autor: GingerBalletGirl
„Neřvi, ty děvko. Nikdo tě tady dole stejně neuslyší.“ Zašeptal nakřáplý hlas. Bill se snažil kopat a škrábat, ale svalnatá postava ho svalila na zem a zalehla tak, že se nemohla pohnout. Cítil, jak jeho kosti málem praskají pod tíhou jeho těla, a cizí ruka se mu sune pod tričko.
„Vzpomínáš si na mě, bastarde?“ zaprskal mu do obličeje. Billova mysl byla zatemněna ochromujícím strachem, ale přesto se snažil matně vzpomenout, kde tenhle hlas už slyšel. Byl mu povědomý. Připomínal mu hlas Jamese Hetfielda, kterého si v tourbuse pořád přehrával Gustav. Vzpomínal si, že tohohle chtěl, jakmile na něj promluvil. Ale ano, pamatoval si ho. Sbalil ho v tom baru tenkrát…
Tu noc předtím, než se vrátil Tom. Když ráno odcházel, musel se s Tomem minout ve dveřích.
Billovy oči se projasnily, a zároveň rozšířily strachem.
„Ah, vypadá to, že tvoje hlavinka pracuje, co? Už víš? Řekni mý jméno!“ útočník už zvýšil hlas. Jeho křik se rozlehl po parkovišti. Bill chtěl dál pátrat v paměti, ale strach již otřásal celým jeho tělíčkem. Nebyl schopný na nic myslet.
„J-J… James?“ vykoktal první jméno, které ho napadlo. Následně usoudil, že ten chlap má sice Jamesův hlas, ale Hetfield osobně to asi nebude, když se napřáhnul a rozrazil mu ret.
„Ty promiskuitní pokuřpárku! Ani si nepamatuješ, s kým šukáš? Kolika kluků si ho už narval do prdele, co? Tak víš co, teď tvůj zadek pozná středověk, ať víš, jaký to je, když tě někdo vojede a odhodí jako použitej kondom!“
Billovi z očí vytrysknou slzy. Byl si jistý, že ho ten chlap roztrhne vejpůl. Už slyšel rozepínání zipu a cinknutí jeho pásku.
A najednou z něj tíha násilníka spadla. Zvedl se na loktech, aby viděl, co se stalo, a uviděl dvě zmítající se těla jen metr od něj. V přítmí mu dělalo problémy poznat, kdo je jeho zachránce, ale když se vyhoupl na ne-Jamese a začal mu zasazovat tvrdé rány do obličeje a hrudníku, slabé světlo ojasnilo vztekem zkroucený obličej jeho staršího dvojčete. Muž, který nebyl James, sebral poslední kousky sil, odvalil z sebe rozzuřeného Toma a úprkem zmizel stejně rychle, jako se objevil. Tom už za ním neutíkal, dal mu po tlamě a to mu stačilo. Jediné, co teď chtěl, bylo ujištění, že je Bill v pořádku.
Když šel ke garážím, uslyšel ne-Jamese zakřičet („Řekni mý jméno!“), zrychlil krok a už od vchodu uviděl Billovy boty na podpatku vyčuhující zpoza jeho auta. Od té doby si nic nepamatuje, nával vzteku , že někdo ubližuje jeho bráškovi, mu naprosto zatemnil mozek, a kdyby se ne-James nevyprostil z jeho sevření, určitě by mu vymlátil všechny zuby.
Chvíli seděl na zemi, než mu z mysli opadla ta rudá mlha. Pak přešel k Billovi, vytáhl ho na nohy a objal. Držel ho tak pevně, až ho to skoro bolelo, ale Bill to nevnímal, bylo by mu jedno, i kdyby ho teď rozmačkal. Nebyl to jen vděk, proč teď byl Bill zabořený do Tomovy náruče. Bill téměř nahlas slyšel, jak se od základů bortí hradba arogance a egoismu, kterou si tolik let budoval. Chtěl Toma pustit až za ni. Chtěl ho mít co nejblíže, protože i když si myslel, že za tou svou zdí je v bezpečí a nikdo mu ublížit nemůže, nakonec to byl Tom, kdo ho zachránil.
Ani jeden nevěděl, jak dlouho tam tak stáli. První se probudil Tom.
„Odvezu tě do hotelu,“ zašeptal blízko Billova ucha.
„Mohl… mohl bych dneska spát u tebe?“ Billovi se stále třásl hlas. Tom jej vzal kolem ramen a vedl ke svému autu.
„Dobrý nápad. Kdyby to ta socka chtěla na tebe zkusit ještě v hotelu, stejně tě nenajde.“
Na pokoji byla jedna sedačka, ze které se dala udělat alternativní postel. Tom ji začal rozkládat, protože mu přišlo necitlivé vlézt si za Billem do postele po tom, co mu udělal jeho bývalý milenec. Bill ležel na zádech zachumlaný do peřin a křečovitě svíral přikrývku.
„Tome?“ Tom vzhlédl od napůl rozdělaného gauče.
„Chci, abys… abys spal u mě. Nebudu se pak tolik bát,“ Billův hlas opět zarezonoval. Když Tom slyšel, že je stále vystrašený, odhodil veškeré předsudky o společné posteli a opatrně se vkradl pod peřinu. Křehké roztřesené tělíčko se k němu natisklo a tenoučké ručky se obmotaly kolem něj. Tom nasál vůni jeho vlasů. Voněly po kouři z cigaret a laku na vlasy, ale Tomovi se stejně zdálo, jako by to byl nejlepší francouzský parfém.
V Billovi žhnuly plameny. Ani taková blízkost ke svému dvojčeti mu nestačila. I když byli k sobě přitisknuti, pořád to nebylo dost. Měl pocit, že pokud s Tomem absolutně nesplyne, tak shoří. Lehce mu dýchnul na krk a pocítil, jak to Tom zaznamenal a jeho dech se prohloubil. Věděl, že on to chce taky, ale cítil strach a rozpačitost na obou stranách. Nechtěl se ho zmocnit a jednoduše ho ojet jako předtím.
Billovy rty se otřely o Tomovu čelist. Jeho ručka se sunula po Tomově hrudníku a on potlačoval zvyk zatnout své dlouhé černé nehty do jeho kůže. Vždycky kousal a škrábal, bylo to sexy, ale teď to bylo o něčem jiném. Neměl to být dravý, živočišný sex jako obvykle. Chtěl vnímat každý cit, který byl schopný zachytit.
Tom nadzvedl hlavu a líbnul ho do vlasů. Bylo to příliš mateřské, Billovi se to nelíbilo, a tak otočil obličej k tomu Tomovu a jemně se přisál na jeho rty. Za posledních pár let tohle byl pro oba po dlouhé době první něžný okamžik. Byli zvyklí ubližovat a nebrat ohledy, protože na ně taky nikdo ohledy nebral. Teď si to mohli vynahradit. Opatrně se líbali, mazlivě hladili pokožku toho druhého, jako by byli porcelánové panenky a báli se, aby toho druhého nerozbili. Tom se přetočil nad Billa, ale nepřilehl jej. Stehnem se posunul do jeho rozkroku a zlehka zatlačil. Cítil jeho erekci a to ho dráždilo. Rty přejel přes bělostnou tvář až k sametové kůži na krku. Bill zvedl svou křehkou dlaň a propletl prsty s Tomovými copánky.
„Tome…?“ přerušil ticho sotva slyšitelný šepot. Tom opřel své čelo o to Billovo a zadíval se mu do očí, nyní zbavených makeupu.
„Řekni mi… proč? Jediný důvod. Pro to všechno,“ Tom se zarazil. Měl teď Billovi všechno vyčíst a hodit na něj tíhu jeho viny, nebo se měl držet hesla „do mrtvých se nekope“?
Rozhodl se pro druhou možnost a místo odpovědi se vpil do Billových rtů. Nechtěl to kazit, nikdy to nebylo mezi nimi hezčí.
Vše se zdálo zapomenuto a odpuštěno, když se dvě vzrušená těla zhoupla proti sobě a splynula tím nejintimnějším spojením v jedno.
autor: GingerBalletGirl
betaread: Janule
Naprosto dokonalý díl!!!! Perfektní!!! Nebít Toma tak Bill by byl nadně z toho že ho přefiknula dávná známost! xD Dobře oni dva! x)
Já nevím, ale na konci minulého dílu mě napadlo, že si toho násilníka najal Tom. Přece jenom pomsta je pomsta…snad se teda po dnešním dílu pletu, protože to by Bill asi nerozdejchal…protože Toma ta pomsta přešla nějak rychle, ne? 😀 😀
[2]: Neee, s Tomem ten ne-James nemá nic společnýho 😀 A ta pomsta .. nooo 😀 uvidíme 😀
Tvle, uplně jsem nedýchala, jak jsem očekávala, co se Billovi stane O.o Ne-James je pěknej hajzl, ale zase nebýt něj, nebyla by dvojčata zase spolu… proč mám takový špatný pocit, že se stane ještě něco nečekaného? … 🙁
[4]: Sestřičkooo *objímá tě a chce ti ukousnout ucho* ^^ Snad mě znáš 🙂 Absolutní happy endy neznám, nikdy se mi nic takového nestalo, a číst o nich mě nebaví ^^
Zajímalo by mě, co se v týhle povídce pos**e… Doufám, že nic zásadního 😀
Dokonalý :))