autor: illyrias
Miláčku, slepá láska je skutečná.
Po hodině se Bill probral, chtěl se přitulit k Tomovi, ale ten už vedle něj neležel.
„Tome?“ Pomalu vstal z postele a oblíkl se do boxerek.
Šel rovnou do kuchyně, tam našel Toma, jak umývá talířek.
„Ty mi umíváš nádobí?“ Nevěřícně. Tom se lekne, nečekal Billa.
„Fuj, chodíš jako duch, jo snědl jsem tu večeři a nechtěl jsem po sobě nechat bordel, chceš to taky přihřát?“ Do utěrky utře talířek, pak otevře několik dvířek, než najde ty, do kterých patří talíře.
„Tos nemusel, udělal bych to, jo můžeš.“ Tom zmáčkne na mikrovlnné troubě tlačítko a jídlo, které v něm bylo už připraveno, se začalo ohřívat.
Bill se usadil ke stolu. Tom před něj podal po chvíli jeho špagety a příbor.
„Dík.“ Poděkoval. Tom se usmál, dal Billovi pusu na čelo, ten přivřel s úsměvem oči.
„Já taky.“
„Za co?“
„Za to, že jsi mi přišel do života.“ Usměje se.
„To já taky, jsem rád.“ Je rád, že mu plán vyšel. Tedy zatím mu vycházel. Ještě potřeboval mu nějak sdělit to, že u něj pracuje a nemá tolik peněz.
Už na to má jen pár dní.
Bill se pustil do svého jídla a Tom jej pozoroval.
„Děje se něco?“ Zvědavě.
„Nic.“ Zavrtí hlavou.
Přikývne a dojí si pozdní večeři.
——————————————————————————–
„Co bys, Bille, řekl, kdybychom si zajeli třeba do Paříže?“
„Paříže?“ Zaskočeně. To si nemůže dovolit.
„Tak jinam, do Francie.“ Horší to pro Billa snad být nemůže. Musí s pravdou ven.
„Tome, máš mě rád?“ Prohrábne si vlasy.
„Okouzlil jsi mě.“ Tom se usmívá od ucha k uchu, a to Billa čím dál tím víc znervózňuje „Ta Francie bude super.“ Plácne nakonec. Nedokázal mu teď říct pravdu. Bál se jeho reakce.
„Vážně? Tak to jdu zamluvit letenky, tak za týden?“
„Raději bych příští měsíc.“ Usměje se. Nakloní se přes stůl k Tomovi a políbí jej, ten mu polibky oplatí.
„Jak si přeješ. Teď už budu muset, rád bych zůstal déle, ale ještě jsem nebyl s Kašparem venku. Nesmím jej tam nechat déle.“ Nechtěl tam najít překvapení.
„Dáváš přednost psovi přede mnou?“ Naoko dotčeně.
„Jistěže ne.“ Zavrtí se smíchem hlavou. „Jen nechci šlápnout do loužičky, nebo do něčeho horšího.“ Bill se zasměje Tomovu uvažování.
„Tak to bys měl fakt jít…“ Přikývne.
„Dobře, ale nechce se mi moc, od tebe.“ Pohladí Billa po vlasech.
„No nepovídej, před pár dny jsi odsud utíkal.“ Ušklíbne se.
„Musel jsem si to srovnat v hlavě.“ Omluvně Billa políbí jemně na rty.
„Zajímavé, že to si za Kašparem ten den nešel.“ Podezřele.
„To byl venku, dneska ráno pršelo až do odpoledne, nechtěl jsem ho tam nechávat, navíc, kde ty máš Čerta?“
„Je zavřenej v šatníku.“
„V šatníku?“ Diví se.
„Jo je docela velký a je ta zvyklý. Sám tam chodí.“
„Je to týrání. Kde je šatník?“ Zvedne se a porozhlídne se.
„Není, támhle.“ Ukáže na dveře.
Tom k nim přejde a otevře je. Rozsvítí a nahlídne dovnitř, naskytne se mu pohled na velkýho černýho psa, jak se rozvaluje ve svém pelechu.
„Čerte, ahoj.“ Usměje se na psa. Pes ho zaregistruje, ale ani se nehne.
„Je línej.“ Stoupne si za něj Bill.
„A kdo ho asi tak rozlenivěl?“ Zasměje se.
„Já to nebyl, nevím, kde to vzal. Beru ho na procházky, hraju si s ním, ale jen když se mu chce.“
„Podřizuješ se psovi?“ Pobaveně.
„Když se nedá nic dělat?“ Zasměje se Bill.
„Čertíku, nekousne mě?“ Dřepne si.
„Neměl by.“ Pobaveně.
„Tak dík.“ Zkusí pohladit Čerta a ten se konečně zvedne, přejde k Tomovi, očuchá jej nechá se párkrát pohladit a zas si lehne na své místo.
„Líný psisko.“ Okomentuje psa.
„Nech ho, je utahanej. Celý den prospal, tak jako ty ostatní.“ Oba se zasmějou.
„To Kašpar je zas moc čilej.“
„Tak jako pán?“
„Ještě horší.“ Zasměje se, postaví se a obejme Billa okolo boku.
„Tak budu muset.“ Políbí jej ještě.
„A nechceš si se mnou dát ještě sprchu?“ Zamrká koketně.
„Moc rád bych, někdy jindy, zítra ti zavolám, mohli bychom třeba na večeři ke mně. Můžeš u mě přespat, takže nezapomeň pořádně vyvenčit Čerta.“ Pohladí Billa po tváři.
„To zní skvěle.“ Uculí se.
„Tak ahoj.“ Naposledy Billa políbí, ten mu polibek oplatí. Odtrhne se od Billa, naposledy s úsměvem mávne a odejde z bytu.
Jakmile odejde, Bill radostně poskočí. Nemůže tomu uvěřit, oni spolu normálně choděj, připadá si jako v pohádce. Jenže každá pohádka má zlo.
autor: illyrias
betaread: Janule
Já se normálně bojím Tomovy reakce až se dozví co je Bill zač…ale jinak musím říct, ža tahle povídka je upe úúúúúúúúúúžasná! 😉
Teda Bille, styď se, takhle týrat psa, už volám Martě xD
To bude točo, až to praskne…A vždycky, když vidím ten název povídky, tak slyším Adama Lamberta xD
Mno Bille, kdy mu to jako plánuuješ říct???
Hmmmmmmmmmmm???
btw. taky mi v uších zní ta písnička =D