autor: B-kay
Zatímco Simone ve svém pokoji vyprávěla Samimu nějakou pohádku, ve vedlejším pokoji se odehrávalo něco, co by se dalo přirovnat k dokonalému souznění dvou duší…
Jejich pozice se neměnily, už několik minut stáli u okna a zamilovaně se k sobě tiskli. To místo se Tomovi moc líbilo, protože právě za tímto oknem spatřil poprvé Billovu tvář. Ten okamžik nedokázal vytěsnit ze své paměti, bylo to, jako by spatřil anděla. Moc dobře si pamatoval, jak několik vteřin omámeně hleděl do bledé tváře chlapce, který se mu později tak dlouho bránil a vyhýbal. Ty chvíle jej tehdy přímo ničily. Bolel jej každý Billův utrápený pohled, jeho slzy, jako by se zabodávaly hluboko do Tomova srdce. Tehdy si moc přál být u něj a chránit jej. Vyvolával v něm pocity, kterým nerozuměl, až teď si na své nevyřčené otázky dokázal odpovědět. Stačila mu k tomu dvě slova. Miloval jej…
Konečky prstů se opatrně dotýkal Billovy tváře. Nedokázal se na něj vynadívat. V záři tiše padajících sněhových vloček ještě více vynikla jeho nadpozemská křehkost a krása. V očích se mu odrážel klid a nekonečně hřejivé teplo, které Toma nevědomky laskalo. Zatímco pohled do očí jeho sestry většinou pálil, Billovy oči byly krásně čisté a nevinné.
Díval se na Toma s nesmělým úsměvem a každou vteřinou v něm rostlo očekávání a radost z toho, co se mělo v tu noc stát. Nesnažil se jakkoliv zakrývat své nahé tělo a s husí kůží vystupující na každém milimetru jeho těla čekal, co se bude dít dál. Tomova pohledu se nebál. V jeho očích si nikdy nepřipadal jako šmudla nebo bezvýznamný stín něčí osobnosti. Když byl s ním, věřil, že i on může být někým víc. Věřil, že pokud budou spolu, můžou dokázat cokoliv. Dokonce i něco tak nádherného, jako zplodit dítě. Dokud byli spolu, věřil, že i celý svět, byl proti jejich lásce maličký…
Překvapeně vydechl, jakmile na svém krku ucítil Tomovy rty. Stiskl víčka, zpod kterých mu sklouzla drobná slza, a zaklonil hlavu. Dlouhé vlasy mu náhle spadaly až někam pod lopatky a zlehka jej šimraly na nahé kůži. I když se na jeho tváři odrážel třpyt jedné jediné slzy, kterou nedokázal udržet, nebylo mu do pláče. Právě naopak. Byl šťastný. Hrozně moc šťastný…
Tohle byla jedna z těch chvil, kdy pro něj nic nebylo dostatečně důležité na to, aby se kvůli tomu trápil. Cítil, jak Tomovy pootevřené rty klouzaly po jeho pokožce, čím více zakláněl hlavu, tím naléhavější Tomovy polibky byly.
Nemluvili. Slova pro ně v tu chvíli ztratila jakýkoliv smysl. Byli tady jenom oni dva, nikdo jiný, a právě proto nechtěli jedinečnost té chvíle přerušit mluvením. Věděli, že na povídání budou mít dost času i později. Vždycky tomu tak bylo…
Bill se náhle ocitl v Tomově náručí a v tu chvíli, se na něj stydlivě zadíval. Moc dobře si uvědomoval, že během svého začínajícího těhotenství určitě něco přibral. A pomalu rostoucí bříško tomu jenom nasvědčovalo. Tom se však jenom lehce pousmál a dlouze Billa políbil. I když byl možná malinko těžší než předtím, neměl potřebu to nějak rozebírat. Bylo to přeci přirozené a on sám se těšil z každého gramu, který Bill přibral, i když byl Bill ještě pořád dost hubený.
Opatrně jej položil na postel a chvilku se jenom díval na to, jak Bill hledal příjemnou pozici a roztomile se na posteli převaloval. Poté si však skousl rty, oči mu náhle zářily potlačovanou touhou. Jejich odloučení bylo až příliš dlouhé a pro oba bylo hodně těžké vydržet to.
„Pojď ke mně,“ Billův šepot narušil dlouhé ticho, Tomovi to však nepřekáželo. Miloval všechna Billova slůvka, díky kterým se jeho tváře pokaždé zbarvily do červena. I teď si byl jistý, že se červená. S veselým úsměvem se posadil vedle něj a překvapeně vydechl, jak se náhle ocitl pod Billem a jeho rty byly zoufale líbány těmi, které tolik miloval. Zavřel oči, objal Billa kolem boků a donutil jej zaklonit hlavu pod rázným krokem svého jazyka. Jejich polibky se však měnily každou vteřinou. Chvilku byly pomalé, něžné a líbezné a o několik vteřin později, se jejich jazyky zoufale proplétaly.
Bill z něj poslepu svlékal tričko, kalhoty si však svlékl Tom sám. Nechtěl, aby Bill našel svůj dárek ještě dřív, než byl na to Tom připravený. Bylo to pro něj moc důležité, a zároveň hodně těžké. Bál se své prohry, zároveň však věřil ve své vítězství.
Jakmile se v peřinách octli nazí oba, Bill vztáhl ruku ke své modré mašli a zatahal za ní, ve snaze dát si ji dolů. Tom se na něj však posmutněle zadíval a uchopil jeho natahující se dlaň do té své.
„Nech si ji, prosím,“ vydechl tiše. Ta mašle se mu na Billovi neskutečně líbila a při každém pohledu, který jí věnoval, vnímal nádherné kouzlo, které sebou Vánoce přinášely.
Už v té chvíli věděl, že to byl ten nejkrásnější Štědrý den, jaký kdy zažil. Nebylo to jenom tím, že dostal nádherný dárek, který jako jediný ze všech, které kdy dostal, skutečně potřeboval, ale také tím, že jej prožil se svou rodinou. Se svou skutečnou rodinou, ke které patřil, a byl moc vděčný své mamince i dědečkovi za to, jak jej vychovali a že z něj udělali člověka, který dokázal milovat, a také byl vděčný Billovi, který se stal hned od prvního dne, smyslem jeho života.
„Bille?“ opatrně Billa převalil pod sebe a položil se vedle něj. S dlaní, zlehka položenou na jeho bříšku, se na něj zamilovaně usmál a dlouze mu pohlédl do nevinných očí. Chtěl mu za všechno poděkovat a říct mu, jak byl pro něj tento den důležitý, když se však na něj zahleděl, nedokázal ze sebe dostat více jak, „Miluju tě,“ zašeptal, jak se skláněl k jeho tváři a věnoval mu hluboký polibek.
„I tebe, i naše maličké,“ dodal tiše a věnoval něžné políbení i Billovu bříšku.
„My tě taky moc milujeme. Oba,“ Billova dlaň sklouzla na Tomovu tvář a on se jí konečky prstů pomalu dotýkal.
„Kdybych měl více peněz, koupil bych ti nějaký dárek. Mrzí mě to,“ odřenou dlaň přestal tisknout v pěst a i jí pohladil Toma po tváři.
„To nemusí. Ty jsi jediný dárek, který jsem si moc přál, a v bříšku nosíš další. Bille, nic by se nevyrovnalo tobě a našemu miminku,“ láskyplně pusinkoval Billovy hubené prsty, a když si všiml veliké odřeniny na Billově ruce, nic neřekl, jenom se na něj ustaraně zadíval.
„Pomáhal jsem mamce v kuchyni. Jsem trošičku nešikovný,“ bolelo jej, že mu musel lhát, ale pravda by Toma bolela mnohem víc.
„Ach Bille,“ Tom se zoufale přitulil k chlapcovým holým bokům, hlavou se zlehka opřel o Billovo bříško a zavřel oči. Cítil, jak se Billova kůže, pod jeho pohlazeními chvěla a on se tomu krásnému pocitu již nechtěl bránit. Položil se tak, že měl v úrovni své tváře jeho tvář, dlaní jej pohladil po čelisti, a poté se do jeho rtů tiše vpil. Dlaní hladil Billova stehna, jednu nohu mu pokrčil v koleně a zoufale třel jeho jemnou kůži. Bill mu omotal pokrčenou nohu kolem boků a přitiskl se k němu, jak nejvíc to šlo. Oba byli během chvilky u konce svých sil. Vzrušení se o sebe třeli, po zádech jim stékal horký pot, přesto se k sobě tisknout nepřestávali. Ze rtů obou vycházely tiché steny a němé výkřiky.
„Budu tě držet, ano?“ Tom si Billa posadil na klín, neustále jej hladil na bocích a nedokázal se zbavit strachu o to, aby prudším zacházením neublížil tomu maličkému. Proto chtěl, aby byl nahoře Bill. Nechtěl mu na to bříško zbytečně tlačit.
Bill pomalu dosedl na Tomovy boky a zoufale zalapal po dechu. Bylo to mnohem krásnější, než si představoval ve svých vzpomínkách. Chvíle, kdy se jejich těla střetla, byla pro oba nejsilnějším okamžikem. Všichni tři tvořili jeden celek. Bill se na Tomovi poprvé sám pohyboval, pevně jej objímal kolem ramen a udával tempo přírazů. Cítil, jak se jej Tom dotýkal na stehnech, jak lehce třel jeho vzrušené mužství, a přitom sám tiše sténal. Záře Billovy modré mašle se odrážela ve světle svíčky, díky které, to bylo všechno ještě intimnější. Jejich milování bylo vcelku dlouhé. Oba chtěli moment vyvrcholení co nejvíce oddálit, a proto se ze všech sil snažili ovládnout. Když to konečně přišlo, Bill otevřel rty v tlumeném výkřiku, ten Tomův se ztratil v Billových vlasech. Oba unaveně dopadli na záda a naléhavě lapali po kyslíku…
Oba byli natolik vyčerpáni, že nedokázali ani vstát a jít se vysprchovat. Bill se k Tomovi unaveně přitulil, hlavu si položil na jeho hrudník a zavřel oči. Nechával se unášet vůní Tomova těla a poslepu pokrýval jeho kůži polibky. Tom si mu hrál s vlasy, jemně je proplétal mezi prsty, a když si uvědomil, jak jsou jeho víčka náhle ztěžklá, i on zavřel oči. Po několika vteřinách by se mohlo zdát, že oba již dávno spokojeně spali, Tom se však z posledních sil nadechl a usínajíc zašeptal.
„Vezmi si mě, Bille.“
autor: B-kay
betaread: Janule
Tohle je moje druhá nejoblíbenější povídka a je naprosto úžasná. Smekám před autorkou, protože je neskutečně talentovaná.. Nádhera…♥♥
Aaaa on ho požádal o ruku .. Jupííí ♥ .. A to jejich milování .. Achh ..No naprosto úžasné ♥♥♥
Óooo, tak ono bude ještě pokráčko, jo??? Paráda, tak to už se moc moc těším xD xD xD Ta poslední věta byla prostě nejúžasnější z celého dílu! Opravdu krásná povídka ♥
Úžasné!! Hlavně ten konec. Je to opravdu nádherná povídka!!
Úžasná, nádherná, perfektní povídka ♥♥♥ Pokaždé se neuvěřitelně těším na každičký díl =) A ten dnešní byl obzvláště krásný, nejvíce mě dostala ta mašle v Billových vlasech, úplně ho vidím..♥♥♥