autor: Becs
L. A. Stars
Máme pro Vás špatnou zprávu, dámy a pánové. Stalo se to, čeho jsme se nějakou dobu už obávali. Náš spolehlivý pramen informací z prostředí Insomniaxu právě vyschnul. Už nějakou dobu jsme byli v kontaktu přímo s nejmenovanou zaměstnankyní klubu, která nám zprostředkovávala pohled přímo do posvátných prostor Insomniaxu. Bohužel byla dnes propuštěna. Zda to bylo kvůli kontaktu s námi, nebo šlo i o jiné prohřešky, netušíme. S takovou ti moc zaměstnanců nezbude, Tome. Jediné, co vám můžeme momentálně poskytnout, je fotografie Billa s jeho velmi dobrým kamarádem Adamem Lambertem. A než vás napadne se ptát, jestli tvoří pár, můžeme s klidem oznámit, že ne. Věřte nám, zjišťovali jsme to. Snad se brzy dočkáme dalších drbů ze soukromí našich milých dvojčátek. Vaše L. A. Stars
Tom do Insomniaxu přímo vletěl, vzal to zadním vchodem, aby se nemusel obtěžovat s ochrankou nebo případnými hosty. I když bylo pořád dost brzo, mohlo se stát, že jeden nebo dva lidi do klubu už zabloudili.
„Jsem tady,“ vyhrkl, když našel Georga, jak schází z horního patra. Pravděpodobně byl na pravidelné prohlídce boxů po uklízečích.
„Tos přiletěl vrtulníkem nebo co?“ zazubil se na něj kamarád.
„Mluv, jak jsi na to přišel,“ soukal ze sebe, lapaje při tom po dechu.
„Počkej, Shane za chvilku přijde a všechno ti vysvětlí,“ poplácal ho po rameni a společně došli až k baru.
„Shane? Proč Shane?“
„To uvidíš,“ napínal ho Geo a nedokázal si z obličeje sundat ten přitroublý vítězoslavný úsměv. „Tina mu o tom asi řekla, a tak zasáhl.“
Tom se třásl nedočkavostí. Přímo dychtil po informacích. Těšil se, až se všechno dozví, a pak si dopřeje tu radost a vyhodí Noru jednou pro vždy.
„Už je tady,“ hlásil Geo, když vysoký muž s dvoudenním strništěm přicházel. V jedné ruce nesl složku plnou papírů a také se usmíval. Ovšem ne tak maniakálně jako Georg.
„Tady to máš, kámo,“ podal mu ji. „Mám pár známých, co se pohybují v bulvárních kruzích, a poprosil jsem je o laskavost. Tohle je článek, který měl vyjít dneska. Podařilo se mi ho získat a zajistit, že už od ní nic dalšího nepřijmou.“
Tom zběžně přeletěl očima přes text a zjistil, že se tam píše o hádce, která proběhla mezi ním, Tinou a Billem. Nebylo opomenuto ani to, že on byl jen ve spodním prádle a Tina v ručníku.
„Jak?“ dostal ze sebe, ale víc nezvládl.
„Tím se netrap,“ odmávl to rukou Shane. „Psalo se tam i o mojí holce. Takže jsem to dělal i pro sebe.“
„Takže už je to oficiální?“ otočil se na něj Georg. „Ty a Tina?“
„Tys to věděl?“ skočil do toho Tom, překvapen, že jemu uniklo něco, co Geo dokázal zachytit.
„Jo, nachytal jsem je ve skladu, ale přemluvili mě, ať ti to neříkám,“ přiznal se rozpačitě.
„Geo, kde je nějaká loajalita?“
„To jsem ještě nevěděl, že tu zůstanu. A pak jsem na to asi zapomněl nebo co,“ vymlouval se.
„Shane, jestli jsi jim dal peníze, měl bych ti taky přispět. Nechci, abys za tohle platil sám,“ upřel svou pozornost znovu na muže po své pravici.
„V klidu, Tome. To teď neřeš,“ kroutil hlavou a svým výrazem dával jasně najevo, že už se o tom nehodlá dál bavit.
„A jak teda víš, že má na krku i to pomlouvání?“ zeptal se po chvilce Georga a odložil papíry stranou.
„Prošel jsem si záznamy z kamer a soustředil se hlavně na ni. Všiml jsem si, že vykukuje ze dveří šatny, když jste tu měli tu svou hádku,“ výmluvně kývl k inkriminující složce.
„Mysleli jsme, že tu nikdo není,“ pokýval Tom hlavou.
„Bylo vidět, jak se motá kolem všech zón, což by de facto vůbec neměla. Je tanečnice. Má si prdelí odkroutit svoje a mazat do šatny. Často vysedávala na baru, hlavně na tom horním, a spiklenecky si s každým šeptala. Jsem si stoprocentně jistý, že je to ona.“
„Ale proč?“ nechápal Tom.
„Kdo ví. Možná měla pocit, že jí Mandy přebírá pozornost. Nebo si domyslela, že má víc peněz, když ji sem doporučil tvůj kamarád. Mohlo to být cokoliv,“ uvažoval Georg.
„Už musím,“ ozval se Shane. „Jen vám dám radu. Nepouštějte k ní Tinu. Má chuť ji zabít.“
„Tak co s ní?“ nadhodil Geo, když odešel. „Vyhodíš jí?“
„Chceš mi snad navrhnout něco jiného? To si piš, že poletí. Něco takového je neodpustitelné.“
Vyhodit Noru bylo až hříšně snadné. Tom se těšil, jak si ji vychutná a podusí, ale nakonec se rozhodl, že se s tím nebude párat. Jakmile přišla do klubu a hodila po něm jedním ze svých falešných úsměvů, zavolal si ji k sobě.
„Ani se nepřevlíkej,“ přikázal jí. „Končíš. Odevzdej uniformu a už tě tu nechci.“
„Co? Cože?“ koktala a kulila na něj oči.
„Vím o tom tvém donášení bulváru. A i o tom, jak se tady všechny snažíš rozhádat. Nebylas snad tak hloupá a nemyslela sis, že na to nepřijdu?“
„Musíš mít pro vyhazov důvod. Nemůžeš mě vyhodit jen proto, že jsem mluvila s pár lidma,“ zvedla hrdě bradu.
„Jenže on může, Noro. Tys mu ten důvod sama dala,“ skočil jim do toho Georg a podával jí smlouvu, kterou při nástupu podepsala. „Všichni jste podepsali dohodu o mlčenlivosti. Za porušení hrozí vyhazov nebo finanční postih.“
„Finanční postih, Noro. Co na to řekneš?“ sjížděl ji Tom pobaveným pohledem. „Seber se a vypadni. Už tě tu nechci nikdy vidět a buď ráda, že to dopadlo takhle.“
Dívka už neřekla ani slovo, otočila se na patě a zmizela v šatně. Nepříjemný okamžik nastal ve chvíli, kdy už Nora odcházela a do klubu jako velká voda vtrhla Tina.
„Kde je ta kráva?“ řvala přes celý prostor, až se pár zákazníků vyděšeně ohlédlo.
„Tino, jsou tu lidi,“ krotil ji Tom a snažil se jí vlastním tělem zabránit, aby se na tanečnici vrhla. „Nechceme žádné další scény, že ne?“
„Ne,“ ustoupila o krok dozadu a narovnala si tričko. „Počkej, až tě někde potkám, ty blbá čubko,“ ukázala na ni prstem.
„Stejně je to všechno tvoje vinna. Neměla ses tady nosit, jako by ti to tady patřilo,“ prskla na ni zpátky.
„Noro, okamžitě vypadni, nebo tě nechám vyvést,“ přikázal jí Tom polohlasně. Bude muset zákazníkům zaplatit jednu rundu, aby na tohle malé divadlo rychle zapomněli. Ale to byla jen malá cena za klid, který teď v Insomniaxu zavládne. Tom tomu věřil. Konečně se věci začnou urovnávat. Nejdřív tady a pak i s Billem.
Posilněn silnou dávkou optimismu se s Georgem rozloučil a vydal se domů. Na práci neměl ani pomyšlení. Chtěl si promluvit i s Billem a dát všechno do pořádku. Snad už teď bude přístupnější, když ho přešla nejhorší vlna kocoviny.
Jakmile vrazil do bytu, všechna naděje ho opustila. Bill seděl v kuchyni, ramenem si přidržoval mobil, zatímco si šněroval vysoké boty. „Jasně, že dorazím. Neboj se. Už se nemůžu dočkat. Čau, kočko.“
„Někam jdeš?“ povytáhl Tom obočí a zapřel se o rám dveří. Myslel si, že Billa najde v teplácích před televizí, ale místo toho tady seděl plně vystrojen a očividně se chytal vyrazit ven.
„Jo, Demi je zpátky z turné, a tak jdeme i s Adamem do klubu. Ne do Insomniaxu, nemusíš mít obavy,“ vysvětlil s hořkostí v hlase. „Ani ti neříkám, abys šel taky, protože mi je jasné, že odmítneš.“
„Nemyslíš si, že bychom si měli promluvit?“ nadhodil, ale tušil, že se nesetká s kladnou odezvou.
„Jestli mi chceš vyčítat, co se stalo v klubu, tak tě rovnou zarazím. Nemám v úmyslu se tam ještě někdy ukázat, takže nemusíš mít strach, že ti tam tvůj nezbedný bratr bude dělat scény. Takhle jsi to řekl Georgovi, ne? Že dělám scény.“
Tom se rozhodl neřešit, jak na to přišel, a smířil se s vysvětlením, že ho slyšel některý z jeho kamarádů. Nadechl se, než začal mluvit. „Nechci ti nic vyčítat. Bojím se o tebe.“
„Proč, prosím tě?“ odfrkl si Bill posměšně.
„Bille, bereš drogy. Každý večer někde kalíš. Podívej se na sebe, vždyť jsi úplně mimo,“ nemazlil se s ním vousáč. Po dobrém to s ním očividně nepůjde.
„Nepřeháníš to trochu? Děláš, jako by sis nikdy nešňupnul,“ odmávnul mu to bezstarostně.
„Přestaň to zlehčovat. Podívej se na to, jaký život žiješ? Pořád jen někde chlastáš a na všechny sereš. Ještě před pár týdny jsi div nebrečel, jak se ti stýská po kamarádech, a teď už se s nima sotva vidíš. Radši vyrážíš s tou svou novou úžasnou partičkou. Kde je ten Bill, co si dal dva panáky a pak už je odmítal? To ti ta sláva tak stoupla do hlavy, že už ani nevíš, kdo jsi?“ Tom se opravdu snažil, aby nezvyšoval hlas, ale sem tam mu to ujelo.
„Och bože, už je to tu zase, že jo? Vadí ti, že jsem slavný a že je víc pozornosti upřeno na mě. Já jsem věděl, že se přes tohle nepřeneseš,“ protočil blonďák oči dramaticky ke stropu a začal si do malého psaníčka skládat svůj majetek.
„Nějaká popularita je mi úplně u prdele. Nepotřebuju, aby kolem mě běhala banda poslušných děvek, co mi udělají, co mi na očích uvidí…“
„Na to máš mě, že?“ skočil mu do toho Bill a měřil si ho zlým pohledem. „Nebo jsi aspoň kdysi měl.“
„Bille, kurva, přestaň s těmahle sračkama a buď zase normální. Jen o tebe mám strach. Nechci, abys chcípnul někde v temné uličce s jehlou zapíchnutou v ruce,“ ztrácel trpělivost a došel až k němu.
„Já si nepíchám,“ zařval Bill a rozhodil dramaticky ruce.
„To je jedno. Já tě miluju, ty blbečku, copak to nedokážeš pochopit? Měli jsme se pokusit dát to mezi námi do pořádku, ale všechno jde do hajzlu, protože ty jsi buď na tahu, nebo se z něj zrovna vyspáváš.“
„V čase, kdy jsem doma, jsi ty v Insomniaxu, i když bys tam být vůbec nemusel,“ vrátil mu to. „To ty jsi ten, kdo nemá čas a dost se tomuhle vztahu nevěnuje.“
„Tohle nemá cenu,“ rezignoval Tom a posadil se na druhou židli. „Ty mě vůbec nechceš poslouchat. Pořád si jen meleš to svoje. Já už na to nemám. Tohle je moc.“
„Aha, tak je to tady. Já věděl, že na to dřív nebo později dojde.“ Bill pro změnu vstal a založil si ruce na hrudník. „Tak do toho. Udělej to. Odkopni mě jako předtím. Věděl jsem, že se na mě zase vykašleš.“
„Já se na tebe přece nechci vykašlat, ale tobě tohle přijde jako normální vztah? Já jich teda moc neměl, ale nemyslím si, že by to mělo vypadat takhle.“
„Možná, že kdybys byl víc doma, neměl bych potřebu nikam chodit,“ prskl Bill.
„To jsou kecy, Bille a ty to víš. Byl jsem tady a tys stejně chtěl jít ven. Vztekal ses, když jsem já nechtěl.“
„Víš co, já ti to usnadním, když je to se mnou tak hrozné. Sbal se a běž. Vrať se do svého milovaného bytu nad Insomniaxem, když tě tam srdce táhne. Je mi to ukradené,“ pokrčil Bill rameny, jako by mu to bylo skutečně úplně jedno.
„Vážně chceš, abych odešel?“ zašeptal Tom a už zase musel potlačovat knedlík v krku. Co to s ním bylo? V jejich rodině byl fňukna Bill a ne on.
„Řeknu ti, že to mám úplně u prdele.“ Byla to hlavně lhostejnost v jeho hlase, která Toma tolik zraňovala.
„Takže konec? Po tom všem, co jsme spolu zažili?“ Nechtěl si to připustit. Nechtěl si přiznat, že to končí. Možná, že když nepřestane mluvit, nakonec dojdou ke společnému řešení.
„Od kdy je z tebe taková citlivka? Sám říkáš, že tohle nemá cenu. Že už to ani není vztah. Skončilo to už dávno. Ty sis toho jen nevšiml, protože jsi měl plno práce s Insomniaxem.“
Dál už nebylo o čem mluvit. Bill si vzal psaníčko a zmizel, aniž by se rozloučil. Tom jako ve snách došel do ložnice a říkal si, jaká to je ironie osudu, že to samé kvůli němu musel podstoupit i Bill. Naházet si své oblečení do tašky. Pobalit to nejnutnější a zmizet. Cítil se u toho taky tak hrozně, jako on teď? Tom mu tehdy řekl hrozná slova, pravděpodobně na tom byl ještě hůř. Nedokázal si představit, že je to vůbec možné.
V koupelně si vzal kartáček a svůj sprchový gel a o nic jiného se nestaral. Pohled mu padl na parfém od Bambiho, který už byl z jedné čtvrtiny vypotřebovaný. Vzal ho do ruky a pomalu s ním v ruce otáčel. Došel s ním zpátky do kuchyně a nepřestával ho sledovat. Tolik by mu pomohlo, kdyby teď mohl mluvit s někým, kdo by mu rozuměl. S někým, kdo chápal, jaké jsou drogy svinstvo. Jednu věc Billovi nepřiznal. Taky si čas od času šňupnul, ale od té doby, co viděl, jak to Bambimu zničilo život, už si nikdy nic nedal.
Odložil lahvičku na stůl a pro změnu vzal do ruky mobil. Bambi mu řekl, že se mu může kdykoliv ozvat, když bude potřebovat. A bůhví, že to teď zrovna vážně potřebuje.
Vytočil číslo a přiložil si přístroj k uchu. V tu chvíli mu myslí proběhlo tisíc myšlenek. To byl hloupý nápad. Co mu asi tak řekne? Že šustí svého bráchu a on mu teď začal fetovat? Honem si v hlavě sumíroval nějakou výmluvu, kterou by mohl použít. Požádá ho, jestli by mu nedohodil nějakou další gogotanečnici. Tu teď bude potřebovat, když vyhodil Noru. To je dobrý nápad. Srdce mu uhánělo zběsilou rychlostí, když volaný řekl do telefonu své „Halo.“
„Ahoj, Bille, tady je Tom. Tom Kaulitz z Insomniaxu,“ představil se hloupě. Už, už se nadechoval, že spustí celou tu narychlo vymyšlenou historku, když ho jeho vlastní hlas zradil a řekl: „Mohli bychom se sejít?“
autor: Becs
betaread: J. :o)
Boze Bille ty jsi tak itomej az to boli…
A sakra Tome, proc ho nesjedes, nezaklepes s nim nebo proste neco… Takhle to zabalit…
Oh ale ta scena s Tinou a Norou nemela chybu!
Ach…..ja uz vidim ako sa Tom stretne s Bambim a Bill ich nacape a si to vysvetli zase po svojom, cize uplne zle. Boze…..uplne milujem tu poviedku.
Ale no tak… Tom míval svého času nos pěkně nahoru a dokázal být dost protivný, ale taky Billovi hodně pomohl. Zaměstnal ho v klubu, nechal ho u sebe bydlet, bránil ho před Calvinem, Tomovi a Insomniaxu Bill vděčí za svoji hudební kariéru… Takové věci se samozřejmě nesluší připomínat, ale je dobré si je pamatovat. Nic není černobílé. Tom si svoje chyby uvědomil a snažil se je napravit. Už jenom za to, že tak dlouho snášel ty Billovi moresy mu mělo být dávno odpuštěno. Jenomže po posledním rozhovoru dvojčat mám najednou neodbytný pocit, že celý ten jejich vztah na druhý pokus byl z Billovi strany jenom jakási pomsta. Ublížils mi, tak ti to vrátím. Ono je to možná přitažené za vlasy, ale zase by to vysvětlovalo, proč nic z toho co Tom udělal, ať už se snažil jakkoliv, Billovi nikdy nebylo vhod…
Tak tohle Bill pos.. to jsem zvědavá jak to bude dál.
Naprostou souhlasím s Ireth. Během črtení dnešního dílu mě napadlo úplně to samé. Jabo by mi najednou svitlo a došlo ži, že Bill snad celý ten druhý pokus ani nebral vážně a měl to pouze jako pomstu, aby Tomovi ukázal, jak tenkrát trpěl. Ae vážně by byl Bill tak krutý???
Už jsem se těšila, že alespoň zajásám, že si Tom konečně dupnul a rázně zakročil, ale on to byl nakonec vlastně Bill, kdo ten vztah ukončil a Toma prakticky vyhodil. Doufám, že Toma už ani nenapdane za ním přilézat zpátky s prosíkem. Ani náhodou! Tuším, že časem to naopak bude Bill, kdo se bude po kolenou plazit a omlouvat… Jen jestli už nebude pozdě…
Mně se nechce věřit, že by to byl Billův původní záměr. Ale to nic nemění na výsledku. Toma je mi strašně líto, ale doporučovala bych mu, aby od teď k Billovi začal přistupovat jen jako k bratrovi, kterým skutečně je. "Jsi můj brácha, mám tě rád, ale necpi se mi do soukromého života." Jenže to se snadno řekne, že jo…
Uvidíme, co s tím Tom udělá a jak tohle dopadne.
Díky za kapču, jsem zvědavá, jak proběhne setkání s Bambim. Věřím, že si toho budou mít hodně co říct. A Bill ať se třeba kousne do zadku. 😉
A je to tu. Bill dosiahol presne čo chcel a ešte to môže aj zvaliť na Toma. Úprimne, nechápem ako sa môže niekto tak zmeniť. Ale som rada za Bambiho návrat. Uvidíme, či pomôže, alebo skôr uškodí, hlavne keď sa o ňom dozvie Bill. Ale hádam skôr pomôže. Ďakujem za časť.
[3]: naprosto souhlasím. Tohle je prostě síla a Billovi bych jednu s chutí natáhla sama… Tomi, je mi to tak líto
zlatíčko, ty mi opravdu dáváš zabrat 🙁
Awwww Bee!<3 A on mu řekl, ať se sejdou!!! Páni, to bude zajímavý! Už se nemůžu dočkat, že bych nejradši nepsala žádný dojmy a jela hned dál!:D To je tak napínavý sakra.
Takže, donašeče v Insu máme vyřešenýho, no konečně!
A Adam (3x aw!) Proboha, proč jsem si představovala, že ta "kočka" v telefonu má být Adam?:D Sorry, ale i když ta scéna nebyla pro Toma zrovna veselá, když ho viděl s těma vysokýma botama, připravenej vyrazit a do telefonu říkat někomu "kočko" (bůh ví, že nejsem až tolik škodolibá!:D), tak jsem v duchu zatleskala ručičkama, za kym se asi tak chystá náš milej zlatej:D A pak, že mluví jen s Demi, pffff 😀 Dobře, pak to znělo i trochu vážněji, ale jak vyslovil Tom to "já tě miluju, ty blbečku," tak se prostě nešlo nezasmát…:D Ono vlastně, to s tím, jak o něj má Tom strach a on mu na to takhle zvysoka s*re, to je tak… absurdní, až se tomu člověk musí smát. Spíš je to takovej šílenej ten smích blázna, kterej se přestal snažit něco řešit, když vidí, že to není k ničemu a už mu vlastně nic než smích nezbývá. Mám ten pocit, že si Bill potřebuje namlít držku, protože Tomova trpělivost nezná mezí a chudák se z toho za chvíli zhroutí. Víte, co mě nejvíc zaráží? Jak je Bill tak najednou se vším hotovej a vůbec ho nes*re, že se s Tomem v podstatě rozešel. Ne, vůbec ho to nes*re a to mě s*re nejvíc!!!
No ještěže to Bambi zvedl! Bambi zachraň ho, zachraň Toma, jedno jak, ale zachraň ho:*
Upřímně? Já ani nejsem překvapená, jen musím konstatovat, že mě Bill strašně vytočil. Pořád si jenom mele tu svou, že za všechno může Tom a že je to celá vina Toma, ale opravu, Bille? Tentokrát jsi na vině jen a jen ty, protože Tom se setsakramensky snažil a to pěkně dlouho! Dokonce i když nesouhlasil s tím, jak se Bill choval, držel pusu a snažil se dělat cokoli, co by Billa nenaštvalo…a teď to dopadne takhle. Upřímně se přiznám, že ani nevím, zda si vůbec přeju, aby se k sobě kluci vrátili. Bill se totiž chová opravdu ohavně a jak mě delší dobu štve, tak už jej ani nemám tak ráda jako předtím. je to fakt škoda, no. 🙁