autor: Disturbed Angel
Uff, tak jsem dopsala další dílek. Je to hrůza… pořád jsem měla rezervu, minimálně dílu a teď nic. Moc mě mrzí, že jste museli tak dlouho čekat. Chtěla bych se vás čtenářky taky zeptat, jestli budete radši, když budu posílat díly častěji a budou kratší, nebo dlouhé po menších intervalech? Vždycky se snažím napsat něco na ty cca 2stránky, ale někdy už u stránky nevím, jak dál. Mějte se a nezlobte se, vaše DA :))
„Omluvte mě,“ usmál se Bill a odešel ke stolu s jídlem, kde stál Zeno a pozoroval ho. Bill se o stůl opřel a vydechl. Teprve teď se dostal ze spárů mnoha lidí, kteří ho zahrnovali dotěrnými otázkami. Byl rád středem pozornosti, ale ne takhle, ne za takové situace.
„Je to náročné, že?“ zeptá se Zeno, a přitom se na Billa nedívá. Sleduje dění okolo nich. Bill jen přikývne. „Jsem naprosto vyčerpaný.“
Zeno jen přikývne. „Najdu Markuse a řeknu mu, že si půjdeš lehnout. Buď tu a neudělej problémy sobě a ani mně.“
Bill také přikývne a otočí se ke stolu. Vezme si do rukou malý střapec hroznů a začne ho pomalu ojídat. Po pár minutách cítí na rameni něčí dlaň. Otočí se a kouká se do očí mladému černo-copatému muži. Trochu přimhouří oči. Chce se zeptat, co je zač, ale upřeně pozoruje jeho oči. Během pár vteřin se mu srdce na chvíli zastaví. Otevře pusu a do očí se mu nahrnou slzy.
„To-Tome?“ špitne sotva slyšitelně v tomhle hluku, přesto ho však Tom slyšel. Přikývl a v očích se mu taky zaleskly slzy. Oba bratři se na sebe dívali, jako by se viděli poprvé v životě. Tak tomu nebylo, ale ta doba, co se neviděli, byla skoro jako věčnost.
„Žížalko, ty seš unavený? Tak utíkej spinkat. Zeno tě odvede,“ vyrušil je oba Markus v patách se Zenem. Markus Billa objal kolem ramen a políbil ho na tvář. Teprve teď si všiml Toma. „Thomasi, už ses seznámil s mým zvířátkem?“ zasměje se a pokračuje: „Brit jde teď spinkat, ale ruce od něj dál.“
Kývne na Zena a ten odvádí Billa pryč. Ten není schopen žádného pohybu, jen upřeně pozoruje svého brášku a nechá se táhnout do svého apartmá. Tom k nim vztáhne ruce, ale Markus ho po nich plácne. „Co jsem řekl?! Thomasi, najdi si někoho lepšího.“
Tom šlehl po Markusovi pohledem. V hlavě se mu honilo tolik myšlenek, hlavě se chtěl rozeběhnout za Billem, přitisknout ho k sobě a už nepustit. Chvíli tam stál a poslouchal Markuse, jak mu něco říká, ale absolutně nevnímal ani jedno slovo, natož větu, které opouštěly bossova ústa. Koukl na něj a zamračil se.
„Budu muset jít,“ řekne jednoduše a vydá se k východu. Nedbá na to, že na něj Markus volá. Tom odešel, a hned v autě vytočil Andreasovo číslo. Měl být taky na téhle akci, ale protože musí být s Lilian, omluvil se z toho.
„Andy, já tam musím jít. I kdyby mě zabili, tak tam vtrhnu, vezmu Billa a odvedu ho pryč.“
„Tome, ne, poslouchej mě. S Markusem si není radno zahrávat. Prosím tě alespoň tentokrát mi věř. Jeď domů. Prosím tě.“
„Ale já nemůžu. Dokážeš to pochopit? Po tolika letech jsem ho našel a mám odjet? To prostě nejde. Andreasi, já ho potřebuju. Nevydržím už ani minutu pomyšlení, že je takový kousek ode mě a já nemůžu nic udělat.“
„Sakra, nebuď takovej sobec. Ty to nechápeš?!? Stejně Billa jen tak nedostaneš, všude je ochranka a nejen tvoji lidi. Navíc, vsadím se, že Bill má speciální bodyguardy. Tím mu jenom ublížíš, protože to Markusovi dojde a odveze ho někam jinam. Bude ti pak o moc líp?“ vyjekne Andreas a Tom zůstane nehybně sedět na svém sedadle. Dlouho mlčí, ale stále drží mobil u ucha.
„Tome?“
„Hmm?“ broukne Tom. „Asi máš pravdu, Andy, já… omlouvám se ti. Jedu domů, ale hned ráno ke mně přijeď, musíme si promluvit.“
*
„Bille, Bille, uklidni se. Jsou čtyři hodiny ráno a ty tady přecházíš z místa na místo. Jsem unavený a znervózňuješ mě.“
„Nemůžu být v klidu. Viděl jsem svého bratra, chápeš? Po tolika letech, po takové dlouhé době jsem viděl…“ svou lásku. To Billovi, ale už jen znělo v hlavě a rty raději neprošlo ven.
Chodil takhle po svém apartmánu ještě asi hodinu, a pak konečně šel spát, a tak mohl odejít i Zeno. Ten však nevěděl, že Bill doopravdy nespal. Neusnul ani na minutu, ale mladý bodyguard si to stejně myslel. Sám přes svou vyčerpanost usnul jako malé dítě.
O pár dní později držel Zeno v ruce svůj mobil a trochu nervózně se na něj díval. Až po pár minutách si ho přiložil k uchu a poslouchal vyzvánění.
„Prosím, tady Security Berlín, u telefonu Emma Smith, máte nějaké přání?“
„Dobrý den, já bych potřeboval mluvit s Tomem Kaulitzem.“
„Lituji, ale pan ředitel s nikým nejedná přes telefon. Můžete si sjednat schůzku nebo nechat vzkaz.“
„Ale je to důležité.“
„Lituji, ale nemůžu vám pomoci.“
„Jedná se o jeho bratra.“ vyhrkne najednou Zeno. „Ehmm, moment přepojím vás.“
„Emmo, ty uvěříš každému. Je to jen nějaký hloupý chlap, co chce otravovat Toma. To není poprvé. Přepoj mi ho, já už si s ním promluvím.“ řekla Maria a zmáčkla tlačítko. Odkašlala si a nadechla se.
„Dobrý den, tady Maria Brauen, sekretářka Toma Kaulitze, mohu vědět, proč voláte?“
„Potřebuju s ním nutně mluvit.“ Maria se nadechla a lehce si povzdychla. Začala si hrát s propiskou, kterou měla v ruce a popravila si brýle na očích.
„To jistě, ale důvod? Jsem jeho sekretářka a musím to vědět.“
„To řeknu jen jemu.“
„Dobrá tedy, ale pan Kaulitz tu teď není. Je zaneprázdněn.“
„To říká každý, když nechce přijmout něčí telefonát. Mohla byste mi ho dát? Jen na 5minut.“
„Lituju, ale to bych nemohla.“
„Týká se to jeho bratra.“ Maria se zasekla. Tahle věta zněla tak upřímně, tak trochu zoufale, že by až nevěřila, že by ten mladý muž na druhé straně mohl lhát. Rychle ale zatřepala hlavou a soustředila se zpátky na tento rozhovor přes telefon.
„Snad si nemyslíte, že vám to uvěřím. Jaké je vlastně vaše jméno?“
„Zeno, Zeno Oleth, ale já mluvím pravdu.“
„Je mi líto, ale nemám na vás čas. Nashledanou,“ řekla spěšně Maria a jméno napsala na papírek. Zakroutila hlavou a chtěla jej zmačkat, přesto to nakonec neudělala. Byla zvyklá na různé otravy a tohle nebyla žádná výjimka. Nebude si z ní ani Toma nikdo dělat legraci. Proto se o tom Tom ani nedozví. Přece jen po několika minutách malý papírek roztrhala a vyhodila do koše.
autor: Disturbed Angel
betaread: Janule
ty vole..piča ta ženská….oh sorry, nechala sem se unést
Ahhh, já jí snad kopnu!! Grrr
Ty vole, já bych tu ženskou vykuchala.. Áááá, piča jedna 😀
[1]: přesně to jsem chtěla napsat xD
twl..picaaa.. x//.. xD
jinak je lepsi kratsi a castejc.. xD
Ja bych tu zenskou !!!!!!!
krásný
tak aspoň, že se poznali 🙂 no tyjo… jak se Zeno vzchopil… že by chtěl Billímu pomoct? mohl by to být dobrý spojenec, takový nenápadý 🙂 ale teda… ta čubka ať jde do…. končin, kde slunce nesvítí!!! no nějaký to napětí být musí 🙂
áá.. Maria dostane padáka.. chi chi.. ale aspoň že se konečně viděli.. snad se Tomobi a Andymu podaří Billího dostat v pořádku pryč..
Zabijte tu babu!!!!!Bože,to je ale ….!!! Ale Zeno se mi líbí, myslím, že má Billa rád, a bude mu chtít pomoct =) Aspoň, že už o sobě kluci vědí =)
aaach bože. To se tak komplikuje. Já z toho padnu. Ale Zeno na mě působí víc než pozitivně. Ten beztak ještě sehraje důležitou roli při nějakém jejich útěku nebo tak něco. Je mi jedno kdy bude další díl. Jestli brzy nebo jestli si chvíli počkám. Hlavně když vůbec bude 😀
Tak to jsem zvědavá, jak to dopadne.
A kratší a častějí, lépe se to ičte, když toho není moc. 😉
Ty kks uz sa neviem dockat kedy bude dalsi diel a mozem ho pridavat aj castejsie mne by to vyhovovalo:)
ty vole to je taková píča!
mě snad jebne na palici nebo co…
doufá že ji někdo pořádně nakope nebo natrhne prdel koze jedne pitomé..
omg, ta ženská je vypatlaná!
další díl nebo se zblázním. Prostě je to boží
Mít tu babu po ruce tak je mrtva.