Drahá kůže smutek nosí

autor: Iwča

40
„Já nevím, není  to moc?“ zeptal se Bill, vycházejíc z kabinky, pozoroval se v zrcadle.  
„Moc? Vůbec ne, vypadáš úžasně. A dělá ti to krásnej zadeček…“ usmál se s odpovědí jeho přítel. 
Bill jen protočil oči a kouknul na Toma. „Určitě? Víš, jsou docela drahý. Nevím, nepotřebuju je…“  
„Bille, vypadáš v nich božsky. Notak, nesmíš mi dělat ostudu v nějakých hadrech. A žádná cena pro tebe není vysoká.“ 
„No dobře. A půjdeme pak už domů?“ 
„Jo,“ přikývl dredáč s úsměvem a políbil Billa krátce na rty. Ten se jen usmál a zalezl do
kabinky. 
*** 
„Tahle kožešina! Oh ano! Kotě, budeš v tom nejvíc sexy. Notak, oblíkni si jí, dobře?“ zazubil se dredáč a kožešinu hned Billovi cpal do ruky.
„Tomi… vždyť  podobnou už mám. Není to zbytečný, já-“ chtěl pokračovat, ale přerušil ho zvuk Tomova mobilu. Chvíli čekal, a když Tom domluvil, omluvně se na něj podíval. 
„Musím do práce.“ 
„Ale Tome…!“ 
„Přijdu domů co nejdřív, slibuju. Promiň…“ řekl a rychle odešel. Bill si jen povzdechl. 
*** 
„Ty jsi mi slíbil, že dneska se mnou půjdeš nakupovat,“ popravdě, Bill nakupování nějak nemusel, ale v poslední době to byla jediná doba, kdy spolu byli. Mimo postel…
„Já vim, zlato. Ale nemůžu za to. Prostě potřebují, abych přišel. Půjdeme nakupovat zítra, hm? Nebo až přijdu, budu se snažit přijít brzo. Omlouvám se. Půjdeme jindy.“ 
„Dobře. Přijď prosím brzo. Bez tebe nikdy nakupovat nepůjdu…“ 
„Já vim, já vim…“ přikývl, políbil Billa zase pouze na tvář a zmizel z domu.

*** 
„A co ty kalhoty, co jsme viděli minulý týden? N-nebo… nebo ta nová kabelka od Louis Vuitton?“ říkal dredatý mladík mezitím, co si rychle nazouval boty.
„T-Tomi, vážně… mám plné skříně věcí, nic n-nepotřebuju. Co kdybysme si raději zašli na nějakou krásnou večeři? Dlouho jsme spolu nikde… nebyli.“ 
„Brouku, víš přece, že musím na večeři s těma právníkama. Je to důležitá večeře s důležitýma lidma…“ odpověděl Tom prostě, jako vždy, a jen svého přítele políbil na tvář. „Na, tady máš peníze a něco hezkýho na sebe si kup, až přijdu, ukážeš se mi v tom, hm? Pa,“ dodal a rychle odešel.  
Černovlásek se zoufale svezl podél dveří na zem a rozvzlykal se. Zase mu zůstaly jen oči pro pláč a peníze… 
*** 
Bylo odpoledne a on byl v obchodím centru. Nakonec vždycky šel a něco koupil, alespoň tím si udělal radost. Procházel všechny obchody a módní butiky, na které jen narazil a hledal, co nového si koupit. Po nějaké době už ho bolely nohy, takže zastávka u Starbucksu přišla vhod. Objednal si kafe latté a při čekání se rozhlídl kolem. Uviděl povědomě dredatou hlavu, jak sedí sama u stolu. Chtěl jít hned za ním, když ho předběhl někdo jiný. Přišla menší, prsatá blondýnka a s polibkem Tomových rtů se usadila naproti němu. Bill jen nevěřícně vykulil oči a rychle utekl pryč.

***

Kolem desáté večer dorazil Tom domů. S úlevným výdechem si zul boty a šel do obýváku, kde seděl Bill, v pravděpodobně nových kalhotech a tílku. Jen se pousmál a šel k němu.  
„Ahoj,“ políbil ho na tvář, „tak jak si se měl? Nakupovals?“  
„A jak si se měl ty?“ odpověděl mu Bill okamžitě otázkou.  
„No, nic moc. Odpoledne jsem pracoval a večer byla ta strašně nudná večeře. No, jako vždycky,“ pokrčil rameny a kluka sedícího vedle sebe sjel pohledem. Neudržel se a rukou mu přejel přes bouli v kalhotech. „Ty nový kalhoty ti slušej,“ šeptl a skousl si ret. 
Bill jen zavrčel a zvednul se. „Půjdu spát,“ řekl a chystal se odejít. Blonďák ho ale okamžitě chytil za ruku a stáhl si ho na klín, zhoupl s ním.

„Si tak sexy. Bože, Bille… tolik tě chci,“ vydechl mu přímo do ucha a začal ho líbat na krku. Bill znechuceně syknul, ale držel. Věděl, že když  Tom chtěl, tak jako tak si ho vzal.  
Po chvíli už klečel na všech čtyřech na gauči, tiše plakal a nechal do sebe sténajícího dredáče znovu a znovu přirážet. Bylo mu z toho špatně ještě víc, když si uvědomil, že předtím ho vrážel do té malé děvky. Připadal si tak zašpiněný… Nicméně, pořád poslušně držel, až do té doby, kdy slyšel Tomův úlevný výkřik. Dredáč se hned na to zvedl a Billa tam nechal ležícího na gauči, pořád tiše vzlykajíc.

*** 

Když se  se ráno Bill probudil, pořád ležel na tom gauči. Podíval se na stůl před sebou. Leželo na něm 500€ a vzkaz. Bill se znovu rozvzlykal.

Tady máš nějaký drobný, něco si kup a večer se mi v tom ukážeš.  
Měj se, Tom  

autor: Iwča
betaread: Janule

11 thoughts on “Drahá kůže smutek nosí

  1. chudák Bill je z něj jenom věc. Myslím, ze Tom se nezmění, neuvědomí si svý chyby. To jak s ním jedná…

  2. …je mi Billa líto…Tom se ho prostě jen tak zbavil tím, že mu dal prachy…ale jinak moc povedená povídka…=o)

  3. Hezká povídka..Billiho je mi opravdu líto. Tom jej jen spostě využívá. Bill je trochu trouba, že si to od něj nechal líbit. Měl ho hned poslat někam… Ale jinak pěkné moc

  4. Chudák Bill…asi ho moc miluje na to, aby ho poslal do háje..xC ale je to dokonalé..skvěle napsané! Vynikající nápad!^^

  5. Tohle je tvrdá realita života, možná, že takhle nějak to chodí i v jejich skutečném životě, city za peníze…pěkná povídka se zajímavým úhlem pohledu, zase něco úplně jiného, líbila se mi =)

  6. úplně jiný druh povídky. krátká, ale nabitá emocemi. docela se divím, že s ním Bill nesekne, ale tak co nadělat… krásná povídka.

  7. často bych chtěla aby to, co se děje v povídkách bylo ve skutečnosti stejné… teď ale ne 🙂 i když tahle varianta je v reálném životě mnohem pravděpodobnější než taková, že se budou oba šťastně milovat až do smrti, nikdo nikomu nezahne, nebude ho zanedbávat a prostě budou pořád straaašně moc šťastní bez sebemenších hádek…
    Ale povídka se mi moc líbila.. 🙂 akorát nemam ráda když Billovi ubližuje zrovna Tom… ale nápad zajímavej 🙂

  8. Iwčooooo, já tě zabiju, takovou depkárnu T-T Co třeba napsat nějaký úžasný, vzrušující sex, hm? 😀
    Ne, bylo to hezké, mně se to moc líbilo. Bylo to krátké, jednoduché, ale v jednoduchosti je krása 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics