autor: Boyyouadrank
Bill zuřivě mával nohama a rukama, když se hlavou napřed rozplácl na sněhu. Se sténáním se nadzvedl a zařval několik nadávek na kopec, který právě neúspěšně sjížděl.
„Jak nám to jde?“ Bushido zlehka zastavil na sněhu vedle a posměšně se díval na promočeného chlapce.
„Dobře, dík,“ vyštěkl Bill sarkasticky.
Bushido se hluboce zasmál, přímo se vyžíval v Billově utrpení, a stále se smíchem na tváři odjel pryč.
„Bille, jsi v pořádku?“ Na sněhu se k Billovi připojil Andreas, který si sundal šálu a podal mu ji.
„Co, seš snad slepej?“ Zavrčel Bill, popadl šálu a obmotal si ji kolem dolní části obličeje. Nos měl jasně červený, uši úplně znecitlivělé a rty popraskané. Zachvěl se, složil do klubíčka a začal se houpat dopředu a dozadu.
„Jen se snažím pomoct,“ řekl Andreas něžně. Koutky úst se mu pomalu zkroutily vzhůru nad obrázkem tak zmrzlého a tak bezmocného Billa. On a Bill sice ukončili svůj vztah ala přátelé-s-výhodami před několika měsíci, ale blonďák vždy cítil příjemné teplo, kdykoliv si vzpomněl na časy, které s Billem sdílel.
Předtím se Bill vždycky choval jako mrcha ke všem ostatním kromě jeho, ale teď byl kompletně nahrazený Tomem. Andreas si nemohl pomoct a trošku na něj žárlil. Kluk nebo ne, Bill byl vždycky dobrá partie a ještě lepší šoustačka. Navíc, bývalo to tak, že na něm Bill byl závislý, jako by byl jeho jediný přítel. Ale teď to vypadalo, že si Bill vede lépe bez něj.
„Takže, kde je Tom?“ Zeptal se konverzačně a nastavil svou ruku, aby pomohl druhému chlapci vstát.
„On a Georg a Gustav se sjíždějí v koupelně,“ zasyčel Bill, přijal Andreasovu ruku a vytáhl se na nohy. „Idioti.“ Jeho hlas byl utlumený díky tlusté vlněné šále a zněl směšně roztomile. Andreas nemohl odolat. Zastrčil zbloudilý pramen černých vlasů zpátky pod čepici a pomalu sjel prsty dolů, hladíc Billa po straně tváře.
„Chceš, abych ti sehnal něco teplého k pití?“ Zeptal se něžně a rukou setrvával na místě.
Bill v odpověď znenadání kýchnul. Andreas nakrčil nos.
„Um… můžeš si tu šálu nechat,“ řekl a jeho hlas přímo sršel odporem.
„Kurva,“ zakňučel Bill. Sundal si šálu, utřel si s ní nos a popotáhl. Andreas už teď mohl jasně vidět hleny na vnitřní straně své oblíbené šály, kterou mu upletla bývalka, ale nebyl na Billa naštvaný. „Promiň, Andy.“
„V pohodě,“ zasmál se blondýn a poplácal Billa po rameni. „Ačkoliv, nevypadáš moc dobře.“
„Myslím, že jsem asi něco chytil,“ zamručel Bill. „Dneska ráno mě opravdu dost bolelo v krku.“
„Tvůj hlas fakt zní trochu skřehotavě… pojď, půjdem do lyžařské boudy a dáme si horkou čokoládu.“
Bill bídně přikývnul a vypáčil své nohy z těch proklatých lyží. Beze slov blonďáka následoval a přemýšlel, proč s ním jednal tak mile.
Lyžařská bouda byla desetkrát lepší než chata, ve které byli kluci ubytovaní. Byl to rozkošný dřevěný domek, Bill s Andreasem zalezli dovnitř do společenské místnosti, kde z velkého krbu sršelo teplo.
