Déšť 3.

autor: LízatQo

Ahoj, tak jsem tady zase 😀 dávám vám sem další díl povídky Déšť … Musím uznat, že odezvy mě hodně zajímají.. Prosím, pište do komentářů 😉 Tak krásné počtení, vaše LízatQo.

Tom došel domů a byl zklamaný, bylo mu strašně líto, že Bill nepočkal, než se probral, ale možná měl spoustu práce. To asi zjistí později.

Svalil se na svou postel a povzdychnul, když cítil tu jemnost jeho hebkých povlaků deky a polštáře. Přemýšlel nad tím, zda bude Bill dneska znova u jezera nebo ne. Co když jo? Vždyť psal v tom dopise, že by ho chtěl poznat.

Toma z jeho přemýšlení vyrušilo klepání na dveře.

„Kdo tam je? “ řekl mrzutě Tom.

„Tomí, to jsem já, mamka… Máš dole snídani,“ řekla jeho matka a pak už jen slyšel dupot nohou po schodech dolů. Protočil oči a zvedl se. Tak teda se půjde najíst, no. Mrzutě šel dolů, kde zasedl ke stolu a pustil se do palačinek od jeho mamky.

*Odpoledne.*

Tom právě umýval auto, rád myl své auto odpoledne, když svítí sluníčko. Jeho černá Audi se leskla čistá, vyleštěná, Tom byl spokojen. Sednul si do ní s tím, že se v ní projede. Naposledy v ní jel, a skončil v blátě. Teď věděl jistě, že ne.

Když uslyšel zvuk motoru, hned se usmál. Zavřel dveře, zapnul pás, a zmáčknul pedál. Jeho Audi zatúrovala a vyjela do ulic jeho čtvrti, kde bydlel.

Spokojeně se projížděl ulicemi, cestami, i okolo nějaké louky to vzal. Pomyslel si, že by mohl zajet k jezeru. Cesta nebyla stavěna nějak extra pro auta, a tak Tom zajel jen kousek. Chvíli seděl v autě a prohlížel si jezero. Nakonec znova nastartoval a vyjel z cesty pryč. Začalo znova poprchávat. Jako by nestačilo, že pršelo včera večer. Vyjel z cesty, co vedla k jezeru, a vydal se na cestu polní cestou. Jel pomalu, nechtěl si zašpinit auto, nebo poškrábat.

Jel a věnoval se okolí, nějak si nevšímal cesty před ním, byla to rovná dlouhá cesta. Co jiného. Avšak když Tom obrátil zrak od okolí k cestě, prudce šlápnul na brzdu, a jen zavřel oči. Bál se toho, co by mohl vidět.

Když otevřel lehce oči, viděl jen prach, co lítá okolo jeho oken, a lehce viděl odraz postavy, vypnul motor a vylezl ven, a hned před auto. Pořád pršelo, ale to mu teď bylo jedno, doufal, že neublížil tý osobě.

„Jsi v pořádku? “ zeptal se Tom poplašeně a zvedal ze země osobu.

„Jo, jsem,“ hlesla osoba a zvedla se, začala si oprašovat oblečení.

„Bille?!“ vydechl, když zjistil Tom, že je to Bill, div mu oči nevypadly.

„Jo, jsem to já, neboj, žiju,“ usmál se svým zářivým úsměvem a Tom povzdechl a podíval se okolo sebe a pak na Billa.

„Kde se tady bereš? Všude jen vysoká tráva? A najednou se vyhrabeš v půlce polní cesty ty? “ díval se Tom na Billa, který jen pozvedl ramena.

„Šel jsem kolem,“ odpověděl jednoduše Bill. Tom pozvedl obočí a nedůvěřivě se podíval na Billa.

„Teď, bůhví v kolik večer. Na polní cestě, ještě v dešti. Bille, tomu nevěřím, a pojď do auta, budeme jinak nemocní,“ řekl Tom a šel si sednout do auta a Bill ho následoval.

„Jo, stalo se. Šel jsem na procházku, a začalo pršet,“ řekl Bill, když si sednul do auta.

„Tak já tě odvezu domů, ne? “ kouknul Tom na Billa a ten znejistil.

„Nemyslím si, že je to dobrý nápad,“ odpověděl Bill nejistě.

,,Proč?“ byla okamžitá  otázka Toma.

„Naši nejsou moc rádi, když mě někdo vozí domů…“ Bill stále koukal při těch slovech na Toma. „Tak tě dovezu o pár baráků dál, ne?“ pozvedl Tom obočí a koukal. Bill povzdychl.

„To, prostě ne. Nechci domů, je brzo a já chci k jezeru… a do baráčku,“ řekl Bill a hodlal vystoupit, Tom ho ale zastavil.

„Počkej, tak já nás tam odvezu, co?“ koukl na něj a Bill pouze kývl.

Tom nastartoval a začal pomalu couvat.

„Tome, nemohl bys rychleji? Chtěl bych to stihnout, než skončí déšť,“ zanaléhal Bill a Tom tedy zrychlil, ale nechápal.

„Proč? Vždyť tam můžeš jít, až nebude pršet, ne?“ optal se Tom.

„Ne, já musím, když prší… ono… um… uklidňuje mě to…“ řekl Bill a tak se Tom už dál neptal a dojel k jezeru.

Bill vystoupil a Tom hned po něm. Zamknul auto a koukal se společně s Billem na jezero. Bylo krásné, šlo na jeho povrchu vidět, jak je měsíc v Novu. Dívali se a pak se Bill zvednul a podíval se na Toma, ten se také zvednul a podíval na Bill. Tom nejistě polknul a díval se mu do jeho čokoládových očí.  

„Bille, chtěl jsem se zeptat, proč tě nevídám jindy tady, ale jen když prší,“ zeptal se Tom, a doufal, že dostane stručnou odpověď. Bill párkrát zamrkal a podíval se na Toma.

„No… Asi nevychytáváš dobu, kdy tady jsem…“ odpověděl docela i chladně Bill a Toma to až zamrzelo. „Tome, já… Měl bych jít do chatky. Rád bych tu byl s tebou, ale musím do chatky,“ odpověděl Bill a Tom ihned posmutněl.

„A mohl bych jít s tebou?“ Optal se Tom, který znova posmutněl, když viděl, jak černovlásek kroutí hlavou ze strany na stranu. „Tak já pojedu domů. Snad se tu někdy uvidíme,“ usmál se Tom a lehce pohladil Billa po tváři. „Zase se tady uvidíme, že? Chci tě poznat co nejlíp,“ koukal na Billa a on pouze kývnul.

,,Jo, uvidíme se,“ zašeptal Bill a podíval se na Tomovy hnědé oči. „Líbí se mi tvé oči,“ zašeptal opět a trochu zčervenal v tvářích. Tom se zaculil, přitáhnul si Billa blíž a do ucha mu zašeptal: „A ty mně celkově.“ Pak se odtáhnul a mířil k autu.  

„Tak ahoj, Bille, zase se uvidíme,“ nasednul a odjel. Stále viděl, jak Bill celý zrudnul a díval se na auto.

* Večer *

Tom už dojel domů  a auto zaparkoval do garáže. Vylezl, zamknul a šel domů, tam ho čekala večeře s jeho matkou a jejím přítelem, a pak šel rovnou do sprchy. Pustil na sebe horkou vodu, přímo vařící, jak to miloval.

Když vylezl ze sprchy, utřel ze sebe kapky a oblíknul se do spodního prádla a zalehnul do postele. Pršelo jen lehce, a on nechal jen lehce pootevřené okno. Zavřel oči a netrvalo chvilku a on usnul. Slyšel nějaké zvuky, ale neřešil je. Když ho pak probral sousedův pes, jak štěkal, tak okno zavřel a zase lehnul a v tu chvíli usnul.

*-*

„Tome!“ hulákal Bill a mával na něho. Tom se zasmál a běžel k němu. Byl tak rozkošný, když tam tak na Toma mával a usmíval se od ucha k uchu. Tom doběhnul a usmál se.

,,Kam jsi utíkal? Málem jsem tě nedoběhnul,“ vydýchával se Tom a díval se na Billa.

„Já jsem běžel k jezeru. Je tady hezky, a koukej. Zase prší,“ zaculil se Bill a šel k okraji jezera. „Bille, nelez tam. Spadneš do vody,“ varoval Tom Billa, ale ten stejně neposlechl a šel do vody dál.

„Jé, ta je teplá, pojď taky, Tomi,“ zajásal Bill a podíval se na Toma, který zakroutil hlavou.

„Ne, to je dobré, já budu tady na břehu, už tak prší a nechci být zas až tolik nemocný,“ odpověděl Tom a sednul si na kamínky, které byly u břehu. Bill postoupil do vody tak, že byl pod pas ponořený. Otočil se na Toma, který seděl stále na břehu a pozoroval ho se zájmem. Bill si začal sundávat bundu, co měl na sobě. Tom povytáhnul obočí a díval se na Billa, který hodil bundu na břeh, a začal si svlíkat triko.  

„Bi… Bille, co to děláš? “ zakoktal Tom stále se dívajíc, co dělá. Ten svlíknul triko a hodil ho opět na břeh. Tom pouze polknul nad pohledem na Billovo bledé, nevypracované, ale krásné tělo. Když se vzpamatoval, viděl, že Bill už hodil i kalhoty, což znamenalo, že má na sobě pouze spodní prádlo. Vzrušeně polknul a díval se, jak se Bill shýbnul, a pak z vody vytáhnul boxerky a hodil je taky na břeh. Teď si byl jistý, že je Bill naostro ve vodě, bylo na břehu triko, kalhoty, boty, bunda, všechno. Tom znova těžce a vzrušeně polknul, a ještě víc, když viděl, že se Bill ponořil a vynořil se blíž ke břehu a začal vylézat z vody. Tom si prohlížel jeho tělo. Bylo dokonalé, nenašel ani chybičku na jeho těle. Bill přistoupil k Tomovi a sednul si mu do klína, načež Tom zalapal po dechu. Bill začal z něho svlíkat oblečení, triko, kalhoty, spodní prádlo, a když byli oba nazí, Bill ho začal vášnivě líbat.  

Tom zalapal po dechu a líbal ho. Bylo to něco úžasného. Bill sjel rukou do Tomova klína a nepřerušoval polibek. Chytil Tomův penis a Tom pod tím dotekem zasténal nahlas. Bill několikrát zapohyboval rukou, a pak už si jeho penis namířil a lehce si na něho sedal. Bill se odtáhnul z polibku a společně s Tomem sténali. Když už dosedl, tak chvilku zůstal, a pak se začal nadzvedávat.

„Bože, Bille jsi tak úzký. To je úžasné,“ zasténal Tom a nechal Billa nasedávat na sebe. Zavřel oči a nechával se unášet tím pocitem.

Když už Tom věděl, že se blíží jeho vrchol, sténal hodně nahlas, musel to slyšet celý les okolo, ale jemu to bylo v tuhle chvíli jedno. Tom nuceně otevřel oči…

*-*

A jediné, co viděl, byl strop… Počkat, cože? Ano, opravdu viděl strop, rychle si sednul a podíval se na deku. Zakňučel, když ji odkryl a viděl, že jeho penis stojí. Odhrnul deku a šel do koupelny. Ještěže byla noc a on tak šel po tiché chodbě až do koupelny. Sednul si na vanu, a povzdychnul, a svlíknul spodní prádlo. Opět se opřel a uchopil svůj již stále stojící penis do rukou, a začal v rychlém tempu pohybovat. Rychle vzdychal, až nakonec docílil toho, čeho chtěl. Tom vyvrcholil a vše spadlo do vany. Teda aspoň většina. Chvíli ještě seděl na vaně a pak tedy utřel svůj penis od spermatu a spláchnul to, co bylo ve vaně, zbytek smyl ze země a ručník hodil do špinavýho prádla na vyprání. Vydal se do postele, kde zalehnul a ihned usnul. Doufal, že ten sen zažije, ale raději jindy…