autor: Neilinka
( Tom )
Beze slov si rozumíme. Má strach. Bojí se, co bude dál. Chce vysvětlení dnešního rána. Nevím, zda mu ho dát v přesné verzi, nebo si vymýšlet. Paradoxní je, že i když nemá šanci zjistit pravdu, protože neumí jazyk, mám pocit viny, když mu chci lhát.
Co to se mnou dělá?
Je to tím, že je můj bratr?
Nebo mají Evropané takovou zvláštní schopnost?
Nebo začínám bláznit.
Chytím ho za ruku. Koně předám podkonímu a vyjdeme ven.
„Umíš jezdit?“ Zakýve hlavou na nesouhlas.
„Naučím tě to. Princ by měl umět jezdit. Obzvlášť ty, bude ti to na koni slušet. Jsi jako oni.“
Popadá dech k otázce, ale pohledem ho zastavím. Mlčí.
„Měl bys ještě odpočívat.“
( Bill )
Čtu.
Oči jsou jako kniha. Když se soustředíte, najdete informace, které hledáte.
Strach ustupuje. Ptá se mě na bezcenné otázky, alespoň mně to tak připadá. Odpovídám posunky hlavy. Stačí mu to. Přijde mi, že mimo otcův dohled je méně náročný. Méně krutý. Méně Arab.
Prý mám odpočívat. Nechce se mi spát, ani nic, ale poslouchám ho. Jde totiž se mnou. Nebudu sám. Přestávám mít odvahu zemřít. Chtěl bych jen pryč.
Strávili jsme tu pár dní. Náš vztah sílí. Zatím mě Tom nechal, ať si zvyknu na prostředí. Zároveň si mě ale všímal mnohem víc než v paláci. Pořád mi neřekl, co si tehdy ráno s otcem vyměnili za slova. Nechci se vyptávat. Jestli mi to chce říct, řekne to.
Myšlenky na smrt mě opustily. Rozhodl jsem se odtud nějak dostat. Aiwa, máma i celá moje rodina by to tak chtěla. Věřím tomu. Drží mě to nad vodou. Udělal jsem si takový malý pomník, kam chodím každý den. Snažím se mluvit s mámou. Nevím, jestli mě slyší, ale víra v to, že ano, mi zachovává zdravý rozum a pomáhá mi vyrovnat se se situací a normálně myslet.
Tom je báječný, pozorný, citlivý. Zvláštní. Jsem ostražitý, byť jsem do něj blázen. Netuším, co tu vlastně děláme, ale hodlám na to přijít. Chybí mi něžnosti. Něčí opravdová blízkost. Na sex se ani nepamatuju. Cítím chtíč, kdykoli ho vidím. Ale strach mě drží při zemi. Pořád si pamatuju ty jeho zlé oči, vyčítavý pohled, který by jistě dokázal zabít.
( Tom )
Bill se mi uzavřel. Cítím to. Nevím, jestli by byl tak uzavřený i ostatním, ale nikdo blízký tu není. Přál bych si získat jeho důvěru, která je nutná. Ale vím, že tlakem ničeho nedosáhnu. Možná to platilo na malé arabské dítě, ale ne na dospělého Evropana.
Snažím se být trpělivý. Zatím je dost času. Vždyť se nevyznám ani v sobě. Cítím se s ním jinak. Je tak ušlechtilý. Asi to zní hloupě, ale opravdu mi tak přijde. Nosí krk jako laň. Je dokonalý.
Ah, Alláhu, spas mé myšlenky. Odprosti mě od hříchů, na které stále lačněji myslím.
Je to naprosto šílené. Je to chlapec, muž, můj bratr. Ale já nikdy nebyl na muže. On ale nevypadá jako muž. Je jako žena. Proč mě neodrazuje jeho přirození a plochá hruď?
Každý večer, když mu dám dobrou noc, sám jdu za místní ženou. Pro ni je to pocta, pro mě úleva. Je štíhlá, černovlasá, trochu snědší než on, ale to se ve tmě ztrácí. Anální sex s ní si omlouvám tak, že je ještě panna a budoucí manžel by ji zavrhl, kdybych ji o to připravil. Zabili by ji. Nechci mařit životy. Kvůli Billovi. A zároveň je tenhle sex mnohem lepší.
Svírá to až možná bolestivě, když zatne svaly, ale šílím slastí. Představuju si jeho, a přitom sobě samému nikdy nedovolím se ho víc než bratrsky dotknout. Nesmím zničit náš vztah. Ta důvěra jednou přijde. Nemůžu to podkopat svým zvrhlým chtíčem.
Myšlenky se dají odpustit, činy už tolik ne. Znovu odcházím za tou dívkou…
( Bill )
Mám pocit, že Tom začíná být v mé přítomnosti nervózní. Zítra se mám prvně posadit na koně. Docela se těším. Ale nepřestávám doufat v návrat do Německa. Nikdy nepřestanu. Obnovili jsme učení arabštiny. Pokud chci odtud někdy utéct, budu se muset domluvit sám. A proto ji budu potřebovat.
Tím, jak ztrácí sebejistotu v mé přítomnosti, mě, zdá se, začíná přitahovat ještě víc. Jeho roztěkanost, nenadálé pohyby. Všechno, co se změnilo, mě láká. A já vím, že nesmím. Přeci jen už se zase bojím o svůj život. A tady, uprostřed pustiny, byť jsme oba princové, on je starší.
On je budoucí král, já jen přistěhovalec, kterému by ani nerozuměli volání o pomoc. Nechali by mne zemřít stejně jako Aiwu.
Ale musím říct, že je den ode dne těžší krotit se. Pravidelně se musím sám uspokojovat a představovat si ho, jinak bych na něj snad skočil, smrt nesmrt.
Znovu usínám s myšlenkami na něj.
Ve snu spolu odjíždíme do Německa a tam žijeme. V normální společnosti, která akceptuje gaye. Kde za to není trest smrti. A Tom mi city opětuje a každý večer máme úžasný, divoký sex.
Budím se s mokrým prostěradlem ještě před Tomovým příchodem.
Vždy mě budí.
Každý den je proto od začátku krásný.
autor: Neilinka
betaread: Janule
Dúfam že sa Billove sni stanú skutočnostou. Som celkom rada že Tom nejde na Billa z hurta a dúfam že sa zachvíľu zblížia. Rychlo ďalej.
Minulý díl byl tak krásný, že mě vůbec nenapadlo, že ten následující bude snad ještě hezčí =)
Mě se hrozně líbí, jak je to k sobě přitahuje, jako dva magnety…jakmile se spojí, zůstanou spolu navždy =)♥
Nádherně jsi popsala postoj obou postav, jejich myšlenky a tajná přání…moc se ti to povedlo ♥♥♥