autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
TOM
Hovím si v pohovce a už mě všechno bolí, takže vlastně ani moc nehovím. Už tam chci být a konečně se pořádně projít na čerstvém vzduchu. Povzdechnu, podívám se na hodinky a zívnu. Opatrně si posunu Billa po rameně a skloním se k němu, abych se podíval, jestli spí. Ale Bill nespal, jen se na mě sladce usmál. Políbím ho na čelo a opřu si hlavu o něj.
„Myslím, že brzy budeme přistávat,“ točím si na prsty konečky jeho vlasů.
„Vážně? Mmh, už aby to bylo,“ usměje se na mě a uvelebí se.
„…teprve budeme přistávat v Atlantě, Bille,“ zasměju se.
„Cože?“ vykulí na mě překvapeně ty svoje čokolády.
„No, letěli jsme přes oceán dost dlouho, musíme přece načerpat palivo. Pak zase poletíme dál, do Phoenixu už to nebude tak dlouho. Jenom tak… dvě hodinky,“ pousměju se. Jak se zdá, Billovi se to moc nelíbí. Chytne se za hlavu a zaboří mi ji nakonec ke krku.
„Aha…“
„Neboj se,“ otřu se mu o tvář, pak natočím hlavu a jemně ho na ni políbím. Trochu se pousměje.
„Nebojím se, jen už bych tam rád byl. Víš, že jsem lety do Ameriky neměl nikdy rád…“
„Jsou dlouhý, no,“ povzdechnu. „Ale teď už to zvládneme, ne?“
„To je jisté. Zvládli jsme už horší věci,“ zakření se.
„Tak se mi líbíš,“ usměju se.
„Jo?“
„Jo,“ přitakám s úsměvem.
„Tak to je potom ještě lepší,“ pousměje se a přitulí se ke mně. Vyhledám si jeho rty a jemně je nasaju. Přivřu oči. Miluju to. Miluju, když se ho můžu dotýkat a můžu ho líbat. Má ty nejkrásnější a nejměkčí rty. Chvíli mi to oplácí, ale pak se odtáhne a zasměje.
„Dej si pozor, aby sis to nevypotřeboval. Dojdou mi polibky a co pak?“ směje se.
„Myslím, že by sis pro mě určitě vytvořil nějaký nový, no ne? Mmh?“ přichytím ho za tvář a znovu mu začnu cumlat horní ret.
„Když budeš hodnej, tak… vždycky…“ šeptne a začne mě líbat.
„Mmmh,“ oddechnu a trošku přitvrdím. Jako bych já snad na něj mohl být zlý. Tse. Bill se trošku nadzvedne a zapře rukama. Jazykem mi hbitě vklouzne do úst a začne si hrát a přetlačovat můj jazyk.
„Pane Kaulitzi, budeme přistávat a…“ ozve se najednou letuščin hlas ode dveří. Ihned od sebe Billa odstrčím a zaraženě se na ni podívám. Stojí ve dveřích a vyděšeně na nás kouká.
„Uhm…“ přejedu si rty jazykem a mlčím. Dívám se jinam. Super. Bezva! Úžasný! Kurva! Aaaa! Bill se podívá na ni, pak na mě.
„…a?“ zeptá se Bill.
„Já-já-já se o-omlouvám,“ vykoktá celá rudá a hlavně zaražená. Ano, super. Nejlepší! Do prdele! Mlčím. Nevím, co říct. Je mi trapně a hlavně… Proboha, vždyť nás viděla, jak se líbáme! Já a Bill! My, bráchové, Kaulitzové! Jak kurva může být Bill tak v klidu?!
„Nic se nestalo. Jen, ahm… díky,“ usměje se Bill seriozně a otře si jemně rty prstem.
„…a jen jsem vám měla říct, abyste se připoutali,“ řekne letuška, otočí se a rychle jde pryč. Okamžitě se zvednu a chci jít za ní, ale Bill mě chytne za ruku a stáhne mě k sobě.
„Pusť mě!“ vyjedu na něj. Vytrhnu se mu a běžím za ní.
„Pane Kaulitzi, běžte se prosím usadit na své místo a připoutejte se,“ požádá mě naučeně. Přichytnu ji za ruku a otočím k sobě.
„Co jste viděla?“ zeptám se vážně.
„Nic,“ kuňkne a vystrašeně mě pozoruje.
„Co jste viděla?“ zeptám se znovu.
„Jak-jak… Vás váš bratr líbá,“ vykoktá.
„Ano. Víte, on… má takovou po-rozchodovou krizi. Já vím, že se to špatně vysvětluje, ale občas potřebuje od někoho obejmout a tak. A jelikož ten jeho vztah skončil před krátkou dobou, opil se. Špatně to nese, víte… Proto vlastně letíme do Arizony… Aby zapomněl. No a… jak jste viděla, je opilý a vrhnul se tam na mě. Když je opilý, často někoho líbá nebo se k někomu tulí. Takže to, co jste viděla, na to zapomeňte… Nic to není,“ řeknu jí naprosto vážně.
„Je vaše věc, pane Kaulitzi, co děláte se svým bratrem. Mně do toho opravdu nic není,“ řekne tiše. Vytáhnu z kapsy nějaké peníze a dám jí kolem 50ti euro.
„To je za mlčení. A kupte si něco pěknýho,“ usměju se, pohladím ji po tváři, a když přikývne s malým úsměvem na souhlas, opustím ji a vrátím se k Billovi.
S povzdechem se svalím na pohovku a připoutám se. Bill tam jen mlčky sedí připoutaný. Ani se na mě nepodívá.
„Stačilo jí 50 euro a je klid,“ uchechtnu se.
„Prosím?“ podívá se na mě Bill a na čele se mu vytvoří malá vráska.
„…aby mlčela,“ ujasním mu a otřu si rty. Pořád tam cítím Billovy rty a mám zas chuť ho líbat, ale kdyby přišla znovu, jen tak bych se z toho nevykecal.
„Jo, aha,“ řekne Bill takovým zvláštním tónem.
„Jo,“ usměju se a dám mu ruku kolem ramen.
„Hodně se bojíš, že bude mluvit…?“ řekne naštvaně a trošku se odtáhne. „Přijde mi to, jako by ses styděl… Já-já vím, že je to nezákonný, ale že jí platíš za to, aby mlčela…“ oddechne.
„Uvědomuješ si vůbec, že jsem Kaulitz? A ty do háje taky?! Víš, co by z toho bylo, kdyby se to někam dostalo?!“ zvýším vytočeně hlas. On se snad úplně pomátl! Bill svěsí smutně hlavu a mlčí.
„Ano, přesně tak,“ zamračím se a začnu pozorovat protější stěnu.
„Promiň,“ řekne tiše.
„Dobrý.“
Po chvíli se ke mně Bill přisune a položí si hlavu na moje rameno.
„Bude to ještě těžší…“
„Proč?“ pozvednu obočí.
„Časem to bude horší a horší. Pořád se budeme muset kontrolovat. Ale i tak… stojí mi to za to.“ Jen se pousměju a už to nechám být. Po chvilce ticha se Bill napřímí.
„Co jste si řekli?“
„…kdo?“ nechápu.
„Ty a ta letuška.“
„Vcelku… nic zvláštního,“ pokrčím rameny. Ještě mě seřve za to, co jsem si vymyslel. To tak.
„Můžeš mi říct, co jsi jí řekl nebo co se tam dělo?“ narovná se úplně.
„Jen jsem jí řekl, aby mlčela a dal jí prachy. Ona kývla s tím, že jí do toho nic není,“ řeknu lhostejně. Tak nedůvěřivě se na mě podívá.
„Tome…“
„Co?“ rozhodím nechápavě rukama, čímž mu málem jednu natáhnu. Trošku uhne.
„Proč z tebe cítím…“ řekne a zasekne se. „Že jsi mi něco neřekl a tu její smradlavou voňavku?“ O co mu jde??
„…ta ulička je úzká, tak asi… jsem načichl. Hroznej smrad, hm,“ nakrčím nos a přičichnu si ke triku. Až tak hrozný to není. Zas přehání.
„Děláš ze mě debila…“ No to nemyslí vážně…
„Cože?“ zvednu obočí.
„Tome, tys ji… tys jí nedal jen ty peníze,“ řekne potichu. Dělá si ze mě šoufky?
„…prosím?“ vydám ze sebe.
„Promiň, já… jsem asi přecitlivělej. Ale sakra proč cítím, že jsi mi něco neřekl?“
„No, tak to Bille opravdu netuším,“ zasměju se. Bože… Řekl bych, že nevím, o co mu jde, ale já to vím… Bill se na mě jen podívá, odpoutá se a zvedne se.
„Kam jdeš? Máme sedět připoutaný, budeme přistávat,“ zamračím se.
„Pro led a pití,“ řekne.
„Myslím, že to tu chvíli vydržíš,“ přichytím ho za ruku. Letadlo sebou docela prudce cukne. Haha, určitě nikam nepůjde. Bojí se…
„Jsem tu hned,“ řekne a pustí se mě. Sice se trošku přidržuje, protože to vážně dost cuká, ale jde vedle. Tiše se odpoutám a koukám za ním. Nadzvednu se, abych ho ohlídal, kam jde a až to znovu cukne, aby neupadl a neuhodil se třeba do hlavy. Po chvíli se vrátil se skleničkou vody s ledem v ruce a šel ke mně. Rychle se připoutám jakoby nic. Nic neříkám, jen tak koukám z okýnka. Posadil se vedle mě a rychle ze skleničky upil, aby se to nevylilo.
„Chceš?“ nabídl mi.
„Ne, díky,“ odmítnu. Jen pokrčí rameny a připoutá se. Kouká se někam do prázdna a pořád přemýšlí.
„Hm…“ jen si povzdechnu a zavřu unaveně oči.
„Konečně,“ odpoutám se, jak dosedneme na zem, a zvednu se. Letuška přijde za námi.
„Pane Kaulitzi,“ osloví mě.
„Ano?“ podívám se na ni a vezmu si mikinu.
„Než načerpáme palivo pro pokračování letu, bude to trvat přibližně 3 hodiny. Zatím se můžete projít po letišti a něco si koupit,“ usměje se zdvořile.
„Jo, Bill si určitě něco rád koupí na nervy. Díky,“ oplatím jí úsměv. Jo, prachy dělají člověka. Já to říkám furt.
„Jdeš?“ kouknu na Billa a ten mě mírně probodne očima.
„Jo, jdu,“ řekne a zvedne se. „Jen si vezmu bundu…“
„Ok, jdu napřed,“ kývnu a jdu za letuškou, aby mě vyvedla. Dojdeme ke dveřím a poté, co je odjistí a otevře, čekám vedle ní na Billa. Po chvíli tam přijde. Jen se na nás podívá a jde pomalu ke mně. Žárlivka…
„Uvidíme se za 3 hodiny,“ mrknu na letušku, která mi to oplatí zdvořilým úsměvem. Jo, dostala prachy, tak je milá. Všechny ženský jsou štětky ať už jde o sex nebo ne. Tse. Vezmu Billa kolem ramen a jdeme spojovací uličkou dovnitř do haly.
„Budeš chtít koupit něco pěknýho?“ usměju se.
„Co máš na mysli?“ řekne a koukne na mě.
„…cokoliv budeš chtít,“ políbím ho na tvář a zpomalím. Přivře trošku posmutněle oči.
„Děkuju.“
„Tam všude už budou lidi,“ zastavím úplně a otočím ho k sobě. Obejmu ho kolem pasu a jen na něj s malým úsměvem koukám. „Bille, notak,“ usměju se a pohladím ho po tváři. „Sám tomu nevěříš.“
„Já vím,“ řekne a posmutní. Jen tak věrně na mě kouká, jak oddanej pes.
„Miluju tebe a jí bych se ani nedotknul, ok? Já vím, že tě to trápí a že žárlíš,“ zasměju se a dám mu malou pusinku na nos. „Nechala se podplatit za to, aby mlčela, a vidíš, jak je hned milá. Je to obyčejná štětka. Tak už se na mě tak smutně nedívej, hm…“
„Jo, žárlím, protože tě miluju,“ řekne a trošku se až zamračí, jak to myslí vážně. „Fakt?“
„Bille, noták,“ rozesměju se a dlouze ho políbím.
„Stejně smrdíš tou hnusnou voňavkou. Jdu ti koupit cokoli, jen abys nesmrděl,“ řekne a už se trošku pousměje.
„Fajn. Tak pojď,“ znovu ho políbím pobaveně. „A odteď ani pusu, Bille. Všude jsou lidi,“ varuju ho vážně, i když mi cukají koutky. „Nevím, jak bych je všechny podplatil.“
„Nijak, prostě nijak,“ usměje se. „A moc mě neser, nebo tě chytnu a jazyk ti strčím až do krku,“ uculí se trochu.
„Ale ale… Tak to bych chtěl vidět,“ zatlemím se, plesknu ho přes zadek a rozběhnu se ven z uličky. Už jen zaslechnu, jak zanadává a rozeběhne se za mnou. Ten zmetek mě doběhne, chytne mě zezadu a natiskne se na mě. Otočí si mě čelem k sobě a dlouze mě políbí.
„Mmmh,“ zasměju se do polibku a natisknu ho zády na stěnu.
„A dost,“ řekne s úsměvem a trošku mě od sebe odstrčí. „Jdeme… Jdeme ti koupit parfém,“ zasměje se.
„Fajn, ty žárlivko,“ ušklíbnu se pobaveně a vyjdu z uličky. Rozhlédnu se kolem. Hned naproti je nějaká kavárna.
„Tak, kam půjdeme?“ zeptá se.
„No… najdeme parfumérii nebo aspoň drogerii,“ řeknu a vezmu ho rukou kolem ramen. „Tak jdeme třeba doprava. Támhle vidím nějaký krámy s oblečením.“ Bill jen kývne a jdeme.
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
betaread: Janule
Tom si to hezky vymyslel, tu výmluvu, ale myslím, že ta letuška nebude držet jazyk za zuby…) A to můžou být rádi, že k nim nevlezla předtím, když byli v plné práci xD
A Billovi měl říct, jak jí to vlastně vysvětlil, když ví, jak je žárlivý =)
Neco takoveho je strasne nebezpecne, meli by byt opatrnejsi! Co kdyby je letuska nacapala v akci? :O to by vysvetlil jak? Ze ho jeho bracha znasilnil? To asi ne. Kazdopadne, kazdopadne kdyz se miluji, tak neni co resit 😀 krasny dil :3