Bylo úplně jedno, jak bravurně řidič z Insomniaxu reportérům ujížděl, před Billovým domem byli další a Tomovi došlo, čí to byla zásluha.
Bill byl po lécích tak omámený, že při vystupování málem vypadl na chodník nebýt Toma, který ho zachytil, vzal do náruče a odnesl dovnitř. Fotografové měli dnes žně.
Tomovi se povedlo napodruhé trefit s Billem do ložnice, kde ho uložil na postel a vyzul mu boty. Bill se nebránil a Toma začínala jeho apatie děsit. Jen odhadoval, kolik z vlhkosti na tanečníkových tvářích je déšť a kolik slzy.
Stále se třásl a tupě zíral před sebe. Jakž takž spolupracoval s Tomem, když ho svlékal, ale s jeho přehršlí řetízků a prstenů si jeho roztřesené prsty neporadily.
Když bylo konečně hotovo, podepřel ho Tom polštáři, kterých bylo na blonďákově posteli požehnaně.
„Lehnu si vedle na gauč, kdybys něco potřeboval. Vážně nepotřebuješ doktora?“ Ujistil se snad po sté, a když Bill zavrtěl nesouhlasně hlavou, jen si povzdechl a vytáhl mu přikrývku výš. „Nechám otevřené dveře. Chceš ještě něco přinést?“ Bill jen zavrtěl hlavou a přivinul se k polštáři zády Tomovi. „Mrzí mě to, Bee…“ Zašeptal jen Tom a byl už ve dveřích, když se Bill k němu otočil.
„Co tě mrzí, Tome? Že jste měli s Bec pravdu? Nebo to, že jsi vpadnul do mýho života a rozmetal ho na kusy? Že za pár dní odletíš? Nebo to, že jsi se mnou spal? Říkal jsi přece, že za taneček se mnou cokoliv. Nemusí tě nic mrzet, evidentně to za tu jednu noc stálo. Vlastně bych ti měl poděkovat.“
Tak o tohle jde celou tu dobu… Blesklo Tomovi hlavou a vrátil se k posteli.
„Mrzí mě, že ti teď v tuhle chvíli nedokážu víc pomoc, mrzí mě, jak se to všechno zvrtlo, ale nikdy mě nebude mrzet, co se mezi námi stalo. S tebou mi nešlo a nejde jen o jednu noc. Nějak se vyrovnám s tím, že mě po tomhle už nebudeš chtít vidět, ale je to v pořádku, protože on je pryč a ty budeš bez něj lepší.“ Bill ani nevnímal ostatní, co Tom říkal, zasekl se na přiznání, že nechtěl jen sex.
Tom si jeho nepřítomný výraz vyložil po svém a zase se zvedl.
„Měl bys zkusit spát.“ Bill ho spěšně chytil za ruku.
„Jak jsi to myslel, že ti nešlo jen o jednu noc?“
„Chci být s tebou. Ne jen v posteli.“ Odpověděl mu na rovinu. Dost náznaků, na ty nebylo místo. „Jestli to dovolíš. Nechci odpověď hned. To jak se všechno tak sesypalo… všechno je tak rychlé…“ Jemně sundal Billovu ruku ze svého zápěstí a líbl ho na kloubky.
„Zůstaň tady, Tome.“
„Nikam nejdu.“
„Myslím u mě.“
„To není dobrý nápad. Jsem zlitej bůhví čím.“
„Tome, prosím.“
„Dobře.“ Pousmál se a vlezl si na postel vedle něj. Bill se k němu přivinul a Tom se natáhl pro další polštář, aby měl ten rozklepaný uzlíček co největší pohodlí. Postupně se Bill přestal chvět, jeho dech se prohluboval a Tom ho líbl na spánek, když usnul úplně. Chvilku ho jen pozoroval a žmoulal mezi prsty jeho rozčepýřené světlounké vlasy, dokud si nebyl jistý, že ho svým odchodem nevzbudí.
Vysoukal se zpod něj a vydal se na průzkum ložnice.
V kontrastu s Billem samotným, bylo jeho studio a byt plný čistých linií bez nějakých rušivých dekorací. Mohlo by to působit stroze, ale všude bylo plno detailů, které ukazovaly, že tady je domov. Ne místnost k žití. Tom nechápal, jak toho Bill dosáhl, a krapet se zastyděl za svůj pokoj, který strohý byl. Jak říkal Adam, jako když se vleze do katalogu.
V ložnici byly dvoje dveře. Do šatny a do koupelny, ty byly odšupovací a Tom se nad zvukem, který vydaly, přikrčil. Bill ale spal dál. Zavřel za sebou a rozsvítil. Vypínač byl otočný a světlo se dalo krásně regulovat. Detail, pro který by v noci, když vždycky málem oslepl, zatímco někde rozsvítil, vraždil.
Sundal ze sebe triko nasáklé šampusem, ve kterém se s Alexem vyváleli, a v zrcadle si všiml podlitiny, co se mu začala tvořit na rameni a na žebrech. To bude ještě bolet. Hodil triko do umyvadla a přemáchl ho s trochou mýdla. Pověsil ho na designový tmavý žebřík, na kterém měl Bill ručníky. Pak rychle zalezl do sprchy, ve které by si mohl klidně i ustlat, a v rychlosti se osprchoval.
Mokré vlasy nechal rozpuštěné a jen v ručníku se vrátil do ložnice. Zkontroloval spícího Billa a pokračoval do hlavní obrovské místnosti, která tvořila obývák, jídelnu, kuchyň i kancelář zároveň.
Celá jedna stěna byla prosklená a Tom ten detail mohl konečně ocenit. Zvenku bylo sklo černé, ale odsud bylo nádherně vidět na město. Musel tu být pekelný nájem.
Se zakletím zaznamenal, že fotografové jsou pořád venku, a radši zajistil hlavní dveře řetízkem. Ne že by věřil, že to bude mít nějaký účinek, ale alespoň sem Alex nevpadne bez ohlášení. Odšoural se k šedobílé kuchyňské lince a musel se usmát, když našel skleničky na stejném místě, kde je má on. Kuchyň totiž zařizoval on. Měl na to právo, uměl o dvě jídla víc než Adam. Dohromady tři.
Neodolal a nakoukl i do dalších skříněk. Hrnky – sedí, talíře – sedí, hrnce – sedí a podle počtu nebyl ani Bill kdoví jaká hospodyně. Příbory taky seděly a na vteřinku zaváhal, jestli by ho to nemělo děsit. Stejná kuchyň, stejné auto, jídlo, pití, filmy, seriály… Měli i pár stejných doplňků, jak si Tom všiml v koupelně, i když on nosil šperky minimálně. Stejný sprchový gel a stejné tělové mléko pro suchou pokožku. Radši nad tím mávl rukou a se dvěma skleničkami s vodou se vrátil do ložnice a uvelebil se vedle Billa. Ten se k němu podvědomě otočil a Tom usnul během chviličky.
Když se ráno probudil, postel vedle něj byla prázdná a z vedlejší místnosti zaslechl hovor.
Vymotal se z přikrývek, skočil do koupelny pro boxerky a kalhoty a šel se podívat vedle. Bill seděl zády k oknu u laptopu a telefonoval. V jedné ruce měl obrovský hrnek a druhou ťukal do klávesnice. Vlasy měl ještě vlhké od sprchy, a když hovor ukončil a prohrál si je, zůstaly trčet do všech stran. Toma si zatím nevšiml a ten ho jen mlčky pozoroval, jak datluje, a pak laptop s povzdychem zavřel.
„Tome… nevšiml jsem si tě.“
„To byl záměr.“ Usmál se kytarista a došel k lince nalít si kávu.
„Tome…? Myslím… že ti to dovolím.“ Ozvalo se mu za zády a káva byla ve vteřině zapomenuta. Ve vteřině už se skláněl nad sedícím Billem a vzal jeho tvář do dlaní.
„Jsi si jistý, Bee?“
„Jsem.“ Přitakal a dovolil Tomovi políbit ho. Teprve potom se Tom zase zajímal o kávu.
„Jsou tam ještě?“ Kývl směrem k oknu a Bill přitakal. „Ten hovor, to byl někdo od nich?“
„Ne, to byla provozní Insomniaxu. Myslel jsem, že se spletli s částkou a poslali k úhradě míň, ale je to prý kompenzace za to, co se stalo s novináři, a že mě nikdo neupozornil na to, že má Alex klíč od boxu. Nepřijde mi fér to neplatit… Dal jsem jí alespoň kontakt na Mandy, je to výborná tanečnice.“ Zamumlal a opřel se do Tomova doteku na jeho týle.
„A on se neozval?“
„Ne a já dal jeho kufry před dveře. V žádném případě už ho nechci vidět.“ Jako na zavolanou se od dveří ozvala rána následovaná nadávkami. Bill sebou škubl a málem si polil laptop. Tom mu položil ruce na ramena a zabránil mu vstát ze židle.
Rána se ozvala znovu
„Ty zasraná děvko! Myslíš, že tímhle to vyřešíš? Že to nechám jen tak?! Jak dlouho si myslíš, že ho bude bavit mít tě pořád za prdelí? Takovýho chcípáka! Zbaví se tě hned, jak mu dojde, co seš zač, a ty ještě přilezeš!“ Znovu se ozvala rána a Bill začal pod Tomovýma rukama vyloženě vibrovat.
„Máš minutu na to, abys vypadl, než zavolám policii!“ Křikl Tom a promnul Billova ramena. Odpověď na hrozbu byl hysterický smích.
„No jistě, máš ho tam! Proč mě to překvapuje?! Máma by na tebe byla pyšná, nohy tě naučila roztahovat bravurně!“ Další rána byla poslední a po chvíli štrachání následovaného tichem se Tom otočil k oknu. Alex odtahal kufry do taxíku za doprovodu reportéra, s kterým o něčem živě debatoval.
„Co všechno o tobě ví?“ Zeptal se tiše Tom a vztek v něm vyloženě vřel.
„Ví všechno…“
Věděl vše, ale rozhodně neříkal pravdu. Tu ubral, tu přidal, Převážně se držel bubliny, která se kolem Billa nafoukla už v Německu po kolapsu.
Nevinně vypadající mladý model, který si díky svým očím vysloužil přezdívku Bambi, byl vše, jen ne nevinný.
Divoké večírky, sex s kdekým, drogy, vydírání, alkohol, emoční nestabilita, deprese, anorexie…
Vše Alex nastínil naprosto dokonale. Jeho status Billova bývalého milence tomu jen přidával.
Se slzami v očích vylíčil, jak ho Bill vyměnil za slavného kytaristu, i když on dřel, aby ho mohl obklopovat luxusem, a ještě se zadlužil.
Přes odpoledne byl Bill Lambert rozcupován a na povrh se vynořil Bill Landitz, zkrachovalý model toužící jen po penězích, který svého bývalého naprosto zničil.
Alex se prý obával, že Toma potká to samé…
autor: Bitter
betaread: J. :o)
Šmejd, víc k tomu nemám co říct. Doufám, že ho policejní technik obkreslí křídou. Zmetek.
Zabit je jej málo doufám že Tom dokáže Billovi pomoct aby se úplně nezhroutil.
A je to v…. Vážně doufám, že se Bill pod tím vším tlakem neobrátí zády i k Tomovi, a naopak se k němu bude obracet pro podporu, protože jinak to nezvládne. Je to k vzteku, jak se to všechno sesypalo, a navíc, když za to paradoxně vážně může Tom, protože kdyby se tam neuázal, tak by Bill nejspíš až dokonce života žil v té své růžové bublině a žádné Alexovy výstřelky by si nepřipouštěl. Ale já jsem moc ráda, že se tam Tom ukázal a že Billa z té bubliny vytáhl. A jednou mu bude určitě vděčný i Bill 🙂
Přesně toho jsem se bála. Ten zmetek toho o Billovi ví strašně moc, aby z té haldy dokázal vytáhnout na povrch jen to špatné a ještě si to přibarvil. Bill by ho měl žalovat, ale obávám se, že ten bude mít co dělat, aby to vůbec ustál.
Já doufám, že Toma od sebe neodežene, protože on jediný ho může udržet pohromadě.
A když už se to se*e… už jen čekám, až se ozve matinka.
Díky za kapču a těším se na pokračování.
Tak jak tohle dopadne? Jsem zvědavá, co bude dál…
Eeu, Alex ta hnusná dě*ka! Tomu se říká pomsta. Ani mě už nezajímá, jak moc Alex Billovu minulost přibarvil a nakolik je pravdivá, já jen chci, aby je novináři nechali na pokoji, ať kluci odjedou na Maledivy nebo někam prostě a mají klid… Štve mi, jak jim Alex otravuje život, ale snad tohle byla poslední kapka a už tam k nim nepřijde.
Haha a že Tom umí o dvě jídla víc než Adam, dohromady tři, och to bylo vtipnéé:D
Užila jsem si vylíčení Billova bytu a to, jak mají všechno s Tomem společný:D A Tom je furt skvělej, jak se chová k Billovi, doufám, že takovej zůstane^^ Bude mít asi ještě dohru story s fotograma, no doufám, že to kluci ustojí…
Díky za díl!
Už je tu všetko napísané, ja teda len ďakujem za kapitolu:)
Alex je neuvěřitelný idiot! Ještě horší, než jsem si původně myslela. Je šílené, co všechno dokáží udělat zhrzelí milenci. 🙁 Ještě že má Bill Toma, ten jej určitě ve všem podrží!
Jinak se mi strašně líbil výčet všeho, co mají kluci stejné. No jo, hold dvojčata! 🙂