autor: Doris
Tom ležel s hlavou na stole tak, jak ji měl, a ani o milimetr s ní nepohnul. Hlasitě se zalykal a tvář mu hořela. Nemohl přestat brečet. Bál se toho, co Simone udělá. Bál se, že o Billa přijde. Simone byla rozčilením bez sebe. Chvěly se jí ruce, když se převlékala. Nemohla pochopit, že ji Tom neposlechl. A nenapadal ji žádný důvod, proč za ním její syn nepřetržitě chodil. Promnula si bolavé spánky a vrátila se do kuchyně. Pohled na uplakaného Toma ji zabolel, ale nemohla hned vyměknout. To nešlo. Tom ji neposlechl a musel být potrestaný za svoji nerozvážnost. Simone z jedné skříňky vyndala plato prášků na bolest hlavy a jeden urychleně polkla.
„Tome, takže co mi k tomu řekneš?“ Opřela se o linku a nekompromisně na něj koukala. Tomovi se nechtělo mluvit. Nechtělo se mu nic. Maximálně utéct za Billem a vyplakat se mu v náručí. Nechtěl ale svoji matku rozčílit ještě víc, než se mu to povedlo. Bál se, že by to bylo ještě horší. Co nejrychleji se pokusil uklidnit, aby byl schopný mluvit.
„A… a co ti mám říct?“ Popotáhnul a natočil hlavu tak, aby na svoji matku viděl.
„Co asi. Třeba to, proč jsi tam byl. Proč jsi za ním pořád chodil.“ Rozhodila Simone rukama. Tom hořce polknul a otřel si nos. Co měl na tohle říct? Mlčel a uhýbal spalujícímu pohledu svojí matky.
„No? Já čekám.“ Pobídla jej Simon a Tom se kousl do rtu. Bál se říct pravdu. Nedokázal si představit, jak by mohla Simone zareagovat na zjištění, že je Tom zamilovaný. Sklonil hlavu a slzy se mu opět neslyšně spustily z očí.
„On ti něco udělal, že? Já to věděla. Co ti udělal?“ Rozčílila se znovu Simone. Tentokrát ale na Billa. Tom jen chvatně nesouhlasně kroutil hlavou.
„Ne, mami… nic mi neudělal. Nikdy.“ Přitiskl si dlaně na obličej a ramena se mu nezadržitelně otřásala.
„No to jistě. Tome, tohle mi musíš říct. Mně je jasné, že ti vyhrožoval nebo tak něco, ale tohle mi musíš říct, a pak už ti nic neudělá.“ Naléhala Simone, aniž by věděla, jak moc Tomovi tahle slova ubližují.
„Ne, mami… Takhle to není.“ Vykřikl zlomeně Tom. „Já… jsem zamilovaný.“ Vypravil ze sebe celou pravdu a Simone na něj hodnou chvíli jen koukala s pootevřenou pusou.
„To… to je… do něj?“ Koktala a Tom jen mlčky přikývl. Něco takového nečekala. Nevěděla, co je pro ni větší šok. Zda zjištění, že její syn je gay, a nebo to, že je zamilovaný do dospělého muže. Vrávoravým krokem došla ke stolu a usadila se naproti němu. Tom se kus se svojí židlí odsunul.
„A… a on? Znamená to, že vy dva…“ Snažila se mluvit pokud možno uklidněně. Ovšem jediná představa toho, co její syn dělá s ním, jí způsobovala malátnost. Tom se opět zmohl jen na přikývnutí. Simone hluboce vzdychla a nastala chvíle tíživého ticha, během kterého intenzivně přemýšlela, jak celou situaci vyřešit.
„Tohle nejde, Tome.“ Rozhodla nakonec. Nemohla s tím souhlasit. Nedokázala přijmout fakt, že na Toma sahal zrovna on.
„Ne… mami, prosím.“ Zoufale se na ni podíval Tom a rozplakal se znovu o poznání víc.
„Už jsem řekla.“ Zarazila ho rázně Simone. „Nepřeju si to. Ne s ním.“ Vynesla konečný verdikt.
„Kde bydlí?“ Otočila se znovu na Toma, když se zvedla od stolu a hodlala si udělat druhý šálek silné kávy. Tom se neměl k odpovědi.
„Thomasi…“ Křikla po něm Simone.
„Proč to chceš vědět?“ Pípnul Tom a neměl chuť se na Simone dívat.
„Protože s ním chci mluvit. Když ty nemáš rozum, tak on ho snad ve svém věku mít bude.“ Uzemnila ho rozhodně a Tomovi nezbývalo nic jiného, než jí adresu říct.
„Výborně. Takže tam hned pojedeme.“ Zalovila v kabelce po klíčkách od auta.
„Jdeme jsem řekla.“ Popohnala Toma. Ten se líně zvedl od stolu a následoval svoji matku do auta. Nebyl schopný mluvit. Nebyl schopný ani přestat brečet.
Simone tomu nevěnovala pozornost. Byla si jistá, že to Toma přejde. Že tohle je pro něj to nejlepší. Se zaskřípěním brzd zastavila u Billova domu a s hlasitým bouchnutím dveří vystoupila. Přesto, že jindy takové zacházení s autem nesnášela. Tom se celkem odhodlával vystoupit. Na konec mu ale nic jiného nezbylo a následoval svou matku ke dveřím. Nechápal, proč u toho ještě musí být. Proč musí slyšet, jak mu Simone zakazuje vztah s Billem. Simonin dlouhý prst domáčkl zvonek a rozrušeně přešlápla. Snažila se pokud možno uklidnit, aby Billovi neskočila hned po krku. Za dveřmi se ozval Scotty a Tomovi se udělalo ještě víc ouzko. Dveře se otevřely a Bill nechápavě koukl z jednoho na druhého. Tom to nevydržel. Vystřelil kupředu a ruce pevně omotal kolem Billa. Hlasitě se mu rozvzlykal do trička. Bill zavrávoral, když do něj Tomovo tělo narazilo. Jemně mu položil dlaň na hlavu a pohladil ho po vlasech. Nechápal, co se stalo. Ale vzhledem k tomu, že Tom byl v doprovodu své matky, mu bylo jasné, že nejde o nic dobrého. Simone jen zaskřípala zubama a za triko Toma odtahovala od Billova těla.
„Thomasi, nech toho.“ Okřikla ho a Tom poslušně povolil stisk.
„Pan Kaulitz?“ Zeptala se spíše jen proto, aby navázala konverzaci. „Můžeme dál? Nutně s vámi potřebuji mluvit.“ Chladně se na něj zadívala a Bill poodstoupil ode dveří a nechal je vejít.
„Paní Trümperová… posaďte se.“ Nabídl jí místo v obýváku a sám se posadil do sedačky naproti ní. Tom se nerozmýšlel. Sedl si vedle Billa a bez zájmu, že ho jeho matka sleduje, se znovu pevně chytil jeho těla. Obličej mu zabořil ke krku a smáčel ho slzami. Billovi bylo jasné, o co půjde. Hladil Toma po zádech a díval se na Simone, která ten pár propalovala skoro až nenávistným pohledem.
„Pane Kaulitzi, můžete mi tohle vysvětlit? Co si vůbec myslíte, že děláte?“ Pohodila rukou směrem k nim a tázavě naklonila hlavu do strany. Bill vzdychnul a Tom neměl v nejmenším úmyslu se ho pouštět a nedej bože se na Simone dívat.
„Co přesně chcete vědět?“ Mluvil Bill mile a vyrovnaně. Nevěděl, co by měl říct, a proto spíš čekal, že Simone začne konkrétně.
„Co byste asi tak řekl. Svedl jste mi syna. Zrovna vy.“ Prskla Simone. Bill si olízl rty a hledal slova, co by jí na to řekl.
„Chápu… Máte problém se mnou. Ne s tím vztahem jako takovým.“
„Tak to ne. Mám vážný problém s celou touhle situací. Nepřeju si, abyste se jakkoliv stýkal s mým synem. Co jste čekal? Že poblázníte malého kluka, využijete ho k vašim… vašim choutkám, a pak ho jednoduše necháte být?“ Rozhazovala Simone rukama v bohaté gestikulaci.
„Madam… tohle nebyl můj úmysl. Rozhodně Toma nijak nevyužívám. Vašeho syna miluju. Chápu, že se vám to nelíbí. Ale jen to moje city k němu nezmění.“ Ohradil se Bill. Tom při těch slovech hlasitě vzlykl, a ještě naléhavěji ho objal. Bylo krásné slyšet, že ho Bill miluje. Ale bylo by to krásnější v jiné situaci.
„Milujete? Prosím vás… jak můžete milovat malého kluka. Je to dítě a vy jste dospělý. A i kdyby… copak by něco takového mělo budoucnost? Můj syn si zaslouží perspektivní vztah a ne někoho, kdo je dospělý, a dřív nebo později ho opustí, protože zatouží po někom sobě rovném. Doufám, že patřičně vezmete na vědomí, že s tímhle nesouhlasím a necháte Toma na pokoji.“
„Mami… tohle nemůžeš. Prosím.“ Otočil Tom svoje zarudlé oči k Simone.
„To tedy můžu. Nejsi dost starý, abys něco takového podstupoval. Ještě navíc s takovým člověkem.“ Simone se neobtěžovala s nějakým taktem vůči Billovi.
„Pani Trümperová… věřil bych, že jakožto dospělá si uvědomujete, s jakým rozsudkem jsem odešel od soudu. Nemyslíte, že kdybych udělal to, z čeho mě obvinili, že bych byl někde zcela jinde a ne na svobodě?“ Podíval se na ni ostře Bill. Tohle se ho hodně dotklo. Věděl moc dobře, kam Simone svým vyjádřením mířila.
„Nezajímá mě to.“ Zavrčela Simone. „Fakt je, že jste svedl nezletilého kluka. A nesnažte se mě obelhat řečmi, že jste s ním nic neměl. Moc dobře vím, že u vás včera strávil noc.“ Zúžila oči do úzkých štěrbin.
„To už mi bylo 15, mami.“ Křikl po ní Tom. Simone se po něm jen přísně podívala.
„A ta doba před tím? Thomasi už jsem řekla. Tohle je definitivní konec a já jen doufám, že jste natolik solidní, abyste moje rozhodnutí respektoval.“ Věnovala poslední pohled Billovi a zvedla se. Zamířila k odchodu, ale její syn ji nenásledoval.
„Jdeme, Tome… a nechci slyšet protesty.“ Otočila se právě v moment, aby viděla, jak Tom zoufale líbá Billovy rty a nechce se ho pustit. I Billovy oči jevily známky zklamání. Konejšivě hladil Toma po tváři ve snaze ho přesvědčit, že to bude dobré. Simone to chvíli sledovala a mísily se v ní různé pocity.
„Thomasi!“ Křikla a dech se jí opět splašil. Tom rezignovaně pustil Billovo tělo a uplakaný následoval svou matku. Bill jen nehnutě seděl a olizoval si ze rtů Tomovu chuť. Nebyl schopný se zvednout, nebo cokoliv říct. Věděl, že Simone v tomhle nezlomí. Jen nešťastně sledoval Toma, jak opouští jeho dům.
autor: Doris
betaread: Janule
To neee…to nejde.
Doufám, že Tom třeba uteče nebo cokoliv…musí být spolu!!!
Bože.. ne… ne… NE..! Já tu Simone zabiju.. Chápu jí, ale chápu zároveň i kluky.. pro Toma to musí bejt hrozný a doufam, že si k Billovi stejně najde nějakou cestičku..:) Miluju tuhle povídku jako žádnou jinou a doufám že všechno dobře dopadne….♥♥♥
Tohle nééé!:( chtělo se mi brečet:D…Je mi jich obou moc líto!…doufám že nás nepřekvapíš špatným koncem:(!!!
Dorííííís! To bylo tak nádherné tento díl, ale proč si jim to udělala? Ano, tím, že jim to tkhle komplikuješ tuto povídku dělá ještě zajímavější a napínavější, upřímě, každý díl této povídky byl napínaví a nedalo se dělat nic jiného, než hltat hltat a hltat…ježiš marja chudáci! Tohle opravdu není lehký…a ta Simon…chápu že je to matka a já si myslím, že by se moje mamka rozhodla stejně(no, možná) ale tím tuplem mě víc štve její chování…agh…zabit Simon! Jo! xD Parááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááádní dílek a kdybych měla popisovat tuhle povídku jako celou tak těch áček je tam podstaně víc xD Se, kurňa, těšim na další dil jak…jak…newm co! Seš úžasná!
chudáčci já jim to takk přeju doufám ,že to bude dobré
néééééééé:-( s emi chtělo brečet taky miluju tuhle povídku!!!!!!!!!!!!!
No, myslela jsem, že to bude horší, Simone to vyřešila relativně slušně a v klidu. Já ji chápu, když si představím místo Toma svoji dceru…jinak je mi jasné, že Tom za Billem půjde a žádné zákazy tomu nezabrání, snad Simone postupem času zjistí, jaký Bill doopravdy je a s jejich vztahem se smíří =)
A znovu opakuju, úžasná povídka ♥
Čekala jsem, že se spíš budou volat nějaké úřady vyšší moci, ale že to vezme rovnou osobně… no vlastně je to svým způsobem lepší. Tak teď už jenom doufat, že časem uvidí, že tímhle jejím rozhodnutím Tom jen neskutečně trpí. Třeba povolí… i když rodiče v tomhle bývají hodně zatvrzelý.
Jak pro podobný řešení problémů nejsem, ale v tomhle případě bych to potom už jen viděla na útěk. Ne ba ne, teď jsem si uvědomila, co by to bylo za nesmysl. To by ty problémy jen narostly. Tak pak to bude chtít nějak vydržet tři roky… 😀
to je tak strašně napínavé 🙂
už se nemůžu dočkat dalšího dílu…
Mě je z tohoto tak smutno 🙁
Ano, na jednu stranu Simone chápu, ale..vlastně to ani chápat nechci! Nechci, aby jim zakazovala se vídat. Teď si tím akorát pokazí svůj vztah s Tomem, myslím, že s ním teď nebude k vydržení. A beztak za ním Tom bude tajně chodit – pokud jej matka nebude sledovat nebo zamykat doma. I když je fakt, že jsem měla strach, že to bude horší. Že na Billa rovnou pošle policii za znásilnění Toma, nebo něco. Tak alespoň tohle je pozitivní…
Chápu všechny strany. A taky vím, že rodič proti tomuhle nic nezmůže. Mám podobnou zkušenost jako Tom a stejně jsem si udělala, co jsem chtěla já. Přes všechny domluvy, zákazy a facky 😁 Fandím klukům, ať bojují za svojí lásku 💕