A Beautiful Disaster 17.

autor: bmccray

394
**O MĚSÍC POZDĚJI**

Seděl jsem u sebe v kanceláři a hrozně mě bolela záda. Být v 9. měsíci těhotenství není vůbec zábavné. Posledních několik týdnů mám stále falešné kontrakce. Doktor Michaels říká, že to jsou „Braxton Hicks“, nebo-li předběžné kontrakce, a mám je proto, že jsem blízko k termínu. Zívnul jsem si a protáhl se. Miminko se začalo pohybovat.

„Nevrť se tam tolik. Držela jsi mě vzhůru celou noc, ty malá obludo.“
Zasmál jsem se, když  jsem jako odpověď dostal další kopnutí.
Podíval jsem se na břicho a povzdechl si. Jsem obrovský. Minulý měsíc říkal doktor Michaels, že během těhotenství už jsem přibral 12,5 kila. Chtělo se mi brečet! Setřásl jsem ten nepříjemný pocit a vrátil se zpět do práce. Dělám práci za Celii, protože je pryč kvůli bratrově smrti. Akorát jsem dokončil podepisování jedné velké objednávky, a zasténal jsem. Miminko už zase bylo nad mým močovým měchýřem, sakra!

Poposedl jsem si a vytáhl blok, kde jsem plánoval oslavu pátých narozenin pro Serenity.
Slyšel jsem, jak se otevřely dveře a dovnitř vešla Monika, která vypadala stejně tak unavená, jako jsem se já cítil.  
„Co se děje?“ zeptal jsem se a poskládal si papíry na stole.
„Myslím, že jsem těhotná,“  řekla prázdně.
Zadusil jsem se vlastní  slinou.
„Cože?!“ Zeptal jsem se překvapeně.
Jen zasténala. Přesně vím, jak se cítí.
Chytil jsem ji za ruce. „Nedostala jsem to… dvakrát.“

Nic jsem na to neřekl.

„Ví to Andreas?“

Přikývla.

Řekla mi, že je natěšený. Nemohl jsem mu to vyčítat. Chvíli jsme si povídali, než přišla Miriam s faxem od OK! Magazínu a „Vanity Fair“. Psalo se tam, že se mnou chtějí nafotit fotky. Pardon? Vypadám odporně!

Monika řekla, že bych to měl udělat. Nevím, musím se rozhodnout, mám týden, abych jim dal vědět. Napsal jsem Tomovi a řekl mu o tom, a on také řekl, že bych to měl udělat. Nemůžu uvěřit, že souhlasil.  
Fajn; odepsal jsem jim a stanovil datum, až se narodí miminko.

______________

Předtím, než pojedu vyzvednout Ren ze školy, mám ještě prohlídku u doktora. Tom se mnou tentokrát jít nemohl, protože má schůzku s právníkem. Takže musím jít sám. Vyjel jsem do 6. patra na klinice Svaté Mary a zapsal se. Zatímco jsem čekal, pročítal jsem si nějaké smlouvy, když doktor Michaels zavolal mé jméno. Pomalu jsem se postavil, upravil si triko a odkolébal se do ordinace, kde jsem se posadil na stůl.

„Dobrý den, Bille. Kde je pan Trümper a ten sladký andílek?“ zeptal se.
Usmál jsem se.
„Tom má schůzku a Serenity je ve škole.“

Přikývl a začal s mým měřením. Přibral jsem další dvě kila.
Povzdechl jsem si a otráveně  našpulil rty, zatímco on se smál.

„To je v pořádku, Bille. Je normální přibrat nějaká extra kila na konci těhotenství.“
Zasténal jsem.
„Dobře, lehněte si, ať si mohu prohlédnout vaše bříško.“ Udělal jsem tak a vytáhl si triko. Lehce poklepával a stlačoval. Miminko kopalo tvrdě, nelíbilo se jí to. Jen když to dělá Tom.

