Innocent BawdyHouse 98.

autor: Disturbed Angel & Clarrkys

Bill: (Zakroutím hlavou a dám ji do polštáře.) Hrozně jsem se bál. (Šeptnu.)

‎

Tom: Už se nemusíš bát. Už ti nikdy neublíží. 

‎

Bill: Co… Co když se vrátí?

‎

Tom: Nevrátí. Jestli jo, tak ho vážně zabiju. 

‎

Bill: (Přitulím se k tobě.)

‎

Tom: (Ale je pravda, že takhle mě ještě nikdo nezřídil. Má velkou sílu.)  

‎

Bill: Děkuju ti, Tome. (Šeptnu.)

‎

Tom: To je dobrý. (Trošku vzdychnu… Au, moje bříško.)  

‎

Bill: (Pousměju se a přivřu oči. Po chvilce je otevřu a posadím se. Dám si ruce na bříško.) Aaa. (Je tak… Zatajím dech.)

‎

Tom: (Rychle na tebe kouknu.) C-co? Bolí tě něco? 

‎

Bill: (Otočím se na tebe.) Ne-e. Já… Já nevím. (Šeptnu. Začnu si po tom bříšku tak jemně sahat prsty.)

‎

Tom: Mám… Mám zavolat sanitku? (Bojím se xD.)  

‎

Bill: Ne-e. (Trošku poskočím, jak se leknu.) Já… Myslím, že… Že kope. (Šeptnu a kouknu na tebe. Pořád si tak jemně prsty jezdím přes bříško.)

‎

Tom: (Kouknu na tebe.) Tak brzo? (Trochu vykulím oči a kouknu se ti na bříško.)  

‎

Bill: Jsem… Skoro v pátém měsíci. Já nevím, odkdy má začít. Já… Nevím to. (Zastavím ruce. Nic se neděje.) Asi se mi to jen zdálo.

‎

Tom: (Trochu se opatrně  překulím a dám tam taky ruku.)  

‎

Bill: (Kouknu na tebe.) Asi to nic nebylo.

‎

Tom: Možná jo. (Trochu se pousměju a oddělám tu ruku.) Nemáš někde tu knížku, co jsem koupil? Třeba to tam bude.  

‎

Bill: Mhmm. (Otočím se a koukám. Mám ji ve skříňce v nočním stolku. Vytáhnu ji a podám ti ji.)

‎

Tom: (Vezmu si to a nalistuju nějakou stránku s pátým měsícem.) Ta ženská má ale větší bříško než ty.  

‎

Bill: (Kouknu se na ten obrázek.) Hm… To vidím taky. (Otočím hlavu jinam.)

‎

Tom: (Začtu se do toho.)  

‎

Bill: (Kouknu na tebe. Povzdechnu si a vstanu a odejdu na chodbu.)

‎

Tom: Píšou tady, že miminko má zhruba 25 cm. (Usměju se.) To je docela veliké. Na hlavičce se už objevují vlásky a dítě je velice aktivní. První pohyby jsou jako jemné chvění. (Culím se.)  

‎

Bill: (25 cm. Dám si ruce v bok. Jdu do toho pokoje, co máme pro malýho. Povzdechnu si.)

‎

Tom: Každý týden bys měl přibrat půl kila. (Trochu křiknu, abys mě slyšel.)  

‎

Bill: (Zakroutím hlavou.) Když si myslíš, že je to tak jednoduché. (Zašeptám.)

‎

Tom: (Pročítám si to pořád.) Měli bychom už začít něco zařizovat! 

‎

Bill: (Ani tě neslyším nebo spíš neposlouchám. Stoupnu si k oknu a koukám ven. Dám si ruce okolo ramen a kouknu si na bříško. Venku začal padat sníh. Otevřu si okno a pozoruju, jak se cesta začíná barvit do běla.)

‎

Tom: (Předčítám ti tu knížku. Myslím si, že mě posloucháš.)  

‎

Bill: (Během chvilky je tam vrstva sněhu. Pousměju se a zatřepu se, když zavane vítr a spadne mi pár vloček do obličeje.)

‎

Tom: (Pak se tě na něco optám a ty neodpovídáš.) Bille?? 

‎

Bill: (Koukám pořád z okna. Opírám se o rám.)

‎

Tom: (Opatrně se vyhrabu z postele, pořád mě nějak bolí hrudník. Opírám se o zeď a dojdu za tebou.)  

‎

Bill: (Otočím se na tebe.)

‎

Tom: (Přibelhám se k tobě.) Zavři si to okno, nachladíš se. (Zavřu ho.)  

‎

Bill: (Koukám na tebe.) Měl bys ležet.

‎

Tom: Samotného mě to nebaví.  

Bill: Četl sis.

‎

Tom: Četl jsem to tobě.  

‎

Bill: Promiň. Neposlouchal jsem od doby „ta ženská má větší bříško než ty“.

‎

Tom: (Kouknu na tebe trochu udiveně, s otevřenou pusou.) A-ale. (Přečetl jsem ještě asi stránku textu. To jsi mě vůbec neposlouchal?) Já jsem to nemyslel zle.  

‎

Bill: Já vím. (Kouknu na tebe a jdu pomalu dolů.)

‎

Tom: (Dívám se za tebou.) Co jsem zase udělal špatně? 

‎

Bill: Nic… Nic, ty nic. (Dojdu dolů a sednu si na vysokou židličku.)

‎

Tom: (Nechápu tě. Docourám se do koupelny a začnu si napouštět vanu. Všechno mě pořád nějak bolí a chci si trochu odpočinout ve vodě.)  

‎

Bill: (Slyším vodu. Dám ruku v pěst a bouchnu se zlostí do nohy. Pak si opřu ruce na bar a začnu tiše vzlykat.)

‎ ‎