autor: Bitter
„Takže ty mi taky nic neřekneš, tak to je fajn, abyste se z Toma jednou všichni neposrali.“ Sykl Bill a prudce pohodil hlavou. Dlouhé vlnité vlasy tak shodil z ramen na záda a zelené oči se ještě víc zabodly do muže stojícího naproti němu.
„Caro, řekl mi…“
„Sebe, mě ale nezajímá, co ti řek! Je to můj manžel, mám právo vědět, o co se jedná! Myslí si snad, že jsem pitomá? Řekne, že jde jen o obyčejnou akci a pak sem nasadí tebe, abys hlídal mě a Tobiho… to asi nebude „normální“ akce, tak to vyklop, anebo zas můžeš jít.“ Rozčiloval se dál a nekompromisně ukázal na Sebovo auto. Takhle už stáli ve dveřích dobrých pět minut.
Bill ho odmítal pustit dovnitř, dokud mu to Sebastian neřekne, ale ten buď zarytě mlčel, anebo se odvolával na Toma, což Billa vytáčelo ještě víc.
„Nepůjdu nikam. Mam tě hlídat.“ Odpověděl stejným tónem hlasu a zadíval se do jejích zelených očí. Dostal od Toma jednoduchý úkol, chránit jeho rodinu, dokud bude pryč, a to on taky splní. Kdo by taky odmítal chránit takové stvoření, jako byla Cara, jeho žena? Byla krásná, chytrá a tak neuvěřitelně sexy… Pronikavé zelené oči, dlouhé vlnité vlasy, vysoká štíhlá postava, výstavní prsa… ideál, který by si každý přál. Ideál, kvůli kterému by člověk vraždil, jen aby ho mohl mít…
„Ale proč? Nikdy mě nikdo nehlídal, navíc se o sebe dokážu postarat sama, jestli sis nevšiml, už nejsem těhotná, můžu se bránit, a ty víš, že mě toho Tom naučil dost.“ Trval si Bill dál na svém a dal si vlasy za uši. Rozčilovalo ho, jak mu vlnité pramínky vítr pořád shazoval do obličeje.
„Caro… nehodlám o tom diskutovat… pusť mě dovnitř.“
Bill se už nadechoval k odpovědi, když s všiml policejního auta, které se blížilo k jejich domu. Ani nevnímal, že na něj Seb mluví, a když auto zastavilo a muž v uniformě si to namířil přímo k nim, srdce se mu rozbušilo jako snad nikdy předtím.
„Sebe… něco se děje…“ Šeptl a Sebastian se otočil.
„Nic neříkej.“ Šeptl a Bill rychle kývl.
„Dobrý den, vrchní komisař Steinke, jste paní Cara Zwingerová?“
„Ano, proč?“ Zavrtěl hlavou a založil ruce na prsou.
„Mám povolení k prohlídce vašeho domu.“ Odpověděl komisař s naprostým klidem a podal Billovi povolení.
„Ale… to nechápu… proč?“ Zakoktal se a ruce s papírem se mu roztřásly.
„Ale, že byste nevěděla, koho jste si vzala…“ Ušklíbl se komisař a suverénně nakráčel do domu.
„Jak jste to myslel?!“ Křikl na něj hned Bill a následoval ho.
„Váš manžel zabil senátora a rozhodně to nebyla jediná jeho oběť. Máme podezření, že Tom Zwinger byl nájemný vrah, který zabil i Billa Kaulitze, určitě víte, o kom mluvím… ta rocková hvězda…“ Připomněl mu a Bill jen zalapal po dechu.
„To je vyloučený! Tom by nikdy nikoho nezabil!“ Křikl afektovaně a zabouchl dveře, které se komisař chystal otevřít.
„Paní Zwingerová, mám povolení, nedělejte si problémy.“ Usmál se a odstrčil Billovu ruku.
„Mně je vaše povolení volný, tam nepůjdete, malej celou noc nespal a vy ho budit nebudete.“
„Vrah s rodinkou… jak poetické,“ ušklíbl se a vpadl dovnitř. Okamžitě začal prohledávat všechny přihrádky a skříňky a Bill se jen modlil, aby nechtěl prohledávat i postýlku, ve které malý spinkal. Měl tam schovaný svůj revolver pro všechny případy.
Komisař se naštěstí jen na miminko pousmál a pokračoval do ložnice. Suverénně vyhazoval ze skříní věci, z nočního stolku nejrůznější Billovy šminky a serepetičky.
Prošacoval celý dům a Bill už začínal být zoufalý. Věděl, že nemůže nic najít. Všechno Tomovo vybavení bylo v tajné místnosti schované za knihovnou v jeho pracovně, ale šílel jen z toho, že někdo cizí si klidně přijde a šacuje jeho a Tomovy věci. Prohlíží fotografie, hrabe se v dokumentech, v oblečení… ve všem.
Když konečně Steinke přestal a vrátili se na chodbu, byl vzteky bez sebe.
„Takže… jak vidím, nic jste nenašel, čekám, že se omluvíte a že vás už nikdy neuvidím.“
„Lituji, madam, ale uvidíte mě teď každou chvilku. Nemyslete si, že vám skočím na to, že jste nevěděla, že váš manžel je vrah… podle všeho jste spolu už přes čtyři roky, vzali jste se den poté, co byl zabit Bill Kaulitz, a tenkrát dělal váš manžel jeho bodyguarda, dokonce s ním i spal, takže mi netvrďte, že o ničem nevíte.“
„To není pravda, tenkrát to bylo navlečené pro média!“ Křikl hned na obranu a komisař se jen pousmál.
„To si povíme u výslechu…“
„Vypadněte.“ Sykl Bill a ukázal na dveře. Komisař jen kývl na pozdrav a ve dveřích se ještě na chvilku zastavil.
„A mimochodem… upřímnou soustrast, vašeho manžela jsem zabil včera při zatčení…“ Ušklíbl se a odešel.
„Ne…“ Šeptl Bill a celý svět se s ním zatočil. Rychle se chytil zábradlí a stěží lapal po dechu.
„Caro… Caro, co se děje?“ Vyhrkl Sebastian a podepřel ho. Doteď stál u vchodu a neodvážil se vejít dovnitř.
„Caro, notak, vnímáš mě? Caro?“ Mluvil na něj, ale Bill jen nepřítomně hleděl před sebe a lapal po dechu. Před očima měl černo a cítil na hrudi neuvěřitelný tlak.
„Tome…“ Špitl tence a během vteřiny ztratil vědomí…
Flashback
„Notak… budu tě držet…“ Zasmál se Tom a podal Billovi ruku. Ten však dál ležel na lehátku a vrtěl hlavou.
„Bille… není na tom nic těžkýho… neutopíš se, neboj…“
„To se ti to mele, když ty plavat umíš.“ Prskl Bill a upravil si silikonová prsa v podprsence.
„Apropó, tohle tě udrží nad hladinou.“ Ušklíbl se Tom a Bill po něm hodil hrst písku.
„To je děsně vtipný, viď… počkej, jednou si to vyměníme.“ Vyplázl na něj jazyk a konečně vstal.
„Notak… nebuď protivnej… k čemu nám pak bude bazén, když nebudeš umět plavat.“
„Tak nebudeme mít bazén. Mně stačí vana.“
„Ale já bazén chci. A ty se to naučíš, to ti garantuju… tak pojď.“ Znovu mu podal ruku a Bill ji s povzdychem stiskl.
Tom ho dovedl až na molo.
„Notak, uvolni se… je to jen voda.“ Šeptl mu do ucha a objal ho kolem pasu.
„Ale…“ Zbytek věty však nestihl doříct. Tom ho pevně chytil a skočil s ním do vody. Bill kolem sebe začal automaticky máchat rukama, snažíc se dostat k hladině, to mu ovšem Tom okamžitě znemožnil. Chytil ho, přitáhl ho k sobě a přitiskl svoje rty na Billovy, aby mu dodal potřebný kyslík, který Bill v panice vydechl.
Ještě chvilku zůstali pod vodou, než Tom s Billem v náručí vyplaval na hladinu. Bill se okamžitě prudce nadechl a křečovitě chytil Toma kolem krku.
„Tohle mi už nikdy nedělej!“ Křikl na něj a Tom ho vysadil trošku výš nad hladinu.
„Notak… snad si nemyslíš, že bych tě utopil.“
„Předevčírem jsi po mně střílel, proč bys mě teď netopil.“ Odsekl mu dotčeně a zhluboka dýchal ve snaze nepanikařit.
„Protože tě miluju. Vždycky tady budu abych, tě držel nad vodou, věř mi. Se mnou se neutopíš…“
„Přísaháš.“ Broukl Bill pochybovačně a trochu povolil stisk.
„Přísahám… vždycky…“
„Miluju tě…“ Šeptl a Tom se znova zhluboka nadechl, přitiskl se na Billovy rty a oba znova zmizeli pod hladinou…
Konec flashbacku
Bill klečel v hromadě rozházených věcí v ložnici, které komisař vyházel z nočního stolku, a křečovitě svíral v ruce fotku z pláže… fotku z líbánek. Tom ho tenkrát učil plavat a slíbil mu, že ho vždycky bude držet nad vodou… ale teď tady najednou nebyl.
Nebyl tady a Bill se topil v moři strachu a výčitek.
To on ho vyhnal…
To on na něj křičel…
To on mu řekl, že už ho nikdy nechce vidět…
Splnilo se… už ho nikdy neuvidí…
„Tome… já nechtěl… Tome…“ Šeptl a po tváři mu tekly slzy. Nic kolem sebe nevnímal, ani Sebastiana stojícího ve dveřích…
„Proč jsi sakra odjížděl… proč? Proč jsi s náma nemohl zůstat doma! Sakra proč! Proč!!“ Křikl a v zoufalství mrštil rámečkem s fotkou proti zdi. Následovala další a další. Všechny krásné vzpomínky zachycené na obrázcích se tříštily o zeď za doprovodu Billova zoufalého pláče a křiku, ke kterému se v zápětí přidal i pláč malého Tobiho, kterého hluk probudil, ale to Bill nevnímal a dál křičel to jedno jediné slůvko – PROČ?!
autor: Bitter
betaread: Janule
proč, proč, proč, proč???
to byl takovej šok, že jsem prostě neudržela slzy! Že to není pravda, prosím… Tom přece nemůže bejt mrtvej… co chudák Bill a Tobi? Ne, odmítám tomu věřit…
NE! Tom nemůže být mrtvý..!!! Vrátí se, a skonči s tou prací..! Změní si identitu co já vím.. prostě nemůže bejt mrtvý, o čem by to pak byloo 🙁
Všecko je to nahrané! Jo, určitě! >.<
Tom nemůže být mrtvej!!!!!!
Oh bože. Bill není sám kdo se teď neustále prá "proč?" Chudák. Bože je mi ho tak moc líto. A doufám jen, že ten hnusný komisař jenom lhal. Tom nesmí být mrtwý. Nemůže tady jen tak nechat swou rodinu. Billa a Tobiho. To prostě nepřichází k úwahu! Ano je to určitě jen nafingowaný nebo něco. Tom se prostě wrátí! Wrátí se za Billem, swou láskou a swým synem! ♥
Až mě samotné z toho wyhrkly slzy…
nee to snad ne že to tak není že ne .. nee :'(:'(
Tom nemohl umřít! ne ne ne ne ne!!!!!
No to néééééééééééé!!!!!
Tom nemůže bejt mrtvej, prostě nemůže, doufám, že je to jenom nafingovaná smrt.
Chudák Bill, fajn přiznávám, taky jsem natahovala, ale Toma prostě zabít nemůžeš! na to je až moc oblíbenej 😀
Tom určitě není mrtvý, nemůže být!!!! Buď ten policejt zabil někoho, o kom si myslí, že je to Tom, nebo to řekl schválně, aby Billa zlomil…no, když Toma zabil při zatýkání, tak mají jeho mrtvolu a Bill ho bude muset identifikovat..a mohl by říct, že to Tom je, i když to Tom nebude, aby ten byl relativně v bezpečí..já už si tady sama maluju další děj, tak mě to dostalo xDDD
no jako proste nebude mrtvej! 🙁 nezda se mi to uz jenom proto, ze ta druha rada teprve zacla 😉
Taky nevěřim, že je Tom mrtvej (doufám!!) honem dál 🙂
řekl jí to jen proto že ji chtěl vyděsit aby toma práskla!!!!!!!jinak by se mu ve věcech nehrabal….nač dokazovat vinu mrtvole…
Bitter ja te zabiju, jestlis ho fakt zabila!
Nicmene za tu nadhernou, dechberouci scenu pod vodou ti udelam posledni laskavost, muzes si vybrat svoji smrt!!!:D
Tohle zacina nabirat na obratkach a zacina se mi to libit vic nez jednicka:p