A Beautiful Disaster 22.

autor: bmccray

Ahojky, lidičky 🙂  
Tady je další dílek a opět bych ráda poděkovala Katie, která mi s jeho překladem nesmírně pomohla. Jelikož jsem své síly lehce přecenila a nezvládám tak, jak bych ráda, mám tady dobrou duši, která ráda udělá mou práci za mě 😀 Takže tentokrát další velké dík patří jí 🙂
Deni

***

394
Billův pohled

Zaparkoval jsem u Sam Clubs. Simone mi ukázala tenhle obchod před více než měsícem a od té doby jsem si ho zamiloval. Vzal jsem košík a položil jsem Gracinu autosedačku do jeho přední části. Prošli jsme dveřmi a já vytáhl seznam.
„Tatínku! Pojďme na hračky,“ pištěla Ren a skákala nahoru a dolů.
Zavrtěl jsem hlavou a řekl jí, že potřebujeme věci ze seznamu. Našpulila rty, ale všude šla poslušně za mnou. Šli jsme do každé uličky vyzvednout, co jsme potřebovali.
„Ok Serenity, vezmi kečup a hořčici.“ Poslechla a hodila je do košíku. Vzal jsem dvě sklenice okurek, salám a dva bochníky chleba.
„Ew, tvůj tatínek se chystá znova dělat ty hrozné sendviče,“ řekl jsem a Ren se ušklíbla.
„Jsou ošklivé, tatínku.“
„Já vím. Hrozně suché.“
Zavrtěla hlavou a dál jsme spěchali uličkou k mraženým potravinám.
„Nanuky, tatínku. Ale ne ty bez cukru. Ty chutnají hrozně!“ řekla a ukazovala na velký jahodový a ananasový nanuk.

Vzal jsem box a ještě nějaké další věci z mrazáku. Posunuli jsme se do oddělení s ovocem a zeleninou. Utekla pro nějaké jahody a smetanu. Vzal jsem fazolové lusky, brokolici, kukuřici, rajčata a cibuli. Zrovna jsem bral dvě hlávky salátu, když mi začal zvonit telefon. Prohrabal jsem kabelku a našel ho. Byl to Tom.

„Ahoj, Krasavče, co pro tebe můžu udělat?“ Zeptal jsem se a šel k sekci s ovocem.
„Chtěl jsem vědět, kde jste. Nezavolal jsi mi,“ řekl.
„Jsem v Sam’s Club,“ řekl jsem přidržujíc Ren rukou plnou věcí.
„Cool. Pozval jsem nějaké lidi dnes na večeři, tak kup nějaké jídlo navíc.“
Co?
„Koho jsi pozval, Tome?“ zeptal jsem se a bral si věci od Serenity.
„Mé rodiče, Jorga, Georga a jeho přítelkyni, Gustava a jeho ženu, Andrease, Monicu plus dva navíc,“ řekl.
Dva navíc?

Souhlasil jsem, že vezmu nějaké věci navíc, když mi sdělil, že všichni dorazí na sedmou hodinu. Zbývají mi pouze 2 a třičtvrtě hodiny na to, to všechno udělat. Ještě jsem se musel zastavit v kojeneckém oddělení a vyzvednout krmení, utěrky a plenky.
Šli jsme k pokladně a já jsem vzal čtyři lahve sody a několik dalších věcí, jako například kondomy. Všechno jsem vyložil na pás.
„Papá, můžu si vzít nějaké Skittles?“ Přikývl jsem a podal je pokladní.
Grace začala plakat. Zapomněl jsem její lahvičku v autě, ale v kapse jsem měl dudlík. Strčil jsem jí ho do pusy a ona se okamžitě uklidnila.
„Ok, to bude 387 dolarů. Hotovost nebo kreditka?“ zeptal se pokladník.
„Kreditka,“ řekl jsem a nechal jsem Serenity vložit kartu. Prošla, pokladník mi podal účtenku a odešli jsme.
Položil jsem Grace zpět do její sedačky a naložil potraviny do kufru. Vydali jsme se zpět na Manhattan.
______________

Když jsme dorazili domů, zacouval jsem do garáže. Tom a Gordon mi pomohli vyndat věci z auta a já vzal Serenity a Grace do domu. Můj táta vzal obě do obývacího pokoje za Maddie, zatímco Simone mi pomohla uvařit večeři pro tohle takzvané shromáždění.
Vyloupával jsem zelené  fazolky, když Simone vyndala z trouby lasagne a česnekový chleba.
„Do domácího života ses usadil snadno, Bille,“ řekla mi, když dělala salát.
„Já vím. Nikdy jsem si nemyslel, že bych měl šanci na něco takového. Jsem opravdu vděčný,“ usmál jsem se a vhodil zelené fazolky do hrnce s kořením. Usmála se a připravovala jahody, smetanu a piškotový dort. Řekla mi, že je to Tomův oblíbený.

„Copak to vaříš, zlato?“ zeptal Tom, když vešel do kuchyně a políbil mě na krku.
„Lososa s brusinkovou omáčkou, zelené fazolky, salát, makarony, slavné sušenky tvojí mamky a jako dezert domácí piškot s čerstvými jahodami a smetanou.“
„Zatraceně, nemůžu se dočkat. Možná dnes večer můžeme použít zbytek smetany,“ zašeptal mi do ucha.
Kousnul mě do ucha a do krku. Simone si odkašlala a my jsme se rozdělili.
„Dělejte si to v ložnici, laskavě.“
Zčervenal jsem a držel zelené  fazolky. Najednou jsme uslyšeli rachot, rychle jsem se otočil.
„Serenity Marie Trümper!“
„Omlouvám se, babičko. Chtěla jsem vám pomoct.“
Simone odešla posbírat kousky skla. Serenity se sehnula, aby pomohla, ale řízla se do prstu. Začala plakat a volala Toma. Tom za ní doběhl a vzal si ji do náruče a společně se posadili.

„Proč jsi zvedala to sklo? Víš, že to nesmíš dělat.“
„Já… omlouvám se ta… tínku.“
Gordon mu podal lékárničku a Tom jí čistil ránu na prstíku.
„Tatíí, to pálí!“
„Miláčku, musím to vyčistit, nebo…“
„Yeah, nebo upadne,“ řekl Gordon, když šel do kuchyně.
„Co?!?!“
„Tati!“
„Co je, Tome, jen jsem si dělal srandu.“
Tiše jsem se zasmál a Serenity se rozbrečela ještě víc. Gordon ji políbil na čelo a vzal si ji do náruče, když jí to Tom zalepil.
„Dědeček si dělal legraci, zlatíčko.“
„Opravdu?“
„Ano.“
Přikývl a Simone jí  řekla, ať se jde před večeří umýt. Dal jsem fazolky na servírovací talíř a začal pracovat na dezertu.

______________

Když jsme byli hotoví, položili jsme všechno na stůl. Přesně na čas, hosté začali přicházet. Naposled jsem otevřel dveře a hlasitě zavýskal. Byli to Darren s Davidem. To bylo to překvapení, o kterém Tom mluvil. Udělal jsem krok vpřed a objal je. Podíval jsem se dolů a viděl, že tam stojí malá holčička, schovaná za Darrenovýma nohama.
„Bille, seznam se s naší dcerkou Alison. Jsou jí tři roky,“ usmál se David.
Sklonil jsem se a potřásl jí rukou.
„Ahoj, Alison,“ plaše se usmála a zase se schovávala za Darrena. Ustoupil jsem dozadu a vzal jejich bundy.
„Tak tohle je můj domov a moje tři holčičky. Serenity, té je pět, Madelyn a Grace, těm jsou čtyři měsíce.“ Tom se na mě podíval.
„Oh a Tom, můj manžel,“ dodal jsem s úsměvem.

Potřásli si rukama a Tom mi podal dvojčata. Šli jsme do jídelny a já jim představil Tomovy rodiče, Géčka a Moniku.
Usadili jsme se a užívali si večeři. Zjistil jsem, že se sem přestěhovali před necelými dvěma týdny. Darren mi řekl, že dostal práci na New York University jako profesor matematiky a David bude pracovat pro magazín Rollingstone. Měl jsem z nich radost. Během večera všichni jedli a jen jsme si užívali jeden druhého.
______________

**O DVA DNY POZDĚJI**

Probudil jsem se, když  mnou Tom zatřásl. Otočil jsem se a podíval se na hodiny. 6:15. Posadil jsem se, vytáhl deku a přehodil ji přes sebe.
„Bille, musíš vstávat. Víš, že ti trvá hodiny, než se připravíš do práce,“ řekl, když jsem se zachumlal zpět do pokrývek. Povzdechl jsem si, našel mé boxerky na podlaze a natáhl si je.

„Dobře Tome, ale jdi mi udělat snídani,“ nařídil jsem mu, když jsem šel do koupelny dát si sprchu.

Slyšel jsem šustit peřiny a Tom se objevil v koupelně. Věděl jsem, co chce.
„Tome, dělali jsme to celou noc. Později, dobře?“ Zakňučel jsem, když jsem si stahoval boxerky a stoupnul si pod vodu. Našpulil rty. Jen jsem si povzdechl a otevřel jsem pro něj dveře od sprchového koutu.
„Ok, ale udělej to rychle,“ řekl jsem a on skočil do sprchy. To byla chyba.
______________

**O HODINU POZDĚJI**

„Do prdele, Tome! Řekl jsem rychlovka, ne vykuřovací maraton,“ štěkal jsem, když jsem lezl a popadl jsem ručník. Jeden si vzal taky a začal si sušit dredy.
„No moc sis nestěžoval, ty Pane Šukej mě Tomi… šukej mě TVRDĚ… ugh yeah… přímo tam, baby… jsi tak zasraně dobrej… ughhhhhhhhh!“
Hodil jsem po něm můj ručník a šel do šatny.
„Co si mám vzít na sebe?“
Opravdu jsem nevěděl, takže jsem prostě něco popadl. Natáhl jsem si boxerky, upnuté tmavě modré džíny a dlouhou černou košili. Nazul jsem si boty a šel zpátky do koupelny. Podíval jsem se do kosmetické taštičky a všiml si, že už skoro nemám žádné černé oční stíny. Rychle jsem si vetřel podkladový krém, oční linky a řasenku. Vlasy jsem udělal v rychlosti a sešel dolů.

Zatímco na mě Tom čekal, udělal sýrovou omeletu a pomerančový džus. Popadl jsem svou tašku a obal na laptop a začal si do něj skládat své pracovní papíry. Tom se nabídl, že to pro mě pobalí, tak jsem si sedl, jedl a díval se na můj denní rozpis.
„Tak co se dneska děje?“
„Schůzky celý den.“
„To je na hovno.“
Našpulil jsem pusu.
„Já vím. Oh, Tomi. Chceš být na přední obálce?“
„Čeho?“
Polkl jsem trochu snídaně.
„Nej sexy muž New Yorku 2009. Jsi třetí v pořadí.“
„Kdo je na 2 a 1?“
Usmál jsem se a vyndal seznam.
„No, když už se ptáš. Druhý je jazzový muzikant Jerry Morra a první je překvapivě německý rapper Bushido.
„Bushido?“ řekl zmateně.
„Ten chlap z letadla v Palm Beach… pamatuješ?“
„COŽE?“

Usmál jsem se do sklenice a ignoroval jeho nadávky. Když jsem všechno dokončil, popadl jsem své věci a políbil Toma. Přitáhl si mě blíž, a po nějaké chvíli jsme se pustili.
„Uvidíme se, až přijdu domů, zlato,“ řekl jsem a znova ho políbil.
Doprovodil mě k autu a otevřel mi dveře. Vlezl jsem dovnitř a nastartoval.
„Zavolej mi, pokud se s holkama něco stane. Oh a dvojčata dostanou dnes své první očkování. Oh… oh! Ren se má dnes výtvarku. Šaty jsou u ní na posteli,“ řekl jsem.
Zavřel dveře a já jsem stáhnul okénko.
„Zvládnu to, Bille, a zavolám ti kolem oběda. Miluju tě.“
„Taky tě miluju,“ řekl jsem a vycouval z garáže. Díval se na mě, až dokud jsem nezahnul za roh.
______________

Než jsem se dostal do mé nově zařízené kanceláře, zaparkoval jsem na místě pro hlavního ředitele. Vystoupil jsem a upravil si bundu. Podíval jsem se do okénka auta a pozoroval své břicho. Vracelo se zpět do staré podoby. Nicméně, stále jsem na sobě cítil přibraná kila. Povzdechl jsem si a popadl své věci. Šel jsem do výtahu a jel do šestého patra. Monika seděla za svým stolem a dívala se na harmonogram. Vzhlédla a viděla mě.

„Ahoj, Bille! Připraven na první den jako hlavní ředitel?“ Šel jsem dovnitř, do Celiiny staré kanceláře a postavil své věci na zem.
„Dobré ráno, myslím, že jo.“ Podíval jsem se na svůj harmonogram a viděl, že byl plný až do sedmi večer.
Je mi líto, že nemůžu být s dvojčaty na jejich kontrole. Všichni začínají přesně na čas, a dělají tu místo pro dnešní ranní schůzi. Popadl jsem své poznámky a vztyčil hlavu. Vešel jsem dovnitř a všichni ztichli.

„Ok, dobré ráno a vítejte v práci. Chtěl bych přivítat všechny naše nové spolupracovníky. Jsem velmi rád, že jste se rozhodli pro práci u nás. Doufám, že se vám tu bude líbit. Teď k jádru věci. S touhle sezónou toho máme hodně v plánu. Hodně propagačních módních show, charitativních akcí a našimi dveřmi projde mnoho osobností. Musíme být na vrcholu naší hry,“ řekl jsem a podal každému smlouvu k podpisu.
Během hodiny jsem jim vysvětlil vše, co od nich očekávám. Bylo to stručné. Odešel jsem do své kanceláře a otočil se ke svému počítači. Měl jsem pár e-mailů. Byla to hlavně nevyžádaná pošta, ale jeden zachytil můj pohled. Byl od Heidi Klum.

„Ahoj Bille,
doufám, že se tobě a tvé rodině vede dobře. Psala jsem ti proto, abych se zeptala, jestli bys nechtěl být hlavním modelem pro příští sezonu pro „Project Runway“. Byl bys v pár epizodách. Pokud tě to zajímá, prosím, zavolej mi zpět nebo producentům z Bravo. Doufám, že o tobě brzy uslyším.
S láskou, 
Heidi K.

Oněměl jsem. Odepsal jsem jí, že mi bude ctí. Zkontroloval jsem ještě pár e-mailů, když mi Monika dala na stůl stoh papírů k podpisu.

„Tady, Bille, a máš schůzku s modelkami kvůli nastávajícímu rozšiřování,“ sdělila mi.
Přikývl jsem a šel zpátky do místnosti kvůli druhé ranní schůzce.
Práce hlavního ředitele nikdy nekončí.

______________

Tomův pohled

Už je to hodina od doby, co Bill odjel a já musel během třičtvrtě hodiny dostat Serenity do školy. Byla už vzhůru, ale zdržovala.
„Serenity! Myslím, že jsem ti řekl, ať si vyčistíš zuby. Musíme jít!“ Křičel jsem do koupelny. Slyšel jsem mumlání, a tak jsem otevřel dveře.
„Co jsi to říkala?“ zeptal jsem se.
„Neříkala jsem nic.“  Řekla tvrdě při pohledu na mě.
Věnoval jsem jí přísný  pohled.
„Dávej si pozor na pusu a pospěš si,“ řekl jsem a odešel do pokoje dvojčat. Rychle jsem je přebalil a vzal jsem dvoje dupačky a body. Převlékl jsem je do jejich šatů a přesunul je do obývacího pokoje. Ren byla dole, oblečená a čekala, až jí udělám vlasy.
Šel jsem k ní a učesal jí vlasy do vysokého ohonu. Jednoduché, ale účinné. Dal jsem dvojčata do jejich auto sedaček a ujistil se, že Ren má svůj batoh. Vlezli jsme do auta a Ren si začala stěžovat, že má hlad.
Zajel jsem k McDonaldovi a objednal jí sendvič k snídani, který nechtěla jíst, protože byl bez vajíček. Vydechl jsem, abych zklidnil svůj hněv. Uháněl jsem trochu rychleji do školy. Když jsem jí dostal do školy, její paní Woodová čekala venku. Rychle jsem ji předal, políbil ji na tvář a řekl jí, že jí vyzvednu ve tři.

______________

Jel jsem na kliniku svaté Marie, vyndal jsem dětské tašky a sedačky a vydal jsem se do sedmého patra. Vystoupil jsem z výtahu a šel se nahlásit. Postavil jsem obě sedačky na zem a sundal jim přikrývky. Všichni na mě zírali, ale já je ignoroval. Maddie se rozhlížela kolem a Grace stále spala. Koukal jsem na ně, než doktorka zavolala mé jméno.

„Trümper?“ zeptala se, a rozhlédla se kolem.
Postavil jsem se a zvedl sedačky. Snažil jsem se je vyvažovat, jak jsme šli na konec chodby do ordinace. Postavil jsem je na zem a sedl si na židli u dveří.

„Dobrý den, pane Trümpere. Já jsem doktorka Mendezová a budu vaše pediatrička,“ řekla a potřásla mi rukou.
„Dobrý den, můžete mi říkat Tome,“ řekl jsem a vyndal holky.
„Ok, Tome, jsme tady kvůli jejich prvnímu očkování,“ listovala si jejich složkami.
Přikývl jsem a vyndal je ze sedaček a držel je na klíně.
„Dobře. Prosím svlékněte je a položte na váhu.“
Jako první jsem zvedl Grace a svlékl ji. Opatrně jsem jí položil dolů na váhu. Začala plakat. Udělal jsem to samé s Maddie. Napodobila svou sestru. Když měla doktorka jejich váhu, zvedli jsme je a položili na polstrovaný stůl. Zkontrolovala srdeční tep, nos, ouška, zrak, sluch a teplotu. Nakonec dala Grace injekci do obou nohou. Začala hlasitě křičet. To samé udělala s Maddie. Cítil jsem se kvůli tomu hrozně. Doktorka jim vpichy zalepila a řekla mi, že je mohu obléknout. Udělala jsem to a dal jsem je zpátky do jejich sedaček. Stále plakaly.

„Dobře, takže jak spí?“
„Pořád se hodně převalují, ale už spí déle. Takže to je dobrý, ne?“
„Ano, to je. Je to vynikající. Kdy, co a jak často jedí?“
„Máme na to rozvrh. Zkoušíme je krmit obě ve stejný čas. Někdy Bill do jejich mléka přidává trochu obilovin, aby se zasytily.“
„Dobrá. Chtěla jsem vám doporučit přidat obiloviny. To jim dává více vlákniny.“
Pokračovala a informovala mě o nějakých dalších věcech a řekla, že jí mohu zavolat, kdybych měl nějaké otázky. Poděkoval jsem jí  a šel zpátky do garáže. Podařilo se mi je položit do auta a rozhodl se zavolat Billovi.
Jeho telefon chvíli zvonil a potom přešel do hlasové schránky. Zkoušel jsem volat do jeho práce.
„Děkuji za zavolání, zde je ústředí ´New Trends´, mluvíte s Latishou. Kam vám mám přesměrovat hovor?“
Seděl jsem za volantem a čekal, až skončí s povídáním.

„Dobrej, tady je Tom Trümper, mohu mluvit s Billem Kaulitzem?“ zeptal jsem se, když jsem doloval jejich dudlíky.
„Ano, pane Trümpere, vteřinku prosím,“ řekla a položila sluchátko.
Za pár vteřin odpověděl Bill.
„Ahoj, zlato, co je? Co holčičky?“ zeptal se.
„Je to hrůza,“ řekl jsem hlasitěji, když Grace hlasitě vykřikla.
Bill zacukroval.
„Zlato, tak přijeď na chvilku do kanceláře. Miluju tě.“
Nastartoval jsem auto a ukončil hovor.

______________

Když jsem konečně zaparkoval u jeho práce, viděl jsem Billa, že na mě čeká. Přišel a vzal Maddiinu sedačku. Já vzal Grace, plus jejich tašky. Šli jsme do haly a do výtahu. Dostali jsme se do Billova podlaží a šli rovnou do jeho kanceláře.

Všichni se chtěli podívat na dvojčátka. Bill spěchal a stáhl rolety dolů. Vzal Maddie a objal ji.
„Ahoj, holčičko.“  Řekl a přivinul si ji. Usmála se na něj. Otočil se na Grace.
„Grace?“ řekl a ona se na něj podívala. Usmála se. Políbil jsem ji na tvář a prohraboval jsem dětskou tašku.
Podal jsem mu lahvičku a položil Grace dolů, abych jí vyměnil plenku. Snažil jsem se být opatrný, kvůli náplastem. Začala kňučet a Bill mi podal její dudlík. Dokončil jsem to, posadil se a nakrmil ji.

„Tomi, hádej co?“  řekl a strčil Maddie lahvičku do pusinky. Vzhlédl jsem od Grace.
„Heidi Klum mě požádala, abych byl v pár epizodách ‚Project Runway.‘
„To je úžasné, Bille,“ řekl jsem a políbil ho.
Byli jsme vyrušeni, když zaklepala Monika.
„Bille, linka dvě. Je to Vanity Fair,“ řekla tiše.
Bill vstal, stále krmil Maddie. Posadil se za svůj stůl a zmáčkl tlačítko.
„Bill Kaulitz u telefonu,“ řekl přesladce.
„Dobrý den, tady Adrienne Philips z Vanity Fair magazínu. Volám, abych se zeptala, jestli byste nechtěl být zařazen do našeho jarního čísla?“ zeptala se.
„Ano, rozhodl jsem se. Chtěl bych přidat mé děti a také manžela. Bylo by to možné?“ zeptal se a kolébal Maddie a pokládal si ji na rameno, aby si říhla.
„Ano, pane Kaulitzi, to můžeme udělat. Jediný problém je, že ředitelství na nás bude tlačit, aby to bylo do pátku. Je to v pořádku?“
„Ano, v pořádku. Uvidíme se v pátek. Přeji hezké odpoledne.“ Řekl Bill a zavěsil. Poplácal Maddie po zádech a sedl si zpět vedle mě.

„Takže teď musíme dům do čtvrtka uklidit?“ Zeptal jsem se mezitím, co jsem Grace pokládal do sedačky. Přikývl a podal mi Maddie.
Položil jsem ji do sedačky a on se mi posadil do klína. Rozkročil se, když jsem mu chytnul zadek. Sundal mi kšilt a šátek.
„Vypadáš sexy bez těch blbostí,“ řekl a uvolnil mi dredy. Políbil jsem ho a kousl do krku, zasténal.
„Tome… tady ne… ugh.“
Pokračoval jsem ve své  činnosti a Bill zaklonil hlavu. Zachytil jsem jeho rty, když se má ruka dostala pod jeho triko. Položil jsem ho zpět na gauč a zvedl mu triko k bradě. Vrhnul jsem se na jeho bradavky. Věděl jsem, že byly stále citlivé. Kousal jsem je a tahal svými zuby. Jeho dech se zrychloval. Rukou jsem se mu dostal do kalhot a rychle ho uchopil. Zaryl se mi nehty do zad.
Sál jsem jeho krk a všiml si, že jsem mu nechal čtyři velké cucfleky.

„Miluju tě,“ zašeptal po chvíli, kdy se mi udělal do ruky. Políbil jsem ho na rty a on si propletl prsty do mých dredů. Znovu jsem ho políbil na rty a podíval se do jeho hnědých očí.
„Taky tě miluju, Billy,“ řekl jsem a položil si hlavu na jeho hrudník. Takhle jsme chvíli zůstali, než bez vyzvání vtrhnul dovnitř Andreas. Odkašlal si. Bill se podíval přes mé rameno a pozvedl obočí.
„Chlapi, jste decentní?“ zeptal se se zavřenýma očima. Bill odmotal nohy zpoza mého pasu a posadil se. Stáhl si triko dolů a upravil vlasy. Otřel jsem si spermatem potřísněnou, ruku do dětské plenky.
„Jsme slušní, Andreasi,“ řekl jsem. Bill se posadil, stáhl si triko ještě více, když nechtělo zůstat dole. Byl očividně rozrušený.
„Mohl jsi zavolat, Andy. Vždycky dokážeš zasraně zkazit náladu!“ vyjekl, ale bez křiku, aby nevzbudil děti.
Andreas tomu nevěnoval pozornost. Prostě se šel podívat na spící dvojčata. S úsměvem hladil jejich malé ručičky.
„Je 12 hodin a moje snoubenka a nenarozené dítě jsou hladoví,“ řekl jednoduše.

Nakonec jsem si nasadil kšilt a vstal jsem. Bill se na mě podíval a tahal mě za ruku. Věnoval jsem mu svou pozornost.
„Kam jdeš?“ zeptal se a vstal ke mně.
„Domů, takže můžu pracovat na posledním kytarovém uspořádání,“ řekl jsem a objal ho.
Pustil mě a popadl mi jednu sedačku. Šli jsme zpět do garáže, on připevnil Graceinu sedačku. Udělal jsem to samé s Maddie. Vlezl jsem do auta a stáhl okénko.
Bill stál u okna a naklonil se dovnitř, aby mě políbil. Nastartoval jsem auto.
„Zlato? Možná budeš muset zamaskovat tahle ‚znamínka‘,“ řekl jsem a rozesmál se.
„Jaká znamínka?“ řekl a podíval se do zpětného zrcátka.
Jeho oči se rozšířily.
„Tome! Zase?! Mám schůzku v půl druhé! Nemůžu tam přijít s tak velkým cucflekem!“ zakňučel.
„Máš tu bundu, kterou jsem ti koupil. Nos jí, ta to zakryje… ale lepší je použít make-up,“ smál jsem se a on se mě snažil praštit, ale místo toho se rozhodl mě políbit.
„Tady. Vím, že jsi byl mimo, tak jsem ti nějaký přinesl.“
Podal jsem mu tašku s MAC make-upem. Naklonil se a políbil mě znova, plnou silou.
„Děkuju, Tomi. V zájmu tvého dobra by tam měly být i stíny,“ zavtipkoval, ale díval se do tašky.
„Pořád platí, že se uvidíme v sedm?“ zeptal jsem se, když jsem dával zpátečku.
Přikývl. Naposledy jsem ho políbil a vycouval. Usmál jsem se, zamával mi a vydal se zpět k výtahu.

autor: bmccray
translate: Deni, Katie
betaread: Janule

8 thoughts on “A Beautiful Disaster 22.

  1. Tohle je prostě perfektní, miluju, jak si užívají rodinný život, to se čte samo =))) Miluju dvojčátka, Ren, Billa i Toma, celou tuhle úžasnou rodinku ♥♥♥ A celou tuhle povídku =)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics