Už je zase čtvrtek, to je děs, jak ten život letí, sotva začne, a už aby člověk spořil na důchod. 😀
Dneska si podzimní čtvrtek na přání Doris zpříjemníme rozhovorem s Majkou, naší úžasnou „montovačkou“ :-D, ale také autorkou povídek. Myslím, že její montáže zná celý Tokio Hotel svět, a bůhví, jestli nějakou takovou pěknou nemají dvojčata nad postelí… Majka je známá tím, že je jim neustále v patách a fotí, co může, a pak to pro místní naivky vydává za montáže… teda Majko, že se nestydíš takhle nám lhát… 😀 No tak už se do toho pusťte, no, už nebudu zdržovat. J. :o)
Otázka č. 1 – Jak se jmenuješ, kolik je ti let a odkud jsi?
Jako spousta dalších lidí, ani já své skutečné jméno zrovna nemiluju. A jsem ráda, že „Martino“ mě oslovuje už jen opravdu málokdo 🙂 Říká se mi různě, ale nejraději mám Mája nebo Majka, jak mi už 15 let říká část mé rodiny. Tím se hezky plynule dostávám k mému věku – protože „touhle“ částí rodiny myslím tu vyvdanou 🙂 A s mým současným miláčkem – tedy manželem – jsem od svých 18… takže to jsou celkem jednoduché počty, letos v září jsem oslavila „Kristova léta“ 🙂
Žiju v České Lípě a v našem panelákovém bytě (kde jsem mimochodem moc spokojená) se mnou kromě manžela bydlí ještě dva další „chlapi“… tedy naše dítka Míša a Péťa.
No… snad jsem hned touhle první odpovědí někoho nešokovala, ale myslím, že většina lidí všechno tohle o mně už věděla 🙂
Janule ještě psala, že jestli chci, můžu sem přidat nějakou fotku, případně montáž – tak toho využiju. Ale nebojte, nebudu se tu na vás culit já, ale dám vám sem montážku Billa, která je moje zamilovaná… tu mám prostě úplně ze všech nejraději a snad nevadí, že to není twincest.
Otázka č. 2 – Jak dlouho znáš TH, jak dlouho twincest a jak ses k němu vlastně dostala?
Předem se omluvám, ale tahle odpověď bude asi „kapku“ delší 🙂
Takže – kdy se k mým třem miláčkům, které jsem měla do té doby doma, přidali další dva – tedy Bill a Tom (a celkově láska k TH), vám můžu říct na den přesně. Bylo to 31.7.2008 🙂 Ještě dneska si úplně živě pamatuju, jak jsem něco hledala na YouTube a najednou jsem uhranutě zírala na obrazovku, kde běžel klip Don´t jump. Díky tomuhle okamžiku vím, že opravdu existuje láska na první pohled a tou byl pro mě ten anděl v černém – ztělesněná dokonalost opředená mlhou neskutečna a nadpřirozena 🙂
Hned jsem zadala do vyhledávače „Tokio Hotel“, pustila si Rette mich a bylo „vymalováno“ 🙂
Kolik jsem si ten den uložila do počítače jejich fotek, to asi ani nejde spočítat. A dodnes se musím smát výroku mého manžela, když jsem mu ty fotky večer nadšeně ukazovala. Prý: „No nevědět, že je to chlap, tak se snad taky zamiluju!“ 🙂
K twincestu jsem se dostala poměrně brzy potom. Nezačalo to Cukrárnou jako u hodně z vás, ale dvěma kraťoučkýma povídkama, které asi ani původně nebyly myšleny nijak twincestně. První z nich se jmenuje „Paranoia“ (později zjištěno, že od Ceany), kde se kvůli Billovi zabije jakási dívka a Bill pak trpí představou, že ho neustále pronásleduje. A já si pořád dokola četla scénu, kdy Tom našel Billa ležet v koupelně na podlaze a uklidňoval ho ve svém náručí 🙂 Druhou povídkou byl „Anděl smrti“ – depresivní FFka o pohřbu jednoho z nich, při kterém umírá i ten druhý. Opravdu depresivní a opravdu krásná 🙂 Omlouvám se, ale nepamatuju si autora ani jedné z nich, jen je mám obě ručně přepsané do sešitu a dodnes mě dojímají…
Postupně jsem samozřejmě začala narážet i na některé montáže a další, už opravdu twincestní, povídky, ale víc než tím, jsem byla fascinovaná různými fan-videi s názvem „real twincest“, kde byly záběry z koncertů a rozhovorů a… no asi víte, co mám na mysli 🙂
A těmi nejdůležitějšími momenty bylo pro mě to, že jsem někdy začátkem října 2008 narazila na blog Chris, se kterou jsem na tohle téma (a nejen na tohle) vedla dlouhé „rozhovory“ po ICQ, které pak přešly v hodinové telefonáty (které trvají dodneška) – a která se stala mým dalším miláčkem (nebojte, tím je výčet mých zlatíček kompletní :-)) a samozřejmě konečně i na twincest blog… a o něm je příští otázka, takže tuhle odpověď už konečně ukončím 🙂
Otázka č. 3 – Co pro tebe twincestblog znamená a jak často na něj chodíš?
Co pro mě twincestblog znamená? Jedním slovem – hodně! 🙂
Když tu byl rozhovor s Janulí, musela jsem se usmát u toho, jak psala, že hezky popořádku přečetla všechny zveřejněné povídky – protože já jsem to měla podobně, i když jsem nebyla až tak důsledná jako ona 🙂 Ze začátku jsem opravdu najela do sekce „Fanfiction“ a četla a četla… Postupem času jsem si už začala povídky vybírat, samozřejmě hlavně podle autorů 🙂
Chodím sem denně… což bych asi neměla přiznávat, protože komentuju opravdu málo. Většinou jen tehdy, když mě něco opravdu zaujme, ať už povídka, obrázek nebo video…
Otázka č. 4 – Jaké povídky nebo obrázky, máš nejradši a proč?
Co se týká povídek, mám nejraději ty, kde jde opravdu o twincest, to znamená, že kluci v ní jsou opravdu dvojčata. A když je to z jejich „reálného“ života, tedy že mají skupinu, cestují, dělají koncerty… Líbí se mi, když je do povídky „zapletena“ nějaká reálná událost.
A úplně nejraději mám takové to jejich postupné sbližování, první doteky, první polibek… a jejich zmatenost z toho všeho. Ale líbí se mi, když je to napsané tak nějak… reálně, jestli se to tak dá říct – prostě tak, že se opravdu chovají jako kluci svého věku.
Co se týká pairingů, jednoznačně jsem za klasiku Bill/Tom. V každém jiném je mi prostě líto, že jsou kluci s někým jiným než spolu 🙂 A některé se mi opravdu příčí – ať už Tom s jakýmkoliv jiným klukem, nebo Bill třeba s Davidem nebo s některým s „Géček“. Nemám ho ráda ani s Andreasem, i když tady existuje výjimka, a to je povídka „T.A.B.u„, kterou napsala Ketty společně s Nicky, a kterou mám opravdu ráda…
Když budu mluvit o obrázkách, líbí se mi spíš jen takové náznakové. Pohledy, doteky, objetí… Což v případě reálných fotek není problém, protože kluci nám holt nechtějí předvést něco víc 🙂 U montáží je to podobné – i když tady se ráda podívám i na něco trošku víc – pokud je to dobře udělané. Kreslené obrázky mám ráda skoro všechny, kde se na sebe kluci alespoň trochu podobají, protože to je podle mě umění – nakreslit někoho, aby ho na tom obrázku opravdu bylo poznat. No a třeba takové dokonalosti, jaké předvádí Allegator, ty by se podle měly někde vystavovat a měla by za ně dostat ocenění 🙂
Otázka č. 5 – Jaké povídky nebo obrázky naopak nemáš ráda, co se týče tématu nebo stylu psaní, cokoliv se ti nelíbí?
Všeobecně řečeno nemám ráda přeslazené povídky. To si raději přečtu, jak Billa někdo znásilní (i když tuhle tématiku taky zrovna nevyhledávám), než číst o tom, jak „Tomíšek oňuchává Billíškova oušíčka, pušinečku a nošánešek“… Tahle mluva mi k nim prostě nejde.
Pak nemám ráda povídky, kde se kluci až do předposledního dílu nenávidí a v tom posledním se na sebe najednou vrhnou, protože se vlastně milují.
A posledním druhem povídek, které moc nemusím, jsou ty, které jsou čistě o sexu, dvojčata v nich během jednoho večera vyzkoušejí celou Kamasutru a ráno na to pro jistotu vlítnou znovu 🙂
Otázka č. 6 – Kdy jsi začala psát povídky, co nejraději píšeš, co tě inspiruje, co naopak.
Tuhle otázku mám brát prý všeobecně, takže budu mluvit jak o povídkách, tak o montážích 🙂
Takže nejdřív povídky, protože s nimi jsem začala dřív než s obrázkama. O prvních pokusech o psaní snad ani nebudu mluvit, to bylo dávno a nestálo to za nic 🙂 Pak asi před 5-ti lety jsem napsala dvě opravdu krátké povídky, z nichž jednu jsem později, když jsem začala poslouchat TH, předělala. Dnes má asi 12 kapitol, je netwincestní a na 99% nebude nikdy dopsaná 🙂
Jakmile jsem „objevila“ twincest, začala jsem se pokoušet o povídky s touhle tématikou, a první z nich se tady na twincestblogu objevila tuším někdy v říjnu 2008. O té doby jsem jich napsala několik a tak nějak jsem zjistila, že mi jdou spíš ty smutnější, někdy až tragický 🙂
Psaní mě baví, pokud na to mám náladu… ale jako autorka povídek jsem hrozně nespolehlivá – o tom by Janule mohla vyprávět 🙂 Neumím si sednout k počítači a říct si – fajn, teď napíšu povídku – a prostě ji napsat. Jsem z těch lidí, kteří každou větu x-krát přepisují, půl hodiny hledají přesně to správné slovo a psaní mi jde prostě hrozně pomalu. Proto od toho pak utíkám a těžko se k rozepsané povídce vracím.
Inspiruje mě spousta věcí – hodně hudba – vlastně 3 z mých povídek jsou reakcí na konkrétní písničku. Někdy stačí, abych viděla nějakou scénu v televizi… nebo četla nějaký citát… a napadne mě námět na povídku. Jo, kdyby mi tak šlo všechny ty nápady i takhle jednoduše sepsat 🙂
Montáže – k nim jsem se dostala vlastně náhodou až v poslední době, před „TH-érou“ jsem nikdy nic takového nezkoušela 🙂 Ale když jsem pak nějaké viděla, říkala jsem si, že bych to mohla taky zkusit 🙂 Kdo jste viděl mé první pokusy – myslím, že jsou i tady na twincestblogu – tak jste se jim asi hodně zasmáli. 🙂 Dělala jsem je v obyčejném Malování, a když si dneska vzpomenu, kolik mě stály práce a jaký byl výsledek, sama se divím, že jsem s tím hned v té době nepraštila 🙂
Dneska je to pro mě úžasný druh odreagování se, vážně mě to baví, že si díky nim můžu dvojčata představit v podstatě v každé situaci, na jakou si jen vzpomenu 🙂
Otázka č. 7 – Je něco, co bys chtěla, aby o tobě všichni věděli? Nebo naopak něco, co se nikdy nikdo dozvědět nesmí?
No… to je pro mě jedna z těch těžších otázek 🙂
Něco, co chci, aby o mně všichni věděli? Nevím, jestli je to tak nutné vědět, ale třeba jsem nenapravitelný romantik, který pracuje v úplně neromantické profesi, jako je účetnictví… nebo že jsem si ve svých pětadvaceti nechala ostříhat svý pod zadek dlouhý vlasy… nebo že jsem závislá na kafi s mlíkem a klidně ho můžu pít o půlnoci, i když vím, že za půl hodiny jdu spát… nebo že totálně miluju svoji „Billovu“ hvězdu, kterou jsem si nechala před rokem a půl vytetovat na záda… nebo třeba že k smrti nerada žehlím 🙂
A co se nikdo dozvědět nesmí, to se nikdo nedozví ani teď, ať už jde o můj zatím nejsmutnější okamžik v životě nebo o těch pár chvil, kdy jsem byla naopak absolutně šťastná… 🙂
Otázka č. 8 – Jaké 3 povídky ostatních autorů bys doporučila k přečtení, kdyby se tě někdo ptal?
Říkala jsem, že ta předchozí otázka byla těžká? S porovnání s touhle rozhodně nebyla 🙂
Ok, v první povídce mám jasno – i když tu zazněla už několikrát v ostatních rozhovorech. Je jím „Hotelový pokoj“ od Michelle M. To je pro mě alfa a omega twincestu, přesně styl, který se mi líbí a která je napsaná tak dokonale, že to snad není možný. Jinak mám ráda i všechny ostatní povídky od téhle autorky…
Druhá povídka, kterou mám opravdu ráda a kterou bych doporučila k přečtení, pokud ji ještě někdo nečetl, je „Weihnachten“ od Syhrael. Pamatuju si, jak mě na ní upozornila Chris a jak jsem nad ní strávila celou noc, protože jsem se nemohla odtrhnout…
No a třetí… myslím, že by to mohla být kterákoliv jednodílovka od Haylzee. Její styl psaní (tady samozřejmě spojený s dokonalým překladem) je úžasný a jak nemám jinak moc ráda ty povídky, které jsou v podstatě celé o sexu, tak tahle autorka je jednou velkou výjimkou. Pokud mám vybrat jednu konkrétní, bude to třeba „In The End“, protože naprosto miluju ten konec téhle Ffky:
„Jak to lidé dělají?“ zaslechl Billovo mumlání proti své kůži.
„Jací lidé?“ zeptal se Tom, pokládaje svoje ruce na ty bratrovy, jak se potulovaly po jeho těle.
„Lidé jako my, se stejně šíleným časovým rozvrhem, šílenými životy.“
„Dělají co?“ Tom měl pocit, že by mohl usnout ve stoje. Víčka mu přišla tak těžká.
„Jak přežívají bez svého Toma?“ zašeptal Bill.
„Jací lidé?“ zeptal se Tom, pokládaje svoje ruce na ty bratrovy, jak se potulovaly po jeho těle.
„Lidé jako my, se stejně šíleným časovým rozvrhem, šílenými životy.“
„Dělají co?“ Tom měl pocit, že by mohl usnout ve stoje. Víčka mu přišla tak těžká.
„Jak přežívají bez svého Toma?“ zašeptal Bill.
Myslím, že k tomu není co dodat…
Otázka č. 9 – Jaké 3 svoje povídky bys čtenářům doporučila k přečtení?
Konečně otázka, u které snad budu stručnější 🙂
První z nich je „Odpuštění„. Tu mám jednoduše nejraději, i když v ní není žádný sex a vlastně tam vystupuje jen jedno z dvojčat. Ale je mi nejbližší…
Druhá povídka bude „Dopisy bráškovi“. Zase smutná a zase ji mám docela ráda. Přesně si pamatuju chvíli, kdy mě napadla, bylo to v autě, kdy jsem před sebou měla asi 5 hodin jízdy a já celou tu dobu přemýšlela jen o tomhle námětu. Doma jsem večer sedla k počítači a během chvíle jsem ji měla napsanou, což je u mě malý zázrak 🙂
Třetí povídka – abych tu zastoupila i vícedílky, bude to ta jediná dopsaná „Zatracené blondýnky“.
Tak… to šlo celkem rychle 🙂
Ehh… a ještě montáže? Dobře, vezmu to namátkou, o kterých si myslím, že jsou ty povedenější nebo něčím zajímavé (protože já jsem v tomhle sama k sobě dost kritická). Tak řekněme třeba tyhle:
– to je jedna z prvních montáží, vlastně úplně jednoduchá a ani nijak technicky dokonalá, ale byla to taková první, u které se tehdy rozvinula diskuze a já měla radost, že si třeba někdo i na chvíli myslel, že je to opravdová fotka 🙂
Všechno to jsou trochu starší, prostě jsem hledala odzadu a narazila na tyhle 🙂
A stručné to zase moc není, jak koukám 🙂
Otázka č. 10 – Myslíš si, že ti „závislost“ jménem twincest vydrží ještě dlouho?
Ano 🙂 Nebo v to alespoň doufám. Tady nevím, co víc k tomu napsat 🙂 Konečně 🙂
Otázka č. 11 – Je něco, na co jsem se nezeptala a co bys nám ještě ráda řekla?
K týhle otázce mi Janulka připsala, že kdyby mě napadla nějaká originálnější, mám si to pozměnit, protože je v podstatě stejná jako otázka č. 7. No… a mě tak napadlo, co já bych docela ráda věděla o všech vás ostatních, co chodíte tady na ten blog (a Janule souhlasila, že to sem mám zkusit dát): Tedy – Co si vlastně myslíte o twincestu. Tedy jak je to podle vás mezi Billem a Tomem ve skutečnosti. Nevím, jestli je to dobrá otázka a nevím, jestli na ni budete v budoucnu chtít odpovídat… a jen doufám, že nepovede k nějakým hádkám v komentářích, když si někdo bude myslet to a druhý zase ono…
No a protože jsem si to vymyslela, tak tady máte mou odpověď 🙂
Začnu oklikou – četli jste povídku Georgova flaška od Sabči? Mimochodem další z dokonalých povídek – a tohle jsou podle mě přesně dvojčata. Takhle se chovají. Myslím tím, že pokud se mezi nimi něco stalo (a tím nemám hned na mysli sex, ale třeba líbání nebo něco podobného), tak oni to prostě neřeší. Rádi šokují a nedělá jim problém zajít třeba až takhle daleko, jako v téhle povídce. To je můj názor 🙂
Otázka č. 12 – Ví tvé okolí, že píšeš twincest?
Můj manžel ví o povídkách i o montážích, ono by asi bylo těžké to utajit, když tu mám v jednom kuse otevřený PhotoFilter a něco tam „matlám“ 🙂 A jsem ráda, že to ani tajit nemusím 🙂 Děti jsou ještě malé na to, aby věděly, co twincest znamená, pro ně se prostě mají Bill a Tom rádi 🙂
Moje mamka četla některé povídky, zbytek rodiny se o to nějak nezajímá. Pracuju doma, takže případní kolegové a kolegyně jsou ušetřeni vysvětlování 🙂
Pokud se sejdu s kamarádkami, známými, vědí, že poslouchám TH, ale twincest jim na počkání pod nos necpu. Když jsou u nás, tak se občas někdo zeptá, protože mívám různé tapety na PC a jako spořič mi tu lítají různé obrázky a montáže 🙂 Potom odpovím, nestydím se za to. Takže pár lidí to ví 🙂
Otázka č. 13 – Koho bys chtěla vyzpovídat příště a proč?
Tak nakonec je pro mě nejtěžší otázka tahle poslední…
Ale ok, vybrala bych si Daniu, protože její povídky patří taky mezi mé oblíbené a je i úžasná překladatelka, ráda se o ní něco dozvím 🙂
Takže příště se sejdeme zase ve čtvrtek, jak jinak, a to s Daniou. Mějte krásný týden, pa J. :o)
Majuško, nejdříve tě moc zdravím. Na tento rozhovor s tebou jsem se hodně těšila, ale to ty jistě víš. Takže ti spíše touto cestou jen poděkuju za to, že přinášíš lidem, co tě znají, spoustu radosti. A to nejen svými krásnými obrázky, ale tím, že jsi člověk, který má krásné srdíčko.
A jen tak mimochoděm, Anděl smrti je povídka od Doris… (Teda, jestli myslíme tu samou 🙂 )
Takže, na dnešek jsem se hrozně moc těšila, protože zpovídaná osoba mi hodně přirostla k srdci =)
Majuš, ty jsi pro mě hotová umělkyně, u některých tvých věcí opravdu přemýšlím, jestli jsi kluky někde nevyblejskla xD, máš svůj osobitý styl, no prostě UMÍŠ!!
Taky musím říct, že i když jsem o tobě spoustu věcí věděla, tak třeba hodně mě překvapilo, že se nejmenuješ Marie, ale Martina, to by mě teda nikdy nenapadlo, ty tajnůstkářko xD, a to, že máš úžasného manžela jsem ti už říkala =D, zajímalo by mě, kde se na takové chlapy chodí xD Jinak, tu montážku Billa, která je tvou oblíbenou, taky úplně miluju, je prostě dokonalá ♥
A tvoje otázka, co si myslíme o twincestu, je skvělá a nechápu, proč to nenapadlo mě xD A už se tady trošku řešila v komentářích pod posledním dílem "Hate You For Loving Me" od Ketty, proběhla tam zajímavá diskuze na toto téma.
A ještě mi to nedá a musím se tě zeptat na povídku "Rette Mich", jestli si ji někdy, až budu v důchodu dočtu xD Hrozně se mi líbila a ten obrázek od Alleg, co je u ní, je bezkonkurenční ♥
Rozhovor s tebou byl super a já jsem moc ráda, že jsem tě před časem poznala a díky tomu se můžu k tobě na blog chodit bavit se i vylévat si srdíčko, ty jsi prostě skvělá, vtipná, umíš povzbudit i pochopit, prostě mám tě ráda =)♥
[1]: Pravěk se schází…xDDD
[3]: :-DDDDDDDDDDDDDDD
Jasně Jani, držíme basu!
Parádní rozhovor, připomněla jsi mi povídky, které miluju a které si rozhodně někdy teď přečtu znovu a nabudila jsi mě na další, ten úryvek z "In The End" je úžasnej 🙂
Strašně moc se těším na Daniu, protože je jedna z prvních autorek, od kterých jsem něco četla… Její Vášeň je úžasná :)♥
Tenhle rozhovor se mi četl nejlíp..Zaujal mě, i když spoustu, spoustu věcí z toho rozhovoru vím…Majka je příjemná, talentovaná, krásná žena a to udělalo hodně…Co víc říct? Na Daniu se těším, taky mám ráda její povídky 🙂
Tak ten věk mě zaskočil, protože Tě neznám 🙂 JInak, děláš úplně úžasné montážky, miluju je ♥ 🙂
Já se začnu červenat. Minule mě zmínila Doris, teď ty.. 🙂 Děkuju moc, že ti zrovna Georgova flaška utkvěla v paměti. 🙂
Já strašně obdivuju, jak všichni svým rodinám a přátelům říkají, že se zabývají twincestem. 😀 Mojí rodinu by vzal infarkt. 😀
Můžu popravdě říct, že mě zaskočilo to jméno tak i ten věk. Majka bych řekla, že je naše bohyně montážek :-)) Krásný rozhovor :-))
Takže na tenhle rozhovor jsem se těšila, protože už to bude delší čas, kdy jsme na sebe narazily prostřednictvím blogů, takže něco maličko jsem o tobě už věděla…ale samozřejmě spoustu informací jsem si musela doplnit. Hláška tvého manžela mě pobavila×DD jinak tvoje povídky jsem četla dvě. Jednu jednodílku, ale už si opravdu nevzpomenu, jak se jmenovala, akorát si matně vybavuju o co tam šlo a potom zatracené blondýnky. To byla opravdu skvělá povídka i když takhle kraťounká. Montáže máš vždycky peckovní, že se to snad ani za montáže nedá považovat. Ono to vážně bude asi tak, jak zmiňovala na začátku Janule, že ty nám tyhle úžasný fotečky vždycky nafotíš a potom se je snažíš vydávat za montáže, ale my se oblbnout nenecháme×DD No a na výběr další vyzpovídané můžu říct jen to, že jsem hodně zvědavá, protože si teď Daniu nějak nevybavuju *propadá se hanbou do země* a přitom mám pocit, že jsem určitě četla nějaký překlad od ní. Nevím, dozvím se při rozhovoru:) A ještě dodatečná otázečka pro tebe Májuš, jak to proboha děláš, že si na ty úžasné montážky, které tvoříš, najdeš chvilku a ještě u toho relaxuješ? Já když se něco snažím tvořit, tak začnu s nadšením, pokračuju nadáváním nad tím, jak se mi to nedaří tak, jak jsem chtěla a nakonec z toho skončím psychicky vyčerpaná a ještě mě bolí za krkem, jakou jsem u toho strávila dobu×DD
No ale tak! 🙂 Jak mám teď jako reagovat, když tu sedím dojmutá a usmívám se na ty vaše komentáře jako nesvéprávná (slušně řečeno) 😀
A začalo to hned Janulčiným úvodem – ty prostě víš, Jani, co napsat, aby se člověk červenal, že? 🙂 Děkuju, a děkuju taky za všechny ty skvělý a vtipný úvody k montážkám, kterými teprve dáváš mým dílkům tu správnou atmosféru 🙂 Jo a mimochodem – mám kluky pozdravovat, až budu zase podnikat výpravu za novými "fotkami"? 😀
[1]: Ondi, tobě taky moc moc moc děkuju! Znám tě sice krátce, ale od prvního okamžiku se mi s tebou tak úžasně povídá a jestli tu má někdo krásné srdíčko, tak jsi to ty! Jsem neskutečně ráda, že jsi nedávno zavítala na můj blog a když tam vždycky najdu ty tvoje debaty s Jančou, zahřeje mě to tam někde v té hrudní oblasti 🙂 Daly jste mýmu blogu tu pravou "domovskou" atmosféru, a já už zase vím, proč jsem ho tenkrát zakládala – abych se tam mohla scházet s takovýma úžasnýma lidma, jako jste vy 🙂 Děkuju za to 🙂
Jo a na tu povídku od Doris se mě ptala už Janulka, jestli to není ona – bohužel není, tuhle "mou" jsem už nikde na netu nenašla – ale kdyžtak ti ji můžu poslat na ukázku, je vážně úžasná 🙂
[2]: Uf, Jani! Co teď na to mám říct??? 🙂 Doufám, že jsi si teď přečetla mou dopověď pro Ondi, protože samozřjmě patří i tobě a ještě bych dodala, že opravdu děkuju bohu za den, kdy jsem tě "potkala" – jsi naprosto skvělý člověk, upřímný, rozdávající radost a sílu dál a dál cokoliv tvořit – s tím budou určitě souhlasit i všichni tady na twc-blogu! A naprosto chápu Janulčinu volbu, když tě před těmi pár týdny vybrala pro první Rozhovor. Vážím si tě za to, jaká jsi, jak umíš ze srdce napsat vše, co cítíš, jak umíš podpořit! Taky tě mám opravdu moc ráda!
A… uf… Rette mich? Ale tak jo… věřím, že než si obě nazujeme ty důchodky, že se mi to snad opravdu povede dokončit 😀 Ne, dobře, teď vážně – zkusím se nad sebou opravdu zamyslet a něco s tím provést… ano? 🙂
[5]: Děkuju moc a ty povídky určitě všechny stojí za přečtění 🙂 A u Haylzee opravdu můžeš jet hezky jednu po druhé a žádná tě nezklame 🙂
[6]: Já ani nevím, čím jsem si to zasloužila, že se tu o mě takhle krásně mluví! Děkuju ti opravdu moc, už jsem zase naměkko! 🙂
[7]: No já si říkala, že asi pár lidí bude překvapených 🙂 Každopádně moc děkuju 🙂
[8]: Červenat se nemusíš, prostě skvěle píšeš a pak není divu, že se tu odkazuje na tvé povídky! 🙂
[9]: 😀 Taky moc děkuju za pochvalu montážek i rozhovoru 🙂
[10]: Ahojky Emy 😀 Jj, holka, ty ses mi ztratila z dohledu, ani jsem nevěděla jak! A přitom jsem tam milovala tvé básničky, umíš vždycky všechno tak hezky vyjádřit! Proto jsem byla vážně ráda, když jsi se nedávno zase ukázala na blogu, opravdu mě to potěšilo! 🙂
A jak to dělám s těma montážema? Chceš říct tajemství? Já totiž tam minilálně polovinu času z toho, jak dlouho mi trvá tu kterou montáž udělat, strávím tím, že hledám ty nejvhodnější fotky, které bych mohla použít. Protože když najdeš vhodný fotky, dělá se pak ta montáž skoro sama 😀 Takže já vlastně zase až taková "umělkyně" nejsem 😀 A opravdu to beru jako relax – pracuju z domova a když už mi tak trochu haraší ze všech těch čísel, otevřu si vedle ten svůj milovaný prográmek a prostě se chvíli zabývám těmahle mýma pokusama s fotkama, u kterých nemusím zase tolik přemýšlet 🙂
Tak, předpokládám, že teď to bude skoro román, až tady ťuknu na to tlačítko pro zveřejnění :DDD
Nemůžu, než zareagovat a to jedinou větou. MÁM TĚ MOC RÁDA, kočenko! A doma za mě pohlaď hlavně Peťulku (určitě víš proč). A na tu povídku jsem zvědavá 🙂
Och zase ďalší človek čo ma prekvapil svojim vekom 😀 ľudia neblbnite už vy ma vždy tak šokujete xD… musím sa priznať že som od teba nič nečítala ale to je tým že na twincest nechodím tak dlho ako väčšina čitateľov 😀 nie je to ešte ani rok (ale to neznamená že ho nemilujem tak ako vy):D no ale myslím že si niečo od teba prečítam 😀 teda vlastne chystám sa na tie príbehy čo si uviedla 😀 ale tvoje montáže sa nedajú prehliadnuť 😀 vážne su skvelé 😀 a tá tretia ktorú si tu aj dala sa mi neskutočne páči 😀 mám ju aj v mobile 😀 kamarátka si ju stiahla poslala mi ju a ja z nej proste nemôžem 😀 je to také roztomilé :D… a tá otázka ohľadom twincestu je super 😀 naozaj ma zaujíma že čo si kto o tom myslí :D… inač zase skvelý rozhovor teším sa na ďalší mám rada štvrtky 😀
no nevím proč, ale nějak mě ty informace, kolik ti je atd, ani nepřekvapily, i když tě ani moc neznám 🙂 ale montáže máš povedený, a až zase budeš někde kolem kluků slídit, tak je za mě podrbej za ouškem 🙂
Tak. Na tenhle rozhovor jsem se těšila jak na Ježíška. Aby ne, když jsem si ho sama vybrala že?
Majko asi nebyla věta, kterou bys mě nešokovala. Já osobně jsem o tobě nevěděla vůbec nic kromě toho, že děláš úžasné montáže.
Nejvíc mě asi opravdu vyvedl z míry tvůj věk. Musím říct, že na FB na profilové fotce tak rozhodně nevypadáš a já tě tipovala tak na 17-20. Takže jsem opravdu hodně hodně v šoku.
