Plač, řvi a boj se, protože máš čeho! 5.

autor: Lesslee
Pomaloučku vklouzl do dveří a při dovírání průvan zajistil, aby se zavřely s nepříjemným bouchnutím. Řev se utišil a spolužáci se rychle zvědavě otočili ke dveřím.
Klid. Jen klid.
Snažil se utišit a pomalu se porozhlédl po překvapených žácích. Skončil u Toma, kterému málem zaskočil kousek jablka, které mělo být podle učitelky už dávno v koši.
„Ehm… Bille,“ prolomila ticho stará učitelka, která nevěděla, jak se má tvářit, natož, co má říct. Prohlédla si ho přes své popelníkové brýle od hlavy až k patě. Křečovitě se zvedla ze židle a stoupla si před tabuli. Stál jak opařený, jaksi si najednou nemohl vzpomenout, kde sedí a jeho nohy najednou neposlouchaly. Nemohl se pohnout. Byl tak nervózní.
Když se k němu beze slov začala přibližovat učitelka, rychle se vzpamatoval a šel si sednout na nejbližší místo, které měl na dosah. Ušklíbl se a zesmutněl nad povýšeným pohledem, který na něj vrhl jeho bratříček. Nohy se mu pod lavicí třásly, ale z tašky se pokusil vytáhnout alespoň nějaké pomůcky a sešit. Když měl vše přichystané, zavřel oči, zhluboka se nadechl a zvedl hlavu. Nic se nezměnilo, všichni byli tvářemi otočení k němu a div jim neupadla brada. Jako kdyby ho nikdy neviděli.
Co si asi tak mohou myslet? Bude to ještě horší než předtím? Nevěděl, jak tuhle změnu budou lidi v jeho okolí brát. Nepočítal s tím, že by ho ostatní začali brát nějak lépe, ale byl rád, že se aspoň on sám cítí aspoň o trochu lépe.
Po krátkém tichu, které Billovi připadalo jako nejméně pět minut, se projevil doteď tiše sedící Tom.

„To se ho jako ani nezeptáte, kde sakra byl? Přijde uprostřed třetí hodiny a všichni na něj čumíte, jako by nic!“
„Och, ano, kde jsi vlastně byl?“ zeptala se ho v rozpacích, ale milým a klidným hlasem, učitelka. Bill se usmál. Postavil se a hodil na učitelku pohled, ze kterého jí málem spadly brýle, a začala se potit.
„Paní učitelko, prosím vás, omluvíte mě? Ujel mi autobus…“
Úča se vražedně podívala na Toma, kterému překvapením nakonec jablko přece jen zaskočilo, a nahlas se rozkašlal. Když skončil, měl další námitku.
„Ale vždyť už nebyl doma, když jsem…“
„Mlč! Nikdo se tě na nic neptal!“ vtrhla mu do řeči a sedla si zpět za katedru.
Tohle na něj bylo moc, učitelé z něho měli vždy respekt a nikdo si nedovolil vyřknout křivou větu na jeho adresu.

Zbláznila se? To si ještě odskáče! Nechápal a naštvaně kroutil hlavou. Nikdo se k němu nikdy nezachoval takhle. Nikdo na něj nikdy nekřičel. Spolužáci jej brali jako někoho, na koho se báli jen podívat, tak mu kývali na vše, co říkal, neodporovali mu anebo ho ignorovali. Ve škole to samé, našel se jen málokterý učitel, který se mu dokázal vzepřít. A ve své partě nemohl zaujímat jiné pozice než místo hlavního bosse.

„Tuhle hodinu můžeme snad už začít, ne?“ řekla učitelka, když si celá třída začala něco šeptat a vznikal tak nepříjemný šum. Hned pokračovala ve zkoušení a zvala dalšího žáka k tabuli. Za nějaký čas byl na řadě Bill. Zalichotilo mu, když se před tabulí nevyhnul vášnivých pohledům spolužaček, které seděly v hloučku hned vepředu u učitelského stolu.
Učení mu vždy šlo. Měl na něj vždy čas a doma vlastně ani nic jiného dělat nemohl. Vypočítal bez problému příklad a šel si zpátky sednout.
Na lavici ležel zmuchlaný papírek. Bez rozmyšlení ho sebral a šel jej hodit do koše. Když se však vrátil z procházky, uslyšel: „To seš snad vážně tak blbej…? Nenapadlo tě, že tam máš vzkaz?“ zeptal se ho dredatý kluk a s celou jeho bandou se začali chechtat.
„A ty seš snad vážně tak blbej, že mi nějaké vzkazy musíš psát na papírek, a nemůžeš mi je rovnou říct?“ vážně se na bratra podíval. Tom byl zaskočen. Zmlkl a nevěděl, co říct. Měl sto chutí za ním přijít a jednu mu vrazit. Tohle si dovolil poprvé a naposled! Za to zaplatí! V poslední chvíli se zhluboka nadechl a usoudil, že rozumnější bude, si to vyřídit potom a bez svědků.
Přihlásil se. Když učitelka dala souhlas, aby promluvil, zeptal se.
„Můžu si odskočit na wc?“ křikl neohrabaně po učitelce a pohrdavě se zatvářil.
„Ale Kaulitzi, to jste snad malé děcko, že nemůžete vydržet do zvonění?!“ Tomovi spadla brada.
Co se to děje? Zbláznili se snad všichni? Vrhl po Billovi nenávistný pohled a všiml si, že se mu cukaly koutky! Billovi cukaly koutky! Připadal mu vtipný! Smál se MU! Tomu, na kterého se měl bát jen podívat! Tomu, kterému se měl nadosmrti klanět! Zatočila se mu z toho všeho hlava. Chvíli si myslel, že se mu to jen zdá. Vždyť tohle v jeho světě nebylo možné. Nebylo možné, že na něj učitelé pokřikovali. Nebylo možné, že se na Billa dívají všechny holky ve třídě, nebylo možné, aby se mu smál, a už vůbec nebylo možné to, co si mu před chvílí dovolil říci!
Dredatý chlapec do konce hodiny seděl bez pohnutí, jako by byl přikovaný k židli. Skoro ani nedýchal a očima hypnotizoval otevřený prázdný sešit před sebou.
Bohudík pro Toma a bohužel pro Billa hodina skončila. Oznámilo jej hlasité zazvonění a Tom a jeho partička se odebrali na dlouho volající záchod. Mezitím se u mladšího dvojčete utvořil hlouček lidí, kteří ve třídě ještě zbyli. Sice to nebylo jeho kafe, odvykl si, že by v jeho tak blízké přítomnosti bylo tolik lidí, ale byl rád, že spolužáci mají znovu zájem se s ním kamarádit.
Nevěděl, komu má odpovědět dříve.
„Jé, Bille, kde ses byl ostříhat?“
„Co to je za barvu?“
„Máš hezký stíny…“ babský řeči. Pomyslel si, ale usmál se.
Byl rád.
Když se vrátila partička chlapců do třídy. Přišel Tom k hloučku u Billovy lavice a rukama si k němu uvolnil cestu.
Jen co se Bill ohlédl, ucítil prudkou ránu do čelisti, ani se nenadál, ocitl se na zemi a Tom jej držel za vlasy. Ucítil další štiplavou ránu do břicha. Za chvíli přestal vnímat bolest ran a začala se mu přivírat víčka.
Tom to nevydržel. Říkal si, že to je nehorší den v jeho životě, bez ohledu na to, kolik lidí si muselo vytrpět mnohem, mnohem víc horších věcí, než jen pár špatných poznámek od učitelů a pocit, že u holek zabodoval víc jeho bratr než on. Tohle byla poslední kapka. On býval hvězdou třídy, ba i školy a teď mu to přece nezkazí jeho přiteplenej bráška!
Všichni mlčky koukali na tu spoušť a ti, co se pokusili zasáhnout, si vyslechli pár nehezkých výhrůžek od ostatních členů Tomových kamarádů. Když vešla učitelka, všichni se ohlédli ke dveřím a uvolnili cestu k bezvládnému tělu. Oběť zůstala ležet v koutě třídy a u něj seděla Viky, která ho rozrušeně plácala po tváři a šeptala něco jako „probuď se“.
„Viktorie, co se stalo?“ přiběhla postarší paní s našedivělými vlasy. Z pohledu na ležícího kluka se málem zhroutila.
„Myslím, že bychom měli zavolat záchranku.“ Řekla dychtivě Viky a rychle z kapsy začala vytahovat mobil.
autor: Lesslee
betaread: Clarrkys

17 thoughts on “Plač, řvi a boj se, protože máš čeho! 5.

  1. jeziš,  Tomovy už uplne preplo alebo? Nech je Bill  v poriadku, on nesmie umrieť, prosiiim. Rychlo daľej prosím.

  2. …myslím, že zdieľame rovnaký názor…Tom sa správa ako totálny debil…chudák Bill…dúfam, že to nebude príliš vážne…
    …a keby aj bolo Tomovi to už bude jedno a ich matke duplom…
    …chudák Bill..aspoň začiatok bol preňho dobrý…to bolo zlaté…ale ten koniec…ach bože ten Tom je šialený…chcela by som už teraz vedieť čo urobí keď Billovi nejako vážne ublížil…

  3. Tom je nemožný blbec!!! No, a z Billa jsou teď sice všichni hotoví, ale je to jenom jeho vzhled a ne on sám, co je zajímá, a to je dost smutné, bohužel, tak to chodí…jinak doufám, že Tom bude mít aspoň pořádný průšvih, tohle by mu projít nemělo, anebo si dokonce uvědomí, co provedl a půjde trochu do sebe =(

  4. Oh! Akože…Tom by sa mal dať liečiť! Len nech sa nepototo…!!! Chudiatko Billy :(((((……som čakala, že aj jeho Bill ohromí a nič…presne pravý opak…on žiarli! Tssss…..som zvedavá na ďalší diel…už sa nemôžem dočkať 🙂

  5. Božeee, Tomovi bych fakt natrhla prdel za tohle !!! Takovej kretének namyšlenej, maminka ho asi málo fackovala. Chudátko Bill :((( Tohle jsem taky zažila, takže vím, jaká to může být nakládačka, a on je ještě takový meďánek slaboučkej, ani se bránit nemůže :((( Obejmout ho chciii !!! T.T

  6. To si děláte prdel, ne? Po dlouhé době… šťastný a skončí v nemocninci.. myslím, že Tom se buď změní a nebo to bude ještě horší…

  7. tak tohle je moc… zabít Toma je málo xDD
    Ale je to napsaný luxusně, jako vždycky… to jsem zvědavá, co si Bill bude muset ještě vytrpět…

  8. …chudáček Billí…ten Toman je ale takovej…ani radši nechci říkat co…xD ale už se těším dál…=) honem honem honem…=)

  9. Ježiši marja..ten tom je hajzl! Je blbej?! Vždyť je to jeho bratr! A on ho pošle do nemocncie..kéžz by si uvědomil co dělá x(

  10. Kks tak toto bolo fakt drsné kks chudááááák Bill 🙁 och kks ten Tom je iné hovado kks…. som zvedavá na pokračko kks 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics