Výhled na Puerto Colon 6.

autor: Lenna W. K. T.
Čtvrtek
Tom
Mám takový pocit, že Bill začíná být nervózní. Nevím proč. Každopádně mu chci udělat tady krásnou každou chvíli. Ve finále ségra přijela už včera na oběd. Páni, Bill se se svým kuchařským uměním vytáhnul. Zapečené brambory s kuřecím masem a rajčatovou omáčkou. Jedli jsme všichni. Teda až na toho malýho žbrďolu, kterej bumbal mlíčko.
Jak jsem Billa sledoval, jak se o holky stará, jak se jim věnuje, a ještě u toho stíhá uvařit super oběd a uklidit. Jistě mi všichni uvěříte, že jsem na něj začal koukat maličko z jiného úhlu. Ne jako letní flirt. Ale prostě se zástěrou a dětma kolem nohou mu to tak strašně… slušelo. Připadal mi prostě jako typ, co se k dětem hodil. Tohle prostě chlap cítí. Nebo já nevím, jak to popsat, možná je to nějakej pocit nadělenej od přírody každýmu chlapovi. Každej si k sobě vybere někoho, kdo vás v určitejch věcech zaopatří. Já zpozoroval, že s Billem bych nežil v bordelu, on byl až příliš čistotný. Všechno mělo svoje místo. Také jsem viděl, že i o rodinu by se postaral… i když spolu bychom ji mít nemohli. Což mě teď jemně zamrzelo. A hlady bych taky neumřel, protože uměl vařit naprosto skvěle.

Doma skoro vše připraveno. Zavolal jsem kamarádovi, požádal ho o laskavost a nechal mu v květníku klíče.
Pomalu jsem se vydal známou cestou po dálnici, až jsem konečně odbočil do města, kde Bill bydlel. Zastavil jsem na příjezdové cestě a venku už jsem slyšel, jak malá Vicky píská a pobíhá po zahradě. Včera jsme spolu strávili hodně času. Odpoledne po obědě jsem všechny složil do svýho Cadillacu a jeli jsme společně na pláž. Celý den jsme se tam váleli, Bill, Vicky a já jsme dělali blbosti. Běhali po pláži, plavali, stavěli hrady z písku, hledali mušle. Bylo to absolutně skvělé, vidět ty dva se tak krásně usmívat. Bill se mi každou chvíli koukal do očí a děkoval mi pohledem. Bylo to vážně super.
Večer, když jsme přijeli, děti byly unavené, Bill jen udělal večeři, osprchoval Vicky a dal ji spát. Usnula okamžitě. Tolik jsme ji utahali. Arianna dostala mlíčko a šla spát také. My jsme si dali kafe a povídali si venku u cigára. Když pak Billova ségra odešla spát, Bill si mi vylezl na klín a přitulil se. Byla to magická chvíle. Tolik mě přitahoval. Byl sexy a mazlivý a měl rád děti, které já absolutně zbožňuju.
Teď už děti byly opět čilé a ihned jak jsem prošel brankou, se mi kolem kolen vrhla Vicky.
„Kom! Kom!“ volala. Bill jí hned opravoval. Měl zase tu starostlivou vrásku na čele.
„Kdy se ta holka naučí říkat T?“ vzdychnul a hned přišel ke mně. Líbnul mě na tvář. Vicky pohladil po vlasech.
„Jak ses vyspal?“ usmál jsem se na něj, ale Bill měl očividně nerva nebo špatnou náladu.
„Arianna se celou noc budila, bylo to šílené, ke všemu v kuchyni byl velikej šváb…“ zkřivil obličej a ošil se.
„Nemáš rád šváby?“
„Nesnáším všechnu tuhle havěť, málem jsem se rozbrečel, když jsem ho viděl. Oh… byla to strašná noc.“ Došli jsme až do domu.
„Tohle je tady celkem normální, co to tu smrdí?“ kouknul jsem nechápavě, hned jak jsem vešel do kuchyně, profackoval mě smrad čehosi. Bill se jen nevinně zachichotal.
„Běhal jsem tu s repelentem, doufajíc, že to tu svini zabije…“ hloupě se zahihňal a trošku zčervenal. Musel jsem se usmát.
„Gábi tu ještě je?“ pošeptal jsem, objal ho rukou a jemně pohladil jeho zadeček. Bill vydal nespecifikovatelný zvuk, něco jako zamručení.
„Jo, ještě jo, chtěla by jet zase na pláž. Pojedeme?“ mrknul na mě. Nešlo odolat. „Budeme blbnout zase jako včera?“ Bill kývnul. V tom do mě zezadu někdo skoro jako naboural. Kouknul jsem se. Malá Vicky objímala moji nohu. Ježiš, tak to je sladké.
„Fůůůj!“ volala, to jsem trošku zaváhal.
„Eeeh, Vicky, však to je jen moucha.“ Svěsil ramena Bill. Pozvedl jsem obočí, copak se celá rodina bojí hmyzu?
„Mocháááá!“ zavolala Vicky s dávkou znechucení v hlase.
„Ne mocha, ale moUcha!“ to U pěkně zvýraznil, ale Vicky dál jela se svojí mochou.
„Bill, plavků? Jo, Vicky plavků? Jo?“ kývala přesvědčivě Vicky. Ten její tón, když se snažila přesvědčit vás, že jít plavat je dobrý nápad, byl naprosto k sežrání. Nesla si svoje plavací rukávky a běhala od dveří na terasu až k plotu k bazénu.
Nakonec jsem všechny opět naložil do auta a jeli jsme do Puerto Colon na pláž. Ještě, že to nebylo tak daleko. Později se k nám přidala i Jessica s jejím přítelem, který dostal na odpoledne volno v práci. Proto jsme měli skoro celý den pro sebe. Nechali jsme děti s Vicky, Jess a tím blbounkem, nevím, jak se jmenoval, asi Andreas nebo něco takového. Přišel mi divnej, takovej přiteplenej. My dva jsme se procházeli. Bill kupoval dárky. Pro bráchu Dana, švagrovou i neteř Karolínku. Pro kamarádku. Když měl vybráno, dovedl jsem ho na jednu pláž, o které skoro nikdo neví. Proto jsme tam také byli sami. Napadl mě šílený nápad. Dovedl jsem ho až pod palmy, kde jsme si odložili věci. Přitáhl jsem jej k sobě za boky.
„Mám nápad…“ pošeptal jsem mu do ouška a Bill spokojeně zavrněl. Pomalu jsem mu z boků sundaval plavky.
„Tomy… co když někdo přijde?“ vyděsil se.
„Málokdo o týhle pláži ví.“ Pošeptal jsem mu a plavky nechal spadnout až na zem. Bill mě hned napodoboval. Proto jsme se za necelé dvě minuty otírali svými rozkroky o toho druhého. Jak dokonalý pocit. Vzal jsem jej za ruku a vedl do moře. Voda byla příjemná. Příjemně chladila. Spolu jsme se ponořili a udělali oba pár temp.
„Oh, to je super, taková svoboda…“ Jo. Vážně. Člověk si najednou připadal tak strašně lehký bez těch plavek. Doplaval až ke mně. Věděl jsem, na co myslí, já myslel na to samé. Nahmatal jsem pod nohama písek. Udělal jsem tempo, abych si byl jistý, že stačím, a nechal Billa doplavat až ke mně. Objal mé boky nohama a naschvál přitlačil zadečkem do mého rozkroku. Ďábel malej. Objal mě rukama a já ty svoje dal na jeho boky. Zahleděl se mi do očí. Tak hluboko, jako by se snažil hledět přímo do mého nitra.
„Máme už jen pár dní…“ špitnul a přejel mi nosem po tváři. Věděl jsem, že začíná být nervózní zrovna z tohohle.
„Vím, proto si to musíme pořádně užít.“ Pošeptal jsem a vášnivě jej políbil.
***
„Gábi, hele nemohla by vás potom domů odvést Jessi?“
„Jo, v pohodě, ale kdy přijedeš?“
„Já jsem mluvil odpoledne s Neri, říkala, že až přijedete domů, dáte holky spát a tak, přijede a bude tam s holkama, dokud se nevrátím, ale nepočítám s tím, že bych se vrátil nějak pozdě.“ Odpověděl. Gábi se chvíli domlouvala s Jessicou. Po chvíli svolila. Myslel jsem, že vyletím štěstím až do oblak. Odešli jsme směrem k mému autu. Když jsme se vzdalovali od pláže, Bill mě chytil za ruku. Spokojeně jsme šli. Hrdě jsem se nesl a Bill taky vypadal, že se za mě nestydí. Když jsme sedli do auta, Bill mě láskyplně políbil a já mu polibek s chutí oplatil. Nastartoval jsem a pomalu vyjel. Když jsem dojel na dálnici, vytáhl jsem telefon a zavolal kamarádovi. Neměl jsem strach, že by Bill odhalil mé překvapení, protože jsme mluvili španělsky. Dojeli jsme ke mně. Já se natáhl do kastlíku, pro připravený šátek, a když jsme vyšli až před vchodové dveře do bytu, zavázal jsem mu oči.
„Není to žádná krása, ale snažil jsem se.“ Usměju se a pomalu ho vedu do bytu. Bydlím v podkrovním bytě, a tak jsem si nahoře na střeše nechal udělat vířivku a pěknou zahrádku. Teda tu zahrádku jsem si udělal sám. Měl jsem to tu moc rád. Pomalu jsme stoupali po schůdkách, a stáli jsme u teplé lázně a po skoro celé střeše byly rozsvícené svíčky. Ve vodě byly okvětní kvítky růží, které jsem vypěstoval vlastníma rukama. Samotného mě to překvapilo, jak krásné to bylo. Sundal jsem Billovi šátek a on jen překvapeně vydechl.
„Tomy, to je…“
„Pšš, nemluv, jen mi poděkuj jedním z tvých sladkých polibků.“ Dal jsem mu prst na rty, ale hned jsem ho dal pryč, aby Bill mohl splnit mé přání. Sladce mě políbil, podlamovala se mi kolena pod tím intenzivním polibkem. Pomalu jsme se svlékali. Sypal se z nás písek a my se tomu oba museli smát. Ani nevím, co na tom bylo tak šíleně vtipné. Zapnul jsem pěkně bublinky a ponořili jsme se do té teplé vody. Bill mi celou dobu hačal na klíně. Pili jsme šampaňské a papali jahody s nutelou.
„Děkuju,“ pošeptal. Znělo to tak upřímně.
„Nemáš za co.“ Šeptnul jsem.
„Ne, vážně děkuji, za všechno, zpříjemňuješ mi můj jinak šíleně náročný a nudný týden. Nikdy pro mě nikdo nepřipravil tak krásné překvapení. Nikdy pro mě nikdo nezapálil svíčky, aby nastolil romantickou náladu. Děkuji ti za tohle všechno.“ Objal mě a přitisknul se mi na rty. Položil jsem sklenku se šampáňem a prsty vjel do jeho vlasů.
„Tomy, asi jsem se do tebe bezhlavě zamiloval…“ pošeptal do dlouhého polibku a mně okamžitě zamravenčilo v břiše.
„Billy,“ výdech na jeho rty. „Já do tebe taky, plyšáčku. A moc!“ pohladil jsem ho po hubené hrudi.
Začali jsme se líbat, odvážně, vášnivě a trošku naléhavě. Nechci, aby odjel.
autor: Lenna W. K. T.
betaread: Clarrkys

4 thoughts on “Výhled na Puerto Colon 6.

  1. Mám ráda tuhle povídku…má všechno, co mít má. Přehledný, dobře promyšlený děj, který není naprosto mimo a navíc je dobře napsaná. Takže u mě plus. Je mi jasný, že Billy neodolá a s nadšením zůstane 😀 😀

  2. Až na toho plysačka na konci to bylo famozní:)….líbí se mi jak píšeš,pěkně se to čte…mooc pěkné tleskám:)honem honem sem s dalsim dílkem

  3. Na tú chvíľku som čakala, keď si povedia, že to už prestal byť letný flirt. Nádherná poviedka. Veľmi sa mi páči.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics