Innocent BawdyHouse 116.

autor: Clarrkys & Disturbed Angel
389

Tom: Těžko, Adama už zatkli.
 ‎
Bill: To je dobře, ale i někde jinde. Co já vím, kde se to dá sehnat.
Tom: Ježiši, tak asi v lékárně, ne?

Bill: Já nevím. Nevím… Lidi, co to prodávají, jsou všude.
Tom: Nejsou to žádné drogy!
 ‎
Bill: Prodává se to načerno bez předpisu a je vidět, že bez toho seš nervózní a podrážděný. Je to nějaké svinstvo.
Tom: N-e-j-s-e-m nervózní a podrážděný. (Naštvaně koukám.)
 ‎
Bill: (Ironicky se zasměju.) Ne… Vůbec nejsi… Máš pravdu.
Tom: (Dívám se na tebe pořád naštvaně.) Nech toho.
 ‎
Bill: Přestaneš s tím?

Tom: Ne, ty se ke mně přestaň chovat jako k nějakému feťákovi.
 ‎
Bill: Nechci, abys tak skončil, abys byl feťák.
Tom: Neskončím tak. Protože nemám jak! Bille, už mě s tím neštvi.
 ‎
Bill: Slib mi, že už si nic nikde nekoupíš. (Vstanu.)
Tom: Cože? To nesmím nic kupovat nebo co?
 ‎
Bill: Žádné prášky.
Tom: A proč bych nemohl? Jsem prostě v nervu, no a co?!
 ‎
Bill: No a co? Je to nebezpečné, Tome. Brát jenom tak léky. Měl bys zajít k
doktorovi. Promluvit si s ním o tom.
Tom: Nejsem žádný blázen, abych kecal s doktorem o tom, že je mi úzko.
 ‎
Bill: Je to normální… Pomůže ti. Navíc, on ví, co ti může předepsat a co ne.
Tom: Bille, ježiši, nech toho. Nebudeme si kazit Vánoce.
 ‎
Bill: Chci to řešit. Chci ti pomoct.
Tom: Ale já to nechci řešit. Připadám si pak jako idiot.
 ‎
Bill: Tak mi slib… Že už nebudeš brát prášky, aniž by ses poradil s doktorem.
Tom: Nech toho. (Syknu.)
 ‎
Bill: Přijde mi, že s tím nechceš přestat. (Řeknu naštvaně a rozhodím rukama, začnu přecházet z místa na místo.)
Tom: Ne, nechci, protože mi to pomáhalo!
 ‎
Bill: Ale dal ti to Adam. Třeba chtěl, aby ti to pomáhalo, a pak zjistíš, že bez toho nemůžeš být.
Tom: To by mi neudělal. On byl naštvaný na tebe, ne na mě.
 ‎
Bill: (Povzdechnu si.) Adam je hajzl. Mohl ti to udělat. Nevíš, čeho je schopný?
Tom: Já vím, ale… Neublížil by mi… Schválně.
 ‎
Bill: Jak to můžeš vědět?
Tom: Já… Nevím… Třeba proto, že tvrdil, že mě miluje?
 ‎
Bill: Proč se ho zastáváš? Ještě když měl prsty v tom vydírání.
Tom: Chtěl, abych se s tebou rozešel.
 ‎
Bill: Takže se dovídám samé novinky. (Rozhodím rukama a dám si je v bok.)
Tom: Sakra, nechme toho! Nebo se vážně sbalím a odejdu. Mě už tyhle hádky nebaví!
 ‎
Bill: Ani mě ne… Ty prostě nechceš přestat.
Tom: S čím zase nechci přestat?! Sakra, byly to jenom posraný léky a ty z toho děláš vědu, jako bych někoho zabil!!
 ‎
Bill: (Začnu nervózně přecházet sem a tam.) Posraný léky… Posraný léky… (Opakuju po tobě.)
Tom: Chceš mě naštvat?!
 ‎
Bill: Copak už nejsi? Celé odpoledne na mě jenom vřískáš.
Tom: Tak já vřískám jo? Víš co – jdi s tím už do prdele! Já se nervuju jak magor, aby se ti náhodou něco nestalo, snažím se sehnat plno peněz, abys mohl být spokojený, a ty se k tomu všemu ještě chováš takhle!! Mě to sakra už vážně nebaví!!
 ‎
Bill: Měl jsi mi to říct… Já ti věřím. Říkám ti všechno. Měl jsi mi to říct… Spolu bychom to vyřešili. Nemusel bys začít brát prášky… Nějak bychom to zvládli.
Tom: Ne, nezvládli!!
 ‎
Bill: Proč ne??
Tom: Proč ne?! Proč ne??!
 ‎
Bill: Myslel jsem, že… Že spolu zvládneme všechno, asi jsem byl naivní.
Tom: Nechtěl jsem, aby ses stresoval jako já, vždyť čekáš dítě!!
 ‎
Bill: A teď se snad nenervuju? A víš co, ty se můžeš nervovat dál… Protože to nebude kluk!!!(Křiknu.)
autor: Clarrkys & Disturbed Angel
betaread: Clarrkys

5 thoughts on “Innocent BawdyHouse 116.

  1. já fakt nevim proč…ale líbí se mi to xD nebo se asi spíš těšim na to sladké usmiřovaní a taak x) :DD

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics