Kindred 4. (konec)

autor: kishmet

„Drž se zpátky!“ Vykřikl Bill. I v těch nejhorších chvílích jeho hlasivky pracovaly v jeho prospěch. „Znám vlkodlaka, který je větší než… oh,“ otočil se.
„Bille?!“
O vteřinu později ho Tom skoro rozdrtil v náhlém, pevném objetí, které ho donutilo zalapat po dechu. „Co tady děláš?“ Dožadoval se Tom chraplavě odpovědi.
Jakmile Toma ucítil a uslyšel, podlomila se mu úlevou kolena. „Nemohl jsem tě tu nechat samotného,“ řekl Bill a jeho hlas se třásl.
„To jsi měl!“ Vyjel na něj Tom, ale nepustil ho. „Sakra, Bille, jsou tady.“
Billovi přeběhl po páteři další studený mráz. Pevně, i když trochu naivně věřil, že jeho sen byl správný, že společně nějak útočníky odrazí. „Já vím. Slyšel jsem je,“ zašeptal Bill. „Co děláš mimo dům?“ Přitiskl tvář do Tomových copánků a ujistil se, že ještě není roztrhaný na kusy.
„Běhám,“ řekl Tom a nemyslel to tak, že by si dával jen takový lehký trénink. „Byli v chatě.“
„Cože?“ Zeptal se Bill zděšeně. „V naší chatě?“
„Cože? Naší?“ Tom se odtáhl, aby se na něj podíval a jeho oči byly vytřeštěné.
Bill se na chvíli zarazil. „Já… ehm, já vím, že je tvoje, jen… někdy mám pocit, jako by byla naše.“ Nervózně si olízl rty. „Trávit s tebou čas v domě, to je moje nejoblíbenější věc vůbec.“

Tom ho držel na vzdálenost půl paže a zkoumal jeho tvář. Bill zalapal po dechu. Nakonec se Tom zeptal: „Bille, do koho jsi vlastně zamilovaný?“
Bill se lekl. „Chceš říct, že to nevíš?“
Tom mlčky zavrtěl hlavou.
Ta dvě slova z Billa vypadla, jako by na jejich vyslovení čekal celou věčnost, což tak trochu čekal. „Do tebe!“
Tomova tvář se rozzářila jako ohňostroj. Přitáhl si Billa zpátky do drtivého objetí. Než Bill stačil udělat víc než zvednout ruce ve snaze mu to oplatit, Tom se zase odtáhl. „Ty mě miluješ? I když…?“ Uši mu kmitaly sem a tam, aby ilustrovaly, co chtěl říct.
„Vážně jsem si myslel, že to víš,“ řekl Bill a jeho hlas byl lehce přiškrcený, protože se stále snažil zadržet dech, jako by i výdech mohl zničit tuhle chvíli plnou naděje. „Miluju na tobě všechno, Tommy,“ dodal téměř nesměle. Natáhl ruku a jemně masíroval Tomovy špičaté uši a sledoval, jak slastně přivřel oči. „Tohle taky.“
„Oh,“ vzdychl Tom a pomalu otevřel oči. „Bille, já…“
Najednou se jeho uši posunuly dozadu a přitiskly se k jeho cornrows. Bill zalapal po dechu a ruce mu klesly na Tomova ramena.

Žádný z ostatních vlkodlaků vůbec nevyl. Jen se vyplížili z podrostu jako hyeny ze Lvího krále, i když byli nejméně dvakrát větší. Bill divoce počítal, až se dostal na číslo šest, sedm, možná osm. Nedokázal to říct jistě. Splývali se stíny, takže se mu zdálo, že se ztrácejí a mizí, když mžoural na tmavé tvary ze všech stran.
Tom strčil Billa za sebe a rychle jako blesk se proměnil v obrovského šedého vlka. Zavrčel, jeho pysky se viditelně zvedly, a ustoupil, aby měl Billa po boku a byl chráněn před vlky všude kolem.
„Je jich tolik,“ zašeptal Bill a zaklonil hlavu, aby se podíval. „Panebože, Tome.“ Jejich šance, že se z toho dostanou živí, vypadaly mizivě. Ale část Billa byla přesto nadšená z Tomova ochranitelského chování. Necítil se v bezpečí, ale cítil, že je o něj postaráno, a to znamenalo hodně. Možná víc.
Černý vlk kráčel kupředu a choval se jako král. Pohyboval se před nimi sem a tam, zatímco Tomovo vrčení stoupalo a klesalo. Jeho žluté oči zůstávaly upřené na ně a šedivý čenich měl posetý bílými jizvami.
Bill zabořil obě ruce až po zápěstí hluboko do husté srsti Tomova kožichu, aby dal Tomovi najevo, že má oporu. Samozřejmě ne podporu půl tuctu dalších dospělých vlkodlaků, ale něco přece.
Tom nepřestal vrčet, ale přitiskl se k Billovi blíž. Pak vydal velitelský štěkot.

Smečka se podívala na černého vlka, který sklonil svou obrovskou hlavu. Ostatní vlci se okamžitě začali měnit. Bill viděl, jak se jeden třese jako pes, než se z něj stala mrštná brunetka; z dalšího se stal blonďatý chlapec. Všichni byli dobře stavění, což nejspíš pocházelo z toulek lesem, běhání a lovu. Černý vlk se proměnil až po všech ostatních, chvíli se na Toma díval, a pak zřejmě dospěl k nějakému závěru.
Ten vlk se narovnal, když se proměnil v muže tmavé pleti, menšího než Tom nebo Bill, ale svalnatějšího dokonce více než Tom. Měl několik tetování, která v jeho vlčí podobě nebyla vidět, a černě uši, ocas a tlapy.
Poté se změnil i Tom. Billovi se překvapením zatajil dech, když jeho ruce, které předtím svíraly hustou srst, místo toho nahmataly obnošený flanel. Chtěl ho pustit, ale pak se na něj Tom podíval, jen se podíval, a Bill se ho dál držel. Stejně to chtěl udělat, ale nechtěl Tomovi překážet, kdyby došlo k boji.

„Ty nám chceš rozkazovat, samotáři?“ Řekl vůdce smečky mírně.
Tom zvedl bradu. „Tohle je moje území.“
Ze smečky se ozvalo posměšné mručení. Vůdce se rozhlédl a mručení utichlo. „Nemáš ale smečku, kterou bys musel krmit,“ podotkl muž. Pokračoval v chůzi, přestože změnil podobu.
„Ano, má!“ Vykřikl Bill, aniž by to tak docela chtěl.
Všechny oči se na něj obrátily a Bill se nervózně posunul blíž k Tomovi. „Bez družky nebo mláďat?“ Zeptal se jeden z vlkodlaků, tmavovlasý muž, který vypadal zhruba v Tomově a Billově věku. „To není žádná smečka.“
Billovi se zvedl žaludek vzdorem i úzkostí. Střelil po Tomovi rychlým pohledem. „On má smečku. Má mě.“
Několik vlkodlaků se ušklíblo, ale pak se zarazili, když se k nim otočilo jedno ucho jejich vůdce. To Billa příliš neuklidnilo. Znamenalo to jen, že i ostatní vlci ve smečce se svého vůdce bojí nebo ho respektují natolik, aby byli zticha, kdykoliv jim řekne. „Oh?“ Zeptal se vůdčí vlkodlak. „Co pro něj jsi?“
„Já jsem…“ Bill se zhluboka nadechl a znovu pohlédl na Toma. „Myslím, že jsem jeho druh.“
Kolem pasu mu sklouzla ruka a Bill řekl „Eep“, když si ho Tom přitáhl k sobě. „Přesně tak. Je to můj druh,“ řekl Tom tiše. „Ještě nemáme mláďata, ale jsme smečka a tohle je naše území.“
Bill se k Tomovi přitiskl a nevýslovně se mu ulevilo. Patřil sem s Tomem tak, jako nikdy předtím nikam nepatřil.

„Ale on je člověk…“ začal tmavovlasý muž namítat.
Vůdce se otočil. Bill mu neviděl do tváře, ale muselo ho to vyděsit, protože druhý muž se stáhl zpátky. „Říkal jsi něco?“ Zeptal se vůdce smečky chladně způsobem, který Billa přiměl přemýšlet, jaké zkušenosti má vlkodlak s lidmi.
Muž sklonil hlavu v submisivní póze. „Ne,“ zamumlal.
Nyní se vůdce znovu podíval na Toma a Billa. Prohlédl si je od hlavy až k patě a Bill se snažil nekroutit se na místě. Tomův stisk se majetnicky napjal, což Billa kupodivu uvolnilo. Koneckonců jeho vůdce smečky byl stejně silný a hezký, jako vůdce té druhé. Ještě hezčí, řekl by Bill, i když se nedal zrovna považovat za objektivního rozhodčího. Každopádně cítil podivnou jistotu, že Tom ochrání jeho i jejich území, ať se děje, co se děje.
„Mohli bychom se toho území zmocnit silou,“ řekl nakonec druhý muž.
Tom uznale sklonil hlavu. „Bojoval bych za něj, ale bezpečnost mého druha je na prvním místě.“
„Chvályhodné.“ Mužova ústa se na jedné straně zkřivila do úsměvu, který se Billovi tak docela nelíbil, ale nedokázal ho ani tak docela nenávidět. „A dokazuje to, že jsi opravdu jeho druh.“

Bill se prakticky rozzářil. Důkaz samozřejmě nepotřeboval, ale bylo příjemné vědět, že to ostatní lidé poznají. Rozzářil se na Toma, který mu věnoval plachý úsměv. „Počkej,“ řekl Bill a ohlédl se po vůdci druhé smečky. „Znamená to, že nás necháš na pokoji? Bože, to bylo nezdvořilé.“ Bill si náhle připadal jako hostitel, který se pokusil vyhodit své hosty příliš brzy, přestože se právě těchto hostů chtěl spíše zbavit. „Můžete zůstat na jídlo nebo tak něco. Nebo ne?“ Podíval se na Toma pro případ, že by právě porušil všechna vlkodlačí pravidla.
Tom se zatvářil překvapeně. „Já ne… pokud budou chtít.“
Tentokrát se vůdce rozesmál a pár ostatních se přidalo, jakmile smích zřejmě posvětil jejich šéf. „Ne, půjdeme dál,“ odpověděl. „I když sousto k zakousnutí zní lákavě.“ To mu vyneslo několik dalších úšklebků.
Tomovo tiché, téměř neslyšitelné zavrčení Billa upozornilo, že smečka možná mluví o něm, jako potencionálním soustu k zakousnutí. Bill zrudl.
Vůdce smečky zvážněl. „Samozřejmě to byl jen vtip. Přeji vám oběma příjemný Samhain.“
Tom naklonil hlavu a drobně přikývl. „Tobě taky.“
Vůdce smečky se převtělil zpět do vlčí podoby a ostatní vlkodlaci udělali totéž a rozplynuli se ve stínech. Obrovský černý vlk zmizel jako poslední a mrskl přitom tmavým ocasem.

Asi po pěti vteřinách už Bill z žádného z nich neviděl ani kůži, ani chlup. „Wow.“ Jakmile zmizeli, Bill se zhroutil na Toma. „No. Co teď?“ Vrhl na Toma pohled, který měl být stydlivý, i když v tom neměl tolik praxe, aby byl.
Zavrávoral, když ho Tom popadl a zvedl. „Tommy,“ namítl Bill polohlasně a zasmál se, když Tomovi obtočil ruce kolem krku.
„Teď vezmu svého druha domů,“ řekl Tom slavnostně a měl tak tmavé oči, že to Billovi vyrazilo dech.
„Jo,“ zašeptal Bill. „Hned, prosím, Tome.“

***

Tom ho nesl do chaty jako nevěstu. Plášť za Billem vlál jako zvláštní červenočerný závoj. Jakmile se ocitl uvnitř, Tom kopl do dveří, což způsobilo, že Billův žaludek udělal radostné kotrmelce, i když za to Tomovi vynadal. „Opatrně, opatrně, ať nám nezničíš náš dům.“
„Náš dům,“ zopakoval Tom chraplavějším hlasem.
„Mmhm, tvůj a můj,“ řekl Bill. „Budeme tu muset pověsit ještě pár obrázků. Oh!“ Poskakoval Tomovi v náručí, protože věděl, že ho Tom už nikdy nepustí. „Můžeme si nechat udělat profesionální fotku tebe a mě. To dělá hodně párů. Můžu se poptat ve fotografické třídě. Natalie by určitě mohla znát někoho, kdo by nám dal slevu. Co myslíš?“ Kousl se do rtu a doufal, že se Tomovi ten nápad bude líbit.
Tom se na něj díval s něčím, co vypadalo jako údiv. „Miluju tě, Bille.“
Bill se rozplynul v bezmocném úsměvu. „Já tebe taky, Tommy. Můj druhu.“
„Můj Bille.“ Tom se k němu sklonil, pak zaváhal.
„Polib mě,“ navrhl Bill s široce otevřenýma očima, ale nemohl se dočkat. Naklonil se a políbil Toma do koutku úst, přímo přes černý kroužek ve rtu. Tom vydal tichý zvuk a přitiskl se k němu, aby ho políbil na celá ústa. Bill se zachvěl a s tichým zasténáním pootevřel rty. Po tomhle toužil už tak dlouho.

Vzdálené zavytí je donutilo se od sebe odtrhnout. Bill pevně objal Toma kolem krku a ustaraně se podíval ke dveřím. „Určitě odcházejí, že?“
„Odcházejí,“ ujistil ho Tom. „Kdyby ne, tak by se se mnou popral hned tam. Vlkodlaci nejsou…“ odmlčel se, jako by hledal to správné slovo.
„Záludní?“ Nabídl Bill.
Tom přikývl. „Alespoň ne vůči ostatním vlkodlakům.“
„Ne, to asi ne.“ Bill mu to věřil. Lidé možná kroužili kolem, aby mohli nenápadně zaútočit, ale vlkodlaci nevypadali zrovna lidsky. Působili tak nějak chladně, ale čestně, vzhledem k tomu, že mohli Toma a Billa kdykoli přemoci silou. „Takže oni…“ Bill se poprvé naklonil, aby si lépe prohlédl obývací pokoj. „Byli tady?“ Vykřikl zděšeně. „Myslel jsem, že jsi říkal, že jsou venku…“ odmlčel se.
Někdo posunul pohovku do jiné polohy; stála šikmo ke krbu. Jeden z Billových drobných dárků pro Toma, leštěný kámen s cínovým vyjícím vlkem, někdo shodil z krbu. Když se teď Bill podíval, viděl, že i jejich lucerny byly vyvrácené a svíčky na baterie zhasnuté. Nakrčil nos. Připadalo mu to špatné, stejně jako to vytí poblíž, a teď už věděl proč: druhá smečka vnikla na jejich území. Bill měl v sobě zřejmě dost vlčího instinktu, aby se mu to nelíbilo. „Můžeme…“ začal.

Tom postavil Billa opatrně na nohy dřív, než ho o to stihl Bill požádat. „Všechno napravíme,“ slíbil mu Tom.
„Dobře, dobře.“ Bill Toma improvizovaně objal. „Jen mi nepřipadá správné, že sahali na tvoje věci,“ podíval se na něj Bill.
„Naše věci,“ opravil ho Tom a Bill se rozzářil.
„Až všechno vrátíme zpátky, tak můžeme, no,“ Bill se kousl do rtu a znovu se pokusil o nesmělý výraz.
Tom nastražil uši. „Pojďme to udělat rychle.“
Bill se zasmál a žaludek se mu vzrušeně zakroutil. Narovnal a znovu rozsvítil dýně a pohrával si s drobnostmi na krbu, zatímco Tom vrátil pohovku na své místo. Nohy pohovky se s těžkým skřípěním táhly po dřevěném obložení podlahy. „Nemůžu uvěřit, že to přestěhovali,“ povzdechl si Bill a stále šťouchal do sněhové koule, o které si byl jistý, že si s ní někdo hrál. „Nejspíš poškrábali podlahu. Vyměnit ji nemůžeme, ale nejspíš můžeme ty stopy přeleštit…“
„Postaráme se o to,“ zašeptal mu Tomův hlas do ucha. Bill si přestal stěžovat, když ho zezadu objaly Tomovy paže. Rty se přitiskly na jeho krk a hřejivě se rozevřely na jeho kůži.
„Tak jo,“ řekl Bill nepřítomně. „Mm…“

Vyjel rukou nahoru a kolem Tomova krku, do jeho copánků. Pohrával si s okrajem jednoho měkkého ucha a naklonil hlavu na stranu, aby Tomovi poskytl více prostoru. Zavřel oči, když Tom sledoval pomalé polibky s otevřenými ústy podél jeho šlach. „Ach!“ Otevřel oči, když mu Tom začal sát citlivou kůži těsně za ušním lalůčkem. „Ach, ach, ach,“ zakňučel Bill a chytil Toma za zátylek. Nikdy nepovažoval svůj krk za erotogenní zónu, ale na druhou stranu nikdy nemohl sám sobě sát krk.
„Tommy, tohle jsem chtěl už tak dlouho,“ vydechl Bill. „Chci… já…“
„Chci se zbavit toho jejich pachu,“ zašeptal Tom a jeho dech lechtal Billa na uchu. „Chci, aby to tu vonělo jako my.“
Bill se šťastně zavrtěl a s rozzářenýma očima se otočil v Tomově náručí. Tom obvykle nespojoval tolik slov za sebou, takže mu připadalo nesnesitelně sexy, že teď tolik mluví. „Na gauči?“ Zeptal se Bill stydlivě. „Můžeme si ho udělat zase náš.“
Tentokrát to očekával, když se na něj Tom vrhl. Bill si přitáhl Tomovu tvář k polibku a těsně předtím, než se jejich rty setkaly, mu věnoval drobný, tajemný úsměv. Tomovi cukl koutek úst, a pak Billa hladově políbil. Bill vydával v hrdle drobné zvuky, jelikož byl ohromený, ale v dobrém slova smyslu. Takhle ho ještě nikdy nikdo nelíbal.

Když ho Tom položil na velkou pohovku, zavrtěl se a chňapl po něm rukama. „Pojď, pojď sem,“ řekl Bill udýchaně. Ani to nemusel říkat dvakrát a Tom na něj vlezl, vzepjal se nad Billem a zíral na něj, jako by nemohl uvěřit tomu, co vidí. A byl to ten nejlepší druh nedůvěry, ne ten, který Billa přivítal, když na střední škole poprvé vešel do své třídy s očními linkami na obličeji.
„Řekni mi, že to není jen sen,“ zašeptal Bill a naklonil se, aby se dlouze dotkl Tomových rtů. „Tentokrát se z něj nechci probudit.“
Tom pomalu zavrtěl hlavou. „Není to sen.“ Bez varování přejel dlaní po Billově hrudi. Bill se kousl do jazyka, aby nevykřikl, a prohnul se proti němu. Pravá bradavka se mu okamžitě vztyčila, když se jí Tom dotkl, a rozkoš vystřelila přímo do jeho břicha, když se na něm rozprostřela jeho ruka.
Žádný z jeho snů mu nikdy nepřipadal tak skutečný, takže musel být vzhůru. Buď to, nebo zemřel a odešel do svého osobního nebe. Bill zalapal po dechu a snažil se ovládat. „Já… myslím, že chci víc,“ řekl a hlas se mu zlomil. „Ještě mnohem víc, Tome, prosím.“ Zadíval se do Tomovy zarudlé, téměř omráčené tváře.
„Co, Bille?“ Zeptal se ho Tom tvrdě a naléhavě. „Co všechno?“ Jeho dlouhé řasy se zachvěly, když Bill natáhl ruku a dotkl se ho nejprve tváří, pak dolů přes ramena na jeho vypracované prsní svaly. Bill se přistihl, že zadržuje dech s neochvějným pocitem, že špatný pohyb by ho přece jenom probudil ze snu.
Bill nemusel dlouho přemýšlet, než tiše promluvil. „Všechno.“

Doufal, že Tom pochopí, že chce sex, tečka. Ve skutečnosti chtěl Bill doslova všechno, co si kdy s Tomem představoval, ale dnes večer chtěl Toma v sobě. Jen na vteřinu se Billovi při té představě v žaludku šíleně rozlétli motýli, ale pak se zhluboka nadechl a povzbudivě přikývl.
Tom na něj zamrkal a jedno ucho se mu posunulo dozadu. „Vážně?“
„Vážně.“ Bill se na něj usmál a jeho odhodlání se upevnilo do naprosté jistoty. „Chci… no, však víš. S tebou, jenom s tebou.“
Nejspíš by řekl víc, protože nikdy nepřestal být mluvka, ale Tom se k němu rychle sklonil, aby ho vášnivě políbil. Bill otevřel ústa, nechal dovnitř vklouznout Tomův zkoumavý jazyk, natáhl se kolem něj a rukama hladil jeho vypracované svaly na zádech. Líbali se a jejich polibky byly stále žhavější, až Bill nedokázal potlačit zoufalé zvuky. Tlačil boky proti Tomovi. Zvedl nohu, aby se stehnem naléhavě otřel o Tomův pas.
Snad stokrát si představoval přesně tento scénář, jenže jeho fantazie se tomuhle nedokázaly vyrovnat. Nic se nedalo srovnat s tichým, toužebným zvukem, který se Tomovi vydral z hrdla, ani s třením jejich penisů o džíny.

Bill se chtěl dotýkat, a tak to udělal, ztracený v nestydatém oparu chtíče, když položil ruku na Tomův rozkrok. Tomovy ostré špičáky se dotkly Billova spodního rtu, a ten zasténal a třel Toma s cílevědomou fascinací. Tohle bylo kvůli němu, Tom z něj byl tvrdý. Bill nahmatal přes džíny tvar Tomova penisu a zavrtěl se. „Potřebuju to, Tomi, ach, prosím.“
Abychom byli spravedliví, zdálo se, že Tom byl dokonale nakloněn tomu mu to dát. Bill povolil sevření, když ho Tom začal se stejnou cílevědomostí svlékat, ale pak se zase uklidnil. Tom mu rozvázal plášť, uzel spočinul v prohlubni Billova krku. Měkká srst na Tomových rukou se dotýkala Billovy kůže a jemu to poskytlo další nový pocit, na který se mohl soustředit. Samozřejmě že Tomovu srst cítil už dříve, ale nikdy ne v tak sexuálně a emocionálně nabité situaci.
V tuto chvíli se necítil ani trochu provinile, když si představoval, jaký by ten kožich mohl být na jiných částech jeho těla.
„Ne, kalhoty dolů,“ pobídl Bill Toma a přitlačil svoje boky na jeho, když Tom začal tahat za lem jeho trička.
V Tomových očích se blýsklo. „Ne. Chci tě celého, všechno.“
„Ach…“ Bill se najednou cítil slabý. I tohle si představoval. Kdekoliv jinde to Tom nechával na Billovi, ale v posteli, jak si Bill častokrát představoval, přebral vládu Tom. „Oh, okay.“ Ta odpověď Billova vnitřního kritika moc neuspokojila, ale lepší způsob, jak říct „prosím, ovládej mě“, ho nenapadl. Místo toho přidal ještě nadšenější: „Ano!“

Tom ho opatrně narovnal, aby Billovi stáhl rolák, a pak mu vyhrnul tílko, které měl Bill pod ním. „Není ti zima?“ Zeptal se ho Tom chraplavě.
„Cože? Ne.“ Bill měl problém se soustředit, když mu Tomovy palce neodbytně přejížděly po bradavkách, které mu ztvrdly tak silně, až ho bolely. „Ne, ne, není mi zima.“ Jestli něco, tak měl spíše pocit, že má horečku.
Tom přikývl a Billa zaplavila vlna lásky tak silná, až se mu chtělo plakat. Chtěl se k Tomovi přitisknout a držet ho tak dlouho, dokud by ani smrt nedokázala jednoho z nich od sebe odtrhnout, nikdy. Bill objal Toma kolem krku a pevně ho stiskl. Tom ho držel tak pevně, že se Bill nemohl ani pořádně nadechnout, a to mu dodávalo pocit bezpečí.
Teprve když uvolnil sevření, vrátil se Tom k jeho svlékání. Další na řadu přišly boty, což u obou vyvolalo dětský záchvat smíchu, když Bill nedokázal setřást z nohy druhou botu. Tom mu pomohl a upustil je na podlahu.
Bill s vytřeštěnýma očima sledoval, jak se Tom sesunul zpátky a začal mu svlékat džíny. Tom se na něj beze slova díval, rozepnul knoflík a stáhl zip. Pak se Tom podíval dolů, aby viděl nově odhalenou kůži, když Billovi stahoval kalhoty a těsné boxerky po jeho dlouhých nohách. „Ach… ach můj bože.“ Billův hlas se chvěl, protože to začalo být skutečné. Možná to bylo tím smíchem nebo pohledem, kterým ho Tom přišpendlil k sedačce, ale Billovi náhle došlo, že Tom bude první člověk, který ho kdy uvidí nahého a tvrdého.

„Oh, Bille,“ zašeptal Tom uctivě a vyprostil Billův penis ze spodního prádla, aby mu ho položil na břicho. Chomáček srsti přiměl Billa vydat přidušený výkřik. Musel se hodně snažit, aby se okamžitě neudělal, tím spíš, když mu Tom osahával spodní stranu penisu.
Tom odhodil kalhoty a boxerky na podlahu, což překvapilo vzdálenou část Billovy mysli, protože Tom byl vždycky tak pořádný. Pak si Tom znovu klekl na kolena a sledoval Billův obličej.
Tom si nejprve svlékl tričko a odhalil tak opálenou kůži a pevné svaly pod ním. Když odhazoval svoje triko, Bill se díval a očima přejížděl po jeho tmavých bradavkách a po napnutých břišních svalech. Jeho pohled se neomylně přesunul k linii jemně vypadajících šedivých chlupů, které se ztrácely v nízko posazeném okraji Tomových boxerek, jenž se rýsoval nad pytlovitými džínami.
Bill se zavrtěl a měl sto chutí Tomovi říct, aby si už konečně sundal i ten zbytek. Místo toho se prosebně podíval Tomovi do tváře a doufal, že Tom chce přesně to, co on.
A on chtěl. Zaháknul prsty za svoje černobílé boxerky a spolu s džínami je stáhnul dolů. Ta stopa chloupků vedla dolů mezi záhyby po obou stranách Tomových třísel, lehkými křivkami jeho kyčelních kostí, až k penisu, který vyskočil ve chvíli, kdy ho látka uvolnila. Přesto Bill nemohl odtrhnout oči od Tomova intenzivního výrazu, ale periferním viděním zahlédl Tomův penis.

Teď se Bill cítil ještě víc rozpálený, zarudlý, plný potřeby, a to, co potřeboval, byl Tomův penis v sobě. Věděl to, byl si tím naprosto jistý. „Bože, Tome, něco potřebujeme. Krém, lubrikant?“ Zeptal se Bill zoufale, připravený nechat Toma, aby mu ho tam prostě strčil, i kdyby neměli nic. Bylo mu řečeno – většinou z internetových zdrojů – že by to byl příšerný nápad, ale už nedokázal čekat déle.
Tomův výraz se změnil v zaražený, a pak z Billa seskočil jako střela. „Oh,“ řekl Bill uznale a opřel se o loket, aby sledoval jeho vzdalující se záda. Tom kráčel s roztaženýma nohama, jelikož se při pohybu potýkal s pohupující se erekcí a jeho ocas byl stejně ztuhlý jako penis.
Byl to neskutečně příjemný pocit, být tak moc chtěný, a zvláště zrovna ze všech lidí na světě právě Tomem. Bill se lehce zachvěl rozkoší. I on chtěl Toma, o tom nebylo pochyb. Jeho vzrušení zastínilo veškeré napětí, které pociťoval, když se poprvé v životě chtěl někomu skutečně úplně oddat. Vlastně poprvé v životě, kdy se někomu chtěl oddat jakkoliv.

Vyděsil ho rachot a tlumené rány, které se ozvaly z horního patra. „Tommy?“ Zavolal Bill.
„Mám to.“ Tom se o chvíli později vyřítil ze schodů a vítězoslavně se blýskl malou lahvičkou. „Pleťové mléko.“
„Ohh,“ vydechl Bill a lehl si zpátky na pohovku, aby se Tom mohl znovu vyškrábat na něj. Tom měl růžové tváře a dychtivý výraz, jako by hned toužil zaplout do jeho těla, kdyby mohl. Nejspíš by to taky udělal, soudě dle stavu jeho penisu. Bill se neodvažoval se na něj podívat, ale jakmile to udělal, nedokázal odvrátit zrak, jak byl uchvácený. „Tohle bude ve mně,“ zašeptal a byl ohromen tím, že by se do něj měl celý vejít. Chtěl ho v sobě, dlouhý, zarudlý a štíhlý, ale širší než prsty, které do sebe Bill předtím zkoušel strčit.
Tomův ocas se mrskal ze strany na stranu. „Jo,“ řekl Tom a hlas se mu zadrhl.
Bill si neklidně olízl rty a znovu se podíval Tomovi do tváře. Poslušně roztáhl nohy, když se Tom dotkl jeho stehna a jemně ho pobídl, aby se oddělilo od druhého. Tom si prohlížel Billovo tělo stejně, jako se Bill před chvílí díval na Tomův penis: vydal tichý zvuk, zorničky se mu rozšířily, a ještě víc ztmavly.
Do Billových tváří se nahrnula krev a rozpálila je rozpaky i rozkoší zároveň. Udělal neúspěšný pohyb, aby si rukou zakryl své nejintimnější partie. Po tak dlouhé době však už ale nechtěl Tomovi nic upírat.

„Ne, nedělej to,“ řekl Tom, jako by četl Billovy myšlenky. „Říkal jsem ti, že tě chci celého.“
„Já vím,“ řekl Bill tiše. Místo toho si nechal položit ruku na břicho.
Tom po něm přejel dalším pohledem a pak majetnickou rukou. „Přitáhni si kolena,“ zašeptal Tom chraptivě.
„Máš to mít. Máš mě celého,“ zašeptal Bill a přitáhl si kolena k hrudi, aby Tomovi ukázal ještě víc a jeho srdce mu v hrudi cválalo.
Tom jednou rukou sklouzl pod něj, sevřel a roztáhl jednu jeho půlku. Bill Toma nadšeně sledoval, když zuby ukousl víčko od mléka a vypliv ho stranou. Tom si stejným způsobem nalil mléko do ruky. Obratně s lahvičkou manévroval mezi rukou a ústy, dokud si nenamazal prsty. Druhou rukou vytrvale hnětl jeho zadek.
„Tommy!“ Billova ústa se otevřela. Zalapal po dechu a vteřinu předtím, než se to stalo, si uvědomil, že tam dole, v něm, ucítí Tomovu srst.
Tom nerušeně chytil svůj piercing ve rtu mezi zuby a ve tváři měl výraz intenzivního soustředění. Jeden z jeho měkkých prstů hladil Billa podél záhybu, přes jeho dírku, a pak znovu přes záhyb.
„Udělej to, udělej to, prosím!“ Tentokrát Bill sáhl po svém penisu, protože ho toužil zběsile hladit, dokud se neudělá, což by pravděpodobně trvalo celkem třicet vteřin.
„Ne,“ přikázal mu Tom a Bill ztuhl. „Ne,“ zopakoval Tom a jeho přísný tón byl stejně účinný jako pohlavek. „Dotýkej se ho, až budu v tobě, ne teď.“
Bill se trhaně nadechl a přikývl. Přinutil se zůstat v klidu, když ho Tomův prst dráždil snad ještě stokrát. Tom se při posledních několika tazích soustředil na jeho dírku a neudělal víc než to, že se otřel přímo o Billův bolavý vchod. Když Tom konečně začal špičkou pronikat těsným svalovým kroužkem, Bill měl pocit, že se rozbrečí, jak byl neskonale vděčný alespoň za nějaký průnik.

Zlehka si přejel nehty přes bok, a pak se naléhavě zatahal za bradavky, aby odvedl pozornost od toho pocitu dole. I tak se mu boky pohnuly směrem vzhůru, když se mu sevřela varlata a skoro se udělal. Nikdo jiný ho nikdy předtím neprstil a on zjistil, že to miluje.
Tom se na něj podíval a oči měl temné a intenzivní. Pak Tomův výraz změkl, sklonil hlavu a otřel se tváří o Billovo vnitřní stehno. Copánky a chomáčky srsti po stranách jeho ucha ho lechtaly na kůži. To Billa uklidnilo. Tom ho nejen chtěl, ale miloval ho a přesně věděl, co potřebuje, ať už to bylo jakkoli směšné. „Tommy,“ vydechl Bill.
„Bille.“ Tom to slovo vydechl na Billovu nohu, až se mu tam zježily krátké chloupky.
Bill uvolnil ruce a nepřítomně si hladil bradavky. Přinášelo mu to nový druh potěšení, jemný jako prsty, které do něj Tom strčil. Bill Toma pozoroval v mlhavé fascinaci a instinktivně se pohupoval na prstech, které ho roztahovaly. „Ach… ach,“ vydal Bill slabý výkřik a přehodil si nohu přes Tomovo rameno, když mu Tom posunul stehno dál nahoru a dozadu. To ho ještě víc otevřelo, takže se cítil vystavený na odiv jen a jen pro Toma.
Tom ho zpracovával prsty, dokud Bill znovu nezalapal po dechu a nesvíjel se na nich. Ještě se nedostal na tu zoufalou hranici, ale byl stále přesvědčený, že se udělá, jestli ho do něj Tom nestrčí.

Tom jako na povel vytáhl prsty. Bill zamňoukal a zaryl patu do Tomovy lopatky. Cítil se tak prázdný, když měl všechno, po čem toužil, tak blízko. Kdyby se na něj Tom do příští minuty nevrhl, Bill by se vrhl na něj a vzal si ho. Tomovi naštěstí trvalo jen asi třicet vteřin, než si namazal penis krémem. „Tome, potřebuju tě v sobě, potřebuju, potřebuju,“ blábolil Bill divoce, i když se po něm Tom plazil.
„Jo,“ řekl Tom a znělo to tak trochu zmateně, jako by nečekal, že zajdou až sem. „Jo, Bille.“ Jednou rukou znovu roztáhl Billovy půlky a druhou přiložil svůj penis k jeho záhybu. Bill cítil, jak mu prvních pár kapiček touhy vytékajících z Tomova penisu klouže dolů k zádům, zasténal a zadíval se Tomovi do tváře.
Tom ho pozorně sledoval, když se jeho penis tiskl k Billově dírce.
Poprvé v životě Bill ztratil řeč. Tomův penis mu připadal tupý a mnohem větší než prsty, a to v něm ještě ani nebyl celý. Bezmocně ochabl, když ho jeho vrcholek roztáhl víc než kdy předtím. Oči upřel na strop nad sebou, a pak se znovu podíval na Toma. Bill pocítil šok soucitného potěšení; Tomova tvář se zkřivila v jakési zamyšlené blaženosti a jazyk mu zuřivě kmital nad piercingem.
Tomovy oči však bez ohledu na to zůstaly na Billovi a přestal se do něj zasouvat. Bill zasténal, když ucítil, jak Tomovým tělem prošlo zachvění, které se z místa, kde byli spojeni, přeneslo přímo do jeho těla. „Mám přestat?“ Zeptal se ho Tom a jeho tichý hlas vibroval i v Billovi.
Bill horečně zavrtěl hlavou. „Ne. Ne, dej ho dovnitř, až nadoraz.“ Bill si nejasně pomyslel, že kdyby se do něj Tom dostal celý, mohlo by pálení polevit.

Tom pevně přikývl a přesunul ruku z Billova zadku a opřel se o jeho bok. Bill překryl jeho ruku svou a vydal tiché zasténání, jak se napětí stupňovalo. Tomův penis mu nepřipadal tak velký; ani zdaleka ne tak obrovský, jak mu připadal, když ho do něj tlačil. Pak vrcholek s mokrým mlasknutím vklouzl dovnitř a Bill sebou trhl, stejně jako Tom. „Bože!“ Zalapal Bill po dechu. Bolest byla na vteřinu ostrá, pak odezněla. Tomův penis do něj lehce vklouzl, až po kořen, kdy Bill dokázal jenom zírat do Tomova obličeje. Cítil se tak plný, že v místě, kde do něj Tom pronikl, ho téměř nic nebolelo.
Tom se sklonil, políbil ho a Bill mu vykřikl do úst. Ten pohyb zatlačil Toma ještě hlouběji a klouzal stále blíž k místu, které Billovi způsobovalo ohňostroj před očima, když do něj zatlačil svými prsty. Najednou toužil jen po tom, aby to místo zasáhl Tom svým penisem. „Prosím, prosím,“ mumlal nezřetelně.
Otření Tomova ocasu o jeho holeň způsobilo, že se Bill zachvěl a prohnul se v zádech. Tom vydal hluboký naléhavý zvuk a začal kroutit boky v krátkých přírazech.

Bill Toma líbal, jako by na tom závisel jeho život. Sápal se mu po ramenou, a nakonec vklouzl rukama do Tomových copánků, aby je pevně stiskl. Nosem lačně nasával jeho vůni, když se Tom vytáhl, až Billa doširoka roztáhl jen špičkou penisu, a pak do něj zase nádherným sklouznutím zajel zpátky. Na jeho konci Bill přidušeně vykřikl a celý se sevřel. Ještě se ani nedotkl sám sebe, když nechal pramínek po pramínku vytrysknout své uvolnění na vlastní břicho a Tomovu hruď.
„Pojď, pojď, mmm!“ Naléhal Bill na Toma a trhavě se pohupoval, aby se pokusil přivést Toma přes okraj spolu s ním.
Tom velmi vlčím způsobem zavrčel a tvrdě Billa políbil. Olízl mu jazyk i rty. Tom se zřejmě držel zpátky, protože teď se pustil, vyjel po Billových bocích výš a bušil do něj. Bill vydal zběsilý zvuk a sevřel ruce v Tomových copáncích v pěsti. Kdyby toho byl schopen, udělal by se znovu, ale místo toho Tomovy prudké přírazy jen způsobily, že jeho orgasmus pokračoval dál a dál a jeho svaly se svíjely kolem toho ohromně vítaného vpádu.

Nakonec Tom udělal několik posledních přírazů, chvěl se nad Billem a uvnitř něj. Jeho ocas se majetnicky stočil kolem Billova kotníku, což si Bill uvědomoval jen matně, když se do něj Tom udělal. Vlastně to ve skutečnosti necítil, ale věděl to stejně jistě, jako kdyby byl schopen cítit každý nový proud spermatu, který se v něm rozlil.
„Ach, Tommy,“ zašeptal Bill. Pohladil ho po copáncích a pak po uších.
Tom do něj naposledy přirazil a Bill pocítil malý záchvěv z vyvrcholení. Pak Tomova hlava klesla na jeho hruď. Bill znovu zašeptal „Ach, Tommy,“ a obtočil ruku kolem Tomova krku, aby ho přitiskl k sobě. Po několika chvilkách, které takto strávili, se Tomovo dýchání uklidnilo do pravidelnějšího rytmu. Bill by přísahal, že jejich srdce tloukla stejně, nejprve se třepotala, pak bušila stabilnějším tempem.
„Lásko,“ zašeptal Tom na jeho hrudní kost a políbil ji. „Miluju tě, Bille.“

***

Později, poté co je Tom oba očistil teplým ručníkem a lehli si tak, aby se Bill mohl natáhnout na něj, se líně muchlovali na gauči. „Mm,“ vydechl Bill. Složil ruce na Tomově hrudi a rozzářil se na něj. Tom vypadal omámeně a šťastně, s něčím, co vypadalo jako permanentní úsměv na tváři. „Tohle se mi líbilo,“ řekl Bill rozhodně. Lehce pohnul boky a zkoušel, jak moc ho bolí zadek. Zjistil jen lehkou, příjemnou bolest. „Měli bychom si to brzy zopakovat.“
„Zítra?“ Navrhl Tom.
„To budeme čekat tak dlouho?“ Zatvářil se na něj Bill šokovaně.
Vtom se na něj Tom vrhl, Bill vypískl a snažil se nehihňat. Tomova teplá váha ho přitiskla zpátky do upířího pláště, na kterém se rozvalovali. O vteřinu později se Tomovy rty přitiskly na ty jeho, aby ho pomalu políbily. Nakonec se z toho vyklubaly samé roztažené rty a hravé olizování jazyků. „Mmn,“ řekl Bill šťastně. „Tommy- mmn, mm.“ Tímto tempem by si to zopakovali asi za patnáct minut. Pohladil Toma po ocasu, který jako by se nedokázal přestat dotýkat každého centimetru jeho holé kůže.

Skončili tak, že se Bill opřel o opěradlo pohovky a Tom mu nechal položenou hlavu na břiše. Tomův ocas se mu stále omotával kolem nohou. Billovi to ani v nejmenším nevadilo a vydával opojné chichotání, kdykoli ho polechtal až moc. Připadalo mu to jako taková intimní pozice, obrovské privilegium pro Billa, který tohle nikdy s nikým jiným nezažil – a ani s nikým jiným zažít nechtěl.
Hrál si s Tomovýma ušima. „Teď už to voní jako my?“ Ověřil si Bill.
„Jako my,“ potvrdil Tom a usmál se ještě víc. „Jako naše páření.“
„Mmm, okay. Oh, měli jsme otočit ty dýně,“ řekl Bill a snažil se, aby to znělo smutně. „Chudinky, musely nás celou dobu pozorovat.“ Kdyby si toho všiml dřív, donutil by Toma otočit ty dýně čelem ke zdi.
„Mmm. Nevadí jim to,“ řekl Tom, jako by byl v této věci autoritou. Políbil Billa na břicho.
„Oh,“ zamumlal Bill zaujatě. V jeho slabinách se objevila nová jiskra a Tom si to zřejmě uvědomil a zašklebil se do Billovy kůže. „Ach, Tome, zapomněl jsem se tě zeptat… Tome!“ Zasmál se Bill a zavrtěl se. „Než se zapomenu zeptat znovu!“
„Mmm?“ Tom k němu zvedl uši.
Bill si nechal proklouznout jeden z jeho copánků mezi prsty. „Jak jsi to myslel, že ještě nemáme štěňata?“

Konec?

autor: kishmet
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)

original