autor: Buyyouadrank
Tak dneska tady máme nejen zbrusu novou povídku od autorky, kterou jsme tu ještě neměli, ale taky zbrusu novou překladatelku. Jmenuje se Keytik a já jí vítám do týmu překladatelů! Další ochotná duše nabídla své služby, a já je s radostí přijala. Povídku k překládání si na THF vybrala sama a samozřejmě se opět jedná o jednu z nejlepších. Má 27 dílů a její děj se odehrává na střední škole, kluci v ní nejsou dvojčata, ale na to už jsme myslím zvyklí.
Heisenberg Academy je vážně trošku zvláštní akademie, už vzhledem k tomu, že je pouze pro kluky 😉 Jeden ze zajímavých prvků v ní je, že autorka použila všechny známé postavy, vyskytující se v době, kdy ji psala, kolem TH, včetně bláznivé uječené reportérky Gülcan, a přidělila jim v povídce různé role, většinou učitelů. Díky tomu máte perfektní představu, jak dotyční vypadají, takže si tuhle úžasnou povídku užívejte, komentujte, a užívejte prázdnin. Pa J. :o)
PS: pokud půjde všechno jak má, bude tu každé úterý.
Vítejte!
Tom netrpělivě podupával nohou, s rukama na opěrkách se na židli zhoupl dozadu, zatímco Jorg nervózně sledoval Bushida.
„Činnost v gangu, užívání drog, kouření a pití alkoholu ve škole, grafity, strkání připínáčků na učitelskou židli…
a co je tohle močení v dívčí šatně?„Bushido si povzdechl, zavrtěl hlavou a skepticky se podíval na Toma.
a co je tohle močení v dívčí šatně?„Bushido si povzdechl, zavrtěl hlavou a skepticky se podíval na Toma.
Sjel pohledem jeho vzhled, začal ho zkoumat: dlouhé, špinavě blond dredy, multifunkční čepice, fungující jako čelenka i kšiltovka, piercing v dolním rtu a obrovské oblečení. Sám Bushido taky nevypadal úplně normálně s jeho zarostlou tváří, krátce střiženými vlasy a mnohonásobným tetováním, ale přesto se mu při pohledu na Toma zúžily zorničky. Otočil se zpátky k Jorgovi. „Vážně si myslíte, že mu internátní škola nějak pomůže?“
„Ano,“ přikývnul Jorg a střelil po Tomovi přísným pohledem. „Potřebuje nějakou disciplínu. Potřebuje být v kontaktu s opravdovými muži a vidět, jak to v životě opravdu chodí.“
Upřímně, Bushido nevěděl, co na to říct. Jako poradce na Heisenbergské akademii, chlapecké internátní škole, viděl už velmi mnoho zajímavých osobností. Ale tohle děcko vypadalo jako opravdový šmejd, který by mohl něco provést.
Na druhou stranu, Bushidovi to bylo jedno. Při vší úctě, nenáviděl tuhle práci – nenáviděl učitele, rodiče, nenáviděl pracovat v kanceláři, a ze všeho nejvíc nenáviděl teenagery. Ale stejně, tahle práce mu dávala střechu nad hlavou a jídlo do huby, takže si jen málokdy stěžoval.
„Jeho žádost mám poslanou, tak teď už mu jen seženu místo na koleji a uniformu.“ Přikývl Bushido strnule. Otočil se na Toma.
„Chlapče, radši se dej do kupy, protože na Heisenbergské dostaneš jen jednu šanci.“
„Tome? Chceš k tomu něco říct?“ zamručel Jorg.
„Jo. Kde tu, kurva, máte záchod? Potřebuju se vychcat.“
Bushido si těžce povzdechl.
–
před dvěma měsíci
Bushido si začal nepozorně čmárat na papír, zatímco kudrnatá žena přímo před ním mluvila a mluvila.
„… chytili ho, jak zvrací na školních záchodech, a pak následující týden nemohl se zvracením přestat!“ Simone zalomila rukama. „Mé nebohé dítě…
v tu dobu jsem si uvědomila, že on se sebou nebyl nikdy úplně spokojený, myslel si, že není dost dobrý. Byl…
bulimik.
v tu dobu jsem si uvědomila, že on se sebou nebyl nikdy úplně spokojený, myslel si, že není dost dobrý. Byl…
bulimik.
Bushido včas potlačil smích. Podle jeho názoru byla bulimie pouze dívčí nemoc.
„A kdo ho taky může obviňovat! Dnešní společnost…
viděl jste ta dnešní děvčata? V jejich kraťoučkých sukních a v těch… těch obtažených kraťasech. Vystavují jejich pevná stehna a úzké boky. Jaká hanba! A můj chudáček Bill je obklopen těmi dívkami… vždycky jsem měla pocit, že má nějaké problémy se svou identitou.“ Pokračovala Simone, nehledíc na Bushidovu potemnělou tvář. „Ale to už je na mě příliš.“
viděl jste ta dnešní děvčata? V jejich kraťoučkých sukních a v těch… těch obtažených kraťasech. Vystavují jejich pevná stehna a úzké boky. Jaká hanba! A můj chudáček Bill je obklopen těmi dívkami… vždycky jsem měla pocit, že má nějaké problémy se svou identitou.“ Pokračovala Simone, nehledíc na Bushidovu potemnělou tvář. „Ale to už je na mě příliš.“
„Mohla byste to upřesnit? Problémy s identitou?“ Bushido nadzdvihl obočí.
„Ano,“ Simone přikývla. „On tak trochu… no, on je, ehm, na pochybách, řekla bych. Ujasňuje si svou sexualitu. Myslím, že je trochu zmatený svým pohlavím a snaží se přiblížit dívčímu vzhledu, snaží se být hubenější, aby měl více dívčí figuru.
Bushido si odkašlal. „Jestliže má problémy se svou sexualitou, vážně si myslíte, že je dobrý nápad poslat ho do školy pouze pro chlapce, Paní Kaulitzová?“
Když si Simone uvědomila význam Bushidových slov, tvář se jí zakabonila. „Ve skutečnosti, pane Ferchichi,“ zaprskala, a letmo se podívala na jeho jmenovku. „Já si myslím, že je to vynikající nápad. Jak jsem řekla, je na pochybách. To nemusí hned znamenat, že je… gay,“ slovo ‚gay‘ skoro zašeptala. „Myslím, že by bylo skvělé, aby trávil čas s kluky stejného věku a trochu se vzmužil. Takže bych ho ráda přeřadila co nejrychleji. Školní rok na Heisenbergské přece ještě nezačal, ne?“
„Ne, ale začne příští týden. V té době se prváci stěhují na své koleje a snaží si navyknout na nové prostředí. Jestli chcete, aby Bill nezaostával za ostatníma, potřebuji jeho přihlášku co nejdříve.
Simone jen horko-těžko potlačila své potěšení. Když nadešel čas odejít, tak se postavila, přehodila kabelku přes rameno a potřásla si s Bushidem rukou.
„Budu se na shledání s vaším synem těšit.“ Řekl Bushido suše, když svou mozolovitou rukou stiskl tu její jemnou.
Nevěděl, a ani by ho nezajímalo, že Bill celou dobu seděl před jeho kanceláří, slyšel celou jejich konverzaci a s každým jejich slovem byl více naštvaný.
„Problémy se sexualitou?“ pomyslel si rozzuřeně. „Já ti ukážu problémy se sexualitou.“ Právě v tu chvíli kolem něj prošel přitažlivý blonďák a Bill se zaculil. Popravdě, on se svou sexualitou žádný problém neměl, už dávno si přiznal, že je bisexuál, a to zvracení v žádném případě nebylo z bulimie, ale z jeho debilních experimentů s drogami.
Po pár minutách vyšli Simone a Bushido z kanceláře.
„Oh, Bille, je to naprosto úžasné!“ Zakvičela Simone a vlepila mu mokrou pusu na tvář. Bill se zamračil a setřel si její jasnou červenou rtěnku.
„Vítej na Heisenbergské akademii,“ řekl mu Bushido roztržitě. Podíval se přes rameno. „Hey! Andreasi! Později s tebou chci mluvit! Nemysli si, že jsem neslyšel o té sviňárně, kterou jsi provedl v létě v Bavariu!“ Zařval na blonďáka před tím, než se otočil zpátky k Billovi a jeho obočí vystřelilo vzhůru nad jeho vzhledem. Chvilku na něj zíral a pak dodal: „Pane Kaulitzi, můžete se nastěhovat na kolej, až budu mít vaši potvrzenou žádost a poslanou uniformu. Otázky?“
„Jo,“ dal si Bill ruku s manikúrou na svůj vystrčený bok. „Kde je tady masérna?“
Bushido na něj chvíli zíral, a pak vyprskl smíchy. Řehtal se ještě dlouho poté, co za sebou práskl dveřmi.
–
„No do prdele. Myslel jsem, že budu mít jednolůžák.“
Bill se otočil. Právě odemknul dveře svého kolejního pokoje, vláčejíc za sebou nejrůznější tašky od Luise Vuittona, vstoupil dovnitř, aby našel naštvaně vyhlížejícího blonďáka sedícího na jedné ze dvou postelí.
Bill chtěl něco odpovědět, ale jeho čelist poklesla, když uviděl velikost postelí. „Ty jsou tak maličké! Jak si sakra myslí, že na tom mám spát? I jako nemluvně jsem měl větší postel!“ Vyprskl a tváře se mu zlostí zbarvily do červena.
Blonďák zakoulel očima. „Vítej na Heisenbergské akademii.“
–
Bill se snažil, jak nejlíp uměl, aby neusnul, když blonďatá učitelka mluvila o fyzice jako o nejúžasnější věci na světě. Nakonec si však položil hlavu na lavici, namlouvajíc sám sobě, že pouze nechá své oči trošku odpočinout. Než se nadál, byl hrubě probuzen.
„Pane Kaulitzi, nespěte mi prosím v hodině!“ Řekla učitelka a založila si ruce na své bujné hrudi tak, že vystrčila svá obrovská prsa nacpaná v těsných šatech s leopardím vzorkem. „Nenahlásím vás jen proto, že jste tu nový a tak, ale berte to jako první a poslední varování!“ Usmála se na něj široce a ukázala mu zvednutý palec.
„Omlouvám se, slečno Karahanci,“ zamumlal, zatímco si mnul oči.
Gülcan s úsměvem pokrčila rameny a vrátila se zpět k tabuli, aby pokračovala ve výuce.
„Vážně, chlape, v týhle hodině si nehoň,“ šťouchnul do Billa hnědovlasý kluk, sedící vedle něj.
„Hmm?“ Bill už se chystal znovu si zdřímnout.
„Víš přece, že tohle místo je pojmenovaný po Werneru Heisenbergovi, slavném německém fyzikovi? Musíme tady mít reputaci, kterou si musíme udržet, a každý, kdo ve fyzikální třídě spadne pod ‚2‘, je vyloučen.“
„Sakra“ zasyčel Bill a snažil se vyhrabat svůj sešit a tužku dřív, než Gülcan smaže, co napsala na tabuli.
„Můžeš si později zkopírovat moje poznámky, jestli chceš. Mimochodem, já jsem Georg.“ Georg natáhnul svoji ruku. „Nový?“
„Jsem Bill,“ odpověděl Bill a potřásl mu ruku s úlevou, že konečně má nějakého kamaráda.
„Ve které budově máš pokoj?“
„Myslím, že ve Franck,“ Bill nakrčil nos, jak se snažil vzpomenout si. „Pokoj 12B.“
„Děláš si prdel? Já jsem ve Franck 14A. Vidíš to tichý blonďatý děcko támhle? To je Gustav. Je to můj spolubydlící,“ zakřenil se Georg.
„Můj spolubydlící je Andreas.“
„Ten peroxidový blonďák? No, jestli ten je tvůj spolubydlící, tak to nebudeš potřebovat moje poznámky. Je to poctivý studentík, vždycky dostává samý jedničky. I když trochu namyšlený. Plus, dostává speciální výsady, protože díky takovým, jako je on, má škola směšně vysoký skóre na srovnávacích testech.
„Fakt?“
„Jo. Pořád kouří, pije a chodí do Mädchenský,“ všimnul si Billova zmateného výrazu. „Ryze dívčí škola na druhé straně města. V každém případě, všem učitelům je to u prdele. I když upřímně, nechápu, proč chodí do Mädchenský. Tady je děvek víc než dost.“
Bill, pijící vodu, se skoro udusil. „Cože?“
„Já nekecám. Pamatuješ, jak jsem ti ukazoval Gustava? Georg pohodil hlavou dozadu v blonďákově směru. „To je moje děvka.“
Nato se Gustav otočil. „Ty jsi moje děvka, Georgu.“
„Myslíte to vážně?“ Billovi se rozšířily zorničky. „No kurva, a já si myslel, že budu mlácenej, protože jsem gay.“
Georg se rozesmál, ale rychle sklapl, když se na něj Gülcan rozzlobeně podívala. Zašeptal: „To je kravina. Jsme chlapi, máme jisté potřeby, ne?“
Bill tiše přikývl a obrátil svou pozornost zpátky k tabuli, zatímco Georg s Gustavem na sebe mrkli.“
Vskutku, vítej na Heisenbergské akademii.
–
Současnost
„Svou uniformu musíš nosit pořád. Obecně vzato nemusíš nosit kravatu, ale dělá to dobrý dojem. Můžeš nosit nějaké boty pod těmi černými kalhotami, ale nic otevřeného, takže žádné sandály, ani žabky. Čepice taky ne.“ Jost, který tohle všechno řekl jedním dechem, se otočil a podíval se na Toma, který ho mrzutě následoval. „Chápeš to všechno, Trümpere?“
„Jo, jasně, žádné čepice,“ zopakoval Tom monotónně. V žádném případě neměl v úmyslu dodržovat tohle pravidlo.
Jost přikývl a naznačil Tomovi, aby ho následoval. David Jost byl jak správce budovy Franck, tak i další poradce. Byl celkem férový, pohodový a příležitostně se s klukama z Francku napil nebo hrál karty. Taky si dával pozor, aby nikoho nesoudil na základě prvního dojmu, a proto Tomovi ohledně jeho gansta stylu nic neřekl.
„Tak jo, jsme tady. Pokoj 12A,“ Jost vyndal klíč z kapsy a předal jej Tomovi. „Ten klíč si prozatím nech. Právě ti nechávám udělat tvoji přístupovou kartu a měl bys ji dostat ke konci týdne. Budeš schopen dát ji do elektronické čtečky a otevřít tak většinu dveří nebo alespoň hlavní dveře budovy a tvůj vlastní pokoj. No, máš štěstí, dostal jsi jediný jednolůžkový pokoj ve Franck. Tak si ho užij, ok?“ Zamrkal a poplácal Toma na rameno. „Jen si pamatuj, že večerka je v deset. O víkendech v jednu v noci, v případě, že chceš jít ven do města. Taky žádní návštěvníci po půlnoci. Můžeš opustit svůj pokoj nebo budovu kdykoliv chceš, ale jestli je to po večerce, tak nesmíš opustit školní areál.“
„Dobře. Díky,“ řekl krátce Tom, zastrčil svůj klíč do zámku a odemknul dveře. Podíval se na pokoj; nebylo to tak špatné. Byl větší než pokoj, který měl v Jorgově malém bytečku, a byl tu i větší šatník, stůl a palanda. Vtáhnul svůj kufr a kytaru dovnitř a zběžně si to tu prohlížel.
„Oh a Tome?“ Jost vstrčil hlavu do pokoje.
„Co je?“
„No, přišel jsi na akademii asi dva měsíce po začátku školního roku. Díval jsem se na tvůj záznam z tvé předchozí školy a skoro žádný z tvých předmětů neodpovídá těm, které budeš mít tenhle rok. Pokud nechceš propadnout hned v prvním semestru, navrhuju ti najít si pomoc od tvých spolužáků.
Tom pokrčil rameny.
Jost se na něj chvilku díval, čekajíc, zda dostane lepší odpověď. Když se mu žádné nedostalo, pokračoval: „Naštěstí pro tebe, Andreas, jeden z našich nejlepších studentů, bydlí hned na druhé straně chodby ve 12B. Jsem si jistý, že se rád podělí o své poznámky a doučí tě, co jsi zmeškal.
„Dobře,“ řekl Tom trochu nuceně.
Jost si odkašlal. „Oh, učebnice jsou pod tvým stolem. Jen abys věděl. Vyučování začíná v osm přesně a končí ve tři. Hodně štěstí, Tome.“
Tom si úlevně oddychl, když Jost konečně odešel, a plácl sebou na spodní postel s rukama za hlavou. Cítil se naštvaný; naštvaný na Jorga, že ho prostě odsunul stranou, když už to s ním nemohl déle vydržet. Co na tom, že když se jednou za čas nudil, rozhodl se někoho vyburcovat? Nikdy neuděl nic opravdu drastického, jako třeba zničit někomu život. Jenom sem tam nějaký podvod.
Tom zanaříkal a převalil se na druhou stranu tváří v tvář zbytku pokoje s výhledem na stůl a knihy pod ním. Zašilhal. Tlusté knihy nesoucí názvy ‚Organická Chemie‘, ‚Fyzika pro pokročilé‘, ‚Matematika pro pokročilé‘ a ‚Historie Evropy ve 20. století‘ očekával. Vážně chtěl zabít toho, kdo ho ksakru přihlásil do těchto předmětů. Povzdechl si, zatřepal hlavou a zvedl se z postele, aby si vkleče mohl prověřit ty knihy. Našel svůj rozvrh hodin a proklel ho, jen co uviděl, že Fyzika pro pokročilé bude jeho první zítřejší hodina, následovaná literaturou, potom kapelou. Pocítil trochu úlevy, že byl přihlášen i do kapely, jelikož hraní na kytaru byla pravděpodobně jeho jediná oblíbená činnost.
Jenom z hecu Tom vyndal učebnici fyziky a otevřel ji na náhodné stránce. Byl uvítán stránkou plnou značek a definic, které nikdy neviděl a ani o nich neslyšel. Sakra, taky se třeba může právě dívat do učebnice čínštiny. Zanaříkal, že bude muset promluvit s tím Andreasem, kterého Jost zmiňoval. Tom nechtěl potupně prosit o pomoc, ale věděl dost dobře, že bude lepší dostat se na Andeasovu ‚dobrou stranu‘.
Zase se narovnal, prošel svými stále otevřenými dveřmi na druhou stranu chodby a zaklepal na 12B.
Ticho. Za pár sekund se ozvalo tlumené: „Běž do prdele!“
Tom se zamračil. Obočí se mu spojilo v jedno, pozvedl svůj prst a zaklepal znovu.
A opět, trochu hlasitěji se ozvalo: „Běž do prdele!“
„Nebuď sráč, potřebuju kurva nějakou pomoc!“ zařval prudce Tom. Bez přemýšlení sáhl po klice a otočil jí. Dveře se rozletěly a on udělal pár kroků kupředu, než ztuhnul z toho, co uviděl.
Dva kluci byly zamotaní do sebe na jedné zaneřáděné posteli; ten s peroxidovými blond vlasy byl rozkročený nad dost žensky vypadajícím tmavookém černovláskem. Oba byli zrudlí a zrychleně dýchali a oba na něj zírali s rozšířenýma očima. Ačkoli byli oba celí oblečení, Tom mohl jasně vidět boule na jejich kalhotách, dokonce hůř, tahle podívaná poslala záchvěv vzrušení k jeho vlastnímu ptákovi.
„Kurva! Pardon!“ Vyhrknul a s vyschlým hrdlem rychle zabouchl dveře, opřel se o ně tak trochu bez dechu. Vyjekl, když uviděl blonďáka stojícího přímo naproti němu, který ho pozoroval s mírným pobavením.
„Měl jsem tě varovat. Tihle dva jsou jak králíci. Pořád jen šukají.“ Zakoulel očima. „Mimochodem, já jsem Gustav. Pokoj 14A. Měj se.“
A s tím kývnul na pozdrav odešel zpátky rovnou ke svému pokoji, nechávajíc Toma, který na něj s rozšířenýma očima zíral a cítil se velmi, velmi zmatený.
autor: Buyyouadrank
překlad: Keytik
betaread: Janule
Do prdele:-D:-D:-D:-D tak to je moc dobréééé!!!!:-D:-D:-D
tak tohle mě baví:D
hlavně ten Bill a Andreas:D dva měsíce a jak už si užívají:D:D
já mám dost. tohle je vážně moc dobrý,,,jen mi to přípomín á jedno japonský anime, ale nevzpomenu si na název:D
toto mě bere,tohle!!!!!!!!!!§dááááál prosííííím!!!!
ježiš, tak to je mazec…:-D
Mykýsku nechceš ty omenty příště prostě psát rovnou i za mě? Nechci ho tu opakovat =D
Oh…to to pěkně začíná…doufám, že Andreas půjde brzo ze hry a na jeho místo nastoupí náš sprostej Tománek…xDxD…super povídka…
*Komenty
*někdo, kdo nutně potřebuje prázdniny*
Ou shit, tak tohle je zatraceně dobrý ♥ Nový téma, i love it! ♥
Tak to je supeer!! Nejdriv jsem to vubec nechtela cist, protoze je to uplne mimo realitu, ale nakonec jsem rada, ze jsem to udelala 😀
mega hrubé 😀 to se mi líbí 😀
hm..takze gayik povidka,mno zacina se to vyvijet docela dobre
woooow 😀 mazec
Dobré privítanie a zasa jedna poviedka, kde Tom prebere Billa Andreasovi. Naozaj sa na to teším.
Kurva, jsem tak nadšená, jak už jsem dlouho nebyla! Mám obrovskou radost. První díl slibuje luxusní pokračování. Něco takového jsem potřebovala. ^^ Bude to tak zábavné se všemi těmi známými různě divnými lidmi okolo. 😀 Dík překladatelce. 🙂 A teď už jen popohnat čas do dalšího dílku. 😀
ohh, fakt dobrý ^^ to mě pobavilo ten konec :D:D prej Jsou jako králíci. :DDD dobřee, jsem zvědavá na další díl 🙂
Páni… Moc pěknej začátek 🙂 I když nerada čtu rozepsané povídky, protože mě nebaví čekat, tak tuhle si asi přečtu 🙂
jak je tam že sou jak králici tak já si představila billa v ouškách a velkejch zubech xDDD
j super, honem překládej další :Đ
… woooow tak tohle začíná velmi dobře… jen si budu muset počkat 27 týdnů, než si ji budu moc přečíst celou xD
Tak to je hoodně zajímavé. 😀
Oh 😀
Tak tohle wypadá wíc než dobře 😀 Jako dost jsem se u toho pobawila 😀 Chudák Tom teda. Prwní den a hned takowý trapas 😀 Myslím ae, že do prdele šel někdo jiný někomu jinému než Tom 😀
Další super překládaná powídka, která mě zaujala. Určitě si jí nenechám nijak uniknout. Opět originální nápad musím říct 🙂
Tohle jak koukám bude ještě hoooodně zajímavý 😀 A doufám, že do těch šukajících králíků se brzy zapojí aj Tom :DD A o co lepší bude až Andyho místo zastoupí práwě tenhle dredawý maník 😀
Jen tak dál 🙂 Prwní díl mě oprawdu zaujal 😉
Super
Wow, začíná to více než dobře! 😀 Těším se na další díl! :)) ♥
Musím říct, že se trochu bojím, jestli překladatelka začíná, aby tu povídku zvládla, ale vkládám naděje. Překlad je i docela dost čtivý 🙂
K povídce není co dodat, pobavila, zaujala 😀
Ale ten název- kruci, jazyk sem si vylámala 😀
a zase Bill s Andreasem… 😀 grr.. 😀 no uvidime za jak dlouho se kralik premisti na Toma :D:D
[26]: lol :DD dobře řečeno…snad to bude brzo ^^ xDD
Ooh, tak to vypadá převelice zajímavě xD tak Bill si už dávno užívá se spolubydlícím, dobrý xD no, Tomane, šup zastoupit Andrease xD
Díky za překlad, jste šikovný 😉
týýýjo! to je teda nářez.nemám slov!!jen dál please:D
dost hustej začátek 😀
To je výborný! 😀
No, myslím, že tohle bude ještě hodně zajímavý… je to skvělé, neumím si představit, jak to všechno bude dál, opravdu se velice těším na další díl. 🙂
Heeej tak to je mazec. Do takový školy chci taky 😀 Můj ty bože. Všichni problémový a nadržený. Hej už chci další díl. Tohle asi nedám jen tak. Omg omg. Mám psychozní stavy.
Ta škola je fakt šílená xD Jestli se budu smát u každého dílu tak, jako dneska, tak se mám na co těšit xD rozhodě zajímavý začátek.
Díky za překlad ♥
Ojojoj….Dobrá povídka 🙂 Dobré téma a skvělý nápad 🙂
Táááák za prvé: Přestava všech lidí v povídce ve zbrusu nových rolích je velice příjemná 😀
za druhé: přestava Billa s Andreasem-nepřípustná 🙂 Šup šup ať už je tam Tom 🙂 (místo Andyho)
za třetí: Keytik děkuji a posílám uznání za překlad téhle povídky 🙂 Autorce se hluboce klaním 🙂 *tleskám*
A za poslední: Jsem nažhavená na další díl 🙂 😛
tak tohle je kurva dobrýýýý, ty kráso, miluju to od prvního dílu, úžasný, úžasný!!! díky za překlad, díky! a těšim se na další díl! 😀
Tak tohle je drsný 😀 Vypadá to dóst dobře!! 😀 Nemůžu se dočkat dalšího dílu!!
Já bych rád chodil do takový školy.Bral bych toho blondáka všema deseti a učitele Bushida taky, chodil bych si k němu zlepšovat známky…uklízet mu kabinet chacha
[38]: :DD jojo
waau yeaaah
[36]: přesně kurva dobrý 😀 pardon ..skvělý překlad..FFka..všechnoo .. Jost jako správce a poradce hmm 😀 dobrýý
už se nemůžu dočkat dalšího dílu 😀
Tak tohle rozhodně nebude nuda!
Ej mazec! x)
i love it!!!
xDD Miluji rozsekalo mě to 😀
takže na úvod drsná "romantika" :DDD skvelé, mám pocit, že Tom sa ku králikom čoskoro pridruží 🙂
no tě pic. :D:D to byla nálož. nejdřív mě smíchy zničil Tom, pak Bill, pak mě dodělali Géčka, který si vzájemně dělají děvky a nakonec králík Andreas. 😀
normálně nesnáším v povídkách sprostou mluvu, ale tady to všemu nasadilo jen korunu. 🙂
To teda začína pěkně,ale moc se mi to líbi.
Tohle vypadá na kvalitní úlet 😁👏