autor: Neilinka
„Hele! Laskavě… otoč se na mě, když s tebou mluvím!“ Doběhl jsem ho, chytil za paži a razantně zastavil, i když s obtížemi, protože měl opravdovou sílu. Koukl jsem se mu do očí. Létaly v nich blesky, nic takového jsem nikdy neviděl. Ten pohled mě naprosto dostal. Byl tak vyčítavý, zlý a nebezpečný. Dostal jsem strach. Bál jsem se ho. Už jsem se neodvažoval ani pípnout.
On promluvil první.
„Chtěl jsi se učit, ne? A teď akorát fňukáš! Tak si to rozmysli.“ Už nevypadal tak hrozivě, ale stále byl naštvaný.
„Hele, já oceňuju, že se se mnou učíš. Ale prostě takhle rychle si to nezapamatuju a nebudu z toho mít nic, chápeš? To jsem se ti snažil celou dobu naznačit. Učíš dobře, ale moc rychle.“
Řekl jsem mu to klidným, normálním hlasem. Odfrknul si a stále hrdě postával přede mnou. Evidentně se mi nehodlal omluvit. Ale to já jemu taky ne. Vždyť nebylo za co. On musel uznat svou chybu.
„A mimochodem, není slušné na někoho schválně mluvit jazykem, kterému nerozumí.“ Neodpustil jsem si to. Zajímalo mě, co to na mně štěknul při tom svém náhlém odchodu.
„Fajn, pro dnešek stačilo. Do zítra si opakuj, a když nebudeš něčemu rozumět, tak se mne zeptáš.“
S těmi slovy odešel. Bezradně jsem pohlédl na Aiwu. Vypadala přinejmenším stejně zmateně jako já.
„Co je to s tím klukem, holčičko? Chová se jako pitomý fracek.“ Povzdychl jsem si. Začal jsem se zároveň trochu obávat, že Tomova arabská nátura bude příliš výbušná.
( Tom )
Sakra… proč, proč, proč? Proč jsem tak horká hlava??? Chci ho učit, zajímám se o něj a pak to takhle poseru. Navíc jsem v sobě viděl prvky svého otce, za které ho tolik nenávidím… to je pro mě snad ještě horší. Musím se mu omluvit… ale… já jsem starší, neomlouvám se. Ne v téhle zemi, ne v tomhle postavení.
Proč mi na něm vlastně tak záleží? Měl bych být naštvaný. On mi sebral můj poslední volný čas. Tak proč nejsem?
Nádech, výdech.
Někdy si fakt přijdu jako idiot.
Musím se mu omluvit. Je to můj bratr a nikdo se to nedozví, kromě něj. Nemyslím, že by to šel hned někomu říct. Zvláštní. Proč, když je tu tak krátce, mám pocit, že si s ním z tohohle obrovského domu rozumím nejvíc?
Tak jo. Omluvím se. Trochu se přizpůsobím jeho zvykům. Evropským zvykům. Špatným zvykům, alespoň podle otce. Kdyby byl Bill holka, měl by všechno ztracené. Má obrovské štěstí, že se mu něco houpe mezi nohama.
( Bill )
Nechal jsem ho být. Přece za ním nebudu dolejzat, když to posral on. Takovou povahu fakt nemám. A takovou touhu po arabským jazyce taky ne. Pořád mi ale vrtalo hlavou, co se vlastně stalo. Co jsem udělal tak špatnýho? Opovážil jsem se ho zkritizovat. Ano, to je to. Sáhl jsem na jeho ego…
Pomalu jsem usínal vsedě, když jsem uslyšel tichý klepot na dveře. Probral jsem se a hnal se ke dveřím, co kdyby zase nějaká nebohá uklízečka vešla. Otevřel jsem a nevěřil vlastním očím.
Byl tam.
Stál tam se svěšenými rameny, výrazem zpráskaného psa a jeho oči najednou byly mírné, vlídné a nádherné. Jako by to byl úplně jiný člověk. Při takových chvílích jsem ho měl chuť obejmout a schovat ho ve své náruči.
V takových chvílích mi připadal jako bezbranné dítě, které se snaží nalézt úkryt a něhu rodičů. Jo, přesně tak mi připadal. Vychovávaný bez lásky.
autor: Neilinka
betaread: Janule
ááááá..to to muselo bejt tak krátký? T_T Doufam že další díl bude brzo jinak to asi jen tak nepřežiju 😀
Je dobře že se Tom hodlá Billovi omluvit aspoň něco dobrýho na něm někdy 🙂
Těšim se na další díl =)
Škoda, že je to tak krátké, ale hodně se mi to líbilo, vypadá to, že Bill nám Tomovu arabskou náturu převychová, kéž by =)♥
To je hezký… 🙂 Ale taaak krátký 🙁 😀 Však Tomi pozná lásku ♥ 🙂
Mám pocit že Bill to vystihil veľmi dobre, a aj si myslím že on Tomovy dá to čo mu chýbalo, aTom zase Billovy pomože, keď bude potrebovať.Niaky siedmi zmysel mi hovorý, že coskoro začnú zlé časi s otcom v tomto nevom svete.
No upřímně…z tohohle dílu jsem taková všelijaká. Já osobně nevidím nic nezvyklého na Tomově chování. Tedy až do okamžiku, kdy se rozhodl se omluvit a padly myšlenky, že nesnáší svého otce v tom jaký má náhled na Evropské návyky. Tom přeci žije od mala v Saudi…je vychovávaný jako muslim. Jako princ, tak jak mu tohle vůbec může přijít na rozum? Ano…muslimové jsou takový, ale jen pokud jsou v jiné zemi, než ve svojí. Bill může být rád, že za tak ostrej jazyk nevyfasoval facku. Neni sice žena, ale pořád je mladší. A Bill by si na to měl hodně rychle zvyknout. A i já se musim připojit, že dílek mohl být klidně delší 🙂 Vůbec by mi to nevadilo.