad?“
„Ehm, trochu,“ zamumlal černovlásek ospale. „Ale nevím, jestli nakonec uprostřed jídla neusnu.“ Tom se zasmál.
„Tak co kdyby ses vykoupal, a já mezitím tu pizzu objednám?“ Zeptal se brunet a podrbal se na krku. V duchu si poznamenal, že by si měl trochu upravit vousy, jelikož ho až příliš lechtaly na kůži. Bill přikývl a věnoval muži unavený úsměv, než zmizel v koupelně. Otočil kohoutkem, hodil do vany hrstku soli do koupele a přidal i koupelovou bombu. Pak se svlékl a odlíčil, zatímco čekal, až bude vana připravená.
Když byla vana asi z poloviny plná, Bill si do ní sedl a nechal ji doplnit, než kohoutek zavřel. Zhluboka si povzdechl, pak si zacpal nos, zavřel oči a na chvíli ponořil hlavu pod hladinu.
Tom poslouchal šplouchání linoucí se z koupelny, zatímco vybíral číslo pizzerie, která bude stále otevřená a bude rozvážet bez ohledu na hodinu. Pizza měl dorazit za půl hodiny, takže Bill měl spoustu času na relax ve vaně.
Když pizza dorazila, Tom zaklepal na dveře koupelny a zakřičel na Billa, aby se šel najíst. Postavil krabice s jídlem na konferenční stolek a přinesl z kuchyně láhev vína. Když Billa stále nikde neviděl, znovu zaklepal na dveře.
„Bille, pizza je tady,“ houkl přes zavřené dveře. Když se z koupelny neozval žádný zvuk, brunet pocítil narůstající obavy. Znovu zaklepal na dveře, a když se stále neozývala žádná odpověď, rozhodl se zkusit své štěstí a dveře otevřít. Ke svému překvapení zjistil, že černovlásek zapomněl zamknout.
Tom vstoupil do místnosti plné páry a všiml si Billa ležícího v bublinkové lázni. Pravá ruka mu visela přes okraj vany a hlavu měl opřenou o rameno. Chlapcovy oči bez make-upu byly zavřené a jeho načervenalé rty byly lehce pootevřené. Na tváři měl nalepené vlhké černé prameny a těžce oddechoval. Tom se usmál a přistoupil k chlapci. Jemně mu položil ruku na paži a řekl: „Bille, probuď se.“ Mužův hlas byl jemný a medový, ale nepřiměl chlapce otevřít oči. Tom s chlapcem lehce zatřásl a trochu hlasitěji zavolal jeho jméno. Bill se se šplouchnutím probudil, když uslyšel Tomův hlas. Když se chlapec posadil, všude kolem se rozstříkla voda. Opakovaně zamrkal a zmateně se rozhlížel kolem sebe.
„Pizza je tady,“ řekl Tom a snažil se potlačit smích. Chlapec vypadal tak roztomile, když byl mimo.
„Co?“ Zamumlal tiše a nakrčil obočí.
„Jen že je v obýváku pizza,“ řekl starší s úsměvem. „Něco na sebe hoď a přijď se aspoň trochu najíst.“
Bill přikývl, ale chvíli mu trvalo, než mu došlo, že je stále nahý. Děkoval svým šťastným hvězdám za pěnu, která zakrývala vodní hladinu, takže Tom neviděl žádné kritické partie. I když chlapci stoupl do tváří hluboký ruměnec, když si uvědomil, že Tom viděl jeho nahou horní část těla.
Když Tom odešel z koupelny, Bill vylezl z vany a zabalil se do ručníku, než se došoural do svého pokoje, aby se oblékl. Zanedlouho dorazil do obývacího pokoje, kde si Tom naléval sklenku červeného vína.
„Chceš trochu?“ Zeptal se a zvedl láhev směrem k Billovi. Chlapec zavrtěl hlavou a posadil se vedle něj. „To jsem tak nějak předpokládal, tak jsem ti přinesl vodu.“ Muž ukázal na džbánek s vodou, který ležel vedle prázdné sklenice. Bill se trochu usmál, než se pustil do pizzy.
Dvojice jedla mlčky. Ticho přerušoval jen zvuk mlaskajících rtů a polykání. Tom se otočil na Billa, který okusoval už čtvrtý kousek. Jeho víčka pomalu padala, když žvýkal jídlo. Tom se usmál a přiblížil sklenku s vínem ke rtům. Ten chlapec byl tak rozkošný.
Bill vrátil kůrku pizzy zpátky do krabice a vypil zbytek vody, než se otočil na Toma. „Půjdu si lehnout,“ řekl a zívl. Chlapec se právě chystal vzít krabici s pizzou ze stolku, když Tom zavrtěl hlavou.
„Nech to tady,“ řekl s úsměvem. „Já ten zbytek potom schovám do ledničky, jelikož ty vypadáš, že bys tam mohl usnout.“ Bill se unaveně usmál a prohrábl si vlhké vlasy.
„Děkuju,“ řekl Bill. „Dobrou noc.“
„Dobrou, sladké sny,“ popřál Tom, když Bill zamířil ke svému pokoji. Tom se přistihl, že jeho pohled opět zamířil na ten malý, kulatý zadeček. Našpulil rty a nakrčil obočí. Odtrhl od chlapce pohled a zavrtěl hlavou. Rozhodně se bude muset vzpamatovat. Vzal si černovláska k sobě, protože doufal, že z něj vytrénuje ještě lepšího kuchaře, a dá mu příležitost, jakou si zaslouží, a ne proto, aby na chlapce zíral a nechal se unášet hříšnými myšlenkami. Bill tu v žádném případě nebyl pro jeho vlastní potěšení, takže prostě musel svoje myšlenky nasměrovat úplně někam jinam.
***
Zmíněný týden pokračoval v podstatě stejně. Bill měl pocit, že se jeho kůže už navždycky proměnila na rudou. Pokaždé, když byl Tom někde poblíž něj, kompletně zrudl. Občas mu to trochu komplikovalo práci, i když se naštěstí vždycky úplně ztratil ve vaření a bruneta, který pracoval v jeho blízkosti, si často ani nevšiml. Ale čas od času, když ucítil, že se Tomovo rameno otřelo o jeho vlastní, nebo když k němu z nějakého jiného důvodu přistoupil blíž, Bill nadskočil a upustil to, co zrovna držel v ruce. Zdálo se, že Tom si Billovy nervozity nevšiml, nebo si alespoň neuvědomoval, že on je jejím důvodem. Tom si prostě myslel, že je to proto, že je chlapec stále nervózní z práce v opravdové restauraci.
Když Bill rozbil talíř, Tom si zhluboka povzdechl a položil chlapci ruku na rameno.
„Dej si pauzu, jsi až moc nervózní,“ řekl starší s vřelým úsměvem. Georg, který stál na druhé straně kuchyně, překvapeně zvedl obočí, ale neřekl ani slovo. Když Bill odešel z kuchyně, Claudette se otočila k Tomovi, který sbíral střepy z talíře, jenž Bill rozbil.
„Tome, co to kruci bylo?“ Zeptala se žena a pozvedla obočí. Tom zvedl zmatený pohled ke Claudette. „Vždyť jsi na Billa ani nezvýšil hlas. Kdybych ten talíř rozbila já, dostala bych od tebe za uši.“ Brunet se ušklíbl.
„Bill je už tak dost nervózní i bez toho, abych ho peskoval za jeho chyby,“ řekl šéfkuchař a vyhnul se pohledu svojí pomocné kuchařky. „Ty přežiješ, když na tebe trochu zařvu. Nejsem si jistej, jestli by to přežil i Bill.“ Georg se uchechtl a otočil se zpátky ke svému prkénku na krájení.
„Haha, Tom je měkkota,“ zasmál se a rychle se podíval na kuchaře. Tom svraštil obočí.
„S radostí tě pořádně seřvu, jestli si nenecháš svoje myšlenky pro sebe,“ řekl přísně, ale to pomocného kuchaře rozesmálo ještě víc.
„Jak myslíš, ale tím bys tak jako tak Billovi jen dokázal, že jsi měkkota,“ řekl svalnatější muž se šťastným úsměvem na rtech. Tom zavrčel, ale nehádal se, protože věděl, že má Georg pravdu. Tom byl dobrý šéf a skvělý kuchař, takže rozhodně nikdy bezdůvodně na své zaměstnance nekřičel, ale čas od času se stalo, že vybouchl, když se věci nedělaly podle jeho představ. Co se však týkalo Billa, neodvážil se nechat svou trpělivost přetéct, protože chlapec byl už tak dost rozklepaný a křik by situaci ani trochu nepomohl.
Bill seděl na lavičce v šatně a cítil se zmatený, když do místnosti najednou vstoupila Dunja.
„Ahoj, Bille!“ Pozdravila ho žena vesele. „Jdeš se mnou na vzduch?“ Bill se široce usmál a přikývl. Dunja si zapálila cigaretu a zamyšleně pozorovala chlapce oblečeného do kuchařského rondonu. Bill si pohrával s pruhovanou zástěrou a kousal se do rtu, takže vypadal nervózně.
„Co se děje?“ Zeptala se žena a zvedla obočí.
„Rozbil jsem talíř,“ zamumlal chlapec a svraštil obočí. Nechápal, jak mohl udělat takovou hloupou chybu jen proto, že se Tom náhodou otřel o jeho ruku.
„Oh, to se stane kažýmu. Seřval tě Tom?“ Zeptala se Dunja soucitným hlasem. Bill vypadal zmateně, když obrátil pohled k ženě.
„Uh, ne,“ řekl pomalu. „Jen mi řekl, abych si dal pauzu.“ Blondýnka vypadala z Billových slov poněkud překvapeně.
„Vážně?“ Zeptala se udiveně. Bill přikývl. „Ohoho, náš šéfkuchař má slabinu!“ Bill vypadal být těmi slovy dost zmatený. Dunja se zasmála a pokračovala: „Ty jsi jeho slabina, hlupáčku! Všichni jsme dostali hezky vynadáno, když jsme něco v kuchyni nebo v jídelně pokazili!“
„Oh,“ zamumlal chlapec a našpulil rty. Jestli byl předtím zmatený, nebylo to nic ve srovnání s tím, jak se cítil teď. Už slyšel Toma křičet na své rodiče, když byl v hotelu a kontroloval jeho stav, ale černovláska by nikdy nenapadlo, že by mohl křičet na své zaměstnance. Ještě více ho mátlo, proč Tom nekřičel na něj, když křičel na všechny ostatní, když udělali chybu.
***
V neděli večer Tom opět popadl z kuchyně láhev vína a posadil se na pohovku v obývacím pokoji. Měl v plánu nalákat Billa, aby se k němu připojil na skleničku vína a naučil chlapce pít. Bylo mnohem zábavnější pít s někým než sám a Tom chtěl Billa přimět, aby se připojil k němu, až bude relaxovat u sklenky vína. Tom nalil červené víno do dvou sklenic a počkal, až Bill vyjde z koupelny.
„Připoj se ke mně,“ řekl Tom s úsměvem, když Bill vešel do obývacího pokoje.
„Oh,“ řekl chlapec a podíval se na skleničky s vínem na konferenčním stolku. Posadil se a Tom mu podal sklenici. Chlapec se zadíval na tmavě červenou tekutinu ve sklenici a našpulil rty. Přiblížil si sklenici k nosu a přičichl k tekutině, přičemž nakrčil nos, když mu do nosních dírek vnikla jeho silná vůně. Tom se uchechtl.
„Ty jsi ještě nikdy nepil víno?“ Zeptal se Tom se smíchem, i když to znělo spíše jako konstatování. Černovlasý zavrtěl hlavou a lokl si vína. Když polkl, zašklebil se.
„Na tu chuť si zvykneš,“ řekl starší se širokým úsměvem. „Může to chvilku trvat. Ale musíš se naučit pít víno, protože je velkou součástí zdejší kultury stravování.“ Chlapec přikývl a znovu se ze sklenice napil.
Netrvalo dlouho a Bill si nejistými pohyby nalil další sklenici vína. Tom měl pravdu, člověk si na tu chuť zvykne. Billovi se obzvlášť líbil ten opojný pocit, díky kterému byl jeho mozek jako v bavlnce a všechny obyčejné věci mu připadaly velmi zábavné. Chlapec se zachichotal něčemu, co Tom právě řekl, ale vůbec si neuvědomoval, co na tom bylo tak vtipného. Brunet se naopak bavil nad opilým chlapcem, který zjevně nikdy v životě nepil žádný alkohol, jinak by se mu jedna sklenka nedostala tak rychle do hlavy.
„Omlouvám se, že jsem rozbil ten talíř,“ zahuhlal chlapec poté, co si lokl vína. Tom povytáhl obočí a přiblížil sklenku ke rtům.
„To je v pohodě, každej udělá chybu,“ řekl s malým úsměvem. Bill svraštil obočí a znovu se napil. Billovi to víno chutnalo. Jeho jinak plachý jazyk díky němu pracoval mnohem víc a rychleji.
„No jo, ale Dunja říkala, že vždycky křičíš, když se něco pokazí,“ zamumlal černovlasý teenager a obrátil do sebe půl skleničky. „Říkala, že všichni dostali vynadáno, když něco pokazili, ale mně jsi neřekl ani slovo. Ale vážně mě mrzí, že jsem rozbil ten talíř. Klidně mi ho odečti z výplaty.“ Tomovo obočí se zvedlo a rty se mu roztáhly do pobaveného úsměvu. „Dunja říkala, že jsem tvoje slabina, ale já nechci žádné zvláštní zacházení, můžeš se ke mně chovat stejně jako k ostatním,“ zamumlal chlapec a dopil zbytek sklenice.
„Georg říkal něco podobnýho, prej jsem ohledně tebe měkejš,“ zasmál se. „Nejsem na tebe tak přísný, protože jsi toho musel v hotelu svejch rodičů tolik vytrpět. Nechci, aby ses cítil zbytečně. Jsi velmi talentovaný a chyby děláš jen zřídka.“ Bill se začervenal až po špičky uší. Možná to bylo částečně způsobeno alkoholem, ale po Tomových slovech se teplo jen zvýšilo.
„Dobře,“ souhlasil chlapec a pohnul se, aby si nalil třetí sklenku vína. Tom chlapce pozoroval, trochu naklonil hlavu a našpulil rty. Nebyl si úplně jistý, jestli Billovi rodiče byli jediným důvodem, proč s chlapcem jednal v hedvábných rukavičkách. Pochyboval, že by za tím mohlo být i něco jiného.
„Huups,“ vydechl Bill, když vylil trochu vína na stolek. Tom se zasmál a vstal.
„Počkej tady, dojdu pro hadr,“ řekl muž a prstem ukázal na pohovku.
„Dobře!“ Vyhrkl chlapec vesele a narovnal se. Starší se nemohl ubránit smíchu nad širokým, zářivým úsměvem, který se chlapci objevil na tváři. Možná, když bude chtít z chlapce dostat více než jen pár krátkých, hloupých vět, bude ho muset opít.
Třetí sklenice byla prázdná stejně rychle jako dvě předchozí a chlapcova hlava brzy klesla na opěradlo. Netrvalo déle než okamžik nebo dva, než se černovlasému chlapci zavřely oči a prázdná sklenice mu málem vypadla z ruky. Tom ji chytil právě včas, aby nespadla a nerozbila se. Chlapec se sesunul na pohovku, položil hlavu Tomovi na stehna a ospale zafuněl. Brunet se maličko usmál a odhrnul chlapci černé vlasy ze zarudlé tváře.
Pomalu usrkl ze skoro prázdné sklenice a hladil chlapce po hedvábných vlasech. Kousl se do rtu a snažil se vytěsnit z hlavy myšlenku, která mu napovídala, že je tím černovlasým mladíkem možná trochu poblouzněný.
„Mmh,“ zamumlal chlapec, ještě víc se schoulil a složil si ruce mezi hlavu a Tomovo stehno. Ten unaveně zamlaskal a na chlapcově spící tváři se rozlil drobný úsměv.
Tom spolkl poslední doušek tekutiny na dně své sklenice, a pak nadzvedl Billovu hlavu ze svého klína, aby se mohl zvednout. Poté, co vstal, vsunul ruku pod Billova záda, druhou pod kolena. Zvedl Billa do náruče a odnesl spícího chlapce do svého pokoje, protože byl příliš unavený na to, aby ho odnesl do toho jeho. Položil černovlasého teenagera na postel, a pak šel zhasnout světla v bytě.
Poté Billovi sundal kalhoty a ponožky, aby chlapci nebylo příliš horko, a přikryl ho peřinou, než po svlečení vlastního oblečení vklouzl pod tu stejnou peřinu. Muž si nejprve lehl trochu dál od Billa, aby nerušil chlapcův spánek tím, že se k němu bude tisknout, ale když se Bill přetočil na pravý bok a posunul se blíž k Tomovu tělu, muž ho prostě musel obejmout. Tu noc spal Tom jako špalek s Billem zavrtaným do jeho náručí.
autor: Skebe–Neko
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