„Svleč si ty mokré věci,“ zamumlal Andreas a zatahal za Billovu čepici.
„A sedět tu nahý?“ Odfrknul si Bill. „Ne, dík.“
„Jestli v tom zůstaneš, dostaneš zápal plic. Navíc, není to tak, že bych tě nikdy předtím neviděl nahého.“
Bill zčervenal a ignoroval Andreasova poslední slova. „No a jak mám potom odejít? Nemůžeš ode mě čekat, že odtud vyjdu nahý.“
„Můžeme tvoje mokré oblečení pověsit blízko krbu, takže to uschne. A do té doby budeš tady v teple.“
Bezmocný vůči takovéto logice se Bill postavil, nakráčel ke krbu tak, že od něj byl vzdálený pouhých několik stop, a začal si sundávat oblečení. Skopnul si boty a odepnul sponu na pásku, ohlédl se, aby zjistil, že jej Blonďák sleduje. Takhle intimně ho kromě Toma nikdo neviděl už po několik týdnů a Bill se cítil příšerně odhalený. Zčervenal ještě víc a rychle se otočil zpět. Nebyl si jistý, jestli se mu to pouze nezdálo, ale na chvilku to vypadalo, jako by Andreasovy normálně šedomodré oči byly černé.
Když už byl jen ve svých boxerkách a tenkém tričku, pomalu se Bill tělem položil na hřejivý koberec, kůže ho začala štípat, jak do ní udeřilo teplo. Zavřel oči, hluboce vydechl a obmotal kolem sebe své končetiny. Cítil, jak se tlustý koberec trochu snížil, když se Andreas usadil vedle něj, jejich kolena do sebe narazila.
„Proč sis sundal své oblečení?“ Bill otevřel oko na malou škvírečku a zíral na neoblečeného Andrease. Stejně jako on se blonďák svlékl do svých boxerek a trička.
„Aby ses necítil osaměle,“ odvětil Andreas a natiskl se ramenem na Billovo. „Zahřátý?“
„Mmm,“ Bill zhypnotizovaný plameny zíral do ohně. Cítil, jak ho Andreasovy oči propalují do profilu jeho tváře, ale ignoroval je, dál se soustředil na teplo. Nicméně, jeho zádům netrvalo dlouho a začaly ho bolet, když už několik minut strnule seděl. Protože nechtěl opustit své vyhřáté místečko, položil Bill svou hlavu na blonďákovo rameno a přesunul váhu na druhého chlapce.
Byl překvapený, když se kolem něj obtočila paže a zůstala na jeho boku, ještě víc jej překvapil palec, který začal přejíždět po jeho potetované pokožce. Bill polkl, žaludek se mu potěšením přetočil, když Andreasovy horké prsty přejížděly pod lemem jeho boxerek.
„Um, Andy?“ Zaskřehotal Bill ihned poté, co prsty zajely přímo nad jeho rozkrok. Boky trochu uhnul a odtáhl se, krk měl celý červený. „Neříkal jsi, že mi doneseš horkou čokoládu?“
Andreas se po chvilce usmál, přikývnul a vstal. Bill si přitáhnul kolena k hrudi, byl zády otočený k blonďákovi, který si natáhnul džíny a vyšel ven z místnosti směrem do kuchyně.
Černovlasý chlapec si hluboce oddechl, kůže jej štípala. Začal kreslit vzory do nadýchaného povrchu koberce a srdce mu tlouklo až v krku. Seděl o samotě skoro půl hodiny, jeho mysl mu jako šílená přehrávala všechny momenty, které spolu s Andreasem sdílel, než se v jeho životě objevil Tom.
Když se přiblížily kroky, Bill se otočil a široce se zakřenil, jak mu byl podáván šálek kakaa, ze kterého se stále kouřilo. Okamžitě si jej přiložil k ústům a zakňučel, když si opařil jazyk.
„Pár minut počkej,“ zasmál se Andreas a posadil se. Tentokrát si na sobě nechal kalhoty a Bill nedokázal říct, zda je to pro něj úleva, a nebo zklamání.
Povzdechl si a vydal ze sebe tiché zaskučení, jazyk si třel o vrchní patro úst. Jeho jazyk byl celý sedřený a nepříjemný, a Bill to nenáviděl. Položil hrneček na zem a zlostně na něj zíral. Ale když se kolem něj opět obtočila Andresova ruka a přitáhla si ho blíže, Bill úplně zapomněl na své nepohodlí a zavrněl. Aby nebyl pozadu, položil svou ruku na Andreasovo břicho a hlavu si opřel o jeho rameno.
Bylo to velmi známá a teplá pozice. Bill našpulil rty, zavřel oči, schoval tvář do křivky Andreasova krku a nasával vůni jeho šampónu.
Andreasova ruka přejížděla dolů a nahoru po jeho stehně a lehce vklouzla pod tenký materiál jeho boxerek, hladíc tak jemnou pokožku jeho vnitřního stehna. Bill ztěžka polkl a trochu se napjal, ačkoliv nemohl zapřít, že mu Andreasovy doteky chyběly.
„Tohle mi chybělo,“ Andreas vyslovil jeho myšlenky, ústa měl přiložená na Billově uchu. Dávka tepla mu bleskově přeběhla do rozkroku, když se Andreasův plný spodní ret otřel o jeho ušní lalůček.
„Taky mi to chybělo,“ odvětil upřímně Bill. Polkl a snažil se trochu odtáhnout, měl pocit, že je až příliš blízko. Pomyslel na Toma a pocítil vinu.
Najednou byla Andreasova ústa přitisknutá na ta jeho a Bill vyjekl, plazící se pozadu pryč.
„Nechybělo mi to tak moc!“ Vykřikl a otíral si pusu. „Mám kluka, ty debile!“
Andreas nakrčil čelo. „No ták, vy dva to přece neberete vážně, ne?“
„Samozřejmě, že ano!“ Utrhl se na něj Bill.
„No… jen jednou by to neublížilo, co myslíš?“
Andreas rychle sklapl, když Billova tvář vztekem potemněla. Černovlasý chlapec vyskočil na nohy a popadl své oblečení, ignoroval fakt, že je stále vlhké. Hodil to na sebe a se zaťatými zuby se vyřítil ven.
Do někoho vrazil rameny, když vycházel ze dveří a tak se celý otočil, aby si na tom chudákovi mohl pořádně ulevit od vzteku. Ale ztichl ve chvíli, kdy si uvědomil, že je to Gustav.
„Čau, Bille,“ řekl blondýn klidně.
„Gustave! Neměl bys… kouřit trávu s Tomem a Georgem?“ Ušklíbl se nervózně.
„Ach, ne, nechal jsem je samotné,“ usmál se Gustav krátce. „Takže, ty a Tom jste se rozešli?“
„Cože?! Ne!“ Bill se zamračil.
„Oh, ty s Andreasem jste tam vzadu vypadali dost pohodlně.“
Bill cítil, jak je jeho tělo těžké, a najednou byl příšerně unavený. Hlava se mu motala a cítil bolestivé tepání ve spánku. Také dýchání se mu zdálo být stále těžší a pokaždé když polkl, cítil, jak se mu krkem rozlévají žaludeční šťávy.
„P-potřebuju si sednout,“ Bill klopýtnul a zatřepal hlavou. Ke dveřím už to nedošel, protože jeho tělo mu vypovědělo službu.
–
Bill zasténal, krk měl bolestivě suchý, a pomalu otevřel oči. Ležel na zádech v měkké a teplé posteli s peřinou vytaženou až k bradě. Opatrně se posadil a rozhlédl se kolem.
„Bille?“
Billovy rty se roztáhly do úsměvu, když Tom vstoupil do místnosti, posadil se na okraj postele a položil ruce Billovi okolo pasu.
Bill zafuněl a uvelebil se hlavou do Tomova krku, byl nepopsatelně šťastný za to, že tu byl. Jasně, stále byl trochu cítit po trávě, ale alespoň byl tady.
„Co se stalo, Tomi?“
„Byl jsi nemocný, Billi. Proč jsi mi to neřekl?“
Bill si povzdechl a naklonil se dopředu, jak Tomovy ruce masírovaly jeho spodní část zad. „Přímo tam,“ zavrněl a natiskl své tělo na Toma.
Tom polkl, dumal nad tím, jak může být Bill tak smyslný, i když je nemocný.
„Bille, jsi v pořádku?!“
Oba teenageři se nakrčili, když známý vysoce-postavený hlas jejich učitelky fyziky dorazil k jejich uším. Gülcan vtrhla do dveří, prsa jí poskakovala, jak běžela k posteli, a nato popadla Billa za ruku.
„Na našem zájezdu ještě nikdy nezkolaboval žádný student!“ Zafuněla. „Tak jsme se o tebe báli, Bille! Hlavně Bushido!“
Jako na zavolanou, Bushido vešel do dveří, vypadajíc stejně nasraně jako vždycky.
„Donesl tě sem, a dokonce byl takové zlatíčko, že ti zavolal doktora,“ pokračovala dál Gülcan a nedbala na Bushidovu potemňující tvář. Statný krk školního poradce zčervenal a Bushido byl nucen stočit pohled k zemi, ústa měl zkřivená. Očividně se pod všemi těmi úšklebky a nadáváním schovával muž, který se vážně strachoval o své studenty.
„Díky, Bu,“ Bill mu poslal vzdušný polibek a mrknul.
„Sklapni,“ zabručel Bushido a zčervenal ještě víc, načež se vypařil z místnosti.
„Ujisti se, že budeš pít dostatek tekutin a budeš mít hodně odpočinku! A nezapomeň, že smích je nejlepší lék!“ Gülcan mrkla a zamávala, načež stejně jako Bushido zamířila pryč.
Tom zavrtěl hlavou, otočil se zpátky k Billovi a položil mu ruku na čelo.
„Pojď sem ke mně,“ zamumlal Bill a oddělal peřinu, kterou musel vytáhnout zpod dredáče. Tom se zakřenil, zajel pod přikrývku a položil bradu na zvlněné černé vlasy. „Tome, je mi to tak líto.“
„Líto? Co?“
„Neměl jsem trvat na tom, abychom sem jeli,“ povzdechl si Bill a položil ruku na Tomovo břicho. Jeho žaludek tiše zakručel, čímž se mu snažil naznačit, že má hlad, a Billovo srdce se zatřepalo, když si uvědomil, že už bylo po šesté a Tom zmeškal večeři. „Od té doby, co jsme tu, to nebylo jiné než úplně na hovno.“
„To není pravda! My… um… užili jsme si spoustu srandy.“
„Jako třeba?“
„Hele, podívej na toho ptáčka za oknem.“
„Neměň téma!“
Tom převrátil oči. „Bille, jsi nemocný, nevyčerpávej se takhle. Pojďme spát, ano?“
„Ugghhh. Dobře.“
Bill se na posteli znovu uvelebil, když Tom zvedl polštář, v rukou si jej přetočil a přemodeloval si ho do mnohem pohodlnějšího tvaru. Položil Billovi ruku za krk a jemně mu zvedl hlavu nahoru, aby pod něj mohl polštář dát. Konečně, když si odstrčil dredy z ramen, mohl se Tom vedle Billa uvolnit a nahnout se pro polibek.
Namísto Billových úst se však Tomovy rty setkaly se dvěma prsty.
„Moc se nepřibližuj,“ zašeptal Bill. „Nechci, aby ses taky nachladil.“
Tom v té pozici na chvíli ztuhl, načež se stejně rty pohnul kupředu a vtiskl jemný polibek na Billovy prsty. Aby se ujistil, že na Toma nebude vydechovat svůj dech, snížil se Bill v posteli níž a položil si hlavu na Tomovu hruď. Zavřel oči, jeho tělo bylo vyčerpané po dni plném neúspěšného lyžování a mysl byla vyčerpaná z emočního vypětí, do kterého ho přivedl Andreas.
Byl pouze velmi vděčný, když konečně upadl do říše snů, natisknutý k osobě, které důvěřoval více než komukoliv jinému.
–
Když se Tom vzbudil, Bill už na něj čekal u dveří a netrpělivě podupával chodidly.
„Konečně! Koukni!“ Ukázal ven z okna.
Skučící Tom se otočil na bok, podíval se přes sklo ven a nad kluky stavějícími sněhuláky, jen pozvedl obočí.
„Je to soutěž o nejlépe postaveného sněhuláka!“ Vykřikl Bill a zatleskal.
„Jen mi neříkej, že chceš…“
„No ták!“ Bill natáhl ruku, popadl Toma za paži a se škubnutím ho zvedl z postele. Tom se zachvěl, jak jeho tělo ovál studený vzduch. Přikrývky byly tak teplé a pohodlné… toužebně si povzdechl a podíval se zpět do Billových netrpělivých hnědých očí.
„Bille, jsi nemocný. Neměl bys trávit den venku ve sněhu.“
„Bóže, dík mami,“ vyplázl na něj Bill jazyk. „A teď si pohni! Všichni kluci už mají před náma hodinový náskok!“
Tom poraženě přikývl, věděl, že nemá na vybranou. A Bill zněl o hodně lépe – nikdy by si netroufl říct, že to bylo teprve včera, kdy omdlel.
Poté, co si po cestě vzal z pultu muffin, se najednou Tom ocitl venku ve sněhu s jednou rukou omotanou okolo sebe samého, zatímco do sebe cpal sladkost, a bručel. Dnešek vypadal obzvláště mrazivě a Tom měl pocit, jako by se mu vítr prořezával skrze bundu a nemilosrdně ho sekal na kůži.
„Jak ho pojmenujeme?“ Zeptal se Bill, když se skrčil k zemi a začal shromažďovat sníh. Právě stavěl samotný základ sněhuláka, úplný spodek, a vytvořil si širokou plochu, kam si sníh nahrnoval.
„Zmrzlík?“
„Jak originální,“ převrátil Bill oči. Jeho tělo se na chvíli otřáslo, když zafoukal silný vítr a přivál další dávku sněhových vloček.
Tak nešťastný, jak jen tady Tom mohl být, nemohl popřít, že Bill vypadal se vším tím sněhem a sněhovými vločkami nahrnutými ve tvářích a vlasech velice roztomile. Sněhové vločky se mu rozpouštěly ve vlasech a malinké kapičky vody mu sjížděly po bundě. Tom dojedl svůj muffin, sedl si do sněhu vedle Billa a velkoryse před svého přítele nahrnul velkou hroudu bílé substance.
„Jaká je cena pro vítěze?“ Zeptal se Tom. Hromada se šílenou rychlostí zvyšovala a brzy se oba chlapci museli zvýšit na kolena, aby mohli pokračovat v přidávání sněhu.
Bill otevřel ústa k odpovědi a vzhlédl. Očima spočinul na Georgovi a Gustavovi, kteří spolu pracovali na obrovském sněhulákovi. Gustav se ohlédl a Bill zčervenal, vrátil svou pozornost zpátky ke sněhu ve svých rukou. Dumal nad tím, zda Gustav někomu řekl o tom, co viděl. Když se Bill porozhlédl kolem, všiml si, že Andreas venku není a nemohl si pomoct, ale cítil se za to příšerně vděčný. Blonďákova absence ho ujistila nejen v tom, že se Bill díky jeho nepřítomnosti nebude cítit nepohodlně, ale také v tom, že Gustav nebude mít žádný důvod ke zmínění toho výjevu, do kterého včera vstoupil.
„Bille? Na něco jsem se tě ptal,“ Tom šťouchnul černovlasého chlapce, který nepřítomně zíral někam do dáli.
„Oh! Jasně. Cena pro vítěze je výlet do jednoho úžasného lyžařského letoviska,“ Bill si olízl své suché rty. „To místo má dokonce i vířivku ve sněhu.“
Tom nakrčil nos a na chvilku se zamyslel. Čím víc o tom uvažoval, tím víc se mu to zdálo vzrušující. Pomalu přikývl, rozhodujíc se, že chce hlavní cenu vyhrát stejně tak moc jako Bill, a přistrčil ještě více sněhu k jejich hromadě.
„No ták, pojďme vytvarovat našeho chlapáka,“ řekl Tom a postavil se na nohy, když už jim hrouda sněhu sahala až po ramena. „Udělej ještě jednu sněhovou kouli, uděláme mu z toho hlavu.“
Bill přikývl, nahrnul si ještě více sněhu a zformoval ho. Vzhlédl, zatímco na tom pracoval, aby se ujistil, že jistý blonďák se stále neukázal. Spatřil Bushida, který se rozmrzele ploužil kolem různých sněhuláků a šklebil se na práci studentů.
„Co takhle pojmenovat ho Bushido,“ řekl Bill nahlas, zrovna když je školní poradce minul. Bushido se otočil a zle se zamračil, očima analyzoval neidentifikovatelnou hromadu bílého sajrajtu. Hlasitě si povzdechl, zatřepal hlavou a odkráčel.
„Hele, Tomi?“ Bill také vstal, zvedl sebou sněhovou kouli, dávajíc tak jejich sněhulákovi hlavu. „Všiml sis někdy, že Bushido je vlastně celkem sexy?“
Tom ztuhl a pomalu se nevěřícně podíval na Billa. „Bille, je asi… no, dost starý na to, aby byl tvůj otec.“
„Jen jsem uvedl výsledky svého pozorování. Navíc, není zase tak starý!“
„Ewww,“ zachvěl se Tom. „Hlavně mě s ním nepodveď,“ zasmál se a hravě Billa kopnul do nohy. Nechápal, proč to vypadalo, jako by se Bill najednou celý napjal a vyhýbal se jeho pohledu.
autor: boyyouadrank
překlad: Keytik
betaread: Janule
teda doufam že to tom nebude moc hrotit…bill to přece odmítl a ihned odešel tak by z toho nemusel zase tolik dělat…jen třeba dát andymu přez držku,jo to by moh 😀
Už jsem si myslela, že spolu budou Bill a Andy dovádět, naštěstí se tak nestalo, úplně jsem si oddechla 🙂 Ale stejně je mi Toma líto..
Těším se na pokráčko ♥
Ach Bille, Bille, sem z tebe neštastná!
Uuf, to byl díl! Nemůžu si pomoct, ale miluju ty okamžiky, kdy v téhle povídce vystupuje Bu. Je to vždycky extra vtipné. xD Billova scénka s Andreasem mě ani nepřekvapila… a myslím si, že Gustav nemá důvod o tom Tomovi říkat, tak se snad nestane, že by to způsobilo nějaké problémy. Nemůžu se dočkat příštího úterý. ♥
taky si myslím, že by to Gustav nemusel nikomu říkat, ale stejně to jednou určitě výjde na povrch. Podle mě 😀
Bushido to vždycky dokonale zabíjí. :DDDD <3 Andy mě sereeee.
Oh, vždy, keď sa tam spomenie meno Bushido, tak sa začnem rehotať ako šialená 😀 na chvíľu som normálne chcela, aby bol Bill s Bushidom 😀 a ten koniec? žeby mal Bill naozaj záujem??? 😀 Ouuu, musí sa cítiť pekelne previnilo pri tej poslednej Tomovej vete….no, som zvedavá 😉 pokračkooo
Nejdříve jsem se bála, že se Bill s Andym vyspí, potom, že přijde Tom a nachytá je, tak jsem neskutečně ráda, že Bill poslal Andyho do háje a označil Toma za svého kluka =)♥ Tak nechápu, proč to Gustav hrotí, vždyť Bill Andymu jasně řekl NE! Bill by měl by říct Tomovi, že ho Andy otravoval, bojím se, že Andy Tomovi nakuká nějakou svoji lživou verzi, aby je rozdělil a Billovi se pomstil…
[4]: Mě se tady Bu taky líbí, je s ním sranda xD
Bill si Bushida dobře dává. :DD Myslím, že když vypustím tu scénu s Andreasem, dal by se tenhle díl nazvat jako dokonale komický. 😀 Aaaaw, love it. ^^
OMG! 😀 On už s ním beztak něco měl! 😀
to s tím Andreasem mě teda docela naštvalo…už jsem myslela, že mu to Bill normálně dovolí…naštěstí si to v pravou chvíli uvědomil a nedopustil se takové chyby…a strašně se mi líbilo, jak Bill řekl, že to s Tomem myslí vážně…a jestli se to Tom dozví, tak by to mohl vzít v pohodě…nemůžu se dočkat dalšího dílku…=)
UHM umh…aaaaaaaaaaa :))) fakt zajimavý, usměvavý, ale ten Andreas….pche…drzoun jeden. kde to viděl?! on má fakt Billa za děvku :((( ale mám pocit, že se to
*** že se to Tom dozví.. a bude průšvih. ale to jak Tom řekl, aby ho Bill nepodvedl a on ztuhnul…umh :((((
Oh, v tehle povidce absolutne miluju Bushida a jeho "zabiju vas vsechny" styl 😀 dokonalost 😀 a Andreas se zahrabe nekam hluboko a chcipne, pitomec jeden >.< argh, tak me vytocil ! =_=*
Och no zase super časť ako vždy 😀 och bože ja s toho Bushida úprimne nemôžem naňom sa vždycky najviac narehocem 😀 hhh… ale to s tým Andreasom ma fakt nasralo och dobre že sa Bill nakoniec odtiahol ale nemali ďaleko k tomu aby sa niečo stalo :P… och ale inač skvelé milujem to 😀 a ten Bushido fakt nemá chybu ;D
Nevim proč, ale mnohem více než Andreas a jeho zájem o Billa mě znepokojuje Bushido a Billova reakce na Tomovu poslední větu.
No chudák Bushido, musí bejt z Billa hotovej 😀
teda..tam se ještě asi stane věcí xDDD
No tvl xDDDD Tvl xD nechci říkat, ale Bill je dobrá děvka xD
Já tuhle povídku žeru prostě xD
Bill mě tak překvapil, tohle jsem vážně nečekala. Tak už je definitivně jasné, že dříve lehká děva Bill se změnil v milujícího Billa, paráda :)♥
Taky mam ráda pasáže kde je Bushido, je tak takový roztomilý sexy mrzout 😀
Strašně se mi líbí, jak jsou tak popsané některé detaily, třeba s těma vločkama rozpouštějícíma se na Billových vlasech, úplně si to v hlavě přehrávám…:)
Moc povedenej překlad 🙂
Ty blonďatej prewíte! počkej, Tom ti dá co proto až se dowí, žes ho ošmatáwal =p
No ty we já už se tak bála, že Bill podlehne a s Andym se vychrupká…omg. To bych asi nepřežila. Ale teď teda tim Bushidem mi moc klidu nepřidal. Já mu dát takový sexy že ho an googl nenajde.
prooč?:D ja chci andyho s billem…aspon jednou :F
Bill mal celkom blízko k tomu aby Toma podviedol… A myslím, že toto ešte bude mať dohru :/ Chudák Tom.