Ostatní informace už třeba tak škující nebyly, ale pro mě rozhodně nové. Docela mě překvapilo i jméno. Z tvého nicku Majka jsem si myslela, že se jmenuješ Marie. No vida jak jsem se sekla.
Příznám se, že jsem tvoje povídky nečetla a nebýt Janule, tak ani nevím, že i píšeš. Znám tě opravdu jen od montáží i když název "Zatracené blondýnky" je mi známý. NO možná když překonám svojí lenost, tak si ji přečtu. Každopádně na co budu vždy dychtivě čekat, jsou ty úžasné soukromé fotky bratrů Kaulitzů. Absolutně jsm do dneška nepochopila jak to dokážeš a o to spíš že to děláš ve Photofilteru. To mě překvapilo. Byla jsem přesvědčená, že to bude Photoshop a nebo ještě nějaká uplně jiná Humanoidní technika 😀
Děkuju ti moc za rozhovor, ráda jsem se o tobě něco dozvěděla. Teď to asi budu dlouze zpracovávat 😀
A na co bych se třeba ještě zeptala….Jaké montáže tvoříš raději? Ty něžnější nebo ty odvážnější? (jestli to máš stejně jako s tím co se tobě líbí) A jak dlouho takovou montáž tvoříš? A v neposlední řadě…..co říkáš na to, že jsi známá opravdu všude kde se jen šustne název "Tokio Hotel"??
[12]: Věř, že to je vzájemný, Ondinko! 🙂 a už se těším na všechny naše budoucí rozhovory a debaty, ať už na blogu nebo kdekoliv jinde 🙂 A Peťulovi pohlazení předám, vím, co máš na mysli…
No… a na tu povídku jsem zvědavá taky :DDD
[13]:Jé a další šokovaná "spolutwincesťačka" 😀 Vlastně se vůbec nedivím, že jsi ode mě nic nečetla, ono takových lidiček je, předpokládám, víc 🙂 Uznávám, že v těch montážích jsem přece jen asi trošku lepší, než ve psaní povídek… a možná se to zdá i zbytečné, že někdy ztrácím čas jako průměrná, ne-li podpůměrná autorka povídek, místo toho, abych se zlepšovala v montážích. Ale jsou chvíle, kdy mě to psaní opravdu baví a musím říct, že když se mi povede dopsat nějakou povídku – i když třeba není dokolaná – znamená to pro mě víc, než x montáží a obrázků. Takže určitě mě potěší, pokud mě budeš chtít poznat i z týhle stránky a něco si přečteš 🙂
A ještě k montážkám – jsem ráda, že se ti líbí zrovna tahle konkrétní, protože ta se mi zrovna taky docela líbí. Já jsem hodně sebekritický člověk a zas tak moc často se mi nestává, abych byla s něčím, co vytvořím, spokojená. Ale je pár fotomontáží, na které jsem tak říkajíc pyšná a úplně egoisticky je miluju. A třeba ani nemusí být technicky úplně dokonalé… ale povedlo se mi do nich vložit přesně tu atmosféru, kterou jsem chtěla a tím jsou pro mě cenné. A u týhle montáže jsem chtěla dát určitou dávku něžnosti, lásky, toho jejich dvojčecího pouta… a snad se mi to opravdu povedlo. Takže ještě jednou moc děkuju, že se líbí i tobě 🙂
[14]: Tak to je příjemná změna, že nejsi překvapená 🙂 A děkuju moc, "podrbání" určitě předám! 😀
[15]: Doris! :DDD No vždyť já ti říkala, že budeš možná překvapená 🙂 Jé, vážně ti tam připadám až tak mladá? :DDD Ta profilovka je dělaná z fotky staré asi dva roky, to mi bylo 31… takže je příjemný slyšet, že ti tam připadám skoro na poloviční věk 😀 No, je pravda, že mi to říká skoro každý, že vypadá mladší, než ve skutečnosti jsem… a jak mě to třeba ve 20 celkem štvalo, že si lidi mysleli, že mi je 15, tak teď mě to samozřejmě moc těší 😀 Jmenuju se opravdu Martina a to jméno prostě nemám ráda… ale moji rodiče ho měli vybrané dávno před mým narozením, takže co hold nadělám. Jo – a na Marii jsem narozená 🙂
K povídkám bych asi napsala to samé, jako jsem tu před chvilkou už odpovídala – naprosto chápu, že sis jich nevšimla a zapadly tu někam na dno pod ty skvosty, co se tu objevují 🙂
Ten PhotoFilter překvapuje dost lidí, kteří se mě na to ptají…. A já musím říct, že i když jsem tu měla stažený i třeba ten Photoshop, nějak jsem si s ním "nepotykala". Ve PF mám veškerý funkce, co potřebuju a jsem s ním úplně spokojená 🙂 I když možná existují programy, které zvládnou víc a jsou vymakanější… ale já mám ráda svůj zaběhnutý systém a techniku 🙂
A k tvým otázkách: Jaké montáže dělám ráda? Ano, je to přesně tak, že nejraději dělám ty montáže, které jsem napsala, že se mi líbí (a asi je to i logický 🙂 ). Takže takový ty jemnější, které něco vyjadřují, něco z nich vyzařuje, určitá nálada. Jednodušší jsou pro mě samozřejmě montáže kluků jednotlivě, než ty twincestní, kde musím hledat vhodné fotky obou kluků, aby vše alespoň trochu sedělo. Ale o to víc pak mám z těch twincestních radost, když se povedou 🙂 No a musím přiznat, že jsem udělala i několik těch odvážnějších montáží – ale většinou to bylo na něčí popud a ty mi prostě až tak "přes prsty" nejdou 🙂
K tomu, jak dlouho takovou montáž tvořím – to je hodně různý. Někdy mě až překvapí, jak velký ohlas má montáž, nad kterou jsem strávila třeba jen čtvrt hodiny… a někdy mi její zhotovení trvá třeba hodinu, dvě, i tři, kdy od toho utíkám a po chvíli se zase vracím, protože mi tam pořád něco nesedí a prostě to nevypadá přirozeně 🙂
Ježíš, ta poslední otázka je krásná! No, jestli mám říct pravdu, tak jsem z toho pokaždé tak trochu mimo, když mi třeba napíše holčina někde z druhého konce světa, že obdivuje mou práci a nazve se mou "fanynkou" 🙂 Nebo když přijdu na nějaký zahraniční blog o TH nebo přímo o twincestu a oni tam na mě třeba mají přímo rubriku "Manips – Majka" 🙂 A když mi nedávno jedna slečna… nevím už odkuď… pochválila na DeviantArtu montáž a na mé poděkování zareagovala slovy – "Ooch, ty jsi mi odepsala! Připadám si, jako kdyby mi napsala celebrita!" – tak to mě už odrovná úplně. Samozřejmě v dobrém slova smyslu. Je to strašně příjemný pocit, na který si asi jen tak nezvyknu a nepřestane mě udivovat, že se ten můj nick a má "práce" občas opravdu někde probírá a lidi ho třeba znají 🙂 Asi proto pořád znovu a znovu děkuju všem za jakoukoliv formu pochvaly a uznání… a možná už tím někde i někomu lezu na nervy 🙂
Doris, děkuju za otázky a hlavně děkuju, že sis mě vybrala pro tenhle rozhovor, vážně si toho moc vážím!!! 🙂
Tak… a další román je na světě 😀
Na tento rozhovor jsem se taky moc těšila :))Narozdíl od ostatních jsem šokována ani nebyla, protože to podstatné už většinou vím :)Jen jsem chtěla dodat, že jméno Martina se mi náhodou líbí :))
Přiznám se, že poslední dobou twincestní scénu nijak pozorně nesleduji, a mohlo se stát, že jsem i nějaké tvé dílko přehlédla, ale to nic nemění na tom, že jsi opravdu úžasná montážnice. 🙂
Občas se mi zasteskne po lidech, s kterými jsem se ráda setkávala v tom virtuálním světě, připadá mi to tak dávno, kdy jsem byla schopna přít se do posledního dechu například o Tomovy copánky. :))) S nostalgií vzpomínám na tvé první komentáře na WB, ano, opravdu si pamatuju na nick "Majka". Mimochodem, vždycky jsem si myslela, že to znamená Marie. 🙂 Pochopitelně jsi od svých prvních pokusů s fotkami ušla pěkný kus cesty a technicky se zdokonalila, ale já mám i tak ráda tvá raná díla. 🙂 Ovšem ten první Bill tady u Rozhovoru, toho jsem ještě neviděla, ale je skutečně nádherný. Zkrátka, ty umíš montovat. 🙂
A ještě mě napadlo, že bych se mohla zeptat, zdali máš stále ve zvyku tvořit v tak neuvěřitelnou dobu, třeba okolo třetí nad ránem. 😉
[18]: a kam ses vůbec ty poděla, že jen s nostalgií vzpomínáš a už se ve virtuálním světě nedohaduješ? 🙂
[19]:
A zrovna na tebe jsem při posledním propršeném závodě myslela, ale jak sis zajisté všimla, na blog jsem nedorazila. 🙂 Asi nejlépe bych na otázku odpověděla tak, že se stěhuju, jsem nemocná, pak se zase chvilku stěhuju, opět nemoc a tak pořád dokola. To je pak jednomu ukradený i to, co má Tom na hlavě. 🙂
Jů, taky máš ráda, když jsou v povídkách dvojčata skutečně dvojčata ♥ Vědomí, že je dneska ještě někdo, komu na tom záleží, zahřeje u srdce 😀
Ja jsem tady uplne nova, takze se nebudu moc rezepisovat, ale moc dekuji za prijemny a zajimavy rozhovor. Ten prvni obrazek Billa je mimochodem naprosto dokonaly.
Taky obdivuji otevrenost a toleranci tve rodiny, protoze to stesti nema asi tak kazdy fanda TH a fan fikce.
Dekuji za doporuceni oblibenych povidek. Haylzee mam nactenou uplne celou v anglictine a souhlasim, ze tato spisovatelka je naprosto jedinecna. Kdyz se navic jeste da do spoluprace s cynical_terror a undrockrol, tak uz je to twincestni raj na zemi.
Já sem si třeba myslela, že se Majka jmenuje Magda 🙂
[17]: No ještě abys ty byla překvapená 🙂 Moc tě zdravím… a díky, i když já teda tu "Martinu" fakt nemusím 😀
[18]: Kattys! 🙂 Chtěla jsem se zeptat přesně jako Sarah – kampak jsi se to poděla?! Ale při takových starostech je jasný, že asi řešíš jiné věci, než zrovna Tomům účes… mimochodem, ještě pořád jsi se s těmi jeho copánky nesmířila? 🙂
Taky občas přemýšlím, jak to bylo hezký u mě a u Chris, když jsi tam ještě chodila ty, nebo třeba Mária… ani u tý nevím, kde je jí konec 🙁
Jsem ráda, že jsem to tu všem objasnila, jak je to teda vlastně s tím mým jménem :D, a děkuju – jsem ráda, že se ti líbí tahle montážka, protože to je pro mě opravdu srdcová záležitost… 🙂
A s tím časem…no jo, máš pravdu – ještě i dneska to někdy přeženu a sedím u toho dlouho do noci 😀 Zvlášť když mám to svý pracovní období a přes den mi na to prostě nezbyde čas 😀
A jinak jsem moc ráda, že jsem na tebe mohla teď znovu narazit alespoň tady 🙂
[21]: Ty taky? A já už myslela, že jsem tu jediná, komu to není jedno, jesti jsou kluci v povídkách opravdu dvojčata nebo ne 🙂 Díky, Monico 🙂
[22]: Děkuju moc za pochvalu té první montážky – a musím říct, že je to hezký vědět, že na tenhle úžasný stále ještě přicházejí noví lidičky! 🙂 S Haylzee a těmi dalšími slečnami naprosto souhlasím, ony by klidně mohly vydat "twincestní Bibli"! 🙂
[23]: Magda? 🙂 No vidíš a já znám ještě jednu holčinu, které se říká Mája a ta je zase ve skutečnosti Marcela 🙂
Majuško, já normálně brečím, přísahám…strašně děkuju ♥
Ahoj Majko Taky jsem z České LÍpy. je možné že jsme se už stekali? xD Jsem ze Střelnice to je u Severu.
