autor: Majestrix
„O-oh!“
„Komu brečí moje Zoe?“ zeptal se Bill a vešel k Melindě do pokoje. Ta vylezla zpoza rohu a zaháněla ho pryč.
„Nemůžeš jí přijít zachránit pokaždé, když brečí, nebo nikdy nepřestane,“ zašeptala a pokračovala v jeho odhánění.
Bill si skousnul ret a udělal krok vpřed. „Ale zní to opravdu vážně…“
„O to jde,“ odfrkla si Melinda. „Máš přijít, když ona brečí. Aktivuje to část v tvém mozku, a ty si tak myslíš, že je to něco vážného. Ale není, to tě ujišťuju.“
Zoe se zakuckala a dál naříkala, mnula si čelo o Melindinu tvář a pateticky vzlykala.
„Koláčku Zoe, neplakej,“ řekl Bill nahlas. Slzičky okamžitě přestaly a batole se otočilo Melindě v náručí, snažilo se Billa najít. Melinda ho probodla pohledem a bez dlouhých řečí mu ji dala do náručí.
„Byla jsem tak blízko k tomu, abych ji uspala,“ řekla smutně. Bill se podíval na Zoe, neměla na tvářích ani slzičku, ani nevypadala traumatizovaně.
Vlastně vypadala velmi samolibě, jestli k sobě měl být upřímný.
„Promiň,“ řekl Bill přihlouple.
„Ne, neomlouvej se. Nejspíš usne líp, když ji dáš spát ty.“ Usmála se Melinda sladce a podala mu Zoeinu oblíbenou dečku.
„Dobře. Vezmu ji zpátky k sobě do pokoje a dám ji spát tam.“ Zoe měla postýlku u Melindy i u Billa, aby se nemuselo hýbat nábytkem. „Jedla už?“
„Je tak plná, že když jí zmáčkneš bříško, tak se pozvrací,“ zažertovala a podala Billovi tašku. „Jsi si jistý, že ji chceš na noc?“
„Vždycky ji chci,“ řekl Bill obraně. Zastavil se a políbil Zoe na čelo. „Omlouvám se, jsem trochu stresovaný. Vím, jak to myslíš. Jo, můžeš si vzít volno.“
„Oh wow, díky.“ Poskočila Melinda nadšeně. „Myslím, že si někam vyrazím.“
„Dobře. Bav se. Vím, že jsi tvrdě pracovala, a s těmi rozhovory a vystoupeními, mám dojem, že jsem se svou dcerou nebyl skoro týden.“ Zoe zvedla pohled a koukla na něj, snažila se ho chytit za vlasy.
„Hej, Bille. Nemusíš mi dokazovat, že jsi dobrý rodič. Když jsi u ní, jsi na sto procent to, co potřebuje. Jen teď máš spoustu práce, a takhle to přeci navždycky nebude.“
Bill zavrtěl hlavou. „Navždycky ne,“ oba sledovali jak si Zoe mne obličej o Billovo triko a jak zívá. Brzo usne. „Půjdu ji uložit,“ řekl tiše. „Užij si dnešní noc a zítřek.“
Melinda přikývla a zamávala jim na rozloučenou. Zhluboka se nadechla a rozhlédla se. Co by mohla dělat, v cizí zemi bez dítěte, o které by se mohla starat?
Vzala telefon a napsala Georgovi.
Jdeš dneska někam ven?
**
„Černá a švestková.“
„Dobře.“
„Zníš nesoustředěně.“
„Snažím se dávat pozor, ale mám poslední zkoušku z anatomie, kterou musím udělat. Jestli to pokazím, tak můj profesor zapůjčí moji duši peklu, protože jsem ji prý zaprodal, takže tohle musím udělat,“ zamručel Andreas.
Bill se zamračil a upravil Zoe peřinku, pak vzal telefonu z šatníku a vyndal ho ze stojánku. „Jen jsem myslel, že bys chtěl znát novinky.“
„Budu si to pomatovat, až mě matky budou buzerovat, že chtějí informace.“ Andreas před deseti minutami nadával, jak těžké je se s nimi vypořádávat, když jim Bill pravidelně nevolá.
A tak Bill souhlasil, že bude, než na to zase zapomene.
„Půjdeš na její narozeniny?“
„Jasně. Pošleš mi lístek?“
„Jasně,“ opáčil Bill posměšně. „Nenechám tisk mluvit o tom, jak otec Zoe nebyl na jejích prvních narozeninách.“
„Chybí mi, víš,“ řekl Andreas vážně. „Vím, že není moje, ale strávil jsem tolik času neříkáním toho, že není moje, že jsem se k ní tak nějak připoutal.“
„Rozumím. Nevím, jestli by tomu rozuměl Tom, takže si to necháme pro sebe.“
„Dobrý nápad. Hele, Bille, mám teď studijní schůzku s tou nejchytřejší holkou ze třídy. Takže musím jít na rande a studovat, musím jít.“
Bill protočil oči. „Díky, že sis se mnou promluvil, Andy.“
„Od kdy si kamarádi děkují za to, že jsou kamarádi? Uvidíme se, kámo. Řekni Tomovi, že ho pozdravuju.“
Bill ukončil hovor a podíval se na Zoe. Spinkala na zádech, pěstičku v puse a sporadicky ji sála. „Budeš mít Kaulitzovské zuby,“ zašeptal jí a odešel ke dveřím, které spojovaly jeho pokoj s Tomovým. Otevřel je a našel Toma na posteli, vlasy měl svázané na hlavě a držel kytaru.
„Ahoj,“ řekl, zvedl pohled, když se Bill posadil na křeslo. „Zoe konečně spí?“
„Myslím, že je alergická na postýlku. Hned jak jí položím, tak se probudí. Je to, jako kdyby to věděla nebo něco.“ Promnul si Bill ret a Tom zahrál pár not. „Co dneska chceš dělat?“
„Přesně to, co vidíš,“ zamumlal Tom. Položil kytaru něžně vedle sebe a protáhnul se. „Gustav a Georg jdou ven, po tom, co Gustav dostane dovolení od své ženy,“ ušklíbnul se. Bill se zasmál.
„Buď hodný.“
„Chová se, jako by už byla Paní… jak že se Gustav jmenuje?“
Bill se uchechtnul a zvedl se ze židle. „Já mu to kecnu,“ zažertoval a odešel zpátky k sobě k pokoji. Tom se po něm natáhnul, ale jen se stihnul otřít rukou o Billovy rifle. „Copak?“
„Nechoď.“
Bill přikývnul. „Dobře.“ Tom se zvednul a dal kytaru do obalu, zatímco si Bill zul boty a vlezl do postele. Lehce se vedle sebe posadili, Tom si položil hlavu na Billův hrudník. „Dneska jsi byl dobrý,“ řekl nakonec Bill, po tom, co seděli v tichosti. Tom zvedl pohled a uculil se, to uculení, které mu vždycky způsobilo motýlky v břiše. „Co, byls,“ zamumlal a odvrátil pohled.
„Díky. Všichni jsme byli. Alespoň David vypadal spokojeně, když jsme sešli z podia. Nemračil se tak jako vždycky, když chce vypadat dospěle.“ Přitulil se Tom blíž a vydechl Billovi na krk. „Krásně voníš.“
„Díky. Sprchoval jsem se, když jsem dal Zoe spát.“
„Dlouho jsme to už nedělali.“
„Co?“
„Jen… nic. Nikam nepůjdu dneska, ty taky ne. Melinda se baví a Zoe spí. Je to, jako bychom byli doma.“
„Jo.“ Poposedl si Bill tak, aby mohl Toma políbit na tvář. Udělal to jemně, ale jen dokud Tom neotočil hlavu a nechytil Billovy rty mezi své. Zasmál se do polibku, pak ho Tom položil na záda. „Počkej,“ řekl Bill a odtáhl se. „Slyšel jsi to?“
„To byl můj zip,“ řekl Tom upřímně a odtáhl se. „Jsi paranoidní. Zoe spí a jsme sami, nikdy si nemyslí, že tady něco děláme, tak to pojď dělat,“ zaúpěl.
