autor: Clarrkys & Disturbed Angel
Bill: Ahoj, lásko. Tak co, jak se máš?
Tom: Ahoj, zlatíčko. No nic moc. Šéf přijel a seřval nás, tak tady právě teď umývám zem. Nevím, kdy přijdu, ale snad to stihnu do večera. (Soustředím se na to volání, ale slyším Adama: „Neulejvej se!!“ hodně nahlas zakřičet.)
Bill: Aha, tak to mě mrzí. No budu čekat. Asi si se neptal Adama na to tetování, že?
Tom: Ještě ne. Pak si s ním promluvím, jo? Áááu. (Zakřičím, ale potom se začnu smát. Mokrý špinavý hadr mě pleskl přes obličej.)
Bill: Dobře, pa. (Položím to. Cestou zajdu do obchodu na nějaké potraviny a jdu domů.)
Tom: (Trochu se tam pobijeme a vřeštíme u toho jak holky. Jednu chvíli to i vypadá, že mě zase Adam balí, ale překonám to. Vracím se domů kolem osmé večer a děsně unavený.)
Bill: (Doma jsem hned vzal jeden ten vitamín a udělal něco k jídlu. Rýži, tu miluju na jakýkoliv způsob. Pojedl jsem, až mě z toho bolelo bříško a večer jsem na sebe hodil bundu a vyběhl ven. Tom pracuje nedaleko, půjdu mu naproti. Venku je tma, tak když za sebou něco slyším, trochu poskočím a radši jdu rychleji.)
Úchyl: (Sleduju tě už od domu. Pak když procházíš po tmě parkem, vyskočím za tebou a dám ti ruku na pusu, ať nekřičíš.) Jestli jenom cekneš, tak ti ublížím. (Pomalu tě pustím, když nijak neprotestuješ.) Ahoj, zlatíčko. (Zašeptám a políbím tě za ouškem.)
Bill: (Začnu se trochu třepat, ale zimou určitě ne.) Co – co chcete? Nechte mě na pokoji. (Šeptnu.)
Úchyl: Ty víš moc dobře, co chci. (Zmáčkne ti rukou rozkrok.)
Bill: (Chytnu ti ruku.) Ale já nechci.
Úchyl: Neptám se tě, co chceš nebo nechceš. (Začnu z tebe oškubávat kalhoty.)
Tom: (Zrovna se vracím domů parkem. Jen tak si vesele pohvizduju a těším se na tebe, až mi řekneš, jak bylo u doktora.)
Bill: Nech mě. (Štěknu a oddělám ti ruku, ale pak zvednu oči a ve tvých vidím… Naštvání, hněv.)
Úchyl: (Vezmu tě a silně natlačím ke stromu.) Zaplatím ti. (Políbím tě a přetočím k tomu stromu břichem a k sobě zády.)
Bill: (Úplně vytřeštím oči a snažím se rukama od toho stromu odtlačit. Přece jenom to není příjemný.) Nech – nech mě. (Zlomí se mi hlas.) Já… Já budu křičet. (Šeptnu. Chtěl jsem, aby to znělo výhružně, ale myslím, že „ustrašeně“ je to pravé slovo.)
Úchyl: Ne, to nebudeš, zlatíčko, protože potom by tě to bolelo. (Stáhnu ti kalhoty a potom hned i sobě. Je tma, takže tu není nic vidět, a navíc – co by tu kdo v takové zimě dělal.) Nedělej, že se ti to nelíbí. Ještě před pár dny jsi byl rád, že tam máš mě a že ti dávám spoustu peněz jen tak do kapsy.
Bill: Ne, já nechci… Jáá nechci. (Začnu být úplně hysterický.) Já už to nedělám, nechte mě. (Začnu házet ruce dozadu, abych tě odtlačil.)
Úchyl: Nezlob. (Pevně ti ty ruce chytnu za zády a během chvilky prudce proniknu. Na nic nečekám a přirážím jako blázen.)
Bill: (Cukám sebou. Do očí mi vyhrkly slzy. I když jsem zvyklý na hodně, tohle mi není příjemný ani trochu. Bolí to.)
Úchyl: Áách, anoo. (Začnu tě i pleskat po zadečku a potom šoupat po tom stromě. Cítím, jak si odíráš bříško a pimpulu. Vzrušuje mě to ještě víc.)
Bill: (Snažím se oddálit od toho stromu. Bolí to, ale když mi držíš ruce. Bunda se mi kvůli těm pohybům vyhrnula. Tiše vzlyknu.)
Úchyl: (Slyším to.) Nebreč, ničí to kouzlo situace. (Naposledy pořádně přirazím a udělám se, ale pořád tě držím u toho stromu.)
Tom: (Procházím parčíkem a slyším, jak někde za rohem někdo vydává divné zvuky. No jo, zase se tam páří kočky, nebo jsou tam nějací feťáci. Jdu dál, až přijdu k domu a jdu dovnitř.) Billé? (Radostně vejdu dovnitř. Nikde tě ale nevidím a všude je tma.) Seš doma??
Bill: (Začnu hlasitě vzlykat. Pořád se snažím vzdálit od toho stromu, ale už nemám ani sílu.)
Úchyl: (Odtáhnu se, zapnu si kalhoty. Vytáhnu z kapsy ruličku nějakých bankovek a strčím ti to do kapsičky od mikiny.) Tak zas příště, kotě. (Ještě tě líbnu na tvář a odejdu.)
Bill: (Ani nevnímám, co říkal. Sekaně na sebe natáhnu kalhoty a pak si jemně prstíkama přejíždím přes bříško. Usyknu, protože to zaštípá. Utřu si slzy, opatrně se rozhlídnu a jdu vylekaně domů. Trochu se chvěju.)
Tom: (Vzal jsem si v kuchyni něco k jídlu a smutně čekám na tebe. Řekl jsi, že budeš doma a že na mě počkáš. Vždyť víš, že mám teď sexovací období.)
autor: Clarrkys & Disturbed Angel
betaread: Clarrkys
No to si snad děláte srandu =(((((!!!!!
Teraz asi žiadne sexovacie obdobie nebude. Do riti, že sa tam Tom ani neobťažoval pozrieť. Dúfam, že to Bill Tomovi povie a ten tomu úchylovi konečne rozbije hubu a nadobro dá pokoj!
tak to si tom asi neuzije