„Všechno vypadá dokonale.“ Zapnul ultrazvuk a nanesl na mě ledový gel. Otřásl jsem se. Začal mi přejíždět po břiše a já na obrazovce viděl obrázek mé holčičky. Vypadala, že je vzhůru. Zavrněl jsem, když jsem ji viděl, jak si cumlá paleček. Doktor pro mě vytiskl dva snímky a setřel gel. Velmi pomalu jsem se posadil a stáhl si triko.

„Dobře, Bille. Než půjdete, chci s vámi mluvit. Máte před sebou poslední měsíc a jsem opravdu hrdý, že jste udělal téměř 40 týdnů,“ usmál se na mě upřímně. Usmál jsem se zpět.

Také jsem na sebe byl pyšný. Po všech těch bolestech zad, nateklých kotnících, citlivých bradavkách, svědění, střídání nálad, přibírání  na váze, plynatosti, stryjích a všech těch divných chutích k jídlu a podobně, jsem byl doopravdy rád, že už jsem skoro u konce.
Chtěl jsem už přivítat své miminko.

„Bille, chci, abyste s Tomem chodili na terapii. Pravidelně.“

Zaraženě jsem se na něj podíval.

Usmál se. „Chci, abyste o tom vy dva otevřeně mluvili. Bude to hodně stresující, a jelikož jste muž, vaše hormony budou rozhozené ještě víc než normálně. Může to vést, nebo to povede, k těžké poruše po porodu. A také to položí hodně stresu na váš vztah s Tomem.“

„Půjdu. Minulý měsíc jsem byl na jedné se svým otcem,“ vzal jsem si od něj příručky.
Podíval se na mě a znovu se usmál. „Výborně!“

Roztržitě jsem si hladil břicho.  
„A také, příští měsíc půjdeme do nemocnice, kterou jste si s Tomem vybrali, a začneme vás připravovat na císařský řez. Ano, a tady máte papíry na mateřskou dovolenou. Minulý měsíc jste je tady zapomněl,“ podal mi papíry. Omluvil jsem se mu a vzal si je.

„Nezapomeňte na hodiny Lamaze, které jsou nabízené v prvním patře každé pondělí a čtvrtek. V případě potřeby je tam k dispozici i péče o dítě.“
Věnoval jsem mu zmatený pohled a on na mě zíral zpět.
„Vím, že nebudete mít klasický porod, ale stále není na škodu procvičit si svůj dech. Budete mít kontrakce v pánevní oblasti a v zádech, než budete připraven na císařský řez. Bude to neuvěřitelný tlak a jako by jste uvnitř hořel. Nebude na škodu procvičit si dech, že?“

„Asi,“ odpověděl jsem mu. Vstal jsem a potřásl mu rukou. Vyšel jsem zpět na chodbu a domluvil si poslední schůzku. Podíval jsem se na svůj iPhone a zjistil, že mám méně než 45 minut, abych vyzvednul Ren.
______________

Pohled Serenity

‚Kde je Billy?‘ Pomyslela jsem si, když jsem čekala na schodech s Gabem a slečnou Hallovou, tou milou učitelkou.
Slíbil, že nepřijde pozdě.
______________

Billův pohled

Doprava byla totálně  na hovno! Mám 10 minut zpoždění. Vyběhl jsem z auta a spěchal ke škole tak rychle, jak jsem mohl. Našel jsem Ren se slečnou Hallovou. Poděkoval jsem jí a vzal Ren za ruku. Vytrhla se mi.

„Slíbil jsi to! Slíbil jsi, že tady budeš včas!“ začala ječet hned, jak jsme byli v autě.
„Serenity Marie Trümprová, jsem pozdě jen o 10 minut. A neječ na mě!“ Připoutal jsem ji.
„Chci tatínka!“ Povzdechl jsem si. A tady to máme.
„Budeš s tatínkem později. Musíme dokončit nákupy pro miminko, vzpomínáš?“ připomněl jsem jí smutně.
„Ne! Chci jet domů! Chci tatínka!“ plakala. Vím, že si myslí, že jsem na ni zapomněl. Nezapomněl. Povzdechl jsem si a rozjel se domů. A takhle vypadá den, který jsem pro nás naplánoval.
______________

Když jsme dojeli domů,  řekla Tomovi, co se stalo a on mi němě naznačil ‚Promiň.‘ Pokrčil jsem rameny a šel nakupovat online.
Potřeboval jsem si ulevit.
Poté, co jsem utratil 3 a půl tisíce dolarů za věci pro miminko, jsem byl totálně  hladový.
Tom objednal pizzu a Serenity se na mě dívala.

„Omlouvám se, Billy. Nechtěla jsem ti ublížit,“ řekla a jemně potahovala.
„To je v pořádku,“ odpověděl jsem jí. Přestala potahovat, podívala se na mě a usmála se.
Poslala mi vzdušný polibek, a já jí ho vrátil.
„Odpustí… odpustí mi i miminko? Myslím, že nás může slyšet.“
„Ano, to může a ano, odpustí ti,“ řekl jsem jí sladce a objal ji.
______________

Po večeři jsme šli společně  na zahradu. Serenity si šťastně hrála se svým novým  štěnětem a Tom ladil svou kytaru.

Sledoval jsem ji a modlil se, abych byl dobrým rodičem pro tohle miminko a pro ni. Vidím, jaký s ní je Tom a jsem hrdý, že mi věří natolik, abych to mohl zkoušet a být jí také rodičem. Je jedna z mála a je tak nevinná.

Doběhla ke mně a políbila mě na tvář.

„Za co to bylo, Ren?“
Pokrčila rameny a objala mě.  „Vypadalo to, jako bys to potřeboval, Billy. Miluju tě!“
Usmála se a odběhla zpět ke svému štěněti. Musel jsem se také usmát.
Jsem tak neuvěřitelně  šťastný, že jí můžu znát. Jsem si opravdu jistý,  že bude úžasnou sestrou pro moje miminko.
Otočila se a zamávala mi princeznovskou poklonou. Zamával jsem jí zpět a Tom se začal smát.
Došel ke mně a sedl si vedle mě.

„Je do tebe blázen; stejně jako já.“
„Já vím, tak moc jí miluju, Tomi.“
Pevně mě objal. „Jsi pro ni jako další matka.“
Podíval jsem se na něj a musel jsem se usmát.
Sledoval jsem ji, jak dělá hvězdu a jak dopadla na zem.  
„Billy! Pojď mě houpat na houpačce, prosím!“

Zvedl jsem se a došel k hrací konstrukci, kterou Gordon, Tom a Géčka postavili. (z krabice.)
Houpal jsem ji a sledoval, jak je šťastná, dokud nás Tom nezavolal domů.  
„Děkuju, že sis se mnou hrál, Billy,“ řekla a vzala mě za ruku. Šli jsme do domu a štěňátko nás následovalo.

„Kdykoliv, holčičko.“ 
______________

Později v noci, poté, co Tom uložil Serenity, si lehl do postele vedle mě. Jemně jsem si mnul nateklé kotníky. Vzal mě za nohu, stáhl ponožku a začal mi masírovat kotníky a chodidlo.

„Lepší?“

Přikývl jsem a on vzal na řadu druhou.

Zeptal se mě, jak se cítím.

„Nemůžu se dočkat, až bude po všem, Tome. Jsem hrozně unavený a to spím pořád, a ty věčné cesty na záchod mě jednou zabijou!“

Přesunul se za mě a jemně mi masíroval krk.

„Už jen jeden měsíc, zlato, a bude po všem. Jsem na tebe tak pyšný, Bille.“ Políbil mě na čelo a já přikývl.
„Miluju tě, Tomi.“
„Taky tě miluju, Billy. A teď jdeme spát.“
Uložili jsme se a Tom zhasl světla. Omotal kolem mě ruce a chvíli jsme si povídali.

„Dobře… kdy poprvé jsi měl sex?“
Zamrkal jsem a on se začal smát.
„Tome! To je osobní.“
„Chci to vědět. Kolik ti bylo?“
Povzdechl jsem si a zakryl si oči.
„Fajn, bylo mi 19.“
„19? To je dost pozdě.“
„Ne, to není! Nebyl jsem připravený!“

Otočil jsem se od něj stranou.

„Dobře, promiň.“
„A co ty?“ zeptal jsem se a znovu kolem sebe omotal jeho paže.
„14.“
Zkřivl jsem obličej. „14? To je hrozně brzo, Tome.“
„Kolik partnerů?“
Podíval jsem se stranou. „Jeden.“
„Jeden?“ odfrkl si.
„Bože! Ano, jeden, Tome.“
„Whoa, budu vypadat jako coura.“

Protočil jsem oči.

„Nech mě hádat, víc než 5?“
„Tak nějak.“ 
„Nechutný, Tome. A ty si měl nervy ptát se, jestli já nejsem nakaženej.“

Zasmál se a přitáhl si mě blíž.

„Byly to ženy?“
„Proč? Žárlíš?“
„Ne! Jen jsem zvědavý.“

Nemohl jsem mu říct, že  žárlím.

„Některé… dobře, většinou.“

Otočil jsem se na něj a usmál se.

„Couro.“
„Hej, ale! Jsem muž jednoho muže.“
„To bys RADŠI měl být… nebo tě zabiju a každého, s kým budeš.“

Vypadal vyděšeně.

Pokračovali jsme v povídání si a já si položil hlavu na jeho hruď, zatímco on mně se probíral mými vlasy. Cítil jsem, že se mi zavírají oči.
Poslední věc, kterou jsem cítil a slyšel, byl Tom líbající mé rty a šeptající: „Miluji tě.“
______________

**O DVA TÝDNY POZDĚJI**
Tomův pohled

Sedím tady s Billym na hodině Lamaz. Sedím za ním a on si procvičuje svůj dech.
Zívl jsem si.
Otočil se na mě a šťouchl mě loktem.
„Sakra, Bille!“ zašeptal jsem. Má hrozně ostré lokty.
Otočil se zpátky. Protřel jsem si oči.

„Dobře a teď manželé, partneři a podobně, položte ruce svému partnerovi na břicho a vnímejte to propojení mezi vámi.“ Udělal jsem, co řekla a v malých kruzích mu masíroval bříško.
„Je to dobré?“ zeptal jsem se. Přikývl a zavřel oči. Políbil jsem ho na spánek.
„Počkej, až se dostaneme domů, zlato,“ zašeptal jsem a kousl ho do ucha.

Tiše zasténal.

Během další hodiny učitelka pokračovala a pokračovala. Přísahám, že jsem začal usínat, zatímco Bill se soustředil na své šťastné body.
Vypadal tak dobře.
Během posledních 6 měsíců  se hezky zakulatil. Už nebyl jen kost a kůže.
A taky byl poslední dobou víc žhavější. Cítil, že na něj zírám.

„Co?“ zeptal se tiše.
‚Miluju tě,‘ naznačil jsem mu rty.
Usmál se a otočil se zpět. Položil jsem si ruce kolem jeho pasu, jak řekla instruktorka.
Miminko koplo a já se musel usmát.
Procvičovali jsme dýchání  a sledovali video, kde nějaká žena rodila. V tu chvíli jsem byl rád, že Bill není žena.
______________

Když hodina skončila, měl jsem hovor s Andreasem.

„Čau, chlape,“ řekl jsem jednoduše.
„Ahoj, Tome. Tenhle víkend připravujeme pro Billa „Baby Shower“. Pořádá to jeho otec, je zpátky ve městě.“
Byl jsem překvapenej. Je to milé. 
„Dobře, místo a čas?“ zeptal jsem se a sledoval Billa, jak sahá na břicho nějaké paní. Šílená věc, mít dvojčata. Jsem rád, že my je nemáme.
„Oak Garden Vila ve 3 odpoledne.“ Usmál jsem se.
„To je drahé místo. Kolik stojí pronájem?“ zeptal jsem se a musel jsem Billa tlačit do auta. Byl zabraný do rozhovoru s tou ženou.
„150 dolarů na hodinu, myslím,“ odpověděl Andreas.
„Dobře, pomůžu mu to zaplatit,“  řekl jsem trochu rozčileně. Pomohl jsem Billovi do auta, uvolnil se a položil si hlavu na opěrku.
„No, snaží se mu vynahradit, že tu pro něj nebyl.“

To si taky myslím.

„O všechno je postaráno a pozvánky poslaný,“ dokončil. Musel jsem jít, ale potřeboval jsem mu říct jednu věc.
„Gratuluju, chlape. Vítej mezi otci.“
Oba jsme se zasmáli, poděkoval mi a zavěsili jsme. Otočil jsem se na Billa.  
Už pomalu usínal. Je teprve půl osmé. Pohladil jsem ho po tváři. Jen se zavrtěl a spal dál.
Dovezl jsem ho domů a odnesl do postele.
Okolo čtvrt na 11 k nám do ložnice vběhla Serenity a lehla si mezi nás. Bill se skoro ani nevzbudil. Jen se na ni podíval a opět odpadl do spánku.
______________

**O DVA DNY POZDĚJI**

Jörgenův pohled

Venku prší, takže jsme museli Baby shower přesunout dovnitř vily. Akorát jsme dokončili zavěšení  všech balónků a konfet, když Tomova mamka, Simone, řekla, že slyšela jeho auto. Všichni jsme se skrčili, takže nás nemůžou vidět.

Všichni jsme slyšeli, jak si Bill stěžuje, že zmešká svou oblíbenou telenovelu, kde Julia právě zjistila, že Oscar je její pohřešované  dvojče, a že čeká jeho dítě.
Zatraceně, můj syn má  divný vkus na telenovely.
Přesně jako jeho matka.
Tom otevřel dveře, nesl Billovu kabelku a nechal jít Billa se Serenity první. Bill rozsvítil světla a my všichni zakřičeli „PŘEKVAPENÍ.“

Bill byl v šoku.

„Oh můj bože!“ Mumlal a držel se za hruď.
Poděkoval nám a šel přímo ke stolu s jídlem. Usmál jsem se a objal ho.
„Doufám, že se ti to líbí. Je mi tak líto, že jsem tu předtím nebyl,“ řekl jsem mu.
„Miluju to. A je to v pohodě, tati, jsi tady teď,“ řekl potichu. „Že?“ Přikývl jsem.

Usmál se a znovu mě  objal.

„Můžu?“ zeptal jsem se, jak jsem se díval dolů na jeho břicho.
Přikývl. „Samozřejmě.“
Položil jsem ruku na jeho břicho a cítil silné kopání.
„Myslím, že tam uvnitř jsou dvě, Bille,“ zasmál jsem se.

Vypadal vyděšeně.

„Cože?! … Ani náhodou, tati. Nemyslím si, že bych odnosil dvě,“ řekl a díval se na svoje přerostlé břicho.
„Je to v rodině, Bille. Tvoje matka byla z dvojčat,“ řekl jsem a ještě jednou jej pohladil po břiše. Miminko kopalo silně; mimochodem, Bill zakňučel.
„Nikdy si nezvyknu na tuhle kopací… věc,“ zaskučel.

Zasmál jsem se.

Pamatuji si, jak jsem tohle dělal, když jeho matka byla těhotná. Přál bych si, aby tu byla a mohla to vidět.
______________

Bill se posadil na gauč  a Serenity mu s Tomovou pomocí podala obrovskou krabici. Zakňučel a otevřel ji.
Byl to cestoví set pro miminko.
„Je to poslední výstřelek. Všechny celebrity je mají,“ řekl Georg.
Objal ho.
Gustav mu dal tašku plnou hraček a Serenity na ní okamžitě udělala nájezd. Všichni se smáli a Bill se natáhl pro další dárek.
Byl o Andrease.

„Vanička, mýdlo, krém, olejíček a růžové oblečky,“ řekl Andreas hrdě a Tom se na něj podíval. „Co? Musí hezky vonět, být čistá a v teple.“  
Monika si promnula záda a podala mu svůj dárek. Byl to čtyřdílný set od Cartera; čepička, růžová bundička, bílé bodýčko, které hlásalo ‚Tátova holčička‘ a růžové dupačky.

Bill prohlásil, že tohle je oblečení, ve kterém pojede z nemocnice domů.
Objal ji.

Simone s Gordonem mu dali poukaz do lázní. Bill nadšeně zatleskal. Tom mu podal krabičku od Tiffanyho. Věděli jsme, že to není zásnubní prsten. Bill otevřel krabičku, kde byly dvě nádherné náušničky.

Bill políbil Toma a Serenity na čelo.

„Děkuju, Tome a Serenity.“
„Serenity řekla, že miminko je rozhodně MUSÍ MÍT.“ Bill se zasmál a znovu políbil Ren na tvář. Přitiskla ruku na Billovo břicho; miminko koplo.
„Miminko říká, že je má taky ráda,“ řekla hrdě. Všichni se museli smát.

Podal jsem Billovi svůj dárek. První otevřel růžovou tašku.

„Oh, svatá dobroto! Dětská taška od Prady! Tuhle jsem viděl v Sexu ve městě!“ řekl honem a objal mě. Otevřel druhou tašku.
Byla tam taška od Coach.  
Tom zasténal.

„Další krám do jeho kolekce značkových tašek.“

Bill do něj strčil loktem.

„Sklapni, Tome! Nebyl si to náhodou ty, kdo mu koupil k narozeninám tašku od Gucciho za 2000 dolarů s padnoucí taškou na make-up? Oh a nesmíme zapomenout na šesti kusový zavazadlový set za 6000 dolarů,“ řekl Georg zasvěceně.

„Každopádně, děkuju, tati,“ řekl a ještě jednou mě objal, než dokončil rozbalování tuny dárků od ostatních hostů.
______________

Během dalších 3 hodin jsme hráli hry, jedli a prostě si užívali společnost ostatních.
Bylo zajímavé sledovat, jak Bill s Tomem jeden druhého ovlivňují.
Okolo sedmé večer jsme naložili Tomův Escadlle všemi dárky, a jídlem.  
„Ještě jednou děkuju, tati. Budeš tu, až se narodí miminko?“ zeptal se nadějně. Přikývl jsem.

„Samozřejmě, synu. Přestěhoval jsem se sem, abych ti mohl být blíž.“ Jeho oči se rozšířily. „Koupil jsem si dům v Hemptnu. Je to pár hodin cesty, ale pořád dost blízko.“ Bill se usmál a objal mě.

Tom pro něj otevřel dveře od auta. Odtáhl se, nasedl a auto pomalu zmizelo z dohledu.
______________

Billův pohled

Dnešek byl perfektní. Společně  se Serenity jsme všechno vybalili a uložili do šuplíků a skříně.

„Billy?“ zeptala se. Otočil jsem se od skříně.
„Ano, zlatíčko?“ Váhala. Přešel jsem k ní a posadil se do houpacího křesla. „Copak se děje, beruško?“ zeptal jsem se znovu.
„Bude mě tatínek pořád milovat, až tady bude miminko?“ zeptala se jemně.

Zamrkal jsem a posadil si ji do klína nejlépe, jak jsem s tímhle obrovským břichem mohl.

„Samozřejmě, že bude. Jsi jeho první malá holčička,“ řekl jsem a utřel jí oči. Objala mě a sklouzla dolů. „Dobře, kdo je pro zmrzlinu a Skittles?“ (něco jako české M&M’s). Vím, že Skittles MILUJE, stejně jako její otec.  
„JÁ!“ zaječela. Zasmál jsem se a společně jsme šli dolů. Vytáhl jsem vanilkovou zmrzlinu a Skittles.

Nasypali jsme je na hromadu.

„Zlato, to je trochu moc,“  řekl Tom a vešel za námi s filmem „Lví král“. Vzhlédla od třetí vrchovatě naložené lžíce sladkosti.

„Ne.“ Tom jí vzal lžíci a Skittles. „Tatí!“
„Co jsem řekl, Serenity?“
Povzdechla si. „Řekl si, že víc už ne.“

Vrátil sladkost zpátky do skříňky a společně jsme šli do obývacího pokoje, kde Tom pustil film.
______________

Během části, kdy Simbův táta zemřel, Tom popotahoval.

„Ty brečíš, Tome?“ 
Odkašlal si.
„Ne! Je tu prach a já jsem alergický.“

Zasmál jsem se té lži, kterou používá vždycky.  
„Tatínek vždycky u téhle části pláče,“ řekla Serenity a sebrala Tomovi kus jeho zmrzliny.

„Hej! Ne, nebrečím. A jez svou vlastní zmrzlinu, loudile,“ řekl a zvedl svou misku výš.

Znovu jsem se smál.
______________

Po filmu jsem vzal misky a skleničky a odnesl je do kuchyně, zatímco Tom přenesl spící  Serenity do postele. Pomalu jsem vyšel schody a připravoval se do postele. Vklouzl jsem pod peřinu a Tom donesl film „Sex ve městě“ a pustil ho, zatímco se převlékal do svého pyžama. Dívali jsme se a na konci jsem začal hlasitě brečet.

Toma jsem tím zarazil.

„Co se děje?“ zeptal se a utíral mi ruce. Odmávl jsem to rukou.
„Tak moc se milují, Tome. Vidíš? Carrie na něj nemůže zůstat naštvaná. Jsou jako my, Tomi. Miluju tě!“ řekl jsem a propukl v další slzy.

Nevěděl, co dělat, tak mě  chytil za ruce.

„Taky tě miluju, Bille… moc. Prosím, přestaň plakat, je to jen film.“
„To říká ten kdo brečí-během-Lvího krále,“ řekl jsem a utřel jsem si obličej do Tomova trička.
„Ew, Bille!“ zakňučel a díval se na svoje triko.

Zasmál jsem se a dokoukali jsme poslední část filmu.
Když ho Tom vypnul, stulil jsem se mu na hruď. 

„I když se hádáme, vždycky tě budu milovat, Tome. Jsi tady pro mě vždycky, když dělám příšerné chyby. Prosím, nikdy mě neopouštěj, i když tě maximálně naštvu,“ zašeptal jsem tiše.

Objal mě pevněji.

„Nikdy, Billy. Jsme v tomhle navždy a den. Miluju tě. Ale teď spi. Zítra ráno musíme být v Brooklynu na Serenino klavírní představení a už je půl 3 ráno,“ zašeptal a políbil mě na čelo.
„Dobrou, Tomi,“ zamumlal jsem a zavřel oči.
„Dobrou, Billy,“ odpověděl a zhasnul světla.  
autor: bmccray
translate: Deni
betaread: Janule

13 thoughts on “A Beautiful Disaster 17.

  1. Nádhera, jako pokaždé, když si rozkliknu nový díl ♥ Ani nevím, co mám dneska vyzdvihnout, protože bych musela prakticky vypsat celou povídku =) Ale asi nejkrásnější bylo, když Bill dostal od Toma ty náušničky ♥ Jenom jim budou možná ještě jedny chybět, pořád stojím za teorií dvojčátek =) Krásný díl, povídku prostě miluju ♥♥♥!!!
    Poděkování pro Deni za všechno!

  2. ….OH BOŽE!!!…je to dokonalééé….už som začala čítať ďalej a je to úplne božské…:D…ďakujem Deni, že sa to rozhodla preložiť…bez nej by som prišla o jednu z najlepších poviedok…:D…

  3. NÁDHERNÉ,opravdu KRÁSANÉ! S tím filmem (Lví král) jsem umírala smíchy xDDDDD to me totálně rozesmálo xDDDDDDDDD

    Děkujíííí za překlááád xDD

  4. boze ja tu povidku miluju,akorat me mrzi ze za 17 dilu se Bill dostal az do 9 mesice a ze se tam preskakujou treba klidne dva tejdny ale jinak je ta povidka super

  5. Tak schválně – nemůže bejt možný, že na tom klavírním představení "to" na Billa už přijde??
    každopádně je tohle super povídka a těšim se na pokračování:-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics