MußiQ-May & Kattulkaa
Elis: „Tak to je dobře, protože já tu sama jsem,“ chytnu ho za ruku a táhnu ke stolu, kde sedím s kámoškama.
Tom: Jdu s ní…
Elis: „Sedni si,“ ukážu na volné místo.
Tom: Posadím se tam, a olíznu si rty…
Elis: „Jak se jmenuješ?“ vyhoupnu se ti na klín.
Tom: Chytím ji pevně za zadeček, a namáčknu k sobě… „Tom…“ Usměju se…
Elis: „Elis,“ představím se a namáčknu své rty na Tomovy.
Tom: „Mmm…“ Začnu jí laskat rty svými, a rukou jí zajedu pod těsné tričko na pěkně ploché bříško…
***
Bill: Položím Andymu ruce kolem krku.
Andy: Neváhám, a hned se mu vpiji do rtů.
Bill: Vše oplácím. „Jsi tu sám?“
Andy: Jenom mlčky přikývnu…
Bill: Spokojeně se usměju.
Andy: Usměju se, a rukou ti vjedu pod tričko…
Bill: Natěsnám se na Andyho víc.
Andy: Usměju se… Začnu se věnovat tvým rtům…
Bill: Obkroužím tvé rty jazykem než do nich pomalu vklouznu.
Andy: Pousměju se, a chytne tě za lem trička…
Bill: „Co chceš dělat?“ zeptám se.
Andy: „Jen ti sundám tričko, hm?“ šeptnu.
Bill: „Dobře,“ Přikývnu.
***
Elis: „Tome? Jsi místní?“
Tom: Přikývnu… „Jo, už to tak bude…“ Usměju se. „Proč?
Elis: „Škoda… Mohla jsem ti poskytnout nocleh…“ zasměju se.
Tom: „No, to už by se dalo nějak zařídit…“ Usměju se…
Elis: „Dalo?“ zálibně se usměju.
Tom: Přikývnu… „No… Když budeš chtít…“
Elis: „Že se vůbec ptáš,“ přejedu ti prstem přes tričko.
Tom: Usměju se, „Je mi to jasné…“ Zasměju se potichu, a začnu se věnovat tvému krku…
Elis: „A… jak je možné, že máš obráceně triko?“
Tom: Zasměju se… „To by bylo na dlouho…“
Elis: „Pokud půjdeš ke mně na návštěvu, máme dost času,“ přimáčknu se na tebe víc.
***
Andy: Pomalu ti sundám tričko, a položím ho vedle sebe…
Bill: Usměju se na tebe.
Andy: Usměju se na tebe… Rukou ti přejedu přes bříško…
Bill: Vydechnu…
Andy: Vpiji se ti do rtů, a rukou ti zajedu do vlasů…
Bill: Spokojeně si zavrním. Líbí se mi to. „Umm, Tome…“
Andy: „Hm? Tome?“ zvednu nechápavě obočí, a podívám se na tebe…
Bill: „Jak jinak bych ti měl asi říkat? Tomášku?“ zasměju se.
Andy: „Bille?“ Nechápavě se na tebe podívám…
Bill: „Ano?“
Andy: „Bille, prober se, nejsem Tom!“ trošku zvýším hlas…
Bill: „A kdo jiný bys asi byl? Hmm?“
Andy: „Andy? Že by?“
***
Tom: „Mmm… To není špatný nápad…“
Elis: „Já mam vždy jen dobré nápady…“ položím si ruce na lem tvého trička.
Tom: „To vidím…“ Šeptnu, a přejedu si rty jazykem…
Elis: Opřu se svým čelem o tvé.
Tom: Usmívám se na tebe…
Elis: „Baví tě to tu ještě?“ zašeptám.
Tom: „Chceš už jít?“ šeptnu.
Elis: „Mě to je jedno. Pokud vymyslíš nějaký lepší program…“
Tom: „Tak můžeme jít… Hm?“
Elis: „Půjdeš teda ke mně?“ usměju se.
Tom: „Dobře…“ Šeptnu, a přikývnu…
Elis: „Políbím tě…
Tom: Oplatím ti to, a pomalu se začnu zvedat…
Elis: Vyhoupnu se na své nohy. Zamířím k východu.
Tom: Ještě se ohlídnu, jestli tady někde není Bill… Ale pak jdu za tebou…
Elis: „Jsem doma sama,“ zazubím se.
Tom: Rozhlídnu se okolo sebe… „Úžasný…“ Usměju se.
Elis: „Tak pojď, času je málo.“
Tom: Usměju se, a jdu za tebou…
***
Bill: „Možná…“ můj mozek je natolik vymáchaný, že mi nic nedává smysl…
Andy: Jenom zakroutím hlavou… „Chvíli na Toma zapomeň, ok?“ šeptnu…
Bill: „Ehmm… proč? Nechci na něj zapomenout…“
Andy: „Aspoň teď na chvilku, hm?“
Bill: „Ale co na to řekne Tom?“
Andy: „Ale no tak… Prostě na něj nemysli, ok?“
Bill: „Dobře,“ přikývnu.
Andy: „Super…“ šeptnu, a líbnu tě na bradu… „Teď tě mám jen, pro sebe…“
Bill: Nemůžu říct, že se mi to nelíbí. Andy je lepší jak Tom.
Andy: Vpiji se ti do rtů…
Bill: Odtáhnu se a položím ti hlavu na rameno.
Andy: Zvednu ti hlavičku zase k sobě, a vpiji se ti do rtů… Začnu si rozepínat kalhoty…
Bill: „C… Co chceš dělat?“ zarazím se.
Andy: „Ale… Neříkej že nechceš, Billí…“ šeptnu, a rozepnu si kalhoty…
Bill: „Ne… Andy… tady určitě ne…“ začnu se odtahovat.
Andy: „Proč ne?“ Nechápavě zvednu obočí…
Bill: „Protože prostě…“ nevím co říct. „Nemáš něco k pití?“
Andy: Chytím si tě za zadeček, a přitáhnu zase blíž… „No ták…“ šeptnu.
Bill: „Ptal jsem se, nemáš něco k pití?“
Andy: Trošku se zamračím… Vydechnu. „No jo…“ Protočím oči…
Bill: „Tak mi dej napít, než budeme pokračovat…“
Andy: Podám ti sklenici s pitím…
Bill: Napiji se a sklenici odložím. Opět se ti vpiji do rtů.
Andy: Bez jakéhokoliv slova ti všechno oplácím… Sáhnu na tvůj pásek, a začnu ho rozepínat…
Bill: Už se nebráním…
Andy: Rozepnu ti pásek, a stáhnu ti trochu kalhoty i boxerky…
Bill: „Andy?“
Andy: „Hmm…?“
Bill: „Prosím, opatrně…“
Andy: Přikývnu, a stáhnu si kalhoty… kousek… Nadzdvihnu si tě, a rychle si tě na sebe posadím…
Bill: Usyknu bolestí, ale nechci to na sobě dát znát…
Andy: Začnu do tebe trošku tvrdě přirážet, a úplně si to užívám…
Bill: „Andy… o něco jsem tě prosil…“
Andy: „P-promiň…“ Vydechnu, ale nepřestávám…
Bill: „Vždy si užije každej… jen já ne…“ vydechnu.
Andy: Nevnímám to… A pokračuji dál…
Bill: Snažím se alespoň dostat k Andyho rtům…
Andy: Zavřu oči, a pootevřu pusu… Po chvilce to nevydržím, a udělám se do tebe…
Bill: Vpiji se ti do rtů… Alespoň něco…
Andy: Vydechuji ti do rtů… Po chvilce se odtáhnu, a začnu si natahovat kalhoty…
Bill: Nechápavě se na Andyho podívám.
Andy: Zvednu obočí. „Co?“
Bill: „Hmmm… už asi nic… užil jsi si, a je konec, viď?“
Andy: Sklopím pohled k zemi a skousnu si ret… Pak se podívám zpátky na tebe „Já myslel, že máš Toma, hm?“ Pousměju se.
Bill: „To neznamená, že občas nemůže být nějaká kamarádská výpomoc…“
Andy: „Bille, jsi opilý… Ale až dostaneš chuť, tak řekni…“
Bill: „Nejsem opilý!“ snažím se postavit.
Andy: „Ne, vůbec…“ zakroutím hlavou…
Bill: „Nejsem!“ stoupnu si na nohy. „Vidíš?“
Andy: „No jo…“ vydechnu, a vstanu…
Bill: „Počkej, kam jdeš?“ zastavím tě.
Andy: „Netuším…“ Rozhlídnu se okolo sebe…
Bill: „Doprovodíš mě?“
Andy: „Tome?“ Křiknu.
Bill: „Toma tu nevidím…“ najednou se mi podlomí nohy.
Andy: „Tomane, máš tu brášku…“ Nevnímám tě, a pořád se rozhlížím okolo sebe…
Bill: Žuchnu na zem.
Andy: „Kurva, Tome!“ křiknu… „Bille, ztratil se ti Tomí…“ Otočím se k tobě na zem…
Bill: „Hmm… a co já s tím… Nemůžu za to, že každou ojede…“ snažím se vyškrábat na nohy.
Andy: „Bože, bože bože…“ pokrčím rameny… „No, to budeš muset jít domů sám…“
Bill: „A… ty bys mě nedoprovodil?“
Andy: Rozhlídnu se zase okolo… „No, já tady mám ještě nějakou práci…“ uchechtnu se.
Bill: „Fajn,“ odseknu… „Hlavně že sis užil…“ nafouknu se a rychle se zvednu… Snažím se jít co nejrovnějším krokem…
Andy: Bez jediného slova odejdu do davu lidí…
:::U Elis:::
Elis: Odemknu. „Takže Tome, udělej si pohodlí, odlož si vše, co potřebuješ,“ zazubím se.
Tom: Olíznu si rty… Ale… Nějak se mi do hlavy začíná vracet Bill… To není moc dobrý…
Elis: „Tomí? Odlož si,“ řeknu přeslazeným hlasem.
Tom: „J-jo…“ Usměju se, a přikývnu…
Elis: „Tak dělej,“ přejedu ti po hrudi dlouhým nehtem.
Tom: Usměju se, ale… Zase se mi to začíná vracet… Bill, Bill, Bill…
Elis: Tom je jak zpomalený film. „Ukaž, pomůžu ti,“ začnu se dobývat do tvých kalhot.
Tom: Bill, Bill, Bill… Zatřepu hlavou… Sakra! Odtáhnu se od ní… „P-promiň…“ Skousnu si ret.
Elis: „Děje se něco?“
Tom: „J-já… Jen…“
Elis: „Jen co?“
Tom: „Já… Někoho mám…“ Vydechnu.
Elis: „Neříkal si náhodou něco jiného? Pokud někoho opravdu máš… chudák holka…“
Tom: „Promiň! Promiň… A nemluvím o… o holce…“ Skousnu si ret, a sklopím pohled k zemi…
Elis: „Cože?“ vyvalím na tebe oči… „Tak či tak… je to chudák…“
Tom: Zvednu zase k tobě oči… „Hm… Může si za to sám, jasný?“
Elis: „Aha… on si může sám za to, že jsi šel se mnou až jsem? Si naprostej ubožák…“ zakřičím.
Tom: „Hele, že zrovna ty máš takovou starost…“ křiknu a ušklíbnu se…
Elis: „Víš… já nejsem zadaná jako ty… A ptala jsem se, zda někoho máš…“
Tom: Protočím oči… „Tohle vážně nemá cenu… Jdu pryč…
Elis: Zabouchnu dveře…
:::U Kaulitzů:::
Tom: Jdu pomalu domů…
Bill: Bože… já jsem takový debil… Proč jsem to udělal? Můj polštář nestačí vsakovat slzy.
Tom: Dojdu domů… Bouchnu dveřmi, a jdu k sobě do pokoje…
Bill: Nevím, zda to mám Tomovi vůbec říct. Vezmu si Tomovo tričko, a vdechuji jeho vůni.
Tom: U sebe v pokoji si sednu na postel… Spí tam ten můj rozkošný králíček… Zítra musím zajít pro tu klec… A taky budu muset zkontrolovat, co mi tady všechno zničil…
Bill: Jdu do koupelny… Alespoň si musím opláchnout obličej…
Tom: Lehnu si, a pozoruji toho spícího tvora vedle mě… Po chvilce se vzpamatuji, a jdu se aspoň osprchovat…
Bill: Slyším kroky. Pustím vodu do vany, aby přehlušila mé vzlyky.
Tom: Otevřu dveře od koupelny, a když tam vidím tebe… „Promiň…“ šeptnu.
Bill: „T-to je dobrý…“ zamumlám.
Tom: Otočím se, a vyjdu zase ven…
Bill: Vodu vypnu. Snažím se skrýt tvář. Vyjdu z koupelny.
Tom: Sedím u dveří od koupelny, a čekám, až bude volno.
Bill: „Můžeš jít,“ zašeptám.
Tom: Přikývnu, a vlezu dovnitř… Svlíknu ze sebe oblečení, a vlezu do vany… Pustím na sebe vodu…
Bill: V posteli se otočím ke zdi, a snažím se na vše nemyslet. Jsme jen laciná děvka, nic víc.
Tom: Osprchuji se, a natáhnu na sebe jen boxerky… Skousnu si ret, a jdu ke tvému pokoji…
Bill: Brečím do tvého trička. Nechápu, že jsem to udělal. Alkohol nevěru neomlouvá…
Tom: Zaklepu
Bill: Neodpovídám. Pořád si vše vyčítám… Tom měl pravdu, neměl jsem pít…
Tom: „Billí?“ řeknu, a znovu zaklepu.
Bill: „Hmm?“ podívám se ke dveřím.
Tom: Pomalu otevřu dveře… Skousnu si ret, a podívám se na tebe…
Bill: Otočím se zpátky ke zdi.
Tom: Posadím se k tobě na postel, a pohladím tě po vláskách… „Promiň…“ šeptnu
Bill: „Ty se nemáš za co omlouvat…“ snažím se mluvit pevným hlasem.
Tom: „Mám…“ sklopím pohled…
Bill: „Ne…“ stisknu tvé tričko. Je celé promočené. Nedokážu se ti podívat do očí.
Tom: „Billí, prosím tě, neplakej… Prosím!“
Bill: „Nejde to… Ne po tom, co se stalo…“
Tom: „Já… Nechtěl jsem být takový, a tam ta holka… Já, jsem stejně nemohl… Ne, protože… Protože mám tebe… Vycouval jsem…“
Bill: Podívám se na tebe, ale rozpláču se ještě víc. Ty jsi dokázal couvnout, já ne. Jsem ubožák…
Tom: „Billí, prosím už neplakej, prosím ne…“
Bill: „Tome, kdybys věděl, co se stalo… tak bys taky brečel…“
Tom: „Co se stalo…?“ šeptnu nejistě…
Bill: „Nejde o tom mluvit… Nedokážu to… Jsem děvka, Tome…“
Tom: Nechápavě pootevřu pusu… „C-co?“
Bill: „Chápeš to dobře…“ sklopím pohled…
Tom: Sklopím pohled někam do středu tvého pokoje… Svezu se z postele na zem, a kolena si přitáhnu k bradě…
Bill: Nemá cenu se omlouvat. Omluva nestačí…
Tom: Položím hlavu na kolena, a dívám se na Georga…
Bill: Zvedám se a jdu do koupelny…
Tom: Podívám se na tebe… Když odejdeš, posadím se na tvoji postel… Po chvilce si lehnu…
Bill: Začnu hledat tu malou stříbrnou věc… Nic jiného mi nepomůže…
MußiQ-May & Kattulkaa
betaread: Janule
to néééééééééé!!!!!!!!!bože at mu to někdo schová!!!nesmí to udělat!!!
OMG zase to končí žiletkou .. božeee!!!
[2]: Kdo říkal že něco končí? 😉 … Jedině tak tento dílek, jinak,… Nechci prozrazovat dopředu, ale ještě si dlouho počtete ;D
Kurňa..oni jsou paka oba dva…a štovu mě..! 😀 Hlavně mě naštval Bill jako…prej "je lepší jak Tom" pche…! Bych mu dala..! 😀
Těším se na další dílek..:)
Teda, tak Tom odolá a Bill ne???!!! To se mi vůbec nelíbí, jak to?? A Bill mě pěkně naštval, protože nikdo není lepší, než Tom…=)