autor: MußiQ-May & Kattulkaa
Kattulkaa:)*16:58
B: Už jsem dávno vzhůru. Musím vstávat dřív jak Tom, abych se stihl učesat a nalíčit. Za chvíli je sedm, a já připravuji snídani. Tom by měl za chvíli přijít.
Chantellka<317:00
Tom: Vstanu, a navlíknu si boxerky… Jdu do kuchyně, a ještě ospalý se posadím na židli… Jsem šíleně unavený, a položím si hlavu na stůl…
Kattulkaa:)*17:00
B: „Nespi, máš spát v noci,“ okřiknu tě.
Chantellka<317:01
T: „Spát? Tsé… V noci mám jiné starosti… Divíš se, že jsem unavený? Spíš vedle mě… Úplně na mně přitisknutý… Myslíš, že tam dole je to v klidu?“
Kattulkaa:)*17:02
B: „Děláš, jako bych za to mohl. Nemůžu za to, že jsi pohodlnější jak polštář,“ usměju se.
Chantellka<317:04
T: „Já vím, že jsem… Ale když… Kdyby jsi měl aspoň ty boxerky… Nemohl jsem si prostě pomoct… Chtěl bys snad, aby ten dole musel celou noc stát jak blb? Asi ne…“
Kattulkaa:)*17:06
B: „No jo, ty víš zas vše nejlíp. A když ti tak moc vadím, tak příště můžu spát u sebe v pokoji. Teď radši jez, nedělal jsem ti to zbytečně,“ řeknu bez zájmu a jím dál svoji snídani.
Chantellka<317:09
T: „Ale já bez tebe neusnu.“ Neusnu s tebou, neusnu bez tebe… Jde to se mnou z kopce no… „A vůbec mi nevadíš…!!“
Kattulkaa:)*17:11
B: „To je zajímavé, že doteď jsi beze mě usínal,“ je pozoruhodné, jak se věci dokážou za pár dní změnit. Nyní Tom už není jen má vytoužená láska, nyní je to skutečnost. Ale jak se budeme chovat před lidmi ve škole? „Tomi… a jak se vůbec budeme chovat před lidmi ve škole?“
Chantellka<317:16
T: „Ale to se změnilo… Prostě bez tebe neusnu…“ Pousměji se na tebe. „No normálně… Nebo ne?“ zvednu obočí…
Kattulkaa:)*17:17
B: „Ok, budu tvůj plyšák,“ začnu se smát. „A co je podle tebe normální?“
Chantellka<317:18
T: „Oh, super!“ Zasměji se. „No… Když jsme se tak ‚Normálně‘ dokázali chovat v obchodě, proč ne ve škole?“
Kattulkaa:)*17:20
B: „Tome, víš, ono není normální, že spolu spíme. Jsme bráchové, navíc dvojčata. Co tomu řeknou spolužáci? Učitelé? Ta stará čůza Knäcková, to vybleje mámě, a co potom?“ schovám hlavu bezradně do dlaní. „Chápeš to? V tom obchodě se to stát nemělo.“
Chantellka<317:22
T: „Ale no ták… Tak ať to klidně i máma ví… No a?“ šeptnu, a sklopím pohled… „Bille, pochop, že tě mám rád… Že tě miluji… A je mi jedno, kdo to ví…“ šeptnu
Kattulkaa:)*17:23
B: „A ty si myslíš, že co. Že to všem přijde normální? Už tak na nás koukají skrz prsty. Mámě se znechutíme, vzdá se nás,“ z očí mi začínají kapat slzy. Sakra, vždyť nejsem žádná citlivka, proč teda teď sakra brečím?
Chantellka<317:24
T: „Pojď sem…“ Naznačím ti, ať si mi sedneš na klín…
Kattulkaa:)*17:25
B: Naznačuješ mi, ať jdu k tobě. Zvednu se ze své židle a jdu. Sednu si ti obkročmo na klín, a pořádně tě stisknu okolo krku.
Chantellka<317:27
T: „Billí… Je mi jedno, kdo si co myslí! A když by to ani máma neměla respektovat… Musí to pochopit…“ šeptám, a objímám tě… „Prostě, ať si každý myslí co chce… Miluji tě, a vždycky budu… S tím nikdo nic neudělá…“
Kattulkaa:)*17:28
B: „A… A myslíš, že nás bude mít máma pořád ráda?“ zaštkám.
Chantellka<317:30
T: „Určitě… Neboj…“ šeptnu, a dám ti letmou pusu do vlasů…
Kattulkaa:)*17:31
B: „Děkuji,“ řeknu a otřu se o tvé rty těmi svými.
Chantellka<317:35
T: Usměju se, a přitáhnu si tě na sebe tak, abych se svým rozkrokem otřel o tvůj… Začnu ti laskat rtíky svými, a zavřu oči
Kattulkaa:)*17:36
B: „Uumch… Tome, sice se mi naše nynější činnost líbí, moc líbí, ale měli bychom se raději dopřipravit do školy,“ řeknu mezi polibky.
Chantellka<317:37
T: „Tak přijdeme trošku později…“ zašeptám, a pokračuji…
Kattulkaa:)*17:38
B: „A co si všichni řeknou, když budou vědět, jak to mezi námi je? Víš vůbec, co si budou myslet, že jsme dělali?“ odtáhnu se a vyvalím na tebe oči.
Chantellka<317:40
T: „Ať si myslí co chtěj…“ Zasměji se „Tak si budou myslet, že jsi budou myslet, že… Já nevím, že jsme… Však víš co…“ Zasměji se znova „…Hlavně, že my to budeme vědět…“
Kattulkaa:)*17:41
B: „Dobře, jak myslíš. Ale já nebudu Knäckový vysvětlovat, co jsme dělali, až přijdeme pozdě na němčinu,“ znovu se ti přitisknu ke rtům.
Chantellka<317:42
T: „Nic jí vysvětlovat nebudeme…“ šeptnu… A zase ti začnu laskat rty… Rukama si tě chytnu za zadeček, a tisknu si tě na svůj rozkrok.
Kattulkaa:)*17:44
B: Z tvých úst se přesunu pomalu na krk. Jemně ti na něm skousnu kůži.
Chantellka<317:46
T: Usměju se, a mírně zakloním hlavu… Začnu tě hladit po zádech, a pak ti vjedu rukou do vlasů…
Kattulkaa:)*17:46
B: Nechám toho. Položím si hlavu na tvé rameno a nechám se od tebe hladit. Spokojeně si u toho vrním.
Chantellka<317:47
T: Usmívám se… Políbím tě do vlásků… Jednou rukou tě pořád držím za zadeček… trošku ti ho stisknu…
Kattulkaa:)*17:48
B: „Tomi, teď ne.“ Napřímím se.
Chantellka<317:50
T: „Jak myslíš…“ šeptnu, a dám ti letmou pusinku na rty…
Kattulkaa:)*17:51
B: „Děkuji,“ začnu se zvedat. „Měl by ses jít radši obléct.“
Chantellka<317:53
T: Zakloním hlavu. „A co kdybych… náhle onemocněl?“
Kattulkaa:)*17:54
B: „To bys mi přeci neudělal, nechat mě v tý trapný budově samotného.“
Chantellka<317:55
T: „Ty by ses o mě mohl pěkně doma starat…“ usměju se.
Kattulkaa:)*17:56
B: „Za prvé, co si představuješ pod pojmem starat?“ začnu se smát. „A za druhé, byla by hodně velká náhoda, kdybychom oba náhle onemocněli.“
Chantellka<317:57
T: „No starat… Vymluvím se na dlouhodobé sexuální vyčerpání, a ty ‚mě‘ budeš pěkně hýčkat… Wwwrr… No to by bylo všem jedno… Ani si nevšimnou, že tam nejsme…“
Kattulkaa:)*17:58
B: „A já zase budu škodnej? To teda ne, chlapče. Já budu tvůj lék, a až potom se budeš moct vymlouvat na nějaké vyčerpání,“ hrozím ti prstem před obličejem.
Chantellka<318:02
T: „No, tak mě můžeš rovnou začít léčit, hm?“
Kattulkaa:)*18:03
B: „Tak pojď za mnou,“ jdu směrem do svého pokoje. Lehnu si na postel a koukám na tebe.
Chantellka<318:04
T: Jdu za tebou… Posadím se k tobě na postel…
Kattulkaa:)*18:04
B: „Co čučíš jak husa do flašky? Máš tu mě, můžeš se začít léčit.“
Chantellka<318:06
T: „To se mi líbí…“ usměju se, a vrhnu se na tvoje rty… Začnu tě líbat… Obkročmo se na tebe položím…
Kattulkaa:)*18:07
B: „Ještě aby se ti to nelíbilo,“ opět se přisaji k tvým rtům a vjedu ti do nich svým jazykem.
Chantellka<318:14
T: Pousměji se, a rukou ti zajedu ke kalhotám… Pomalinku ti začnu rozepínat pásek… Zároveň si s tvým jazykem pohrávám tím svým…
Kattulkaa:)*18:16
B: Na chvilinku tě přestanu objímat. Rozepnu si pásek sám, protože dneska jsem si vzal pásek, který má opravdu hodně složité zapínání. Malinko se nadzdvihnu.
Chantellka<318:23
T: Když si rozepneš pásek, hned ti stáhnu kalhoty… i boxerky… Nasměruji ti ruku tak, abys mi sám sundal boxerky… Políbím tě na nos…
Kattulkaa:)*18:25
B: Stahuji ti boxerky. Když je máš dole, tak se k tobě začnu víc tisknout a začnu tě hladit po zádech.
Chantellka<318:44
T: „Mmm… Bille…“ Vzdychnu když se tvůj penis dotkne mého… Vpiji se ti do rtů a začnu ti je něžně laskat…
Kattulkaa:)*18:48
B: Trhnu proti tobě bokama a zasténám. „Aaach, Tome… To je mnohem lepší než škola.“
Chantellka<318:58
T: „J-jo… To je…“ usměju se, a roztáhnu ti pomalu nožky…
Kattulkaa:)*18:58
B: „Uhm Tome,“ zařvu a znovu trhnu bokama.
Chantellka<319:12
T: Pousměji se, a přejedu ti prstem po vstupu… Skousnu si ret, a přirazím do tebe…
Kattulkaa:)*19:13
B: Využívám vědomosti z minula. Když jsem se na tebe přirazil sám, bylo to lepší. Přirážím se na tebe.
Chantellka<319:16
T: Je super, že už tak pěkně spolupracuješ… Začnu do tebe rychleji přirážet…
Kattulkaa:)* 19:17
B: Hlasitě sténám. Nikdo nás slyšet nemůže. Máma je na služební cestě a tátu… Tátu už nemáme…
Chantellka<319:18
T: Trošku se pousmívám, a sjedu ti rukou po bříšku až do klína, a uchopím tvoji chloubu…
Kattulkaa:)* 19:20
B: Nechápu, jak jsem mohl bez toho vůbec žít. Po dvaceti letech, a já to prožívám podruhé. Neuvěřitelné.
Chantellka<319:22
T: Obmotám prsty okolo tvého… vzrušení, a pohybuju rukou podle přírazů, které pomalinku zrychluju.
Kattulkaa:)* 19:23
B: „Tomi, jo ááách…“ zarívám nehty do prostěradla a u toho trošku hlasitěji křičím.
Chantellka<319:27
T: Nepřestávám ani s jednou činností, a rty trošku pootevřu, a nahnu se pomalu k těm tvým…
Kattulkaa:)* 19:28
B: Ruce zdvyhnu a přitáhnu si tě okolo krku. Pevně tě chytnu okolo krku a začnu tě hladit po zádech. Tvé rty přijmu a dravě políbím.
Chantellka<319:35
T: Začnu ti laskat rty, a rukama si tě chytnu za stehna. Trošku ti pomáhám s přirážením proti mně…
Kattulkaa:)* 19:35
B: „Miluji tě, NIKDY se tě nevzdám… Nic nás nerozdělí…“ šeptám ti mezi polibky.
Chantellka<3 19:42
T: Slasntně zavřu oči… „J-jo… Já tebe taky, Billí…“ šeptnu, a ruku oddělám z tvého klína, abych si tě za hlavu pěkně mohl přitáhnout pro další polibek…
Kattulkaa:)* 19:43
B: Na stole začne drnčet telefon. „Sakra, co kdo může chtít?“ kleju.
Chantellka<319:46
T: „Zvedneš to?“ Vydechnu…
Kattulkaa:)* 19:47
B: „Nevím, kdo to je.“
Chantellka<319:51
T: „P-podívej se…“ šeptnu, a podívám se na tebe… „Snad to není nikdo ze školy…“
Kattulkaa:)* 19:52
B: „Je to máma… Asi bych to měl radši vzít, že?“ posmutním.
Chantellka<3 19:53
T: Přikývnu, ale pořád jsem ‚v tobě’… Chytnu tě za zadeček, a nehodlám tě pustit!
Kattulkaa:)* 19:56
B: „Ahoj, mami,“ zašeptám, doufám, že mě slyšela.
Chantellka<319:56
M: „Ahoj, Bille… Kde jste? Jak si to vy dva jako představujete nechodit do školy?“ začne křičet…
Kattulkaa:)* 19:58
B: „No… ono nám nebylo nějak dobře…“ začnu koktat… Ne, Tom se zbláznil… Opět začal přirážet. Zavzdychám.
Chantellka<319:59
M: „Bille, co se tam děje? Jak nebylo dobře?“
Kattulkaa:)* 19:59
B: „N… No já měl teplotu a Toma bolela hlava… Uhmm… Tome!!“ zařvu…
Chantellka<320:00
M: „Bille, tak co se tam děje?“
Kattulkaa:)* 20:01
B: „Nic se neděje. Vše je v naprosté pohodě…“ lžu, a jsem červenej až za ušima.
Chantellka<320:02
M: „Mně se to nějak nezdá… A co jsi volal na Toma?“
Kattulkaa:)* 20:03
B: „Neboj, jsme v pořádku. A volal jsem na Toma, že ho zabiju, protože zase vyhrál v Člověče, nezlob se,“ už vidím, jak mi ta lež neprojde, ale to je zrovna teď vedlejší.
Chantellka<317:10
M: „Bille, nelži mi! Nemáme doma Člověče nezlob se… Co tam děláte?“
Kattulkaa:)*17:11
B: „Eh… no… my…“ začnu se zakoktávat.
Chantellka<317:11
M: „Ano…?“
Kattulkaa:)*17:12
B: „Mami, já ti ještě zavolám. Mám vybitý mobil. Zatím pa, mám tě rád,“ rozloučím se a zavěsím. „Tomane, ty jsi normální debil!“ zařvu na tebe.
Chantellka<317:13
T: „Ale co?“ zasměji se. „Vždyť stejně nic nepoznala…“
Kattulkaa:)*17:13
B: „Ale bylo jí to divný…“
Chantellka<317:15
T: „Ale nepoznala to… Jak tě napadlo člověče nezlob se?“ zasměji se…
Kattulkaa:)*17:16
B: „Nevím, prostě mi to přišlo na jazyk jako první…“ už se začínám smát, ale před chvílí, mi do smíchu nebylo. Věděl jsem, že mi to máma nespolkne.
Chantellka<317:18
T: „No dobře…“ Usměju se, a přitáhnu se k tobě pro pusu…
Kattulkaa:)*17:19
B: „Jemně polaskám tvé rty. „Tome, ale zítra do školy už radši půjdeme… Oukey?“
Chantellka<317:19
T: Přikývnu… „A co budeme dělat teď?“
Kattulkaa:)*17:19
B: „Co třeba pokračovat tam, kde jsme skončili?“ navrhnu.
Chantellka<317:21
T: „Hmmm… Já mám nápad! Dostal jsem na něco chuť, tak tady prosím chvilku počkej…“ Usměju se na tebe…
Kattulkaa:)*17:21
B: „Dobře“ usměju se. Zajímalo by mě, co zase vymyslel.
Chantellka<317:23
T: Jdu ven z pokoje… Zastavím se na chodbě u skříně, a vytáhnu odtamtud vysavač… Rozdělám ho, a s pootevřenou pusou nevěřícně koukám… „Bille! Tys mi snědl moje koule!“ Křiknu na tebe… Měl jsem tam čokoládové bonbóny… zrovna jsem na ně dostal chuť! Zabiju tě bráško!
Kattulkaa:)*17:25
B: „Já ti žádný koule nesnědl!!“ zařvu z pokoje. Nevím, co ho to zas napadlo.
Chantellka<317:25
T: „Měl jsem je schované ve vysavači! Musel jsi mi je sníst!“ Křiknu nazpět…
Kattulkaa:)*17:26
B: „Co bych asi dělal s tvýma koulema? Mám svoje…“ začnu se smát.
Chantellka<317:27
T: „Nedělej si z toho prdel! Víš, jak byly drahý?“
Kattulkaa:)*17:28
B: „Nevím, ale vím, že byly moooc dobrý,“ promiň, že jsem je snědl všechny.
Chantellka<317:29
T: Vletím rychle za tebou do pokoje. „Bille! Zrovna jsem na ně dostal chuť!“ Naštvaně se na tebe podívám… „Jediné pořádné koule v baráku, a ty je sežereš…“
Kattulkaa:)*17:30
B: „Si hnusnej. Začínám litovat toho, že jsem nešel do školy,“ teď jsi mě opravdu urazil. Nebudu s tebou komunikovat, dokud se mi pořádně neomluvíš.
Chantellka<317:30
T: Sednu si k tobě… „Počkej, jak hnusnej?“
Kattulkaa:)*17:33
B: „Prosim tě, víš dost dobře, co jsi řekl,“ zvednu se a jdu ke skříni. Začnu se v ní přehrabovat.
Chantellka<317:34
T: „Promiň…“ šeptnu, a jdu k tobě… Stoupnu si k tobě zezadu, a položím ti ruce na boky… „Omlouvám se… Billíšku…“ Usměju se.
Kattulkaa:)*17:35
B: „Nech mě,“ zavrčím. Vyndám si černé úzké kalhoty a tričko. Začnu se oblékat.
Chantellka<317:35
T: „No tak, Bille! Omluvil jsem se ti!“
Kattulkaa:)*17:36
B: „A já omluvu nepřijímám. Jdu ven s Georgem, nevím, kdy se vrátím. Čau.“
Chantellka<317:37
T: „Ty jdeš ven s ptákem?“ Nechápavě se na tebe podívám…
Kattulkaa:)*17:37
B: „Vadí ti to hodně?“
Chantellka<317:38
T: Radši jenom zakroutím hlavou…
Kattulkaa:)*17:40
B: Jdu dolů ze schodů. Hlasitě dupu, abych dal najevo, že jsem opravdu naštvaný. Dojdu ke kleci a beru si ji do rukou. Usoudím, že nejlepší nápad bude nechat Georga venku na zahradě. „Ahoj, zlatíčko, táta tě přišel dát na vzduch…“ začnu na Georga mluvit.
Chantellka<317:41
T: Vykouknu z pokoje, abych viděl na Billa… Vypadá jako pošuk, když se s tím ptákem baví… ‚Zlatíčko‘? A co jsem já jako? „Billí…?“
Kattulkaa:)*17:42
B: Toma ignoruji. „Pojď, jdeme. Nebudeme tu už ani minutu s tím bezmozkovým inviduem.“ Obuji se a vycházím i s klecí ze dveří. Klec položím na terase na stůl. „Já se jdu projít, za chvilku se vrátím,“ řeknu a na Georga zamávám.
Chantellka<317:44
T: Tsé! Jdu okamžitě do svého pokoje, a ze své skříně vytáhnu boxerky a nějaké tepláky… Nahážu to na sebe, a běžím ven… „Bille!“ Křiknu na tebe, a utíkám za tebou…
Kattulkaa:)*17:44
B: Nemůže mě prostě nechat být? Schovám se za roh ulice.
Chantellka<317:45
T: „Billí!“ Křiknu… Kurva, Bille! Chci se ti prostě omluvit!
Kattulkaa:)*17:47
B: Nechápe, že chci být teď sám? „Tome, nech mě kurva bejt,“ zařvu přes celou ulici a začnou mi téct slzy. Toma miluji, vím, že se na něj nebudu dlouho zlobit, ale… Nechci mu hned odpouštět. Pokud mě miluje také, tak mě prostě nechá být.
Chantellka<317:49
T: Už jsem pár metrů od tebe… „Billí… Prosím…“
Kattulkaa:)*17:50
B: „Ne!“ zakřičím celkem hlasitě. Hlas mi přeskakuje. „Nech mě prosím být,“ začínám brečet čím dál víc. Svezu se po zdi plotu na zem.
Chantellka<317:51
T: Jdu k tobě, a kleknu si vedle tebe… „Bille, promiň…“ Smutně se na tebe podívám…
Kattulkaa:)*17:54
B: „Já ti něco řekl.“ Koukáš na mě svýma čokoládovýma očima. Nevydržím tu jen tak sedět. Sice jsem řekl, že chci být sám, ale obejmu tě okolo krku. Hlavu ti položím na rameno a mezi vzlyky říkám: „T… Tomi pro… promiň. Já… nechtěl… nechtěl jsem být na tebe tak zlý… Vím, že… že jsi to tak nemyslel. Odpustíš mi?“ Podívám se na tebe uslzenýma očima.
Chantellka<317:56
T: Pousměju se na tebe, a přikývnu… Přitáhnu si tě k sobě… „Kde’s nechal Geoška?“
Kattulkaa:)*17:58
B: Ruce sundám z tvého krku. „Nechal jsem ho na stole venku. Aby se nadýchal čerstvého vzduchu,“ pronesu jednoduše. Začnu si otírat černé slzy. „Sakra,“ řeknu si sám pro sebe. Mám vše rozteklé po obličeji.
Chantellka<318:00
T: Přikývnu, a pomůžu ti utírat si slzy… „Tak pojď…“ Pousměju se, a vstanu na nohy… Vezmu tě do náruče, a pomalinku s tebou jdu k domu…
Kattulkaa:)*18:00
B: „Chci jít sám,“ zakroutím hlavou a snažím se dostat dolů na zem.
Chantellka<318:01
T: „Ale já už tě nepustím! Ještě bys mi zase utekl…“
Kattulkaa:)*18:01
B: „Neuteču.“
Chantellka<318:04
T: „Vždyť je to kousek… To vydržíš…“
Kattulkaa:)*18:04
B: „NE!“ řeknu razantně.
Chantellka<318:04
T: „Billí…! Prosíííím!“
Kattulkaa:)*18:05
B: „Ne. Nejsem malej,“ zatnu pěsti.
Chantellka<318:06
T: „Já vím…“ zakroutím hlavou… Pousměju se.
Kattulkaa:)*18:06
B: „Tak mě konečně pusť!“ rozkážu. Mé dvojče mě začínalo vytáčet.
Chantellka<318:07
T: „Tsé… Hele, já se na tebe snažím být hodnej…“
Kattulkaa:)*18:07
B: „A já chci jít prostě pěšky!!“ začnu se kroutit.
Chantellka<318:08
T: Pustím tě na zem… „Spokojenej?“
Kattulkaa:)*18:09
B: „Jo,“ začnu si upravovat pomuchlané oblečení.
Chantellka<318:09
T: Pokrčím rameny, a jdu rychlejším krokem domů…
Kattulkaa:)*18:10
B: Otevřu branku a rozběhnu se ke Georgovi. „Geošku, táta je doma,“ usměju se ně něj.
Chantellka<318:11
T: Protočím oči, a jdu dovnitř… Posadím se na pohovku, a zavřu oči…
Kattulkaa:)*18:12
B: „Pojď, půjdeme dovnitř, abys mi nenastydl.“ Vejdu i s klecí do dveří a skopnu tenisky. Jdu do svého pokoje. Klec položím na stůl.
Chantellka<318:13
T: Otevřu oči, a jen tak čumím do stropu… Nudím se… posadím se, a rozhlídnu se okolo sebe jestli tady není Bill… Pousměju se, a pohodlně se posadím… Rozkročím nohy, a rukou si vjedu do kalhot… „Mmm…“
Kattulkaa:)*18:14
B: Z batohu vyndám sešit z matiky. Musím se podívat, co jsme brali naposled.
Chantellka<318:16
T: Obmotám ruce okolo svého vzrušení, a pootevřu pusu… Zakloním hlavu a zavřu oči… Rozpohybuji ruku…
Kattulkaa:)*18:17
B: Absolutně nechápu to, co probíráme. Jdu za Tomem.
Chantellka<318:18
T: „Aah… Bille…“ Trošku hlasitěji vydechnu… Pořád pohybuji rukou…
Kattulkaa:)*18:18
B: „T…Tome co to děláš?“ Nevidím za pohovku, jen slyším, jak Tom vydechnul mé jméno.
autor: MußiQ-May & Kattulkaa
betaread: Janule
To je taaak dokonalee… 🙂
Tak to fakt chápu,že se Bill urazil,když Tom prohlásil,že ty čokokoule byly jediné pořádné koule v baráku..xDDDD Kde na to,holky,chodíte…?=)))
Jsme rády, že s evám povídka líbí:D:D
[2]:
nápady chodí sami:D když je ta správná nálada..:D
drsný … tak on si tam honí brko a ten druhej se učí .. dobrý mno XD 😉 krásný
Další úžasnej dílek! 😀 Holky vy mě jednou zabijete vážně…:-D Vždycky se tady řehním celý dílek..:-D To jak řekl Tom s těma koulema bylo dobrý…:-D a ten konmec je ještě lepší..:D
taky dobrý…xD