autor: Bitter
Tom se chvěl nedočkavostí a možná trochu i strachy… snad poprvé v životě měl opravdu strach.
Seděl v autě, pozorně sledoval svůj dům a bál se okamžiku, až všechna okna pozhasínají a on se tam vplíží.
Co najde? A najde vůbec někoho? Seb je bezpáteřní krysa a on to moc dobře věděl, co když Billovi ublížil? Co když mu Bill vzdoroval a on ublížil malému?
Nevěděl, jaká varianta by byla horší. Pro oba by dýchal, pro oba by dal život, a představa, že by se mělo jednomu z nich něco stát, ho přiváděla k šílenství.
Seb naposledy přirazil Billovi hluboko do úst a Bill se zakuckal. Prudce se odtrhl od Sebova klína a prskal kolem sebe.
„Bastarde…“ Sykl tiše a v příštím okamžiku se pozvracel. Nedokázal to, věděl, že ho za to Seb zbije, ale odpor byl silnější. Zůstal ležet na koberci, a jak předpokládal, Seb se vytočil do běla.
Za vlasy ho vytáhl k sobě a doslova ho odvlekl do ložnice.
„A do zejtra si rozmysli, jak moc ti na tom bastardovi záleží.“ Bill jen kývl a rozechvěle si vzal ze skříně čisté věci.
Za Sebastianova doprovodu a ostřížího zraku se odloudal do koupelny, kde se rychle osprchoval, což se neobešlo bez Sebových oplzlých narážek.
Umyl se a Seb ho znova odvlekl do ložnice, kde ho připoutal za jednu ruku k posteli a milostivě do ložnice převezl i postýlku s malým.
To Billa maličko uklidnilo. Nechal si rozsvícenou barevnou lampičku a se slzami v očích malého pozoroval.
Spinkal, pěstičky pevně sevřené vedle hlavičky a co chvilku zadudal.
Bill se jen pousmál a pro tuhle chvíli věděl, že svoje slova dodrží. Udělá pro něj všechno. Je to to jediný, co má. Ať už jako Cara nebo jako Bill. Dýchal by pro něj… zemřel by pro něj…
Tom nervózně přešlapoval po zahradě domu a sledoval okno jejich ložnice. Všude už bylo zhasnuto, jen v jejich ložnici svítila barevná lampička, kterou Bill dostal k Vánocům. Byla od Tiffanyho a Bill mu o ní tenkrát básnil jako o té neúžasnější věci na světě. Nakonec ji dostal a hned celou noc svítila.
Bill prostě miloval odrazy barevných sklíček na stěnách. Byl schopný na ni před usnutím hodiny civět.
Flashback
„Billy, no tak… netrap mě.“ Broukl Tom a líbl Billa na rameno, zatímco jeho ruka zamířila k jeho rozkroku.
„Tommy… jsi hrozně otravnej.“ Broukl Bill, trochu se ošil a překulil se na bříško, čímž si vylepšil výhled na lampičku s vážkama z barevných sklíček.
„Bille, jestli tu věc nezhasneš, tak už ti nikdy nic nekoupím.“ Sykl Tom výhružně a Bill pokrčil rameny.
„Tohle už nic nepřekoná.“ Broukl a dál se kochal jeho novou láskou.
„Jo, a až ti přijde novej katalog od Diora, na tenhle krám si ani nevzpomeneš.“ Odvětil Tom a Bill jen nevinně zamrkal…
konec flashbacku
Asi po půlhodině konečně zhasla a Tom zaběhl k zadnímu vchodu. Tiše odemkl a hned zamířil do patra, do ložnice. Z obýváku slyšel televizi a moc dobře věděl, že tam by měl zamířit jako první, ale strach o Billa a maličkého byl silnější než jeho profesionální výcvik.
Před dveřma se na chvilku zastavil a nadechl se. Vzal ze dveří klíč a ve vteřině už byl vevnitř. Zamkl a úlevně zaznamenal, že je tady postýlka s malým.
Neodolal a na chvilku se nad postýlku naklonil a pohladil malého po tvářičce.
V tu chvíli jako by se zastavil čas a nic kolem neexistovalo.
Stál nad dětskou postýlkou a pozoroval Billa, který ležel zády k němu a ani o něm neměl tušení. Nespal, ale Tomovou prací bylo dostat se ke své oběti co nejblíž, aniž by se o tom dotyčný dověděl, a to využil. Navíc byl doma, věděl kam šlapat a jak zavřít dveře bez povšimnutí.
Po chvilce se tiše vydal k posteli, obešel ji a klekl si před ni.
Bill k sobě jednou rukou choulil polštář a pootevřenými rty vydechoval, skoro už spal, když ho z polospánku vytrhl dotyk na tváři.
Prudce otevřel oči a otevřel ústa v němém výkřiku. Zalapal po dechu, pustil polštář a rozechvěle se dotkl tváře naproti němu. Téměř ucukl, když ho Tom líbl do dlaně a oči se mu zalily slzami.
„Tohle se mi zdá?“ Šeptl a prsty se dotkl Tomových copánků.
„Nezdá, lásko… jsem u tebe…“ Šeptl Tom, Billovu dlaň si přitáhl ke rtům a znovu mu do ní vtiskl lehký polibek.
Bill tiše vzlykl a Tom mu s lehkým úsměvem utřel první slzy.
„Neboj, už je dobře.“ Šeptl a ve vteřině Billa a osvobodil z pout pomocí své „výbavičky“. Ten se mu ve vteřině pověsil kolem krku a Tom na svém krku ucítil jeho horké slzy.
„Ublížil ti hodně?“ Šeptl Tom, a když se Bill neměl k odpovědi, sevřel ho ještě víc.
„Zaplatí za to… za všechno zaplatí, to ti přísahám, lásko…“ Bill jen kývl, ale nebyl schopný jediného slova. Zalykal se pláčem a Toma držel tak pevně, až mu bělaly kloubky na rukách.
„Kde jsi byl?“ šeptl po chvilce Bill, ale Toma ani náhodou nepustil.
„Byl jsem u Dennyho… Původně jsem chtěl jen fingovat svojí smrt, abychom mohli někam odjet a abys měl život, jaký si zasloužíš, ale místo toho, aby mi Seb pomohl, tak mi dal bombu do auta…“ Odpověděl mu Tom tiše a Bill se znova rozvzlykal.
„Tome, prosím… promiň mi to, co jsem řekl, když jsi odjížděl… Tome, promiň, prosím…“ Vykoktal ze sebe mezi vzlyky a Tom jen zavrtěl hlavou.
„Ne… ne, lásko, za to se neomlouvej, to já to zkazil, měl jsem ti říct, co se děje, a už vůbec jsem neměl věřit tomu bastardovi.“ Sykl Tom a líbl ho do vlasů.
Bill už chtěl něco namítnout, ale Tom jen přitiskl prst na jeho rty a zakroutil hlavou.
„Miluju tě…“ Šeptl a ve vteřině už zajal Billovy rty v něžném polibku.
„Tolik jsi mi chyběl… Slib mi, že už nikam neodejdeš… Tome, nesmíš, tohle už bych znova nepřežil.“ Špitl Bill naléhavě a zatáhl Toma k sobě na postel.
„Neboj se, bylo to naposled. Já už oficiálně nežiju, odstěhujeme se do Ameriky, všechno už je zařízený, už se nemusíš bát.“
„To myslíš vážně? Jen ty, já a Tobi? Už žádný akce?“
„Žádný akce.“ Usmál se Tom a zabalil Billa do peřin.
„Lásko, musíš i s malým do mojí pracovny, ano? Tam budete v bezpečí, a kdyby něco, zavolej odtamtud Dennymu.“
„Ale… kam jdeš? Tome?“ Šeptl Bill vyděšeně a sevřel jeho dlaň.
„Slíbil jsem, že za to ten bastard zaplatí a to taky dodržím.“
autor: Bitter
betaread: Janule
oh jo…asopn že ho už Tom našel..oh…
No tak teď to bude akce. Jsem napjatá jak guma z trenek. Super dílek, těším e na další:)
Jsem tak ráda, že se Tomi vrátil =) Ale teď mám o něho zase znovu strach, bojím se, že se mu Sebastiana nepodaří překvapit…=)♥♥♥
Konečně ho našel…úplně se mi ulevilo, jsem totálně happy, že tam je, těď ješzě odpráskně Seba a pak pojednou i b malým někam daleko do pryč 😀
Tohle je fakt dost dobrej námět na psaní 🙂
Mam strašnou radost, že se to zatim vyvíjí dobře, teď jenom aby Tomovi vyšlo co má v plánu a dostal toho hajzla
akceeee 😀 😀 😀 😀 konečně je u něj, na tohle jsem čekala.. a teď zase budu čekat na další díl 😀 ale nevadí, samozřejmě počkám 🙂
Super diel, štrašne dúfam že Tomovy vyjde jeho plán, ale neviem prečo mám silné tučene že sa niečo pomrvý.
áááá ♥
joooooo jo jo jo. Tome do toho. Zabij ho. Ježiši konečně. Já mám takovou radost, že se s Billem viděli. Ale zároveň se teď bojim, že to Tomovi nějak nevyjde a bůh ví co se ještě stane. Bitter je nevyzpitatelná. Ale přesto jsem nadšená a skanduju tady Tom Tom Tom. Doufám, že tomu bídákovi vydlabe srdce kávovou lžičkou.
[9]: Ale ta lžička musí být pořádně tupá…
Jen se nebojte, wyžere si to dosyta =>
Ach, konečně je Tom zpět =) *in love*
Mám takovou rádost!
Doufám, že to Sebovi dá pěkně sežrat…
Noooooo konecne, uf! Doufam, ze se neco nepo….., to bych neskoukla!!!
*neskousla