autor: Mischa* :o* & Turmawenne
TOM
Pozoruji digitální hodiny na nočním stolku. Už je skoro jedna ráno a já stále nemůžu usnout. Trápí mě, co jsem Billovi řekl. Také musím přemýšlet nad tou pusou. Asi bych si řekl, že je Bill gay, ale je to můj brácha. A navíc to byla JEN pusa na dobrou noc. Možná si chtěl připomenout starý časy, když jsme byli malí. To jsme si ji dávali běžně. Celkově je dnešní den, tedy především večer, o vzpomínkách. U těch záchodů jsem se cítil jako dřív. Jako když jsme byli malí a Bill se něčeho bál. Vždycky jsem ho objal a on se vyplakal.
Když je tedy vše tak hezky propojené minulostí, měl bych udělat to, co dřív, když jsme se pohádali.
Vylezu z postele jenom v boxerkách a dojdu ke dveřím, které odemknu. Otevřu, přejdu k Billovu pokoji a tiše otevřu dveře. Stejně tak potichu je za sebou zavřu a po špičkách docupitám k jeho posteli. Opatrně vlezu k němu do postele, vlezu si pod peřinu a lehce ho zezadu obejmu.
„Bille,“ zašeptám do nočního ticha. Prudce sebou cukne a odtáhne se.
„Co?!“ vyjekne trochu vystrašeně.
„Promiň. Nechtěl jsem tě vystrašit,“ odhrnu mu ofinu a posmutním.
„Co se děje?“ otočí se ke mně.
„Chci se ti omluvit. Bylo ode mě hnusný, jak jsem se k tobě choval a jak jsem křičel. Promiň,“ zašeptám. Tak strašně mi to připomíná naše dětství po hádce.
„To je v pořádku,“ odvětí jen a sklopí zrak. „Taky jsem se nechoval nejlépe a omlouvám se ti. Mrzí mě to.“
„Bille, prosím tě,“ pousměju se. „Ty se nemáš za co omlouvat. Já se choval jako pitomec a nechtěl jsem ti ublížit. Víš, že taky nesnáším, když se hádáme. Je to to nejhorší.“
„Ano, to máš pravdu. Ubližuje mi to moc, Tome,“ řekne a otočí se ke mně celý, smutně se na mě podívá a oddechne. S povzdechem ho odkryju. Nevšímám si, že má jenom boxerky a sednu si mezi jeho nohy, abych ho mohl obejmout. Omotám kolem jeho hubeného těla paže a přitisknu si ho na hruď.
„Mm, tohle mi chybělo,“ přizná se mi a nohy si obmotá kolem mých boků.
„Eh…“ zajíknu se a zaraženě ho poplácám po zádech.
„Vadí ti to?“ šeptne.
„Nevadí. Jen se mi ale prosím nevrť na rozkroku,“ zasměju se.
„Ouu, promiň,“ omluví se a tiše se u toho zasměje. Trošku se posune. „To jsem nechtěl.“
„V pohodě. Jen už, Bille, nejsme malí, takže v některých věcech může být rozdíl. Dřív by to se mnou nic neudělalo, ale teď…“ směju se.
„Ono by to s tebou něco udělalo?“ usměje se na mě tak nevinně, že bych mu momentálně nedokázal říct „ne“. „Udělalo by to s tebou něco, kdybych to něco udělal já?“ ptá se detailně.
„A kdyby se tobě začal někdo třít o ptáka, tak by to s tebou nic neudělalo? Bez ohledu na to, kdo nebo co to je,“ zajímám se. Začne se smát tak tiše a roztomile.
„Asi ano, ale mně to přišlo momentálně hrozně zvláštní. A vůbec, jsem těžký,“ řekne. Nohy dá pryč a jen mě obejme kolem krku. Je mi to sakra skoro až líto! Ale neopovážím se říct ani hlásku. Ještě bych byl za gaye. Pousměju se a jen sedíme.
Ani nevím, jak dlouho už tu sedíme. Nevnímám čas kolem. Znovu vdechnu jeho vůni. Neudržím se a přiložím mu nos ke krku a vtáhnu do sebe vůni jeho pokožky. Uslyším, jak pootevře rty a vydechne.
„Tome…?“ řekne jen tiše a napne krk.
„Promiň, já-já…“ zakoktám se a ihned se odtrhnu. Začnu rudnout. Proboha, takovej trapas! Jak jsem se mohl nechat takhle unést?!
„Nic špatného jsi neudělal. Já… mně se to… líbilo,“ koktne a koukne se na mě. Pohledem ucuknu a začnu si kousat ret.
„Jen… hezky voníš. Máš hezký… aroma,“ pokusím se to obrátit ve vtip a zakřením se. Snad mi to alespoň vyšlo. Obávám se, co on na to. Bohužel to nevyjde. Je stále vážný a jen na mě kouká.
„Děkuju,“ řekne potichu a odsedne si.
„Já… uhm… promiň. Bude lepší, když půjdu,“ odšoupnu se, dám peřinu stranou a spustím nohy z postele. Postavím se. Co to se mnou proboha je?
„Ne, nechoď ještě, prosím,“ zaškemrá jako malé dítě a chytne mě za paži. Nechám se strhnout zpátky, ale i přesto namítám.
„Přišel jsem se ti jenom omluvit…“ V domnění, že tu u tebe zůstanu přes noc, aby ses cítil fajn. Abych se spíš já cítil fajn… Ne, tohle si tedy nepřiznám! „…a to jsem udělal. Už jsem Bille unavený a ty určitě taky… Nehledě na to, že jsem tě vzbudil v jednu ránu jen kvůli špatnému svědomí kvůli kterému jsem nemohl spát.“
„Dobře, tak si běž lehnout, ale můžeš spát i tady,“ navrhne mi jako naschvál. Já ho snad kousnu! Sevřu pěst za zády, aby to neviděl a chvíli mlčím. Nutím sám sebe odejít, ale…
„No, a budeš se cítit po dnešku líp, když tu budu s tebou?“ zeptám se vcelku nenuceně.
„Ty moc dobře víš, že s tebou je mi dobře pořád, vždycky mi bylo, je a bude,“ řekne s naprostým klidem v hlase a lehne si. Oknem na něj dopadá měsíční světlo a je krásně vidět jeho silueta. Je tak hubený, tak křehký.
„Tak to… já si dojdu alespoň pro triko, aby ti to nebylo nepříjemný nebo tak,“ poškrabu se zezadu na krku a vylezu.
„Tome,“ řekne a dívá se na mě jako na idiota. „Už mi někdy vadilo, když jsi vedle mě seděl či spal jen v boxerkách? Ne… Ale pokud je to takhle, já si vezmu klidně i tepláky.“
„To opravdu tolik stojíš o to, abych tu s tebou zůstal?“ podivím se, otočím se k němu a založím si ruce na hrudi. Sklopí oči, nad čímž pozvednu obočí.
„Nenutím tě. Jen říkám, že tu můžeš zůstat.“
„No… dobře,“ svolím tedy po chvíli ticha. Vrátím se do postele, lehnu si na druhou polovinu manželské postele a přikryju se.
Po chvíli se ke mně Bill otočí zády.
„Dobrou noc,“ řekne potichu. Zůstanu jen zírat na jeho záda. Dělá si ze mě srandu? Tak já si k němu vlezu do pelechu, abych byl tedy s ním, u něj a on na mě vystrčí prdel? No to tedy ne.
Ještě na moment ho pozoruju, až se odkryju a vlezu k němu pod jeho peřinu. Pořádně ho přikryju i sebe a dám mu ruku kolem pasu.
„Mmhmm,“ vydechne a pak spokojeně zavrní. „Tak jsme dlouho nespali.“
„Takhle jsme nikdy nespali,“ opravím ho a prstem mu sjedu po hebkém rameně.
„Opravdu?“ zachvěje se pod mým dotekem.
„Myslím, že ne…“ začnu nad tím uvažovat. „Nikdy jsem neměl tak smíšené pocity. Dřív jsme byli malí, byli jsme prostě bráchové. Nebylo to ani trochu divný. Ale už je to pár let a ty zvyky nějak vymizely. Je to teď zase takový… zvláštní. Přijde mi to jiný. Víš, jak to myslím, ne?“ Položím si hlavu těsně k němu a vtahuji nosem jeho vůni. Asi změnil sprchový gel nebo parfém, že se mi ta vůně tak líbí, nebo nevím. Dotknu se nosem jeho dolíčku za uchem.
„To… to ano,“ koktne v tu chvíli. „Bylo to jiné, bylo to hezké a rázem to vymizelo postupně s naším věkem. A teď… jako by se to vracelo,“ dodá.
„Mmhmmm,“ vzdychnu jen a jedu mu nosem po tváři, přičemž svými rty rámuji jeho čelist jemným dotykem. Dlaní mu pohladím hladké rameno, sjedu na jeho krk dopředu a pak na jemnou pokožku jeho obnažené hrudi. Najednou jsem jako smyslů zbavený.
„Tome, Tome,“ řekne splašeně za sebou a zprudka vydechne. Cítím, jak se celý rozechvěl, jeho dech zrychlil, i tlukot srdce. Najednou jako by mě někdo přetáhnul cihlou po hlavě. Roztřeseně a zároveň vyděšeně vydechnu. V klidu ležel, nepohnul se ani o píď. Jen tiše oddechoval a pravděpodobně se snažil vzpamatovat z toho, co jsem udělal.
Proboha! Já jsem neskutečný! Nechutný! Zvrácený! Jak jsem jen mohl? Vlastního bráchu! Tome, co to s tebou kurva je?! To už ti nestačí děvky, tak začneš osahávat už i své dvojče?! Musim pryč. IHNED!
Okamžitě sebou tak trhnu, abych ho pustil z náruče a posadím se. Odhodím peřinu. Je mi jedno, že i z něj a vyhrabu se z postele.
„Já… já nechtěl. Tome, počkej. Promiň,“ řekne a hned se posadí. Doleze po kolenou ke mně. Jako by do mě trefil blesk vyletím z postele a spěšným krokem odejdu z jeho pokoje. Zavřu se u sebe, otevřu skříň a začnu se oblíkat. Je mi ze sebe samotného zle. Chce se mi zvracet. Jsem nechutný prase! Kurva, Kaulitzi! Co sis ty kreténe myslel?!
Jenomže to by nebyl Bill, aby hned nepřiletěl.
„Tome,“ řekl a zůstal stát mezi futry dveří.
„Jdi spát,“ řeknu hrubě a vystresovaně si snažím zapnout zip od kalhot. Potí se mi ruce jako prase, takže mi to vůbec nejde. Vztekle jím trhnu. Povede se a zapnu knoflík.
„Kam jdeš? Proč se oblékáš?“ ptá se mě, tak bázlivě.
„Kam myslíš?“ vyštěknu sarkasticky a navléknu se do trika.
„Co jsem ti udělal? Proč na mě zase křičíš?“ přikrčí se ostražitě.
„Kurva, Bille, nedělej, že se nic nestalo! A nepředstírej, jak ti nejsem odpornej! Potřebuju si už tak nutně zašukat, že vyjedu i po vlastním bráchovi!“ zařvu a seberu ze stolu iPhone.
„Ale… Ty mi nejsi odpornej a nikdy jsi nebyl. A to, cos udělal, bylo… bylo hezký. Mně se to líbilo,“ přizná se a sklopí oči. Zmateně na něj koukám.
„A teď… teď půjdeš radši vohnout nějakou děvku?“ řekne trochu naštvaně, jako by ho to snad mrzelo a vadilo mu to…?
„Bille, do prdele, vzpamatuj se! Koho mám asi vohnout?! Mám tu vohnout tebe a narvat ti ho do prdele?!“ zařvu a drtím v ruce iPhone tak silně, že mám strach, aby se nerozletěl. Sleduju jeho výraz, jak se mu na čele tvoří spoustu vrásek, jelikož se mračí. Naznačuje mi tím, že se k němu chovám nevhodně a křičím. To pro něj nikdy nebylo dobré.
„Co jsem ti jen udělal…“ řekne nešťastně a odejde do pokoje. Zavře za sebou dveře a zamkne. Vydechnu, popadnu ještě cigarety, klíčky od auta a seběhnu schody. Jdu do garáže, nasednu do svojí Audi a poté, co nastartuji a otevře se garáž, vyjedu a jedu pryč.
Tohle už se nesmí opakovat. Je to můj brácha, do prdele! Možná občas vypadá jako holka, ale v tý posteli zrovna vůbec. A já přece nejsem žádný gay! Je mi ze sebe špatně. Jsem tak zvrácený. Jsem sám ze sebe znechucený. Jak jsem jen mohl? Jak jsem si sakra mohl dovolit takhle se dotýkat mýho malýho brášky Billa?!
Zoufale zajedu na nějaký parkoviště, vypnu motor, položím si hlavu na volant a rozbrečím se jako malé děcko.
autor: Mischa* :o* & Turmawenne
betaread: Janule
Tome, Tome, stejně se tomu neubráníš…škoda, že mu to tak vadí, obzvláště, když viděl Billovu reakci =)
Hey, tak to teda ne. Žádné děvky nebudou! :DD Má tam pěkně Billa. Jen ať vohne jeho. Bude se to oboum líbit…Vždyť i jen takhle viděl, co to s nima dělalo… Nechápu, proč se tak příliš tomu brání, když ví, že k tomu stejně jendou dojde. Mohl mít všechno v teple domova, s nejbližší osobou a on takhle. 😀
Chudák Bill teďka. Bráškovo doteky se mu tak líbily a on se klíďo píďo odjede pryč. Bejt Billem, už bych nebyla tak pěkně přívětivá, ale pěkná saň. Jen ať Tom,an vidí, jaký to je xD Místo toho, ještě dostal od Toma vynadáno. Jen kvůli tomu, že se mu to líbilo… Beztak se spolu vypsí a ani jeden se nebude bránit :DD
Je to úžasná povídka, těším se na další díl 🙂 ♥
zadny devky nebudou!! nodovolim mu to!!
ps.:bezva povidka ♥
Žádná děvka se Toma ani nedotkne !!! Pěkně se vrať k Billovi a fofrem se mu omluv !!! >_<
bože ta povídka bude vážně dokonalá ♥ líbí se mi,jak tom začíná cítět,že už to není jako kdysi,že prostě už to není asi jen jeho bráška,že se tomu sám nemůže bránit…doufám,že mu dojde co nejdřív že Bill je pro no ten nejlepší 😀
Pche. Tak neasi ;DDD Žádná děvka. Pěkně ho má narvat Billovi do prdele a nebrat si žádný servítky ;DD Žádný že je to nechutný. Jo Toman si prostě bude muset přiznat,m že Billouše chce xDD Nic jinéhomu nezbyde ;DD Už aby si to přiznal :DDD
Plně s váma souhlasím,krásna povídka.
To je nádherné. Tie zmätené pocity a strach 🙂 Úplne úžasné. Len nech to nepokazia.
Tak je prece jasne, ze ho to desi. Je normalni, ze mu to prijde az nechutne, nebo spis ze on si prijde nechutny. Navic je to trestne a…. proste chapu Tomovu reakci :). Kazdopadne Bill je taky tezkej incestnik :DD. Komu by se to od Toma Kaulitze nelibilo, ze? ALE jsou braskove to vse komplikuje, no. Krasny dil :3
[6]: Ty ses pekne zvrhla holka 😀