Nájemník 19.

Billovi poklesla čelist, když Jorg se zaťatými zuby vkráčel do pokoje a na tváři měl výraz, který Bill vídával jen zřídka. Zvedl ruku a Bill se na židli přikrčil, jak očekával, že dostane pěstí, i když na něj jeho otec ruku nikdy nevztáhl. Místo toho Jorg sevřel víko Billova laptopu a s prásknutím ho zavřel. V očích se mu vztekle zablesklo.

„Tuhle věc jsi dostal kvůli domácím úkolům, ne proto, aby ses vystavoval nebo prodával nějakým úchylným zvrhlíkům na internetu,“ zavrčel.

„To… to není tak, jak si myslíš,“ protestoval Bill roztřeseně, zatímco si pažemi zakrýval nahou vrchní část těla, jak nejlépe dovedl.

„Ne? Pak mi vysvětli, co jsem to právě teď slyšel,“ dožadoval se jeho otec.

Bill vypadal jako vyplašená srnka, jak ze židle vzhlížel ke svému otci, samá dlouhá končetina a velké tmavé oči. „Tom je… můj kamarád,“ řekl tiše.

„Kamarád?“ Řekl Jorg opovržlivě. „Proč by s tebou takhle mluvil kamarád?“

Bill sklopil oči. Nevěděl, co na to říct, a stejně ho nenapadala žádná odpověď, kterou by jeho otec rád slyšel. Dva napůl nazí kluci, kteří spolu přes webkameru chlípně mluvili, to bylo pěkně těžké vysvětlit.

Jeho otec se na něj dlouze zadíval; oči měl plné zklamání a Bill se cítil mizerně. Věděl, že jedna z nejhorších věcí, která se Jorgovi mohla stát, bylo zjistit, že jeho vlastní syn je gay, a tohle nebyl způsob, jakým Bill plánoval mu to oznámit. Ve skutečnosti byl plně odhodlán svou orientaci před rodiči skrývat tak dlouho, jak jen by to šlo.

Jeho otec vytáhl zástrčku ze zásuvky a zastrčil si laptop do podpaží.

„Odteď si budeš dělat domácí úkoly v obývacím pokoji.“

S těmito slovy vykročil z místnosti a Bill za ním jen zíral, stále roztřesený z otcova výbuchu a z toho, že byl přistižen v té nejhorší možné chvíli. Věděl, že musí napsat Tomovi, aby mu vysvětlil, co se stalo, ale právě teď se k tomu neodvažoval, v případě, že by se jeho otec vrátil a on by riskoval také ztrátu telefonu.

Vlezl do postele a přitáhl si přikrývku až k bradě, cítil se ztraceně a zničeně. Měl pocit, jako by byl svým otcem trestán jen proto, že se mu líbí špatné pohlaví. Ta nejhorší část na tom byla, že webová kamera byla jeho jedinou šancí Toma vidět, a teď nevěděl, jestli k tomu ještě někdy vůbec dostane šanci. Myšlenka, která jej děsila nejvíc, byla ta, že Toma jejich telefonní hovory brzy unaví, protože v tom nebyly obsaženy žádné doteky ani intimita. Co když časem Tom začne na Billa zapomínat a i na to, jak dobře jim spolu bylo? Ta kamera se zdála být jako perfektní způsob, jak udržet jeho zájem, dle toho, jak Tom vždycky opěvoval jeho vzhled.

Bill se s povzdechem přetočil na záda. Byl tak hloupý. Někdo jako Tom nebude spokojený s tím, že má vztah pouze online. Tom potřeboval, aby to bylo fyzické, a aby toho bylo hodně. Bill si prostě bude muset zvyknout na myšlenku, že Tom nakonec bude i s jinými kluky, bez ohledu na to, jak moc Bill tu představu nenáviděl.

***

„Jsi si tím jistý?“ Zeptal se Andreas, když stáli před tetovacím studiem Adamova bratra o pár týdnů později. Už jim začalo první pololetí ve škole a Bill se rozhodl si konečně pořídit své dlouho očekávané tetování.

Bill přikývl a odtrhl pohled od grafických nákresů ve výloze.

„Už mi sebral laptop. Co jiného mi ještě může udělat?“ Zeptal se Bill hořce a poslal svému kamarádovi zazírání, když uslyšel, jak se uchechtl.

„Protože ty a tvůj nadržený přítel jste přes webku dělali sprosťárny,“ řekl Andreas s úšklebkem.

„Nic jsme nedělali,“ opravil ho Bill. „A Tom už není můj přítel.“

„A víš jistě, že on to ví, když ti pořád tak volá a píše?“

Bill před Andreasem nedokázal skrýt svůj šťastný úsměv, i když se o to snažil. „Nedělá to pořád.“

Andreasovo odfrknutí Billovi napovědělo, že si myslí něco jiného, a Bill tajně doufal, že je to pravda; že na něj Tom stále myslel bez ohledu na to, jak velká vzdálenost mezi nimi byla.

Andreas dále studoval návrhy ve výloze a pak potřásl hlavou.

„Člověče, tvému tátovi z toho švihne.“

Bill se na něj podíval a pak otevřel dveře do studia. „Já vím.“

Pravda byla, že mezi Billem a jeho otcem to bylo od toho incidentu s webkamerou velmi napjaté a Bill neviděl způsob, jak by to mohlo být ještě horší. Mohl dostat samozřejmě zaracha, ale to bylo asi tak všechno, co by jeho rodiče mohli udělat, aby ho potrestali. Kromě toho, Bill plánoval umístit svou novou ozdobu někam, kde ji nebudou moct vidět, a doufal, že to ani nezjistí.

***

Když později toho odpoledne Bill studio opouštěl, začal být nervózní z toho, co to udělal, ale více než cokoliv jiného byl na svou novou ozdobu velmi pyšný – na několikanásobnou hvězdu nad pravým tříslem. Prozatím byla důkladně zakrytá náplastí, ale Bill se nemohl dočkat, až ji bude moct sundat a své nové tetování obdivovat. Andreas zůstal po celou tu dobu s ním a poněkud nepohodlně sledoval, jak Kevin pracuje pouze několik centimetrů od rozkroku jeho kamaráda a dělá u toho poznámky o tom, jak žádné jehly nijak neohrozí jeho klenoty.

Zamířili k Billovu domovu, když černovlasému chlapci zapípal telefon. Vytáhl ho z kapsy.

„Tom?“ Zeptal se Andreas, zatímco Bill si četl zprávu, ale druhý chlapec zavrtěl hlavou.

„Ne, Adam. Chce vědět, jestli mám dneska večer volno a nechci se jít kouknout na nějaký film.

Andreas zamyšleně přikývl a bočním pohledem na něj pohlédl. „Myslíš si, že je dobrý nápad trávit s Adamem tolik času?“

Bill se na místě zastavil a zamračeně se na Andrease podíval. „A to mělo znamenat co?“ Poslední týden trávil s Adamem hodně času, ale to bylo proto, že Adam vždy navrhl něco zábavného a co by na tom mohlo být špatného?

Andreas zavrtěl hlavou. „Nic. Jen si myslím, že tomu klukovi dáváš zbytečné naděje.“

Bill jen zahučel. „To je pitomost. Jsme jen kamarádi.“

Andreas si odfrkl a podíval se na Billa. „Adam nechce být tvůj kamarád,“ řekl rezolutně. „Ten kluk je do tebe tak celý pryč, že je až skoro trapné to sledovat.“

Bill znovu zahučel, ale zůstal zticha. Věděl, že v Andreasových slovech byla nějaká pravda, ale skutečnost byla taková, že Billovi se líbila pozornost, kterou od druhého chlapce dostával, a líbil se mu způsob, jakým se na něj Adam díval. Zvyšovalo to jeho sebevědomí na novou úroveň. Kdykoliv Bill experimentoval se svým make-upem, Adam mu vždycky řekl, že vypadá dobře. Ve skutečnosti čím odvážnější Bill se svými očními linkami a stíny byl, tím více pozornosti se mu dostávalo, obzvlášť ve škole, a Billovi se to líbilo. Ale doma se snažil svůj nový vzhled před otcem skrýt. Nebylo třeba stoupat na již bolavé prsty.

***

Později tu noc, když ležel ve své posteli, Bill frustrovaně zasténal. Tak dlouho už tahal za svůj penis, aniž by se udělal, že jej to už začínalo bolet. Myslel na to, jak jej Tom šuká, tvrdě a pevně, s očima zaměřenýma do těch jeho. Představa Tomova těla pokrytého drobnými perličkami potu přinutila Billa zasténat a zrychlit tempo. Dal by cokoliv za to, aby měl dredatého mladíka tady u sebe, kde by mohl dělat to, co dělal vždycky tak dobře; přinést mu takový druh potěšení, které si Bill sám dopřát nemohl. Neustále mu chybělo mít Toma poblíž. Chyběl mu jeho úsměv a chybělo mu být pevně držen, ale právě teď mu opravdu více než cokoliv jiného chybělo mít uvnitř svého těla Tomův penis.

Nechal svou levou ruku cestovat dolů, až za svá varlata, kde prsty přejel přes svůj vstup. Nikdy předtím se tam sám sebe nedotkl a ještě před Tomem ani nevěděl, že se mu to líbí. Ještě jednou se tam pohladil prsty a přitlačil, ale nepronikl dovnitř. Zasyčel a nasál si do úst spodní ret. Bože, byl tak zoufale nadržený, že nevěděl, co sám se sebou dělat.

Zvedl si ruku k ústům a nasál dovnitř dva prsty, aby je pokryl slinami, a znovu se natáhl dolů, kde zatlačil jedním prstem dovnitř. Zavřel oči a nechal svůj prst ponořit hlouběji, snažil se předstírat, že to je Tom, kdo se jej tam dotýká. Trochu prst zkroutil a cítil, jak se kolem něj sevřely svaly. Jak tam mohl Tom napasovat svůj poměrně velký penis, to bylo mimo Billovo chápání. Druhou rukou dál pokračoval v honění, zatímco do svého těla vklouzl dalším prstem, a netrvalo dlouho a byl prohnutý v zádech a vášnivě sténal do prázdné místnosti. Tom s ním možná na té posteli nebyl a nevyšukával z něj duši, ale se zavřenýma očima si jej tam Bill snadno dokázal představit a velmi brzy vyvrcholil silněji než kdy dřív v posledních týdnech.

Několik minut jen ležel a lapal po dechu, ruce měl ulepené ze svého uvolnění, než posbíral dost síly na to se co nejtišeji vplížit do koupelny, aby se mohl opláchnout.

Zrovna když si utíral ruce do sucha, uslyšel, jak mu v pokoji pípá telefon, v dosahu na nočním stolku pro případ, že by dostal jeden ze spousty svých nočních hovorů.

Spěchal zpátky do pokoje, než ten zvuk vzbudí jeho rodiče, a přijal hovor téměř šeptem. „Ahoj Tome. Zrovna jsem na tebe myslel.“ Pravdivost jeho vlastních slov způsobila, že Bill zčervenal, jak pohlédl na své rozházené přikrývky.

„Jo?“ Zeptal se Tom s nadějí. „Doufám, že to bylo nemravné.“

Bill se tiše zasmál, tváře měl stále červené. „Neřekl jsem, že to byly takovéhle myšlenky.“

„Vsadím se, že byly,“ ušklíbl se Tom.

Billovy rty se zkroutily do úsměvu. „Možná,“ připustil, cítil chvění z Tomova chraplavého hlasu, a najednou se cítil odvážněji. „Možná jsme byli nemravní my oba.“

„Oh, kurva, Bille,“ zasténal Tom.

„Co?“ Zeptal se Bill.

„Jsem na pláži a mám plavky,“ řekl Tom a uchechtl se. „Teď může každý vidět ten stan.“

Bill se zachichotal. „Surfuješ, nebo jsi na párty?“

„Jedno z toho automaticky nevylučuje to druhé,“ řekl Tom vesele.

„To zní nebezpečně,“ konstatoval Bill.

„Neboj se. Nechystám se ožrat. To by byla pitomost.“

Bill zaslechl, jak někdo poblíž Toma vykřikl něco vulgárního.

„To byl Chris?“ Zeptal se, když ten hlas rozpoznal.

„Jo, už je docela opilý.“

„Znělo to, jako by někoho žádal, aby ho vykouřil,“ zasmál se Bill, i když se uvnitř stáhl. Doufal, že Tom a Chris nebyli až tak dobří přátelé.

„Pravděpodobně se mu to taky splní,“ řekl Tom s úsměvem v hlase. „Nemyslím si, že jsem ho někdy viděl odcházet z párty samotného.“

„Takže on je taky gay?“ Zeptal se Bill a uvažoval, proč by mu na tom mělo záležet.

„Trochu. Míří oběma směry,“ řekl Tom. „Říká, že mu to dává více možností.“

Bill se rozesmál. „To je taky způsob, jak se na to dívat.“

Nastalo několik vteřin ticho a Bill uvažoval, nad čím asi Tom přemýšlí.

„Tome…?“ řekl a hledal ta správná slova k tomu, co potřeboval říct. „Pokud uděláš cokoliv…“

„Udělám co?“ Zeptal se Tom.

Bill nervózně polkl a přetočil se na záda, zíral na bílý strop. „Pokud dneska večer s někým skončíš… nebo kterýkoliv jiný večer,“ řekl s bolestí na hrudi. „Neříkej mi to, okay?“

„Bille…“ řekl Tom tiše a Bill si dokázal představit, jak se jeho oči přeměnily na hřejivé, jako vždy, když byl k němu Tom sladký.

„Ne, to je v pořádku. Jen to prostě nechci vědět.“ Bill se snažil, aby to znělo odlehčeně.

Tom byl několik vteřin zticha, než odpověděl. „Okay. Neřeknu.“

Bill několikrát zamrkal, jak se snažil zbavit otravných slz, které se mu nahromadily v očích. „Díky.“

„Ale Bille…“ pokračoval Tom, v pozadí bylo slyšet zvuk smějících se lidí. „V nejbližší době to nebude.“

Bill zavřel oči a vydechl. Tak strašně moc chtěl být zabalený v Tomově náručí, že to nemohl vystát. „To zní dost dobře,“ řekl.

Tom se tiše zasmál. „Jo… Nejsem si tak jistý, že některé moje části souhlasí.“

„Jo, no…“ Bill se usmál, „… tak je neposlouchej.“

Tom se rozesmál. „Musím už jít, Bille. Ale zavolám ti zítra, okay?“

„Okay, Tomi. Bav se.“

Když zavěsil, uvědomil si, že neřekl Tomovi o svém novém tetování. Prostě na to nepřišla řeč. No, vždycky mu to může říct zítra, pomyslel si Bill.

autor: Shefifty