autor: Zarlina
Kdyby někoho zajímalo, jak přesně probíhala příprava dvojčat na jejich narozeninovou oslavu, tak tady máte malé nakouknutí, které pro vás zprostředkovala Zarlina. Snad se vám bude líbit.
Zuzu 🙂
Tom právě dokončil vytváření svého outfitu, o němž si myslel, že by ho Bill schválil, který byl dostatečně pohodlný, aby mohl flámovat po celou noc, aniž by mu bylo příliš teplo, a ve kterém nebude vypadat jako kompletní idiot, když ucítil, jak se mu kolem pasu omotaly paže, a s pobaveným zasmáním vzhlédl a setkal se v zrcadle s Billovýma očima.
„Na tohle nemáme čas, Bille,“ zasmál se a usmíval se nad rošťáckým úšklebkem svého dvojčete.
„Jsou to naše narozeniny,“ poukázal Bill a jeho ruce si pomalu našly cestu pod Tomovu košili a vzhůru na jeho hruď. „Zasloužíme si nějakou zábavu.“
„A my bychom se bavili, měli bychom spoustu zábavy, kdybys mě neprotáhl každým obchodem ve městě.“ Popadl Billovy ruce a znovu je stáhl dolů, aby si mohl urovnat košili na své místo. „Teď se musíme připravit vydat se na tu ne až tak překvapivou párty, kterou nám Géčka připravili.“
„Moli bychom tam přijít pozdě,“ Bill našpulil rty. „Jsou to naše narozeniny, nikdo se nebude starat o to, když přijdeme pozdě.“
„Gustav nás nejspíš oba uškrtí, pokud nepřijdeme včas,“ zasmál se Tom. „Po všech těch nepříliš decentních náznacích, které jsi vypustil, aby nám vůbec nějakou párty připravili, nebude šťastný, když se ukážeme pozdě.“
„To stojí za houby, víš to?“
„Jo,“ ušklíbl se Tom a otočil se čelem ke svému bratrovi. „Ale možná, že později večer to bude lepší. Pokud budeš hodný.“
Bill přistoupil blíž, s rukama opět kolem Tomova pasu, a na okamžik, když Bill přitiskl tělo k jeho vlastnímu, Tom zapomněl, že už nemají čas. Zapomněl také, jak dýchat, a Billův úsměv se rozšířil, když se naklonil ještě blíž, jeho rty byly náhle tak blízko Tomových, že mohl na své kůži cítit Billův dech.
„Já nikdy nejsem hodný,“ zašeptal Bill, a Tom se zasténáním zavřel oči a připomínal sám sobě, co by měl dělat, a že to něco, bohužel, nebyl Bill.
„Nejdřív párty,“ zavrčel a Billa odstrčil, než znovu otevřel oči. „Neslušné chování později.“
„Fajn,“ povzdechl si Bill. „Ty jsi ten nejnudnější narozeninový oslavenec ze všech.“
Tom se zasmál a pak zadržel povzdech, když se Billovy ruce opět ocitly na jeho košili a rychlými pohyby mu rozepínaly knoflíky.
„Nedohodli jsme se snad právě-„
„Nedohodli jsme se na ničem,“ přerušil ho Bill. „Ty ses rozhodl. Já jsem v tom neměl žádné slovo.“
„Ale i tak, na tohle nemáme čas.“
„Nebudeme šukat,“ řekl Bill a stáhl Tomovu košili, na moment se zarazil, aby si prohlédl bratrovu hruď a břicho, a kousl se do rtu. “ Zatím,“ dodal.
„Tak co to děláš?“
„Obleč si tohle,“ řekl Bill a podal mu mikinu. Byla zelená, měla na sobě napsáno slovo ´future´, a byla příšerně ošklivá.
„Ani náhodou.“ Tom zavrtěl hlavou. „Tohle si v žádném případě nevezmu. Je to-„
„Móda,“ přerušil ho Bill. „O té nevíš vůbec nic. Prostě mě poslechni a obleč si to.“
„Ne,“ řekl Tom znovu. „Není tady absolutně nic, co bys mohl říct, abys mě přesvědčil…“
„Později tě nechám, abys mě udělal proti zdi.“
Tom zamrkal. Bill měl rád hodně věcí, miloval dělat to mnoha způsoby, ale proti zdi nebyl jedním z nich. Bez ohledu na to, jak moc to Tom chtěl, podvolil se tomu jen zřídka.
„Bude ladit s těmi kalhotami?“ Zeptal se Tom a natáhl si ji přes hlavu bez dalších námitek.
„Mhm,“ přikývl Bill pochvalně, a pak se škádlivým úšklebkem přejel rukama přes zelenou látku dolů přes Tomovu hruď a břicho, než Tomovi rozepnul kalhoty a zastrčil mu mikinu dovnitř. „Takhle,“ zazubil se, když byl hotový, a kousal se do rtu, zatímco si Toma znovu prohlédl. „Perfektní.“
Tom se otočil a tiše se rozesmál, zatímco vrtěl hlavou.
„Vypadám jako idiot.“
„Ne, vypadáš skvěle,“ nesouhlasil Bill, než se přesunul, aby se postavil vedle svého bratra. „Podívej,“ řekl. „Ladíme k sobě.“
Tom si prohlédl Billův outfit a až nyní si všiml, že má na sobě stejný druh mikiny. Byla tmavě modrá s obrázkem tygra a byla zastrčená v jeho černých kalhotách, stejného druhu, jako měl na sobě Tom.
„Ladíme,“ přikývl, jeho rty se zkroutily do úsměvu. „Hádám, že nevypadáme tak špatně.“
„Vypadáme skvěle,“ řekl Bill. „Věř mi.“
„Mhm.“ Tom se uchechtl a pak se otočil k Billovi s úsměvem, když se k němu Bill otočil taky, takže stáli čelem k sobě. „Alespoň ty ano,“ zamumlal a láskyplně přejel prsty po Billově tváři. „Ale ty vypadáš vždycky skvěle.“
„Stejně tak ty,“ zazubil se Bill. „Alespoň když mě necháš, abych tě oblékl.“
„Možná bych tě měl nechat dělat to častěji,“ zasmál se Tom, a tentokrát to byl on, kdo nechal své ruce najít si cestu kolem bratrova pasu a přitáhl si jej blíž.
„Myslel jsem, že na tohle nemáme čas,“ poškádlil jej Bill, ale neodtáhl se.
„O minutku déle to přežijou,“ zamumlal Tom a naklonil se blíž, usmíval se, když nechal jejich rty setkat se v měkkém polibku.
„Mmh,“ zabroukal Bill souhlasně, a se šťastným povzdechem omotal ruce kolem Tomova krku, přitáhl si jej blíž a nechal polibek trochu prohloubit, než znovu vzdychl a odtáhl se s lítostivým úsměvem na rtech. „Ale teď už opravdu musíme jít,“ zamumlal. „Nebo nás Gustav zabije.“
„Ještě jedna pusa,“ řekl Tom a znovu si jej přitáhl blíž. „Než vyjdeme ven a budeme předstírat, že jsme normální, nudná dvojčata.“
„My nikdy nebudeme nudní,“ zasmál se Bill, ale dovolil Tomovi, aby jej znovu políbil, a šťastně vzdychl. „Všechno nejlepší, Tome.“
„Všechno nejlepší, Bille.“
autor: Zarlina
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Oh, tak této verzi bych klidně věřila 🙂 A zatraceně moc sdílím Tomův názor na ten zelený designový kousek 😀 Ale pokud mu bylo přislíbeno něco tak žhavého, nedivím se, že se do toho navlékl.
Parádní oddychovka 🙂
Díky za překlad, Zuzu 🙂
To bylo krásný.
Ja bych ty mikyny brala obe 😀
A nikdo mi nevymluvi, ze to bylo presne takhle!
Bill je tady presne takovy roztomily rostacek jak na ty fotce. Perfektni!dekuju duo Z :*
Súhlasím vs Tomom. Tá mikina je príšerná. Ale vymyslieť hotovú poviedku na jeden obrázok, to je úžasné. Ďakujem.
Tak tuhle povídku jsem si maximálně užila! Moc se mi líbil nápad, i to, že bych klidně i věřila, že se tohle doopravdy stalo. Prostě další chuťovka, která mi jen potvrzuje to, že v jednoduchosti je krása. ♥
Rozhodně se k povídce ještě někdy vrátím s velkou radostí! Moc děkuji za skvělý překlad, Zuzu! ♥
Super, pobavila jsem se. 😀
Jak už psaly holky přede mnou, působí to tak realisticky 😱 Moc roztomilá narozeninová jednohubka 😍