No aj mňa tvoj vek prekvapil 🙂 Ja som tipovala tak pod 25 a ty tu napíšeš, že máš 33 😀 ja raz naozaj spadnem zo stoličky 😀 Nikdy by som totiž nepomyslela, že twincest budú písať a tvoriť aj dospelí 😀 a ja som naivne dúfala, že som obklopená nejakými pubertiačkami 😀 (nič v zlom, som tiež v puberte xD alebo som ešte decko? sama neviem)……ale vlastne som rada, že to čítajú aj dospelí 😀 o to lepšie 😀 možno, keby sa to mama raz dozvedela, že píšem a čítam takéto príbehy, tak by mi nenadávala 😀 potom sa vyhovorím na vás :D:D….oh, tu tretiu montážku s tým Mackom mám v mobile 😀 strašne sa mi páčila a tak som si ju hneď stiahla ♥ pripomína mi to jeden príbeh a Tomík je tam strašne roztomilý …a Bill mi zase pripadá ako jeho ochranca :)…..myslím si ,že je dobrý nápad tam zaradiť aj tú otázku…mňa veľmi zaujíma, čo si ľudia vlastne myslia o tom, čo píšu….ja som bola prekvapená, keď som si začala písať s nejakými twincesťáčkami a potom som sa ich spýtala, či tomu veria…a ony ,že nie…bola som fakt prekvapená…čítajú to, čomu ani samy neveria…ale to je ich vec 🙂 a tiež ma vždy zarazí, keď tvrdia, že Bill nie je gay….ja vám poviem, heterák nebude! ja mám na to čuch 😀 (aj keď som si kedysi myslela, že je fakt na baby, pretože o tom furt trepal, ale teraz mu už neverím 😀 klame,až sa mu z huby praší :D…ale chápem ho….ono je to celkom ťažké priznať si orientáciu a to ešte pred celým svetom) okey, už končím, som sa zase rozpísala 😀
Iba na záver, teším sa na rozhovor s Daniou ♥
[24]:
Ano, Majko, ty copánky jsem Tomovi ještě neodpustila a myslím, že ve svém negativním postoji k té odpornosti i setrvám. 🙂 Když o tom tak přemýšlím, řekla bych, že je nevyšší čas vrátit se pěkně na WB i MTB a pořádně tam o tom pojednat. Už se na vás všechny těším!:)))
[25]: Po tvém komentáři tady jsem se cítila stejně, Jani ♥
[26]: Ty jsi ze Střelnice? Já ze Špičáku 🙂 No, kdo ví, třeba jsme se už někde viděli… 🙂 Tak až mě někde uvidíš s mou černou TH šálou kolem krku, tak se určitě přihlaš 🙂
[27]: No, jen aby nás dospělý tady na twc-blogu někdo ještě nenakřnul za mravní ohrožení mládeže! 😀
No a třeba máš pravdu – třeba kdyby se to tvá mamka dověděla, ještě by ti s těma povídkama pomohla 😀
Jinak moc děkuju, jsem ráda, že se ti tak montážka tak líbí.
Ta otázka – to je něco, co by mě taky doopravdy zajímalo, tak doufám, že se ujme. Je pravda, že co jsem se tak bavila, tak je to různý… někdo opravdu na twincest nevěří, někdo věří jen třeba na nějaké jejich společné "úlety"… a pro někoho je prostě jasný, že jsou pár, který každý večer ulehá do společné postele… No, kdo ví, kde je pravda 🙂
A že je Bill na kluky, to nám myslím dává čím dál tím víc najevo, takže za chvíli už o tom snad nebude nikdo pochybovat 🙂
[28]: Kattys, teď jsi mi udělala opravdu strašnou radost! 🙂 Tak šup šup, pojď nám všem povykládat, jak bys Tomíkovi ustřihla ty jeho copany, už se na tebe taky těším! 😀
[28]: je to zajímavé, ale u mě je to přesně obráceně. Čím více starostí, více problémů a méně času, tím více na netu řeším blbosti. Pak to podle toho taky vypadá 😀
a díky, že si na mě občas vzpomeneš 😀
Tak na tenhle rozhovor sem se hodně dlouho těšila.Aspon sem se o tobě dozvěděla zase něco víc.Musim se přiznat že spoustu věcí sem o tobě nevěděla ikdyž tvůj blog navštěvuju deně a pořád dokola čtu povídku ODPUŠTĚNÍ máš pravdu je naprosto dokonalá a já ji můžu číst pořád.Mno a jak se diskutovalo o Tomovi a Billovi jak to s nimi je tak já osobně si myslim že by spolu i být mohli ani nevim co mě k tomuhle názoru vede možná to že na některej fotkách tak vypadaj a nebo možná taky to videjko co se nachází i tady na twincest blogu jak tam Billí mele o twincestu že neví co to je tak opravdu nevim co si o tom mám myslet jestli opravdu neví co to je anebo ze sebe dělá totálního pitomce.Mno těžko říct jak to ti dva mezi sebou mají každopádně jsou to skvělí dvojčátka a co dělají ve svém soukromí to nám asi zůstane navždycky utajený,protože pochybuju o tom že by se k tomu že sou spolu veřejně přiznali.Mno opravdu nevim co si o tom myslet snad jenom spekulovat a dpufat že jsou spolu dyt by jim to moc slušelo.
[31]: Děkuju moc! 🙂 Jsem opravdu ráda, že se ti zrovna tahle moje povídka tak líbí… 🙂
Ke dvojčátkům… kdo ví, jak to s nimi ve skutečnosti je 🙂 To video ani nevím, jestli jsem viděla, nebo jsem tenhle rozhovor jen někde četla, ale pamatuju si to, jak Bill "vůbec nevěděl" co že to ten twincest vlastně je 😀
Ale ať je to, jak chce – jistý je, že vztah mezi nimi je opravdu krásný – ať už jen čistě dvojčecí nebo nějaký jiný 🙂
Majuš my se tak trochu už známe, takže myslím, že tady nemusím vypisovat co si myslím o tvých povídkách a montážkách že ? 🙂 Z povídek jsem četla jen ty Zatracený blondýny, ale jakmile bude trocha času, ráda se vrhnu i na ty jednodílovky.
K tvým montážím nemám co dodat. Jsou nádherné, krásné, dokonale propracované a některé tak krásně smutné. Mám taky moc ráda melancholické věci :)))
A ta první montážka co jsi tady zveřejnila, tak opravdu vyadá jako reál :)) šikulka jsi prostě a tečka 🙂