Jak všichni víte, Cera oslovila jako další autorku k rozhovoru LadyKay. I když o ní celkem hodně vím, znám ji řekla bych od začátků její autorsko-twincestní kariéry, kdy měla ještě úplně jiný nick ;-), přesto jsou věci, které jsem ještě nevěděla a ráda si je přečetla.
Co vím je, že LadyKay je skvělá autorka, která mi roste před očima, je to znát s každou další povídkou, kterou napíše. Její vývoj jako autorky mě vážně baví sledovat, a styl humoru, který používá při psaní postav ve své poslední povídce, je prostě neskutečný… Děkuju, Lady, že ses nezalekla otázek, a udělala si na nás čas. A vy vzhůru do čtení. J. :o)
Otázka č. 1 – Jak se jmenuješ, kolik je ti let a odkud jsi?
Rodiče se mi na celý život pomstili jménem Petra, které opravdu nemám ráda, protože je na můj vkus moc tvrdé… Ovšem nutno dodat, že jejich pomsta mohla být i horší 😀 Dopadla jsem ještě docela dobře…
Domovem mi je už několik let město Třebíč, které leží asi 60 km západně od Brna.
A věk… Nerada tu číslici píšu, takže asi takhle… Alkohol můžu pít legálně nejen v Evropě, ale „pár“ měsíců i v USA 😀
Otázka č. 2 – Jak dlouho znáš TH, jak dlouho twincest a jak ses k němu vlastně dostala?
THčka znám od roku 2005. Poprvé jsem je viděla na VIVĚ s klipem DDM a pak jsem několik dní proseděla u televize a čekala, kdy se tam zase objeví. Láska na první pohled 😀 Získaly si mě jejich texty, které nejsou stylu „on ji miluje, ale ona ho nechce“ nebo „ona pro něj noc co noc brečí, ale on miluje jinou“. Jejich songy mají hloubku, smysl a podle mě rozhodně nejsou kapelou pro náctileté slečny, kam je pořád zaškatulkovávají. Znám několik dospělých, co je poslouchají a jejich hudbu milují. Co se jednotlivých členů týče, tak mám ráda všechny. Jen někoho malinko víc. Kdo to je, asi říkat nemusím a každý si domyslí, že řeč je o panu Kaulitzi starším a mladším. Tom je moje nr. 1, jako chlap se mi prostě líbí víc a rozepisovat se o něm nebudu, protože by to byl román na pokračování. 😀 Billa obdivuju sice celkově, ale nejvíce jeho cit pro módu a to, jak dokáže kombinovat i zdánlivě nekombinovatelé věci. A samozřejmě obdivuji nádherný sourozenecký vztah, který mezi sebou mají.
Teď přejdu k twincestu, u něhož jsem musela zapátrat trošku v paměti, abych odpověděla pravdu. Vůbec poprvé jsem se s twc setkala, když jsem čirou náhodou objevila povídku „Cukrárna“. Tu jsem si přečetla, ale nějak moc jsem jí neprožívala a časem na ni tak nějak zapomněla. Napodruhé jsem narazila na povídku od Vanity Blair „Sedm smrtelných hříchů“, kterou jsem zhltla jedním dechem. Ale pořád to bylo spíš tak, že mě spíš zaujal styl autorky, než Bill a Tom jako pár. Kdo mě k twincestu připoutal definitivně, byla bohyně Allegator. Když jsem viděla její do posledního detailu propracované kresby, podlehla jsem té „závislosti“. Takže nejspíš dík Alleg tu teď sedím a odpovídám na otázky.
Otázka č. 3 – Co pro tebe twincestblog znamená a jak často na něj chodíš?
Dřív jsem na něj chodívala i několikrát denně, byly i dny, kdy jsem byla schopná strávit tu celý den – to bylo v době, kdy jsem četla povídky, které byly dopsané a od nichž jsem se nemohla odtrhnout. Teď už to nejde… Není čas, ale není dne, kdy bych sem nezavítala. Než jdu spát, omrknu, co je tu nového. A co pro mě znamená? Ani ne tak twincestblog, jako twincest samotný, je pro mě jakýmsi únikem od reality do světa fantazie, kde neexistují takřka žádné hranice a kde si i zdánlivě nereálné věci stávají možnými.
Otázka č. 4 – Jaké povídky nebo obrázky máš nejradši a proč?
Pfff… Vím, že bych neměla být moc konkrétní, ale asi to nepůjde 😀 Upřednostňuji spíše ty, kde se twins objímají nebo nanejvýš líbají (holt jsem stará citlivka :D) Tady bych mohla jmenovat jako typický příklad díla Darkanngeltarji. Existuje však jedna osoba, u níž mi nevadí dívat se na ostřejší vyobrazení těch dvou, a tou je božská Allegator. Ráda se podívám na výtvory ostatních, ale tyhle dvě slečny jsou pro mě jedničky 🙂
A teď k povídkám… U nich to mám jako u knížek. Musí mě zaujmout na samém začátku (např. stylem, jímž jsou napsány, či neotřelým tématem) a probudit ve mně touhu dočíst si je až do konce. Pokud bych si mohla vybrat, upřednostnila bych klasický twincest, který se stává jaksi nedostatkovým zbožím, protože mám pocit, že čím dál více autorů píše povídky, kde nejsou kluci vůbec příbuzní. Netvrdím, že jsem nikdy takovou povídku nečetla, ale bylo to spíše díky tomu, že mě autor při prvních dílech přesvědčil, abych ve čtení pokračovala.
Otázka č. 5 – Jaké povídky nebo obrázky naopak nemáš ráda, co se týče tématu nebo stylu psaní, cokoliv se ti nelíbí?
Jednoznačně povídky, které nazývám „sex everywhere and no idea“. Mně moc sexu nevadí, ale nesmí to být na úkor děje. Nadále hodlám přehlížet Torg, protože moje srdce neunese Toma v páru s Georgem. Pro mě jako by to neexistovalo. A přestože jsem už byla okolnostmi přinucena přečíst si Billshido, nikdy ze mě nebude fanynka tohoto páru. Bushida mám ráda, poslechnu si jeho písničky, ale naši divu mám nejraději hezky s Tomem 🙂
U obrázků a montáží je to stejně -Torg, Billshido, až moc sexuální montáže a kresby (vyjma Alleg).
Otázka č. 6 – Kdy jsi začala psát povídky, co nejraději píšeš, co tě inspiruje, co naopak.
Tahle otázka mě donutila opět popřemýšlet, a abych odpověděla popravdě, kdy jsem poprvé napsala něco, co by se dalo nazývat povídkou, bylo to někdy mezi dvanácti a třinácti. Jednalo se spíše o příběhy, co jsem si psala spíše sama pro sebe a které jsem při nedávném důkladném úklidu našla. Přečetla jsem si jen kousek a zase jsem je hezky rychle schovala zpátky 😀 Pak jsem se věnovala psaní hetero povídek, ale ne jen o TH, ale i na přání pro svoje kamarádky. Twincest píšu od února 2008, to si pamatuju naprosto přesně. Takže jsem pořád ještě, dalo by se říct, „nováček“.
Inspirace? Toho je víc. Tou největší jsou mi Bill a Tom sami o sobě. Dále lidský život, který je jako jeviště, a nabízí nespočet různých scénářů, z kterých si můžu vybírat. Situace, u nichž se ocitnu jako náhodný pozorovatel. Lidé, jimiž jsem obklopena. Ať už moji blízcí nebo naprosto neznámí, kteří se kolem mě jen mihnou. Bezesporu hudba. Dokonce i jedno slovo dokáže probudit moji fantazii. A nesmím opomenout déšť. Jakmile prší, mám okamžitě potřebu něco vytvořit. Dalo by se říct, že je mi inspirací prakticky cokoli.
Otázka č. 7 – Je něco, co bys chtěla, aby o tobě všichni věděli? Nebo naopak něco, co se nikdy nikdo dozvědět nesmí? Svěř se nám… 😀
Pokusím se trošku přiblížit moji osobu, i když definovat mě a psát tu, jaká jsem, je takřka nadlidský úkol. Narodila jsem se ve znamení Blíženců a jsem tak názorným příkladem povahové rozpolcenosti, která je těmto lidem vlastní. Ostatní by popisovali jednu osobnost, já osobností hned několik 😀
Ráda poznávám nové lidi, ale aby se z nich stali moji přátelé, jimiž nenazvu jen tak někoho, musí ve mně probudit zvědavost, touhu poznat je víc. To může zapříčinit jejich odlišnost vůči okolí. Ne vzhledová, ale ta důležitější – povahová. Obklopuji se převážně lidmi, kteří mě nějakým způsobem obohacují.
Soustředit pozornost jen na jednu činnost? V mém případě vyloučeno. Moje myšlenky jsou totiž už někde naprosto jinde. Potřebuji neustálou změnu, pohyb, posouvat se dál, stereotyp a rutina mě ubíjejí. Změna je prostě mou součástí a je i jedinou věcí, která se na mně nedá změnit 😀
Jsem zastánce toho, že jedno objetí, pohlazení či to, že dotyčného vezmete za ruku, řekne více než tisíce slov. Je lepší svoje city ukázat, než vypouštět z úst prázdná vyznání lásky. A budu-li upřímná, s vyjadřováním citů prostřednictvím slov mám tak trochu problém…
Moje srdce už dlouhé roky patří starověkému Egyptu, a především mému milovanému Sessuovi (Ramesse II.). Tahle moje láska zašla tak daleko, že jsem se vrhla do studia hieroglyfů. Zpočátku mi to šlo jak psovi pastva, dnes už dokážu přečíst kartuše některých panovníků a hodlám tuhle znalost dovést k dokonalosti.
Často a ráda používám ironii a sarkasmus, což nemusí být všem lidem po chuti, ale jsem holt taková.
Zbožňuji fotografie, návrhy a především citáty Karla Lagerfelda, hlas Lary Fabian, díla Christiana Jacqa a velkého Willa Shakespeara, tvorbu Pabla Picassa, muzikály, bílou čokoládu a kafe, bez něhož bych nebyla schopna fungovat.
Jsem prostě všestranná bytost :))
Nooo… to by asi stačilo. Když tak se ptejte 😉
Otázka č. 8 – Jaké 3 povídky ostatních autorů bys doporučila k přečtení, kdyby se tě někdo ptal?
Seznam mých oblíbených povídek je dost dlouhý a pořád se prodlužuje o další a další díla.
Tuhle otázku fakt ráda nemám, na nic složitějšího se mě snad ani zeptat nemůžete. 😀 Ale pokusím se… Ostatní autoři mi snad prominou.
Tuhle otázku fakt ráda nemám, na nic složitějšího se mě snad ani zeptat nemůžete. 😀 Ale pokusím se… Ostatní autoři mi snad prominou.
Nr. 1 byl, je a asi ještě dlouho bude Časoprostor od Janule – i dnes si dokážu naprosto přesně vybavit všechny pocity, které jsem při čtení měla. Byla to vůbec první povídka, která mě rozbrečela natolik, že jsem na chvilku musela přestat číst a vrátit se k ní později. Skvost a myslím, že i sama Janule bude mít co dělat, aby (alespoň u mě) tuhle povídku překonala.
Další je P. S. I love you od Deni. Povídka, kterou nelze číst, nejste-li vybaveni pořádným balením papírových kapesníků. Snad jen člověka bez srdce by ponechala chladným.
A třetí… Falešný hráč od Michelle M. – dlouho jsem váhala, kterou jmenovat, ale nakonec jsem si vybrala první, kterou jsem od autorky četla.
Bylo složité vybírat jen tři a neodpustila bych si, kdybych alespoň nejmenovala autory, kteří mě oslovili. Kromě tří výše jmenovaných dam, mám ráda povídky od Ainikki, Vanity Blair, Lyry, Cery, B-Kay, Schmetti, Mykeriny… Je mi jasné, že jsem si určitě nevzpomněla na všechny, takže má omluva směřuje k těm, kterým jsem někdy povídku okomentovala, ale teď jsem na ně pozapomněla.
A musím ještě zmínit dvě zahraniční autorky – cynical_terror a undrockroll. Ony si to víc než zaslouží.
Otázka č. 9 – Jaké 3 svoje povídky bys čtenářům doporučila k přečtení?
Jak už jsem napsala, jsem „nováček“, takže světlo světa spatřily jen tři povídky. Prvotina byla povídka „Bad Boy“ (tady na twincestblogu je pod názvem „Loving Liar“), tu bych ale nějak moc nedoporučovala, protože jsem se u ní spíše rozkoukávala. S čistým svědomím ale můžu doporučit „Me, Myself and Romeo“. Tohle moje dítko je vypiplané a považuji je za dosud nejlepší. Sama jsem napnutá, jak se všichni budou tvářit u konce. 🙂 Tady se pohybuji na tenkém ledě, protože psát vtipně, tedy doufám, že to takové aspoň trochu je, je snad ještě složitější, než popisovat tragické osudy. Bič jsem si ale upletla sama, tak se s tím musím poprat. 😀 A do třetice „Lutte pour l’amour“, v níž jsem se snažila přiblížit lidem život a smýšlení člověka, který je „jiný“. Je to spíše taková citovka, v níž se hlavně Tom snaží najít cestu k srdci svého bratra. Zda ji doopravdy najde a neztratí, ví jen Bůh a já. Povídku jsem před pár dny napodruhé vzkřísila z mrtvých a luttovští Tom a Bill se opět vrací na scénu 😉
Otázka č. 10 – Myslíš si, že ti „závislost“ jménem twincest vydrží ještě dlouho?
Bůhví… Člověk nikdy neví, co přinese zítřek. 🙂 A u mě tohle platí dvojnásob. Sice jsem měla takovou krizi, ale nakonec jsem se dík okolnostem rozhodla jinak a doufám, že správně. Jako autorky se mě určitě jen tak nezbavíte. Je ještě několik témat, o nichž jsem nic nenapsala a nebudu moct skončit, dokud se jich alespoň okrajově nedotknu.
Otázka č. 11 – Je něco, na co jsem se nezeptala a co bys nám ještě ráda řekla?
Něco bych tu měla… Asi to vyzní jako klišé… Chtěla bych poděkovat na tomto místě osobě, která mě vybrala, tou byla Cera. Sice šlo o spontánní výběr, ale na tom vůbec nesejde. Když jsem viděla větu „…neboť si myslím, že má opravdový talent…“, dojalo mě to a to víc, když to bylo napsáno někým, kdo dokáže kouzlit se slovy jako ona. Takže Cerynce ještě jednou děkuji.
Otázka č. 12 – Ví tvé okolí, že píšeš twincest?
Někdo možná tuší, ale u některých jsem si jistá, že to ví. Ty bych ale mohla spočítat na prstech jedné ruky. Brácha, který je mi zároveň i nejlepším přítelem a jehož občas nutím, aby si po mně něco přečetl (sex mu nedávám, to by asi ani nerozdýchal :D), vyjádřil svůj názor a vysvětlil mi, jak to chápe. To proto, abych získala jistotu, že čtenáři pochopí správně, co jsem chtěla říct. Jak jsem nedávno zjistila, ví to i mamina. Myslela jsem, že ji raní mrtvice, ale moje rodička mě znovu přesvědčila o tom, že je velice tolerantní a vzala to líp, než bych čekala. A dokonce byla první, kdo měl možnost přečíst si první kapitoly připravované povídky, kterou nazývám „oddechovka“. A poslední je moje kamarádka, která ví, že jsem prostě případ sama o sobě a asi nic už ji u mé maličkosti nemůže překvapit.
Otázka č. 13 – Jaký je tvůj názor na „opravdovost“ twincestu?
Možná teď někoho překvapím, ale ne, nevěřím tomu. Píšu o něm, baví mě psát o něm, ale netuším, jak bych reagovala, kdyby se přece jen ukázalo, že je to pravda. Fantazie je věc jedna, realita druhá. Podle mého skromného názoru je jejich vztah něčím mnohem silnějším a hlubším, než by mohla být milenecká láska. Bezpochyby se milují, ale pouze jako sourozenci. Já osobně to dvojčecí pouto vždycky obdivovala, přišlo mi to jako něco magického a řekla bych, že ten, kdo dvojče nemá, ho stejně nikdy nemůže opravdu pochopit.
Otázka č. 14 – Koho bys chtěla vyzpovídat příště a proč?
Slečna přede mnou volila spontánní výběr, já cílený. Pár jedinců asi tuší… Jakožto neuvěřitelně umíněný tvor si pokaždé vezmu něco do palice, musím to mít a nejede přes to vlak. A i kdyby mi ostatní nabízeli x dalších variant, budu ustavičně vrtět hlavou a opakovat „ne“, dokud nedosáhnu svého. Takže jsem si vybrala osobu, která mě při pohledu na tuto otázku napadla jako první. Zvolila jsem naši Januli. Důvodů mám více, ale uvedu ty hlavní. Zaprvé, jak už jsem několikrát napsala a řekla, je moje nejoblíbenější česká autorka povídek, což se v brzké době asi nezmění. Je přesně ten typ, co mě nutí přemýšlet a v jejích dílech mi nechybí absolutně nic. O jejích autorských kvalitách nemůže být pochyb. To by byl první důvod.
Druhý důvod pramení z odpovědi na sedmou otázku… Znám ji jako autorku, betareada, plus něco málo jsem se dozvěděla z mailů a komentářů, což mně, šílenému zvědavci, rozhodně nestačí a ráda bych ji poznala více z té lidské stránky a zjistila tak, zda je můj odhad ohledně jí alespoň z části pravdivý. Osobní kontakt je sice lepší, jenže v tomhle případě mám asi smůlu, takže se holt musím spokojit s tím, co se nabízí. Nečekám, že mi odpoví na všechny otázky, co by mě zajímaly, ale určitě tu na některé z nich najdu odpovědi. Vsadila bych se, že nejsem jediná a najde se víc lidí, co jsou na tom podobně jako já.
A Jani?
I na tebe by brzy došlo (už Janča o tobě uvažovala), takhle to budeš mít alespoň za sebou 😉
I na tebe by brzy došlo (už Janča o tobě uvažovala), takhle to budeš mít alespoň za sebou 😉
😀 Tak! A to mám za trest! Teď budu muset odpovídat na všechny ty šílený otázky, který jsem si vymyslela na ostatní! 😀 No pěkně děkuju, Ladynko! 😀 Sama jsem zvědavá, co ze mě vlastně vypadne za perly, ale moc ti děkuju za chválu a byla bych asi hloupá a možná i arogantní, kdybych tvou výzvu odmítla, proto další rozhovor bude bohužel se mnou. Ti, co nemají rádi mě nebo mé dlouhé texty, už předem utečte, protože pochybuju, že dokážu napsat něco krátkého… ale pokusím se, fakt, přísahám na holej pupek! 😀 Tak za týden pa J. :o)
Me, Myself and Romeo, to mi vůbec nic neříká, takže si budu muset jít přečíst jelikož mám tvé povídky ráda x)
Jinak Janule měla si tušit že padne i řada na tebe! xD
Dobudou romány že? x)
Jj Allegator je bohyně to je fakt xD myslím, že moje první povídka co sem četla se taky jmenovala cukrárna! 😀
Já jsem se na dnešek hrozně těšila, protože tvoje povídky mám opravdu moc ráda. Podle mě patří k těm úplně nejlepším, já třeba tvoji prvotinu Loving Liar úplně miluju, je skvělá a vůbec se za ni nemusíš nijak stydět =), o Romeovi a Lutte ani nemluvím, tyhle dvě povídky jsou sice hodně rozdílné, ale jedno mají společné, obě jsou totiž úžasné ♥ I proto bych ti ráda popřála hodně inspirace a chuti do psaní, aby nám tvoje skvělé povídky dělaly radost i v budoucnu =)♥ Jinak vidím, že obě máme rády Časoprostor =), je pravda,že já jsem taky při otázce na další rozhovor myslela na Januli, ale ona mi to zatrhla xD (že se to nehodí), takže tvojí volbou jsem nadšená a ještě nadšenější jsem, že to Janul nakonec vzala =)
Ještě bych se tě chtěla zeptat, jaká se ti ještě líbí hudba kromě TH a jaké jsou tvoje oblíbené knížky, pokud čteš =) Píšeš, že máš ráda muzikály, zajímal by mě tvůj nejoblibenější (já miluju Amadea a Jesus Christ Superstar) A musím říct, že máš úžasnou mamču =D
Jani, ani nevíš, jak šíleně se těším na příští čtvrtek, do té doby si musím promyslet nějaké zákeřné otázky xD
Taky se mi moc líbí obrázky od Allegator 🙂
A jinak se musim přiznat, že netrpělivě čekám, jak dopadne Lutte pour l'amour, je to moc krásná povídka 🙂
Byla jsem opravdu zvědavá na dnešní rozhovor s LadyKay. I když já jsem pokaždé zvědavá na všechny 😀 Ráda se prostě dozvídám o autorech. Na povídku Loving liar si vzpomínám velice dobře jelikož se tu objevila ve stejnou dobu jako Bad boys a Ladynka byla kvůli mě nucená svůj původní název povídky změnit 😀 Pamatuju si, že jsem se za to tenkrát omlouvala, ale kdo to mohl tušit že 😀 Takže na tu povídku rozhodně jen tak nezapomenu 😀 Příznávám se dobrovolně a bez mučení že ty ostatní jem nečetla. Což vlastně sama nechápu jelikož z Loving liar jsem byla u vytržení 😀 Spousta lidí mi ale doporučovalo My, myself and Romeo. Takže na ně nejspíš dám a začtu se 🙂
Jinak jsem taky nadšená z tvého dalšího výběru. I Januli muselo jednou dojít 🙂
Tak na tenhleten rozhovor jsem byla děsně zvědavá. Sice aktuální povídku My Myself and Romeo nečtu, ale mám rozečtenou Loving Liar, která mě zaujala hned u prvního dílu a rozhodně to nevypadá, jakože ses teprve rozkoukávala. Jinak s volbou další vyzpovídané souhlasím, protože časoprostor je též moje srdcová záležitost, takže na Januli se těším:)
uhmm..jak začít…Ladynka je pro mě citová, srdeční záležitost a ona to ví, doufám 🙂
ona je skvělá autorka, propracovává to tak dloouho , dokud s tím není stoprocenttně spokojená, což na ni obdivuju. má skvělé naápady, dokonale se dokáže vžít do svých postav. tohle je pro mě Autorka, ikdyž ona si to o sobě nemyslí. je to užasný človíček a já jsem ráda, že jsem měla tu čest,poznat ji osobně. uhm..mám od ní přečtené vše a přiznám se, že občas i to, co nikdo nikdy neviděl 😛 (promin, já se musela pochlubit, nezlob se :-* ) mámm tě ráda kočko :-*
Tyhle rozhovory jsou fakt úžasné!!
Povídku Lutte mám moc ráda, naopak Romea jsem dosud přehlížela. Ale polepším se a hned dneska se na něj ještě kouknu.
(mimochodem můžete mi někdo napsat, kde najdu tu pověstnou cukrárnu?? Já jsem ji nějakým nedopatřením nejspíš nečetla…)
A na příště skvělý výběr. Jaňule byla první osoba, které mě napadla, když jsem si říkala, koho bych asi tak vybrala já 🙂
[8]: Zuzu, vítám tě zpátky doma, víš, že mě nikdy nenapadlo po ní nějak zvlášť pátrat? Až dneska jsi mě inspirovala, tak tady máš odkaz… možná jí odbetuju a zveřejním, když je vážně tak slavná.. 😀
Hlavně ten úvod autorky blogu, ten je výživnej 😀
http://miminko483.blog.cz/0805/cukrarna-od-anti
Nechci nic řikat, ale s tou "Cukrárnou"…to je divný. Já ji taky četla jako jednu z prvních 😀 😀 Náhodou byla na začátky dost dobrá 😀
Btw…ty rozhovory jsou dobrej nápad, takhle se něco dozvědět a zjistit, že třeba mají autoři něco společnýho 😀 😀
Milá autorko, jako by to bylo včera, kdy jsem si tady na blogu začala číst tvou první povídku, tehdy ještě pod tvou bývalou přezdívkou. Než jsem se stačila rozkoukat, povídka zmizela, ale já si těch několik dílů opatruju a sem tam si je přečtu. Mrzí mě, žes tuhle povídku nedokončila, ale s tím se asi těžko dá dnes něco dělat, že? 🙂
Loving Liar, přečetla jsem, to ano, ale aniž bych se tě chtěla dotknout, u každého dalšího dílu mi připadalo, jako kdybych už tohle někde četla. Ovšem asi to bude pouze tím, že už mám opravdu dost načteno. 🙂
Tvoje poslední dvě povídky jsou úžasné, je to čiré potěšení, užívat si tak dobré čtení. Ne, nemýlíš se, můj komentář se pod tvými skvělými povídkami ještě ani jednou neobjevil. Myslím, že jsi jediná žijící autorka, jejíž díla čtu, líbí se mi, mám je ráda, jsem z nich nadšená, ale nekomentuju. Důvod? Sama si nejsem tak úplně jistá, rozhodně se rozbor mých pocitů nehodí pod tento rozhovor. 🙂 Ale možná se konečně odhodlám, Lutte se znovu dostalo na scénu a já jásám, tak třeba se ten přetlak někde objeví. Nebo to bude u Romea, tam se zase děsím, jak to vlastně všechno s Billem a Tomem dopadne, Billova povaha v této povídce mi připadá až mrazivě skutečná… uvidíme.
Skvělá slovní zásoba, neotřelé náměty, vtipné řešení zápletek, smysl pro humor a hlavně talent, který se jistě bude ještě dále rozvíjet ku spokojenosti všech čtenářů, tak vidím já svoji oblíbenou spisovatelku. 🙂
Tak koukám, že na tebe došlo, Janule, ani to tak dlouho netrvalo.:)) A ne že odpovědi budou stručné, to se opovaž!!! Pěkně se do toho polož, ať se něco nového a zajímavého dozvím! Už se děsně těším!!! 😉
[12]: No jo, neboj, neboj, já se položim 😀 ještě nemám ani písmeno 😀 Přemejšlim, jak vybrat autorku po sobě, nejspíš naházím do klobouku papíry a budu losovat 🙂 Ale ne… na někoho, kdo mě zajímá snad přijdu, doporučovat povídky taky není problém, víc než tři stejně nemám, a něco o sobě už řeknu… ale pochybuju, že něco, co ty nevíš 😀 Na mejl dojde, neboj, jen jsem zase v presu, jako bych někdy nebyla, že jo 🙂
Zlatí? Děkuju, že je moje povídka jedna z těch tří, které jsi jmenovala! Je to pro mě hrozná čest, vážně!!!
A jinak, koukám, že z tvých odpovědí jsem se toho o tobě moc nového nedozvěděla; tak buď tě znám tak dobře nebo (okay, co mělo být za nebo mi vypadlo a nemůžu si vzpomenout, tak zůstanu u "tak tě znám tak dobře" :D).
Každopádně, ještě si dovolím k tvým povídkám… Bad Boy(e) bych rozhodně doporučila. Je to sice povídka, u které ses "jen" rozkoukávala, ale i tak má svoji osobnost a myslím, že byla jak vtipná, tak dramatická a napínavá a já jí mám ráda – už jen proto, že díky ní jsme se poznaly!! Ale jinak ano, musím s tebou souhlasit, Romeo je tvoje zatím nejlepší dílo!! :))
[11]: Kattys, gratuluju, protože jsi jedna z mála lidí, co mi kdy dokázali vyrazit dech a připravit mě o řeč 🙂 Ale nějak se pokusím vzpamatovat a reagovat 😀 Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych mohla číst něco podobného napsaného tebou k mojí osobě! Nejprve k See Who I Am (to je ta nedopsaná)… Když jsem ji nechala odsud smazat, chtěla jsem ji odstranit i z mojí složky s povídkami, ale přiznám se, že ji tu stále mám a zatím nemám to srdce ji jednou provždy vymazat. Když se totiž chystám psát pokračování Lutte nebo Romea, tak o ní zavadím pohledem a znovu se sama sebe ptám, zda se jí zbavit a nebo se k ní jednou vrátit, poupravit a dotáhnout ji do konce… Uvidí se 🙂 K Romeovi se vyjadřuji hrozně nerada, protože se musím mít na pozoru, abych nevykecala něco víc, než bych chtěla. Znám se 😀 Ale líbilo se mi, že jsi poukázala na postavu Billa 🙂 S ním jsem se při vymýšlení charakterů docela potrápila, než byl takový, jakého jsem ho potřebovala. Museli mi do sebe zapadnout – protiklady, co se vzájemně vyvažují. Na konci posoudíš ty sama, zda se mi to povedlo. Že ti připadá "mrazivě skutečný" pro mě znamená hodně, protože to beru jako odměnu za to nervování se u jeho pohledu na věc. Tom ten se mi píše sám, s Billem je to horší. U Lutte jsem já sama ráda, že se mi ho podruhé podařilo vzkřísit z mrtvých a hlavně že jsem se definitivně rozhodla, jak to s nimi dvěma vlastně dopadne a věřím, že jsem vybrala mezi dvěma variantami konců ten správný. Na tvoji poznámku ohledně LL bych reagovala asi tak, že se nemusíš nějak obávat, že by ses mě nějakou kritikou dotkla. Podle mě člověk, co není ochoten přijmout kritiku, se vůbec nemá pouštět do psaní či podobné činnosti. Některým jedincům nedochází, že objektivní kritika je to, co jim pomáhá vychytat chyby a co je motivací k tomu se neustále zlepšovat. radši brzdím nebo se tu moc rozvášním a poštvu proti sobě další lidi 😀
Závěrem bych ti chtěla poděkovat. Můj mozek jako by pořád nebyl schopen pochopit, že je to opravdu určené mně, proto jsem si to musela přečíst několikrát po sobě. A abych byla naprosto upřímná, tak mi nejen úžasem spadla čelist, ale byla jsem a vlastně pořád jsem dojatá. Opravdu moc si toho, co jsi napsala, vážím a budu se snažit tebe a ostatní dalšími díly nezklamat.
[14]: Už to tak asi bude :)) Hold mě znáš dobře, no 😀
K těm povídkám… Vybrala jsem ty, které ve mně něco zanechaly a když někdo vysloví jejich název, okamžitě se mi vybaví pocity, které jsem měla při jejich čtení. To PSko bezesporu je, takže mi nemusíš za nic děkovat. Důvod, proč mám ráda BB, je přesně ten, jenž si zmínila i ty – svedl nás dohromady :)A u Romea mám obavu, že budu mít pak co dělat, abych ho překonala něčím dalším… Ono to zní sice egoisticky, ale až na pár drobností jsem s ním zatím spokojená. Nasadila jsem si laťku dost vysoko 😀 Ale to je čistě můj problém 😀
[15]: Tak jsem na sebe pyšná, že toho o tobě tolik vím! 🙂 A už jsem si vzpomněla, co mělo být za nebo (ono tam totiž žádný nebo být nemělo! :D) Ta věta měla pokračovat: "… a když už, tak jsem se o tobě dozvěděla jen maličkosti, které mi doplnily to, co už jsem věděla." :))
K Romeovi, já to nechtěla psát, abych se tě nějak nedotkla nebo tak, ale taky si myslím, že překonat tuhle povídku bude i pro tebe docela těžký úkol, protože je vtipná, je napínavá, vyvážená s citama, má pořádnou zápletku a její děj nikdy není nijak extra utahaný; prostě je taková, jaká dobrá povídka být má a i když i jinak píšeš dokonale, Romeo se prostě bude překonávat těžko 🙂
[3]: Jani, ty jsi moje věrná čtenářka a neúnavná komentátorka, za což ti budu stále dokola děkovat a opakovat, jak si toho cením. Takže znovu OBROVSKÉ DÍKY tvojí osobě :-*
A teď se ti pokusím zodpovědět ty otázky. Samozřejmě čtu 🙂 Už v rozhovoru jsem dva pány jmenovala, a to Williama Shakespeara a Christiana Jacqa. Jen jsem teď netušila, které z jejich děl označit za nejoblíbenější, protože mám ráda skoro všechny… Popřemýšlela jsem a nakonec jsem vybrala. U Jacqa bych jmenovala první dílo, co jsem od něj četla, a to byla pentalogie Ramses. Ta mi asi nejvíce uvízla v hlavě. A od velkého Willa jsem vybrala jeho Sonety. Pak bych mohla jmenovat ještě knížku Ramses od Christiane Desroches Noblecourt. Jak jsi četla, mám ráda Egypt a hlavně tohoto faraóna a převážně čtu literaturu faktu, týkající se buď jeho nebo celkově země pyramid (náboženství, písmo, architektura, umění atd.). Pak mě baví ještě historické romány a životopisy slavných (naposledy jsem četla, tuším, o mém oblíbenci P. Picassovi).
Co se hudby týče, tak to není, že bych poslouchala třeba jen rock nebo pop. Mám ráda songy např. od The Pretty Reckless, Lary Fabian, Linkin Park, Bushida, Apocalypticy, Lady GaGy… Prostě si volím podle nálady 🙂 A kromě lidovek poslouchám, dá se říct, všechno,
A konečně k těm muzikálům. Tak ty mám opravdu hodně ráda, pár jsem jich měla možnost vidět i naživo a byla jsem naprosto nadšená 🙂 Můj favorit byl, je a asi ještě nějakou dobu bude Dracula, kterého jsem zatím bohužel live neviděla, ale letos se na něj chystám. Z těch, na kterých jsem byla, se mi dost líbili Tři mušketýři a Angelika.
[5]: Přesně to samé se vybaví mně, když spatřím tvůj nick 😀 Jak mi Janule napsala, abych změnila název u povídky a jak ses mi pak omlouvala, přestože jsi za to nemohla. Koho by napadlo, ýe se něco takového stane, že? Ale je fakt, že od té doby fakt nad názvy přemýšlím mnohem déle, aby se mi to už znovu nestalo 😀 Doporučovali ti to? Víš, že by mě docela zajímalo, kdo to byl? 😀 Budu ráda, když si ho přečteš a ještě raději budu, když se ti bude líbit :))
[7]: Vím, samozřejmě, že vím 🙂 A právě protože tě mám ráda, tak tě varuji, aby tě nenapadlo živé duši něco vyprávět o tom, co jsi měla možnost číst a ostatní ne. Jinak si tě najdu a vlastníma rukama tě uškrtím 😀 😀 A děkuju za ta slova chvály, přestože víš, že s tím nesouhlasím a vím o spoustě věcí, co musím ještě vylepšit.
[8]: Cukrárnu ti našla Janule, což mě nijak nepřekvapilo. Ona je vždycky o něco rychlejší než já (že Jani?:D). Koukala jsem na to, že jsi se opravdu vrhla na Romea, takže děkuju za koment. Snad se budou líbit i další díly a nebudeš litovat, že jsi ho začala číst. Nerada bych to zakřikla, ale u něj mi jde psaní dobře, díly přibývají docela dost rychle, takže na další nebudeš čekat nějak moc dlouho.
[4]: Velllů, jak jsem psala už Kattys, tak jsem ráda, že se luttovská dvojčata vrací na scénu. Ono to sice možná nevypadá, ale blížím se do finále. Takže se s nimi budete muset brzy rozloučit…
Jinak jsem ráda, že jsou zatím všichni rádi, že jsem zvolila Januli a přiznám se, že jsem si oddechla. Jednak jsem se bála, že mě Janule přizabije a jednak jsem čekala jiné reakce…:D nakonec to dopadlo dobře :)))
A Jani? Nemáš vůbec zač 😀 Já ráda 😀 Hezky se rozepiš, ať se můžu doinformovat. Už teď se těším na příští týden, co na sebe práskneš 😉 Asi bych měla popřemýšlet nad nějakými otázkami…
[16]: Však jsem to někde psala, že jsi jedna z té hrstky, co o mně ví takřka všechno, ne? 🙂 Tady je důkaz, že jsem ti nekecala 😀
Klidně jsi mi to mohla napsat 🙂 Sama si to uvědomuju víc než dobře. Ale třeba se mi to povede… Nápadů mám hned několik. Když se budu snažit, dám do toho všechno, třeba jeden z nich Romea předčí. A jsem ráda, že se právě tobě líbí, protože je vlastně tvůj ♥ Sice jsem zpočátku váhala, zda ti něco takového věnovat, ale dneska jsem ráda. I když se mi ho nepodaří ničím překonat, budu moct klidně spát, protože jsem ti věnovala svou nej povídku.
Humanoidíčku, můj Golemku ♥
nejprve chci říct, že ti děkuju (to už jsem udělala na fb, ale tady musím znova), že jsi mě označila za jednu z těch, od kterých máš ráda povídku. Vážím si toho :-**
A dále… abych pravdu řekla, mě jsi ničím v rozhovoru vlastně nepřekvapila, poněvadž tě znám xD Takže jsem si ale o tobě i tak ráda něco přečetla.
HDGDDL, Schatzie ♥
Na rozhovor s Tebou jsem se neskutečně těšila, protože tvoje povídky jsou prostě výjimečný. Nikdy jsem nepochopila, jak může někdo zároveň umět vyjádřit pocity a v druhý chvíli u toho umírám smíchy.. První od tebe jsem četla "Lutte", která mě naprosto dostala.. jsem moc ráda, že js se k ní vrátila..:) Jinak si neodpustím poznamenat, že se naším jménem máme obě stejný problém..:D jsem taky Petra a když mi tak někdo řekne, mám tendenci mu zakroutit krkem…;)
Na tento rozhovor jsem se těšila 🙂 Romea miluju..nikdy jsem neviděla povídku napsanou tak vtipně 😀 Tomova postava je tam naprosto dokonalá..máš můj obdiv, něco takového by dokázalo napsat jen velmi málo lidí x)
Na tenhle rozhovor jsem se těšila jako dítě na Vánoce 🙂 Na svém blogu toho moc o sobě nepíšeš, což je škoda :/ A škoda taky je, že je těch otázek tak málo .. 🙁 Ale alespoň jsem se dozvěděla něco víc o mé nejoblíbenější české autorce 🙂 Já prostě miluju tvá nejnovější díla, na ně nikdo nemá. Jsou nejlepší ^^
A co to mělo znamenat :,,Sama jsem napnutá, jak se všichni budou tvářit u konce" ?!! 😀 Mě raní snad mrtvice 😀
[9]: Já jsem Cukrárnu taky neznala xD, tak jsem ji právě teď dočetla, a musím říct, že nejlepší z celé povídky je ten úvod majitelky blogu, ten mě fakt pobavil xDDD A co se týká povídky samotné, tak to jsem vděčná, že tohle nebyl můj první twincest k přečtení, protože kdyby ano, tak bych tady nejspíše teď nepsala tenhle komentář, tohle mě teda fakt nenadchlo =)
[17]: Ladynko, já mám Shakespeara taky ráda, hlavně Hamleta a ještě ve škole mě strašně nadchl Macbeth =) A Starým Egyptem jsem byla kdysi doslova posedlá, takže se mi tím pádem líbí i knížky, které s ním souvisejí. Přiznám se ti, že jsem v knihovně měla před časem v ruce právě nějakou knížku od tvého oblíbence Christiana Jacqa a že jsem do ní koukla a dala ji zpátky do regálu, protože to mělo hodně dílů a všechny najednou právě neměli, tak po tvém doporučení se k nim určitě vrátím =)
A v žádném případě mi nemusíš děkovat za komenty, já děkuju tobě za všechny ty nádherné povídky, které jsem díky tobě mohla číst =)♥
Konečně jsem se dostala k téhle novince v podobě rozhovorů s autory a musím říct, že je to skvělý nápad:)
Na THF jsem se k tomu zatím nedostala, jenom jsem prolétla očima spotlight s cynical_terror a undrockroll, to si nešlo nepřečíst:)
Co se týče rozhovorů tady, tak se přiznám, že jsem zjistila, že jsem se svou vybíravostí připravila o zajímavé autorky… vybíravost dohromady s nedostatkem času, to bude přesnější:) Ovšem všechno jde napravit, takže se určitě dříve nebo později seznámím s příběhy těchto očividně talentovaných autorek:)
Líbí se mi taky otázka s doporučenými povídkami, z toho si určitě taky vyberu:)
No a na závěr dodám, že se velmi těším na Januli, protože její povídky jsou pro mě jednoznačně na stupni vítězů a vždycky budou, i když už se spolu na tom nejvyšším stupínku docela mačkají:D