Bill si odfrknul. „Netrpělivý jsme, co?“
„Pichna jsi, co?“ opáčil Tom.
Bill si skousnul ret a přikývl. „Jo,“ přiznal. „Pojď sem.“
Tom protočil oči, ale nebránil se, položil se na Billa. Znovu se začali líbat, a Tomovi se konečně povedlo zajet rukou Billovi pod tričko, aby ucítil jeho kůži, když se k nim přes dveře donesl nářek. „Oh bože, prosím, teď ne,“ zaškemral, zastavil se a doufal, že když se nepohne, tak že Zoe přestane.
Ale Zoe, ta měla jiné plány, a žádný z nich nebyl být ignorována. Znovu se rozkřikla, hledala rodiče.
Bill zaúpěl a podrážděně ze sebe Toma sesunul. „Tvoje dítě volá,“ řekl jemně.
„Já tam dojdu.“ Vydechl Tom a políbil Billa, pak vylezl z postele a jen v ponožkách odešel k Billovi do pokoje. „Koláčku Zoe, proč jsi vzhůru?“
Smutný nářek se změnil v nadšené zažbrblání a Zoe se natáhla po Tomovi ručičkama. Tiše nadávala, dokud si ji k sobě Tom nevzal.
„Co se děje, hm, Zoe? Proč nespíš jako normální lidé?“ Tom zkontroloval plenku a zalapal po dechu. „Protože ses právě posrala!“
Zoe se podívala, jakoby přikývla a snažila se otřít obličejem o Tomův.
„Ne, tohle ne. Pojď, přebalíme tě a pak půjdeš do postele.“
Zoe se na něj dívala, její pohled říkal: To ti fakt nežeru.
„No, ale jdeš,“ řekl Tom nahlas, když vyndal tašku zpoza postele. Rychle ji očistil a přebalil, pak se podíval na hodinky. „Tohle vypadá jako rekord,“ řekl své dceři nadšeně.
Zoe se zastavila, přestala si cucat chodidlo, aby se podívala, o čem to ten Tom zase blábolí, nakrčila nos nad starou plínkou.
„Hej, nemrač se. To vyšlo z tebe. To vyšlo z tebe,“ zopakoval Tom a píchnul ji do bříška. Zoe vypískal a začala se smát, zatímco sahala po jeho ruce. Použitá plínka vylítla Tomovi z ruky a spadla na postel vedle Zoe, kde se rozbalila a spadla na koberec. „O-Oh,“ řekl Tom rychle.
„O-Oh!“ vypískal Zoe a převalila se, aby se rozhlédla. „O-Oh!“
Tom vzal plínku a hodil ji do koše, pak zvedl Zoe a začal ji líbat na krku. Zasmála se a zanaříkala, když přestal. Okamžitě ji odnesl k sobě do pokoje, kde Bill podřimoval. „Bille, vstávej!“ řekl Tom nadšeně.
„Co? Já vím, že je to velký, Tome. Nemusíš mi to ukazovat pokaždé, když podělá plínku,“ Zamručel Bill, neotvíral oči.
„Ne, pitomče. No tak, Zoe. Řekni O-oh!“
„O-oh! O-oh!“ řekla Zoe nahlas. Tom ji hravě hodil na Billa, kde se chytla jeho límečku a začala mu na něj slintat.
„Zoe, ty máš nový slovo?“ zeptal se Bill, plně vzhůru a nadšený.
„O-Oh!“ řekla Zoe, nakrčila nos, jako by cítila něco podivného. Bill ji políbil a polechtal na bříšku.
„Jsem na tebe tak pyšný, Koláčku Zoe,“ zamumlal, když k němu přilezla blíž. Otřela se obličejem o jeho hrudník a zanaříkala. Tom koukal, jak si ji Bill přitulil a položil ji na záda. Zoe se přitulila blíž, přestávala naříkat. „Může spát s námi, Tomi?“ zeptal se Bill tiše.
Tom pokrčil rameny. „Jo.“ Nemohl říct ne. „Vydrž!“ odeběhl ke kufru a vzal si foťák, vyfotil to. Ostrý blesk Billa málem oslepil a Zoe zavřela oči, začala se rozhlížet a nechtěla jít spát.
„Oh, tys prostě musel,“ zamručel Bill a začal ji kolíbat.
Tom nedával pozor; byl až moc zaměstnaný zíráním do foťáku, na svou novou oblíbenou fotku.
**
Bill se probudil snad už po tisící, a rozhlédl se. Zoe se pohnula z jejího místečka, co vedle něj měla, byla vzhůru u jeho nohou a hrála si mu s palci. Její malé prstíčky byly jako brouci, a on byl rád, že ji nekopnul. Tohle byl špatný nápad, aby spala u nich v posteli. Nemohl zavřít oči, aby si odpočinul!
Tom, na druhé straně, byl rozvalený a chrápal, spánek těch nepostihnutých myšlenkami o malých miminkách, které padají z vysoké postele a bouchají se do hlavy o podlahu, ať už je koberec měkký jakkoliv.
Bill si povzdychnul a posadil se, dostal tak od Zoe pozornost. Ta k němu přelezla, nadšeně blábolila, jak si to štrádovala k jeho klínu. Vylezla tam a zasmála se, mluvila rychlostí míle za minutu. „Opravdu?“ řekl a vzal si ji do náručí, slezl z postele. Zoe mu povídala do ucha a opravdu hodně zazívala. „Vidíš, jsi ospalá,“ pošeptal jí. „Proč nespíš?“
„O-Oh!“ vypískla Zoe, nadskočila, jako by našla tu nejlepší věc od krájeného chleba. Bill jen zavrtěl hlavou a odešel k sobě do pokoje. Přebalil ji a dal jí flaštičku s vodou na pití, položil ji do postýlky.
Zoe chvilku naříkala, visela Billovi na ruce, když ji pokládal, ale hned jak začala sát, tak se jí oči začaly zavírat a ona usnula.
„Hlupáčku,“ řekl Bill a přikryl ji peřinkou. Zoe ještě chvilku sála, dokud nebyla naprosto mrtvá. Bill zazíval a podíval se na hodiny. Byly skoro tři.
„Bille?“
Postel a Tom volali.
**
„Ugh, ano, takže teď už víme, že Elton John má prsa, ale proč musí nosit trika s výstřihem?“
Gustav se zakuckal kafem a rychle to vyplivnul. „Prosím, nemluvte o kozách Eltona Johna, když piju. Nebo jím. Nebo dýchám,“ dodal pro dobrý dojem. „Obzvlášť, když jsme v buse, a já nemůžu utéci.“
Georg se ušklíbnul a změnil kanál. „Myslíš si, že by měl Bill další dítě, kdyby mohl?“
Gustav pokrčil rameny. „Ty ano?“
„Ne, to přenechám své manželce, ať je kdokoliv.“
„Aw, Georgu. Pravá láska je tu pro tebe,“ řekl bubeník posměšně a dotkl se Georgova ramena. Georg ztuhnul, až později si Gustav uvědomil, co řekl. „Myslel jsem, že když jsme-„
„To je v pohodě, kámo,“ řek Georg rychle, zavrtěl hlavou a přepnul program. Divné ticho pokračovalo, dokud nezazvonil telefon. Byla to zpráva od Melindy.
„Budu hádat dvakrát, kdo ti píše,“ zažertoval tiše Gustav.
„Jen žárlíš.“
„Žárlím na co? Je pro tebe moc stará.“
„Není až tak stará, a kdo říká, že o ní takhle přemýšlím?“ dožadoval se Georg. „Řekla něco?“
Gustav se na něj podíval, jako kdyby byl retardovaný. „Ne, blbče. Mám oči, vidím.“
„Když jsi ‚viděl‘ tyhle věci,“ zeptal se Georg se vzdušnými uvozovkami, „měl jsi brýle na očích nebo ne?“
„Drž hubu.“
„No-“ zavrtěl Georg hlavou a rozhodl se jít číst si knížku do postele, nechal Gustava ještě víc znepokojeného.
autor: Majestrix
translate: Lil.Katie
betaread: Janule
Nezapomeňte na komentář, prosím J. :o)
Tom se Zoe je úžasný, ale na Billa nemá xD Bill je s ní naprosto neodolatelný, když to tak čtu, začínám litovat, že ti dva spolu ve skutečnosti dítě mít nemůžou, bylo by po nich krásné a chytré xD, a zdědilo by ty dokonalé Kaulitz uši xD Ale je pravda, že dneska se na Koláčka Zoe trošku zlobím, taky by se nemusela probouzet v tu nejnevhodnější dobu, chudáci taťkové si chtějí konečně něco užít a zase nic, obzvláště Tom už to moc dlouho nevydrží… =) Super dílek, Katie, DÍKY ♥
jeeee to je krásnej dílek .. :DDD to O-OH je sladký :))) hrozně mě pobavila věta .. Bille? postel a Tom čekaj .. x-D nad tim jsem se muselka zasmát
Já jsem vždycky napnutá, jestli se to třeba neprovalí…jsem zvědavá jestli to někdo zjistí a bude skandál. 😀 😀
Ježiš, to je vážně škoda, že ty dva nemůžou mít mimi…protože není větší dokonalost. 😀 😀
No teda ta Zoe mě naprdnula, jak jim přerušila ten sex×D ale hned si to u mě vyžehlila tím svým O-Oh!×D akorát mi připadá, že mezi Tomem a Billem ten vztah nějak ochladl, že na sebe vůbec nemají čas, ani si tolik nepovídají nebo nejsou jenom tak spolu. Nevím no… příjde mi to hlavně z Billovy strany chladnější, prostě má podle mě takový odstup. Jsem zvědavá na další vyvíjení povídky, hlavně na ten jejich vztah, jakým směrem to povede.
strašně se mi líbí, když se o Zoe stará Tom, je to lepší, než když je se Zoe Bill, takový roztomilejší 🙂
A jinak doufám, že je autorka nebude dlouho trápit, nechá Zoe klidně spát a dopřeje tatínkům nějakou tu sexuální gymnastiku 😀 😀
Hmm, nelíbí se mi druhá polovina kapely, myslím Gea s Gusťou. Je mi Georga líto, protože si myslím, že se rozhodně ještě tak úplně nevyrovnal s tím, že si Gustav našel někoho jiného, navíc i kdyby vyrovnal, tak já chci, aby byli spolu. 🙂
A Zoe mě taky rozčiluje, já už se pár dílů zpátky těším, že mezi drahými rodiči konečně k něčemu dojde, a pořád nic. Asi by jí měli začít dávat prášky na spaní. 😀
Tak já si tady po celou dobu četby připravuji, co napíšu do komentáře, a slešna Ainikki mi to ukradne, grr! 😀
Zajímalo by mě, jak by to probíhalo mezi Gustavem a Georgem, kdyby byli oni dva rodiče 😀 To by byla bžunda 🙂
[7]:Bože, ani si to nedokážu představit, ty dva a dítě 😀 😀
úžasné
Zoe je naprosto kouzelné dítě. Mít jí doma, tak já nevím…aa. Už jen takhle jí nehorázně zbožňuju. I když přerušila plány dvojčat na sexy sexy věci. 😀 Moc se těším an pokračování. Je to úžasné. <3