autor: Lenna W.K.T. & Mykerina
(Bill)
„Bille, stačí, už nemůžu.“ On nemůže, ale já nedokážu přestat. Jeho krev tak dokonale chutná. Nedokážu se ovládat, nejde to. Saju opravdu intenzivně, ten pocit slasti, který mi jeho krev přivádí je… dokonalý.
„Bille!“ vyjekne. Hladím jej po hrudi, vychutnávám si, že mě nechal. Znovu mě nechal kousnout. Znovu. Oh bože. Miluju jeho krev. Nehty stisknu jeho boky. Zachvěju se. Ještě chvilku, ještě chvilku. Už jen pár chvilek. Pomlaskám si, labužnicky vychutnávám.
„Tome!“ vydechnu. Přejedu mu po hrudi, ale ucítím pod sebou srst. On se proměnil. Proměnil se ve vlka. Odtáhnu se. V puse mám chlupy, ale to je to nejmenší, co by mi vadilo.
„Tome?“ šeptnu. Nereaguje. Jen na chvilku otevře oči, ale hned je zase zavře. Bože, snad jsem ho nevysál celého? Skousnu si rty. Cítím tu sladkost. Tělem mi projede mráz. Lehnu si na záda, nohy roztáhnu od sebe a začnu se uspokojovat. Kdyby Tom vydržel ještě chvíli, mohl jsem se udělat, ale takhle si musím dopomoct sám. Zběsile si ho honím. Zavřu oči, stisknu čelisti. Zvednu záda a oh, sakra, sakra, sakra.
„TOME!“ vyjeknu a udělám se. Unaveně dopadnu zpátky na matraci. Pomalu otevřu oči. Kouknu na Toma, přivřenýma, unavenýma a naprosto vyčerpanýma očima mě sleduje. Sakra, přehnal jsem to. Vypil jsem mu moc krve. Tohle není dobré. On už mě nenechá. Nikdy. Opatrně se k němu přiblížím. Tom se snaží výhružně vycenit zuby, ale nemá dost síly, takže jen zvedne horní pysk. Zaváhám, mohl by mě zranit, ale zase na druhou stranu je vyčerpaný. Sednu si vedle něj a opatrně ho pohladím po hlavě. Má tak jemnou srst. Chvilku se jí prohrabávám, trošku ho drbu za uchem.
„Neboj, postarám se o tebe.“ Šeptnu. Naposledy jej pohladím, vstanu a hodím na sebe rifle. Něco mu donesu. Dal bych mu svoji krev, ale trošku z něj mám strach. Vyskočím na parapet.
Otočím se na něj. Leží schoulený v klubíčku a oddychuje.
„Neboj se.“ Šeptnu a zmizím do noci. Běžím do lesa. Pokusím se mu něco ulovit. Něco, co bych odtáhnul nenápadně do města. Chvilku se rozhlížím, větřím nějakou kořist. Nic se neděje. Sakra, proč zrovna teď? Teď, když potřebuju nějaký zvíře? Jdu potichu dál a… konečně. Aspoň ten pitomej kolouch. Rozeběhnu se za ním, nemá šanci, ale přesto se snaží bojovat o život. Skolím jej na zem a zlomím vaz. Postavím se a chystám se ho vzít do rukou, když mě zezadu něco nabere. Spadnu na zem a dezorientovaně se rozhlídnu. Ucítím krev. Moji vlastní krev. Šáhnu si na tvář. Mám tam šlinc jak blázen. Nasraně se otočím a stojím tváří v tvář srně. Vycením zuby. Jakmile uvidí mé tesáky a krví podlité oči, uteče. Popadnu jejího mrtvého potomka a uháním domů. Vyskočím do okna. Tom spí. Hodím koloucha na zem a lehnu si k Tomovi. Tváří se otřu o tu zvířecí. Dlaní jej hladím po srsti.
„Tomy, něco jsem ti přinesl.“ Šeptnu a znovu se o něj otřu. Najednou se mi Tom zakousne do ruky a prudce škube hlavou. Vytrhne mi kus svalu a seskočí z postele. Přikrčí se v rohu a žere kus mě. Zatřepu hlavou. Cože? On mě… kousnul? On mi urval maso? Ty jo, to je bolest. Au, kurva, to fakt bolí a kurevsky hodně. Stočím pohled na ránu. Krev mi stéká po celé ruce. A že jí teče hodně. Smočím v ráně prsty. Zasténám. Z rohu se ozve kňučení. Otočím se na Toma. Promění se v člověka. Celá pusa od krve, nohy stočené pod bradou a houpe se.
„Tomy, pojď ke mně,“ šeptnu. Nic. Žádná reakce. Zvednu se z postele a dojdu k němu. Kleknu si. Tom zavětří, ale v jeho očích je znechucení. Znechucení nad sebou samým.
„Napij se.“ Prudce zakroutí hlavou. Přistrčím mu paží až pod nos. Bojuje sám se sebou.
„Tomy, je to jedno. Já taky pil, tak se napij taky.“ Zkouším to trpělivě. Tom odvrátí tvář. Tak a dost. Chytnu mu hlavu a jeho rty si ponořím do rány. Hltavě začne pít. Věděl jsem, že neodolá. A navíc, tahle krev mu dodá dost energie, aby se vzpamatoval. Pomalu si lehám na zem a Toma táhnu s sebou. Leží na mně, rty zabořené v ráně, která se hojí opravdu pomalu. Je to až moc hluboké. Vyrvaný kus masa, kus svalu. Nějakou dobu bude trvat, než se úplně zacelí.
„Pij, jen si dej, pořádně se nasyť, ty můj vlčku.“ Hladím jej po copáncích.
„Krev mi nestačí, potřebuju maso.“ Zahuhlá.
„Donesl jsem ti koloucha.“ Šeptnu. Tom dál chlemtá, olizuje, přidržuje si mou ruku.
„Potřebuju maso…“ vydechne zase.
„Máš tu koloucha.“ Zopakuju.
„Chci tvoje maso.“ Polknu. Tak tohle asi nepůjde.
„Vím, že chceš, že potřebuješ, ale víc než krev ti dát nemůžu.“
„Chci.“ Lehce mě kousne. Au. Tohle ne. Odstrčím ho od sebe. Tom se na mě dívá jasně jantarovýma očima. Žádá, touží. Potřebuje. Jenže tohle já mu dát nemůžu, nechci, nehodlám…
„Bille,“ natáhne se po mně.
„NE, tohle ne, nebudeš mě kousat a… trhat. Ne.“ Zakroutím hlavou a natáhnu se po mrtvole. Hodím ji před něj. Tom odvrátí hlavu.
„Jinak to nejde. Mrzí mě, že jsem tě tak moc vysál, ale svoje maso ti nedám.“
„Bille, prosím.“ Natáhne se ke mně znovu. Nemůžu. Nejde to. Vím, že by mě zabil, že by se neudržel.
„Já vím, že jsi mi dal svoji krev, když jsem chtěl, ale krev je něco jiného než maso. Nemůžeš po mně chtít, abych… promiň, Tommy, ale tohle pro tebe udělat nemůžu. Prosím, přestaň naléhat a sežer si toho koloucha.“ Už fakt nevím, co mám dělat. Nedám mu svoje maso. Ne.
Tom si odfrkne a promění se. Velice neochotně se začne krmit. Cítím tu jeho nechuť. Cítím, že se mu to nelíbí, ale naštěstí se rozhodl poslechnout. Nevím, co bych dělal, kdyby zaútočil, nepřemohl bych ho. Tím si jsem jistý. Tom nespokojeně trhá. Je to hodně zvláštní pohled. Stojím kousek od něj a pozoruju ho. Tom začíná šedivět. Za chvilku bude nakrmený. Přijdu o kousek blíže. Tom ke mně zvedne pohled. Pozvedne pysky a ukáže krvavé zuby. Pak se promění zpět a stojí naproti mně. Celá tvář od krve. Odfrknu si. Zvěřinová krev mi vůbec nevoní. Ovane mě vánek, Tom zavětří, najednou do mě strčí a já spadnu na postel. Ihned mě přilehne. Roztáhnu oči a pro jistotu vytasím drápy a zuby. Tom mi jezdí nosem po hrudi, krku. Slastně přivírá oči. Kňučí.
„Nech mě spravit si chuť.“ Šeptá. Zoufale šilhá k otevřené ráně. Zaváhám.
„Nebudeš kousat?“
„Ne, opravdu, slibuju. Nekousnu tě.“ Šeptá zoufale. Kdyby mi chtěl ublížit, neptal by se. Teda aspoň si to myslím.
„Tak dobře, ale nekousat.“ Povolím. Tom okamžitě ponoří rty do rány a jazykem se snaží vylízat všechnu krev. Ležím pod ním klidný, nebráním se. Jen jej hladím drápy po zádech. On mě po boku, občas stiskne a zaryje mi je do kůže. Pokaždé syknu. Cítím, jak moc se snaží ovládat, jak se snaží dodržet slovo a nekousat.
„Tomy,“ šeptnu asi po pěti minutách. Trošku je to… nepříjemný, hodně to lechtá.
„Nekoušu.“ Vydechne do krve. Vím, že nekouše, ale chci, aby toho už nechal.
„Tome, dost.“ Cítím jeho drápy hluboko v mém boku. Není to příjemné. Sice mám rád bolest, ale… výhradně a jen při sexu.
„Tome,“ vydechnu znovu. Tom opravdu poslechne a s nevolí se odtáhne. Zvedne se ze mě. Hledá kalhoty.
„Kam jdeš?“
„Domů, potřebuju se prospat, jsem unavený.“
„To můžeš i tady.“ Chci ho tady. Moc ho tady chci.
„Bille…“
„Prosím, zůstaň tu se mnou.“ Natáhnu k němu ruku. Cítím jeho váhání, jeho pochybnosti. Vím, že je unavený, ale spát může i tady.
„Tomy…“
„Tak dobře… ale… potřebuju se proměnit. Nevadí?“
„Ne, v pohodě.“ Souhlasím. Chci, aby tu byl, klidně i jako vlk. Chci jeho přítomnost. Chci ho cítit u sebe. Tom mě lehounce líbne na rty a promění se. Omámeně si šáhnu na rty. Tohle bylo opravdu… jemné, procítěné. Lehnu si na postel a Tom se mi stočí do klubíčka k boku. Zvednu ruku a začnu jej hladit po srsti. Je černá jako noc. Černá jako mé i jeho vlasy. Prohrabuju se jeho srstí. Co bude, až přijde náš čas? Náš čas Spánku. Chtěl bych, aby byl se mnou, ale tohle by neprošlo. Lugaru a vampýr spolu. To byl konec. Ještě chvilku se probírám jeho chlupy, když si na jeho bok položím hlavu a usnu.
autor: Lenna W.K.T. & Mykerina
betaread: Janule
To je tak krásný .. uuuu .. tyjo to muselo bolet když mu sežral kousek ruky .. auuuvíííí
Cas Spanku? No to sem zvedava, co z toho vyleze … Upir a lugaru … Uz ted se bojim i za ne jejich klanu 😀
Zjistila sem, ze na me tahle povidka pusobi jako Billova krev na Toma a opacne 😀 uplna zavislost <3
Já z té povídky nemůžu, je prostě úžasné….asi jsem cvok, ale všechna ta krev, co se tam vyskytuje je prostě skvělá…to jak jeden po druhém touží….aaa celá se rozplývám 😀
oh trochu sem se lekla když ho kousnul..myslela sem že uteče nebo tak něco….furt je můj favorit Tom..♥_♥..:)
čím dál tím hezčí prostě zbožnuju Toma jako Vlka a Billa jako upíra :-)))
*právě se roztála na židli*
Nesnáším tuhle módu "upíři/vampýři a vlkodlaci" , ale tohle je prostě mega ♥ Kam se hrabe nějaká Stmívací sračka! ^^
[6]: hahahahahhahaha xDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD Stmívací sračka ala Edví se xichtí protože Bella smrdí xD
hele ale taky by to šlo udělat xD Bill v pozici krásné(nevím čím je Kirsten krásná xD) obyčejné holky… Tom zarostlý upír a Bushido jako divnej vlk xD hahahaha *sere smíchy* taková sebranka xD
wow!tuhle povídku prostě žeru:D
a já už myslela že ho sežere 😀 Mě by se to prsotě líbilo 😀 Nemůžu si pomoct 😀 Pořád to vidim tak že oba pojdou. No nevim. Ale musim se přznat, že jak se mi to ze začátku moc nezamlouvalo, tak teď se mi to plně zamlouvá 😀 Kolik že to má dílů?? :DDD A jestli to má HE nechcete mi napsat ještě druhou variantu kde se vzájemně požerou?? :DD