Loveless 30.

autor: Nephilim
Tak jsem slíbila holkám, že pošlu co nejdřív další díl, dneska se mi udělal jeden den volný, tak jsem se do toho pustila. Takže tenhle díl na závěr 6. kapitoly „Breathless“. Doufám, že si to užijete. Pa Mei.
297
Věděl, že s oblečením nebude mít problém. Snad…
Už vůbec ne potom, co řekl matce, že půjde na ples. Skákala radostí a začala tančit tango s koštětem.
Na jeho tváři byly kapky vody, potom, co se vrátil ze sprchy, což bylo už téměř před třemi hodinami. Zbývaly už jen čtyři hodiny do plesu a on ještě pořád stál před zrcadlem a nevěděl, co na sebe. Povzdechl si a rukou zajel pod košili, rozhlédl se po místnosti, stoupl si na špičky, aby v zrcadle viděl odraz svého břicha.
…Tady to je…
Bylo to tenké, téměř neviditelné, ale bylo to tam.
Podíval se na dlouhou světlou jizvu přes břicho, těsně nad třísly. Prstem po ní pomalu přejel. Zdálo se mu, jako by to byla už věčnost… kdy rodil.

Vybavila se mu vzpomínka na řezání břicha, aby se jeho dítě dostalo na svět… aby z něj udělalo ještě větší nulu, než je… Poté, co si devět měsíců dával vinu, že je hermafrodit, a že ho ostatní budou ponižovat ještě víc… Byl pevně rozhodnutý, že dítě dá k adopci ještě dřív, než ho uvidí.

Ale neudělal to. Protože když viděl ten malý uzlíček ve svém náručí, náhle byl všechen hněv a nenávist pryč… Byl tak maličký, tak bezmocný, tak sladký. Měl krásná modrá očíčka a ručičky natahující se ke svému rodiči. A najednou nebyl schopný to udělat, jen mu dal prst a čekal, až ho Konny obejme jeho malou ručičkou, pak se rozplakal a přitiskl si ho k hrudníku. Naprosto se mu vmísil do jeho života…

Tady a teď, o tři roky později, stojí Bill Trümper a lituje všech špatných myšlenek, které měl, když čekal svého andílka..
„Tatí?“ Konny vešel po špičkách do místnosti a díval se nevinně na svého otce…
Bill pustil košili a usmál se. Byl to rozhodně zázrak, že mohl Konny být na světě.
„Copak je, Konny?“ Seděl na posteli, zatímco dítě se rozhlíželo po pokoji.
„Ty ještě nejsi oblečený?!“ Ukázal na něj vyčítavě prstem.
„Nevím, co na sebe.“ Přiznal se upřímně, ale zadržoval smích.
Konnymu se rozzářila očička a zatleskal. „Já ti pomůžu. Já, já, já…“
Začal otevírat všechny šuplíky, skříně a krabice, co byly okolo.

Bill se zasmál, byl rád, že mu chtěl Konny pomoct, ale také byl přesvědčen, že se nikdy netrefí do jeho vkusu. Bylo to velmi těžké.
Konny se asi deset minut přehraboval ve věcech a pár kousků oblečení vyházel na postel, pak si otřel čelo a vykřikl: „Hotovo!“ evidentně spokojený svým výkonem.
Bill zvedl oblečení, které mu jeho syn vybral, a zíral…
On vybíral už hodiny a na nic nepřišel, nakonec až jeho syn během pár minut. Rozesmál se a políbil rozcuchaného blonďáčka na tvář.
„Ty jsi můj syn.“

***

Cože to řekl? Ach ano. Že nepřijde!
Rozhlédl se kolem. Už dvě hodiny sedí u baru a odmítá všechny dívky, visící mu na krku, byl opilý.
On snad chtěl jít na ten ples? Neeeeeee!
Ale z jakého důvodu odmítal všechny ty roštěnky, se kterými by si mohl užívat tolik tak zdravého sexu, a pak jít v klidu domů?
Dirk by mu řekl, že ten důvod je Trümper.
Ale on nebyl Dirk, byl to jenom on a jeho šílené nervy…

Zavrčel, vypil již několikátou sklenici, otočil se na barmana a požádal ho o něco silnějšího. Bože… jak potřeboval… něco… něco opravdového!
Otočil se a rozhlédl se po sále. Ještě pět minut a pak půjde ulovit něco slušného… Očima sjel všechny dívky v místnosti… Moc tlustá.. Moc plochá… ta příliš mluví, ta má příliš kamarádek… to se mu snad zdá, zkřivil obličej do znuděné grimasy a upil polovinu ze sklenice…

Tohle bylo moc už i na něj…

Očima putoval po celé místnosti, až jeho pohled spočinul na jedné dívce v místnosti.
Vůbec nevypadala špatně. Ba naopak, vypadala dokonale.
Spíš až příliš dokonale…
Rozlítané vlasy, na sobě černé, do pasu střižené kožené sáčko, pod ním byla vidět
upnutá červená košile… džíny byly tmavé, spíš vypadaly jako velmi drahá kůže, byly tak těsné… Moc toho nemohl o ní říct z téhle vzdálenosti, ale ta tvář byla nejkrásnější, jakou kdy viděl.

„Doprdele, už je čas začít nějaký milostný příběh.“ Položil prázdnou sklenici na pult a bez dalších okolků šel k té krásce…
Co bych mohl použít za balící techniku. Hm, že bych předstíral, že nevím, kolik je hodin? Nechceš jít tančit?…Ne, tančit ne!

Jak se začal přibližovat víc, začaly se mu rýsovat určité odlišnosti. Byla úplně plochá… a ty oči. Ty přece znal.
Najednou se octli tváří v tvář… Ona to nebyla krásná kočička, totiž… to nebyla ani ženská… To byl, kurva, Trümper. Vypadalo to, že ho snad všude pronásledoval…
Tom se zarazil přímo před ním… Co teď? Že by potlesk pro Toma?

„Tome?“ Zeptal se Bill udiveně, seděl u svého stolu v těsné blízkosti jeho coca-coly… Tom uvažoval, jestli je ještě šance, aby se z toho nějak vykroutil…
Letmo se podíval kolem sebe, Bill na něj nechápavě civěl.
„Jo, na tebe mluvím…“ řekl temně, nebo spíš naštvaně…
Rasta zavrčel a podíval se zpátky na Billa.
„Omylem jsem si tě spletl se ženskou, Trümpere…“ hodil rameny.

Billovi chvíli trvalo, než něco odpověděl, a mezitím koukal na svoje kalhoty…
Rasta očekával, že se urazí, možná rozpláče… tak by se ho zbavil a mohl by se v klidu vrátit do baru. Co mu v té chvíli v tom bránilo, přesně nevěděl, možná ho zarazila reakce černovláska.
Kurva… Ale byl tak vzrušující…

„Takže, co ještě doprdele chceš?“ řekl Bill klidně a zkřížil nohy.
Tom obrátil oči v sloup a udělal krok zpět, aniž by si to uvědomil.
„Co?“ Vykřikl nevěřícně, snažil se překřičet hlasitost hudby.
„Spletl sis mě s holkou, přišel jsi to zkusit…“ řekl, jeho tmavé oči se upřely na Toma.
Rasta byl jasně v panice, i když by to nikdy nepřiznal.
„Em… E… je to tak… Ty holka nejsi…tak…“
„To je dobrý, jsem na to zvyklej…“ Pokrčil rameny Bill.

–  
Tom měl nohu v pozici mezi odejít x zůstat. Díval se Billovi přímo do tváře, stále více a více nedůvěřivě. Bill vzal svou sklenici s colou a hrál si s brčkem. Tomovy oči však nezůstaly jen u toho, díval se na linii nosu a rtů, krku, hrudníku, kyčlí, pánve, nohou a… 
Chytl ho za zápěstí a vytáhl ho na nohy. 
Bill překvapením pustil sklenici na zem… rozbila se.
Rasta zaskřípal zuby a začal táhnout Billa přes celou místnost na místo, kde nikdo není… Na záchody…
Prásknul dveřmi a Billa přitisknul na ně. 

„Tome co t…“ 
Tom na něj zíral a přitiskl se k jeho rtům, jako by byl poslední den v jejich životě. 
Bill vytřeštil oči, jak se rasta přitiskl na něj, chytil ho za zápěstí a držel je na stěně vedle jeho hlavy .

Tomův jazyk nenasytně probádával Billova ústa, a jemu se to líbilo…
A dokonce i víc než to… 
Tom věděl, že Bill neví, co má dělat, proč to udělal, jen nechal jazyk volně na pospas.
Napadlo ho, jestli Billa už někdy někdo takhle políbil.
Hladově zkoumal jeho ústa, olizoval každý koutek jeho úst, vychutnával si jejich chuť, možná sladké po Coca-Cole, kterou pil.
Nenaléhal na něj, Bill pohnul opatrně jazykem. Bylo to něžné, váhavé a zase se stáhnul.
Bill se začal osmělovat a zapojil svůj jazyk do hry, Tom pustil jeho zápěstí…
Tohle by si nikdy nemyslel, pomalu se víc přitahoval k blonďákovi.
Ten dychtivě laskal jeho jazyk, rychle vydechoval nosem, cítil, jak jeho tváře rudnou. Nikdy dřív nic podobného nezažil, a už vůbec ne s Tomem.

Po minutách líbání udělali krátkou přestávku, aby se nadechli. 
Bill si dal ruku na hruď a cítil, jak jeho srdce bilo na poplach.. Obrátil oči v sloup s nadějí, že Tom se změnil… 
„Co- co…“ Přitiskl si ruku na srdce a zhluboka se nadechl. „Co… co to bylo… protože…“
Byl příliš zmatený, než aby dal dohromady jednu souvislou větu.  
Rasta zavrtěl hlavou, nebyl schopný nic vysvětlovat a jeho zrak už byl jasnější. 
„Neptej se mě na nic.“
Pevně si dal ruce na Billovy boky… s úlevou. „Pojď ke mně domů?“ 
Bill vytřeštil oči, ruce položené na Tomově hrudi, tváře červené jako dvě zralá jablíčka. Jeho ústa se otevřela a zase zavřela, zalapal po dechu a nevydal ani hlásku .
Jít k Tomovi domů?! Jít k Tomovi domů?!?! Teď, v noci, ale hlavně s Tomem?! Bože… jít k němu domů. 
„Jen si dělám srandu.“ Rasta se krátce chraplavě zasmál a opět ho dychtivě políbil, jako kdyby měl umřít.. Bylo to úžasné, i když to byl kluk, tak jeho ubohé dva mozkové neurony byly ztraceny někde mezi růžovými mráčky, protože by byl za normálních okolností znechucen sám sebou.
Bill se podíval do Tomových očí a začal se červenat ještě víc, pokud to bylo možné.
Sklopil hlavu a vlasy mu udělaly clonu přes obličej.
„Dobře pro mě…“
A tentokrát se začervenal Tom.

autor: Nephilim
překlad: Mei
betaread: Janule

18 thoughts on “Loveless 30.

  1. Úžasné, doufám, že Tom Billa nelíbal jen kvůli své opilosti, ale že ta opilost jen způsobila ztrátu sebekontroly a zábran, snad si Tom konečně naplno uvědomí, že to, co ho k Billovi nezadržitelně táhne má jméno, jméno láska…♥♥♥
    Mei, díky ♥

  2. oh, to bolo úžasné!!! Normálne som stratila dych…Som rada, že ho Tom pobozkal, ale zase sa bojím, že sa na ďalší deň k nemu bude chovať hnusne 🙁 to by som neprežila….úžasný diel, ja ten príbeh milujem čím ďalej, tým viac…strašne moc sa teším na pokračovanie ♥♥♥

  3. No konečně se něco stalo. A Tom se nám nějak odvázal, vůbec nic neřešil, nestyděl se… a nejlepší byla věta: Nikdy dřív nic podobného nezažil, a už vůbec ne s Tomem. Tak jsem si říkala, že to teprve zažije×DDD super, těším se na pokračování:)

  4. Aaaa to bolo skvelé 😀 och milujem tento príbeh :D… akože m-preg nečítam ale toto vážne nemá chybu :D… keď Tom zdrapil Billa za ruku tak som si tak pomyslela že no do riti čo mu chce urobiť a on ho zatiahne na záchod a pobozká ho 😀 och to bolo krásne úplne úžasne 😀 som zvedavá ako sa bude Tom chovať na druhý deň 😀 snáď už konečne normálne 😀 by sa aj patrilo 😀 milujem to 😀

  5. ANO ANO ANO!!!! PANE BOŽE! 😀 nikdy sem snad nic nemilovala víc než tuhle povídku! tenhle příběh, tohle mé city lechtající  dílo!
    Prosíííííím, ať máš volných dnů k překladu více a více 😉 Díky za překlad :*
    Nádhera!

  6. Tak jsem teda dneska poslala Januli další díl, tak musíte čekat, až se přez to Januleprokouše a postí vám to dál.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics