autor: Clarrkys
Bill se tiše zachichotal a pohladil Toma něžně po hlavě.
„Děláš si srandu, Tomi? Zamiloval jsem se… hned poprvé, co jsem tě uviděl. Ale nevěděl jsem, jak seš na tom ty, tak jsem jenom chtěl…“
„Počkej, jak jsem na tom já?“
„No, jestli se ti taky líbí kluci. Tak jsem prostě jen chtěl, uhm… zapůsobit. Ale bylo to s tebou jednoduché. Hned první den jsem viděl, že se ti podlamují kolena.“ Zaculil se Bill a nevinně sklopil očka. Vypadal tak roztomile.
„Ty seš taková potvora, víš to?“ Tom se zasmál a začal Billa lechtat. Ten se začal smát a svalil se z Tomova klína do peřin.
„Néé, Tomíí, přestaň… prosííím,“ smál se a sotva popadal dech, po chvíli mu od smíchu začaly téct slzy po tvářích. Tom se spokojeně usmíval, sedl si na Billa obkročmo a po chvilce skutečně přestal. Sehnul se a políbil Billa na čelíčko. Bill vydechoval a měl s úsměvem zavřené oči. Tom si vzpomněl na nemocnici a vstal.
„Pojď, Bille, musíme jít… stejně už jdeme pozdě. Honem, oblíkni se a jedeme. Kde je ten dědek, měl by nás odvést, ne?“
„Není tu, poslal jsem ho pryč,“ Bill si skousl ret, vstal a znovu přešel ke skříni.
„Ale proč?“ Oba chlapci mlčeli, ale starší čekal na odpověď druhého. Nic. „Bille, proč? Já nemám auto.“
„Protože tam prostě nechci jet!“ Zabrblal naštvaně Bill a v hlavě se mu zrodil plán.
***
Tom seděl v čekárně a zíral na nápis ‚Denní stacionář‘. Co to, sakra, znamená? Trochu se zamračil, pohodlněji se zavrtal do tvrdé sedačky a prohlížel si všechny dveře okolo. ‚Onkologická ambulance, ordinační dny: Pondělí, středa, pátek.‘ Proč tam jsou v úterý? A další: ‚Úklidová místnost.‘ Zasmál se.
***
„Bille, vydrž to, musíme přijet domů.“ Tom nervózně pokukoval na Billa na sedadle spolujezdce a snažil se jet trochu rovně. Bill byl bledý jako stěna.
„Nechci zvracet ve svém autě, dělej, sakra!“
„Nemůžu jet rychleji!“ Chvíli bylo ticho.
„Do prdele, moje hlava… JEĎ!!“ Vykřikl Bill tak hlasitě, až Tom nadskočil a projel křižovatku na červenou. Potom mu tak křečovitě svíral paži, že raději zůstal držet volant jen jednou rukou.
„Bille, přestaň, to bolí,“ snažil se Tom trochu klidněji zašeptat. Bill ho pustil, opřel si hlavu a pevně zavřel oči. Ještě pár minut jeli, až Tom zastavil. „Jsme tady,“ šeptnul a čekal nějakou reakci. Ale nic. „Bille?“ Pohladil Billa lehounce po bledé tvářičce. Spal. Tom tedy vysedl, pokusil se poměrně tiše zavřít dveře a z druhé strany vzal Billa do náruče. Ten se zamlel a přitulil se k Tomovu krku. Tom zamknul auto a pomalu s Billem odkráčel dovnitř. Byl rád, že je to takhle. Že není vzteklý, nebrečí, nenadává a nehází kolem sebe vším, na co přijde.
Vešel do Billovy ložnice, a když ho chtěl uložit do postele, Bill ne a ne se ho pustit. Zavrčel a držel se křečovitě Tomova krku, až si Tom myslel, že nespí a dělá to schválně. Ale spal, tak nakonec musel ulehnout do postele s ním a pořád ho držet. Nebylo to moc pohodlné, ale co mohl dělat? Pro Billa se obětuje. Po chvilce koukání na Billův bledý a nenalíčený obličejík usnul.
Vzbudil se až po delší době, když ho vyrušil ze spánku nějaký divný zvuk. Pomalu rozlepil oči a uviděl kostnatá vychrtlá záda sehnutého Billa. Uslyšel dávení. Ach ne.
„Bille, co je?“ Rychle se na posteli posunul k Billovi, a když chtěl sesunout nohy dolů, zarazil se. Zem před postelí byla pozvracená. Vyděšeně se zhluboka nadechl a s vykulenýma očima se podíval na Billa. Seděl na kraji postele s nohama skrčenýma pod sebou, měl na sobě jen spodky, a v rukou držel malý kbelík. Uslzenýma očima se podíval k Tomovi. Vypadal jako pár minut před smrtí.
„Promiň, Tomi… já nechtěl… to – to samo, opravdu.“ Začal tiše plakat.
„Pššt, Bille, to je v pořádku. Měl jsi mě vzbudit, když ti bylo špatně.“ Koukal na něj Tom soucitně. „Můžu tě obejmout, můžu… se tě chytit?“ Raději se zeptal, minule Bill nechtěl, aby na něho sahal, aby se ho vůbec někde dotýkal. Teď měl taky obavy, ale Bill přikývl.
„Prosím, Tomi…“ Šeptl do ticha a natáhl bezbranně ruce. Tom se malinko pousmál a přitáhl si ho do náruče.
„Už nebudeš zvracet?“
„Nevím… snad ne, protože ta včerejší večeře byla moc fajn.“ Zaculil se Bill a položil si hlavu na Tomovo rameno. Tiše vydechoval a zavřel oči. Jen vnímal Tomovo teplo a snažil se do Toma zabalit jako do župánku, když on byl tak zmrzlý. Vměstnal se Tomovi na klín a krčil svoje dlouhé kostnaté nohy, že je měl Tom až pod bradou.
„Uhm, Bille… tlačí mě tvůj zadek.“
„Zadek? Chceš tím říct, že ho mám moc velký?“ Bill se podíval dolů a trochu se zavrtěl, zatímco Tom bolestně zaskučel.
„Zbláznil ses? Tlačí mě tvoje kosti… Kolik proboha vážíš?“ Tom se vážně podíval na Billa. Ten jenom sklopil hlavu.
„Uhm… vážili mě minulý měsíc v nemocnici. Ale, Tomi, říkali, že je to u rakoviny normální!“
„Tak kolik?“
„No… Uhm, čtyřicet… dva… Možná jsem od té doby ještě trochu zhubnul.“ Zašeptal a Tomovi spadla čelist.
„Cože? Vždyť to ani není možné, proboha… Pojď, udělám ti něco k jídlu a pěkně si tě vykrmím.“
„Tomi, já teď nechci… vždyť jsem teď zvracel.“ Zašeptal Bill a najednou jako by se za sebe styděl. Odtáhl se od Toma a omotal si ruce kolem hrudníku a bříška. Tom ho pozoroval a nepatrně se usmál.
„Tak co chceš, hm? Napustím ti vanu, co říkáš?“ Bill se pousmál a lehce přikývl.
„Jo… a vyčistím si zuby, abychom se mohli líbat.“ Zachichotal se a vstal. Obešel zvratky na zemi a rychle se nadšeně rozběhl do koupelny, zatímco Tom si smutně povzdychl, když se díval po zničeném pokoji. Potom vstal a pomalu přišel do koupelny za Billem, který už s úsměvem napouštěl vodu s kartáčkem v puse.
***
„Mhm, Billi…“ zašeptal Tom do ticha své ložnice, kde se rozléhaly jenom tiché vzdechy a mlaskot. Oba byli krásně voňavoučcí a čisťoučcí a tiskli se na sebe. Tom s šibalským úsměvem nalehl na Billa a začal ho už po stopadesáté tento večer líbat. Možná se špatně rozmyslel, když nechtěl s Billem do vany. Bill se koupal sám, čachtal se ve vodě, a Tom jenom na rychlovku hupsnul do sprchy. Dal si záležet, aby na něj Bill neviděl a nepřepadly ho znovu ty jeho choutky. No, teď toho ale litoval. Choutky přišly na něj. Vždyť už to bylo pěkně dlouho, co s někým spal, nebo byl aspoň intimně hodně blízko. A když byl Bill tak heboučký a po té koupeli byl tak horký a vzrušující, sexy.
„Uh, Tomi, taky myslíš na to… na co já?“ Zašeptal Bill tajemně a začal z Toma pomalu soukat jeho trenky. Zastavil se v půlce zadku.
„Bille… myslíš, že je to vážně vhodné? Ještě před hodinou jsi zvracel…“ Tom se sice strachoval o Billovo zdraví, ale toužil po tom jako nikdy. Ani nepochyboval o tom, že každý myslel na něco jiného.
„Cítím se skvěle…“ zabrumlal Bill a mrštně se překulil na Toma. Posadil se mu na klín a culil se na něj seshora jako malý ďáblík. Pak se sehnul a párkrát Toma líbl na rty, které se dožadovaly dalších polibků. Tom nespokojeně zabručel, když se Bill odtáhl a vstal.
„Kam jdeš?“ Posadil se.
„No… k sobě pro lubrikáč a kondomy.“ Bill se otočil na Toma a trochu se začervenal. Styděl se? Tom se zasmál a za ruku si ho přitáhl zpátky k sobě. Posadil se mu do klína.
„Nemusíš, mám svoje…“ zašeptal Tom a natěšeně se zachichotal. Vytáhl jednou rukou tašku zpod postele a z ní vytáhl tubu gelu. Teď se zaculil Bill.
„Kondomy máš?“
„Budeme je potřebovat?“ Tom měl, ale nevěděl, proč jsou tak důležité. Že by Bill s někým spal a mohl by být nemocný? Nebo pochyboval o něm?
„Já s nikým nebyl už pár let, Tomi… ale co ty? Ty… seš… uhm, v pohodě? Víš, neznám tě. Teda jako znám, ale nevím, jaký jsi byl předtím, chápeš ne?“ Nervózně se zasmál. Asi byl hodně rozrušený.
„Nemusíš se bát, Billi…“ Tom Billa políbil a oba ulehli zpátky do postele, zatímco Tom postavil tubu na noční stolek. Začal ho hladit po zádech, aby ho trochu uklidnil. Potom se začali líně líbat a pomalu vzájemně šmejdit rukama po těle toho druhého.
Ozývaly se jenom tiché vzrušené výdechy, které byly cítit touhou a vzrušením.
Bill znovu začal Tomovi stahovat jeho trenky na spaní, až nakonec skončily na podlaze. Bill se nenápadně koukl dolů a zachichotal se, neuvědomoval si, že působil tak dětinsky. Když ucítil Tomův penis na své noze, zavzdychal. Tom se s polibky přesunul na Billův krk, potom přes hrudník až k bříšku. Přitom pomalu sundával Billovi spodky. Líbal Billův podbřišek, až se dostal úplně dolů a jeho přirození bylo jen tak tak skryto. Pomalu přetáhl gumu boxerek přes Billovo tajemství a potom je rychle odhodil někam do koutu. Vytáhl se nahoru, aby Billa políbil, a zavzdychal, když se jejich penisy o sebe otřely. Ani Bill se neubránil sténání a přitom se zachichotal. Když ho Tom tak pozoroval, tak by se ani nedivil, kdyby si začal tleskat. Působil tak roztomile, jako dítě, které rozbaluje vánoční dárek…
„Billi… já… nikdy jsem s klukem nebyl, nevím…“
Ani nestihl pokračovat dál a Bill mu skočil do řeči: „Ale já vím…“ Zasmál se a zatlačil Toma, aby si lehl na záda. Potom se mu vyhoupl na klín a při pohledu na Toma v celé jeho kráse si skousl ret. Neváhal a uchopil Tomovo přirození do ruky a užasle vydechl. Začal s ním pomalu pohybovat nahoru a dolů a sledoval přitom Tomovy výrazy. Culil se a postupně práci svojí ruky zrychloval. Sehnul se a chvilku váhal, aby náhodou znovu nezvracel, ale nakonec se odhodlal a olízl špičku Tomova penisu. Zavřel u toho oči, takže nemohl sledovat, jak se Tom tváří, ale vzrušený zadušený výkřik naznačoval, že rozhodně nebyl proti. Po minutce cumlání a olizování si úd strčil co nejhlouběji do pusy. Tom přiškrceně zasípal Billovo jméno a snažil se nepoddat nutkání zatlačit na Billovu hlavu a přivodit si tím ještě větší rozkoš. Bill bloudil jazykem po celé délce jeho penisu, střídavě ho sál a jen tak cumlal v ústech.
„Bille…“ vydal ze sebe Tom už po několikáté. Bill zvedl hlavu a utřel si pusu do zápěstí. Tom ještě více ztvrdl, když tohle viděl. Nechápal, jak může být Bill takový, jaký je. Tak neohrabaný, dětinský a roztomilý, a přitom tak zkušený a vážný.
„Pokračujeme, Tomi?“ zahupsal si nadšeně na Tomových stehnech a natáhl se pro lubrikant. Trochu chladného gelu si nanesl na prsty, potom ho rozetřel v dlaních a nakonec těmi dlaněmi obklopil Tomovo přirození. Párkrát s nimi znovu přejel po celé délce. Potom si znovu gel nanesl na prsty, trochu se nad Tomem nazvedl a zamířil rukou ke svému zadečku. Kdyby teď Tom stál, asi by upadl. Z pohledu na Billa se mu začala třást kolena. Ten Billův soustředěný výraz, s pootevřenou pusou a přivřenýma očima, jak si pomalu strčil jeden ze svých prstů do svého úzkého zadečku. Skousl si ret a nadobro oči zavřel, když s ním začal pomalu pohybovat a potom přidal další.
„Pojď, Tomi, ty taky…“ Tom pochopil, že tohle byla jen názorná ukázka. Vymáčkl si lubrikant na prsty a těmi vystřídal ty Billovy. Zprvu se cítil dost zvláštně, když s nimi pohyboval někde uvnitř Billa, přece jenom se nikdy o tohle nezajímal… Ale potom se mu tyhle praktiky zalíbily, když Bill začal se vzdechy na jeho prsty s touhou zkřiveným obličejem nasedat. Nakonec v něm zmizely prsty čtyři a Bill se po nich pohyboval nahoru a dolů jako divý, prvotní bolest byla hned pryč. Tom začal vzdychat spolu s Billem, už se viděl uvnitř něj.
Odtáhl svou ruku, otřel si ji do povlečení a uchopil svůj penis. Koukl nahoru na Billa, kterému se na hlavičce leskly kapičky potu a stékaly mu po čele dolů. „Rychle, Tomi… prosím,“ zaúpěl a chytil také svůj penis a líně ho hladil. Tom už tedy neváhal ani vteřinku, posunul se po posteli o pár centimetrů níž a nasměroval se přímo k Billovu zadečku. Přece jenom se trochu zarazil, tak Bill uchopil Tomovo přirození sám a pomalu do svého vstupu vtlačil jeho špičku. Tomovi začaly před očima poletovat hvězdičky, tak raději oči zavřel a silně rukama stiskl Billovy boky. Bill zakňučel, když cítil, jak se mu Tomovy prsty zaryly do kostnatých boků. Na oplátku Toma drápl nehty přes hrudník. Oba zaskučeli, když se Tom odhodlal jít vstříc svým pocitům a zajel hlouběji do Billa. Zaklonil slastně hlavu a zasténal hlasitě skrz celý Billův byt. Bill dosedl úplně a po chvilince se začal pomalu zvedat nahoru a dolů. Při každém Tomově přírazu hlasitě zasténal a zrychloval svoje tempo. Tom nechal Billa určovat rychlost, aby mu snad neublížil.
Nakonec se Tom zvedl na lokty a Bill se k němu sehnul, aby se mohli vášnivě líbat, zatímco Bill se pohyboval až vesmírnou rychlostí. Hekali a sténali do rytmu oba dva, až se Tom nazvedl na kolena a převalil se přes Billa. Ještěže byla jeho postel tak veliká, jinak by už skončili na zemi. Zvedl Billovy nohy vzhůru, postavil se na kolena a přirážel, jak nejvíc mohl, u toho křičel slastí, cítil, že se blíží jeho vrchol. Bill zakřičel a prohnul se v zádech, když se vystříkal na svoje bříško bez pomoci rukou. Hned na to vykřikl i Tom a udělal se uvnitř něj. Po pár vteřinách orgasmu dopadl na Billovo tělo, stále byli spojeni. Vydechoval a nechal doznívat to pobláznění hormonů, zatímco Bill ho začal hladit po zpocených zádech.
Oba dva se usmívali jako nejšťastněji zamilovaný pár na světě.
„Tomi… já tě tak miluju, to bylo úžasné…“ zašeptal Bill pomalu a spokojeně, byl jako v sedmém nebi, culil se a nadšeně Toma pořád hladil po zádech. Ten se začal pomalu zvedat, už tak byli dost upatlaní a ulepení. „Ne, Tomi… ještě u mě zůstaň, prosím… chci, abys byl ještě chvíli ve mně… chci si tuhle chvilku zapamatovat napořád…“ Šeptal Bill a přestal Toma hladit. Zíral do stropu a usínající unavený Tom si nevšiml jeho slziček stékajících po narůžovělých upocených tvářičkách.
autor: Clarrkys
betaread: Janule
Smutek, radost a znovu smutek – to jsem pociťovala po přečtení této krásné kapitoly. Bolelo mě úplně tam, za hrudní kostí, když bylo Billovi tak zle a jsem ráda, že tentokrát k sobě Tommyho pustil.
Samozřejmě určitě nemusím říkat, že jsem šťastná, že se pomilovali, protože to je to nejkrásnější, co mohl Tommy pro Billa udělat. A raději ani nebudu psát, co se mnou udělala věta "chci si tuhle chvilku zapamatovat napořád". Billovy slzy mě v ten moment úplně dostaly, šla jsem pro další kapesníčky.
Krásné!♥
chudák Billík já doufám,že to dopadne dobře:-(
Mě tady dneska chtějí zabít, tohle je druhá povídka, u které dnes brečím…Co mám napsat? Že je to strašně smutné a strašně krásné..a taky, že si moc přeju, ať to dopadne jinak, než se zatím rýsuje =)♥
to bolo smutne a potom zase tak usmevne, neviem co nato povedat.