autor: Bubbly
Nešel jsem za Billem hned. Potřeboval jsem chvíli přemýšlet. Tohle bylo poprvé, kdy jsem se něčeho bál. Bál jsem se toho, že Katja to vyklopí Mathiasovi a pak z toho bude aférka, o které bude vědět celé město. A to se nesmí stát. Billovi i mně by pak lidi dělali ze života peklo. Nemusím to ani vidět, dokážu si to představit.
Nebylo ode mě fér, že jsem to hodil na Billa. Je sice pravda, že nemusel otevírat ty dveře, ale říct mu, že za to všechno může jenom on, bylo sobecký. Připadal jsem si najednou jako pitomec. Nejspíš bych se mu měl jít omluvit, ale já se neumím dost dobře omlouvat. Nejsem zvyklej za někým přijít a říct: „Hele, promiň, zvoral jsem to.“ Navíc, tohle ani není ta správná verze omluvy. Bill je něžná bytost, na něj bych musel trochu jinak.
Dřív, než jsem se rozhodnul, že za ním půjdu a zkusím si to u něj nějak vyžehlit, seběhl Bill po schodech dolů ve svém oblečení a mrsknul po mně tričkem, které měl před několika minutami na sobě. Oblečení mi přistálo na obličeji. Stáhl jsem ho a podíval se na Billa.
„Tohle je, myslím, tvoje,“ prsknul jako podrážděná kočka. „Já už si to na sebe rozhodně nevezmu.“
To pro mě byl jasný signál k tomu, abych se začal omlouvat. Místo toho jsem ale zareagoval úplně jinak. Místo omluvy ze mě začaly padat hloupé otázky.
„Co se mi tím jako snažíš říct?“ zamračil jsem se.
„Snažím se ti říct, že s tebou končím.“
Překvapeně jsem na něj zůstal zírat.
„Končíš se mnou kvůli tý pitomosti s Katjou?“
Bill se ušklíbnul.
„Tak najednou je to pitomost? Ještě před chvíli to bylo strašný drama, za který jsem mohl jenom já!“ vztekal se. „Laskavě si rozmysli, co se ti honí v tý tvý zabedněný hlavince, Tome Kaulitzi!“
„Tak to pr, Bille!“ zabodnul jsem mu ukazováček do hrudníku. „Já uznávám, že jsem to přehnal, ale mohl jsi dávat lepší pozor, ne?“
„A jsme u toho zas,“ dupnul si Bill. „Moje vina. Já jsem ten špatnej. Ale víš co? Už mě to fakt nebaví. Buď jsem ti dobrej do postele, nebo na to, abys mě ponižoval. Ale s tímhle je konec, rozumíš? Prostě konec!“
Díval jsem se mu přímo do očí. Snažil jsem se v nich vidět náznak toho, že to nemyslí vážně, ale on mě pevně sledoval a mračil se. V jeho pohledu nebyly žádné pochyby, všechno, co řekl, bylo myšleno vážně. A mě to někde uvnitř nečekaně zabolelo. Neslyšně jsem zalapal po dechu a přimhouřil oči. Srdce mi v hrudníku začalo nepravidelně tlouct.
„Bille, takhle mě přece nenecháš. Takhle to nemůže skončit.“ Chtěl jsem, aby to znělo alespoň trochu zničeně, ale spíš jsem to na něj vypálil, jako kdyby to byla samozřejmost. A to ho možná dopálilo ještě víc.
„Může, Tome. S tím nic nenaděláš,“ řekl klidně a pohodil rameny. To bylo gesto, které dorazilo mě. Popadl jsem ho za ramena a silně jsem ho přišpendlil na zeď vedle dveří. Bill jen slabě zasyčel. Možná, že jsem to přehnal a jeho to zabolelo, ale to mi teď bylo jedno. Moje myšlenky křičely jedno – takhle ho prostě nenechám zmizet. Nenechám si ho vzít.
„To si piš, že s tím něco udělám. Nenechám tě jen tak odejít z mýho života, rozumíš? Jednou patříš ke mně, ať už jako brácha, nebo jako někdo jinej, ale patříš.“ Díval jsem se mu zblízka do očí a viděl jsem, jak se mu rozšířily zorničky. „Jsi můj a nikdo, ani ty, to nezmění.“
Pozoroval můj výraz strašně dlouho a já jsem ho strašně dlouho tisknul vlastním tělem na zeď. Ani jeden z nás se několik minut nepohnul, jen jsme na sebe zírali. Billovy oči najednou sjely na moje rty a polštářky prstů jedné ruky mi přes ně přejel. Napětí mých dlaní na jeho ramenou zmírnilo a já se k němu ještě víc přiblížil. Naše ústa se téměř dotýkala.
Bill mi zašeptal do rtů: „Nechci nic měnit. Jsem jenom tvůj, tak si mě vezmi,“ zavrněl roztřeseně.
Nemusel jsem být ani jasnovidec, abych poznal, že hádka je zažehnána. Prudce jsem ho začal líbat, jazykem jsem vyhledal ten jeho, abych mohl už po několikáté okusit jeho lahodnou chuť. Bill neprotestoval a chtivě se ke mně tiskl, třel se svými drobnými liniemi o moje svalnaté tělo. Byl jako křehká porcelánová panenka, která by se mohla rozbít pouhým dotekem, ale teď si žádal mnohem víc, než jen nesmyslný dotek. A já jsem byl plně připraven vyhovět jakémukoliv přání.
Oba dva jsme se doslova skáceli na měkký koberec. Držel jsem Billa pod sebou, rukama jsem se dotýkal každé části jeho těla, laskal jsem ho na rtech, na krku a poslouchal jsem jeho hlasité výdechy. Bill se kroutil jako had a jazykem mi kmital po rtech, zatímco rukama klouzal po mém rozpáleném těle. Jeho dlouhé nehty kroužily kolem každého mého pevného svalu.
Chtěl jsem políbit jeho sametové rty chutnající jako kapky medu, když v tom mě zarazil. Podíval jsem se mu do očí a čekal jsem, co moudrého z něho vyleze.
„Pořád se zlobíš?“ zeptal se potichu a nevinně zamrkal dlouhýma řasama.
Zvedl jsem obočí. „Měl bych?“
Bill naklonil hlavu a skepticky se na mě zadíval. Vydechnul jsem.
„Ne, nezlobím se. Spokojený?“
Bill se na mě zazubil jako nejšťastnější chlapeček pod sluncem.
„V tom případě bychom měli něco dokončit,“ odstrčil mě od sebe a přešel přes obývák ke konferenčnímu stolku. Sebral plechovku šlehačky, která tam zůstala po naší hádce, a vrátil se ke mně. Ležel jsem na zádech na koberci a on se nade mě rozkročmo postavil a sledoval mě jako bůh pomsty.
Usmál jsem se na něj, mírně jsem se nadzvedl, popadl jsem ho za kalhoty a stáhl ho k sobě na zem. Bill se mi spokojeně usadil na klíně a stáhl ze mě tričko, ani jsem nemrknul. Pozoroval jsem, jak si šlehačku strčil do pusy. Ozvalo se zasyčení a jeho pusu naplnila bílá pochutina. Bill se ke mně sklonil, odhodlán podělit se se mnou o obsah svojí rozkošné pusy. Ochotně jsem ho přijal, a slíbal jsem mu šlehačku ze rtů. Chutnala ještě líp než obyčejně.
Když mě Bill přestal líbat, olíznu si jeden prst a přiložil mi ho na rty. Přimhouřil jsem oči a olízl jsem mu ho taky, potom jsem ho vzal opatrně do rtů a nasál jsem jeho kůži. Bill mě spokojeně sledoval a kousal se přitom do rtu.
Posadil jsem se a přitlačil jsem si brášku víc do klína, kde narazil na moje, už dost napjaté, mužství. Jenom se pousmál a dlaní mi přejel přes bouli v kalhotách.
„Copak to tu máme, pane Kaulitzi?“ zavrněl.
Nonšalantně jsem se na něho usmál.
„To je někdo, kdo by tě chtěl akutně poznat.“
Bill se mi zavrtěl na klíně a já jsem chtě nechtě musel vzdychnout a mírně zaklonit hlavu. To černovlasé stvoření se okamžitě obličejem přiblížilo k mému krku a hladově mě kouslo do kůže. A to bylo víc než příjemné, pokud se k tomu přidala ještě jeho ruka v mém roztouženém klíně.
Bill neměl nikdy moc práce s rozepínáním mých kalhot a s dobýváním mých boxerek. Nesnažil jsem se mu pomoct, svými obratnými prstíky zvládal všechno. A když se jeho ruka dotkla mých slabin, jenom jsem zavzdychal.
„Myslím,“ podotkl Bill, když jsem ho políbil na laním krku. „Že bychom se měli hádat častěji.“
„Proč?“ zalapal jsem po dechu. Vážně jsem byl rád, že je hádka za náma a on mi řekne tohle? To jsem zvědavěj, jakej důvod se z něho vysype.
Bill se o mě otřel jako kočka a zavrněl: „Protože jsi pak mnohem povolnější!“
Chvíli jsem jeho slova vstřebával a obrňoval jsem se proti pohybům jeho nenechavé tlapky a pak jsem ho prudce přetočil pod sebe. Bill nestihl říct ani fň. Jenom překvapeně zamrkal.
Tentokrát jsem se usmíval já.
„Uvidíme, kdo s koho, bratříčku.“ Vklouzl jsem rukou pod jeho otravně úzké kalhoty a dlaní jsem silně přirazil proti jeho rozkroku. Bill jenom hlasitě vydechl a zaklonil hlavu. Pevně stiskl víčka a hryzl se do rtu.
Začal jsem ho hladově dráždit přes boxerky, polibky jsem zasypával jeho hubený krček, něžně jsem ho kousal do ušního lalůčku, zatímco Bill slastně zasténal. Chtěl jsem mu dát všechno, co si přál. Stačilo se jenom říct.
„Bille?“ promluvil jsem na něj potichu.
Polkl a pootevřel oči. „Hm?“
Vytáhl jsem ruku z jeho klín a on se na mě překvapeně podíval. Řasy na jeho víčkách se zachvěly.
„Co to sakra děláš?“ zamračil se nespokojeně a zároveň roztouženě.
Pohodlně jsem se vedle něho uvelebil, prsty jsem kroužil po jeho břiše.
„Chci slyšet kouzelný slovíčko,“ usmál jsem se na něho.
„Ty víš, že tě jen tak prosit nebudu.“
„Budeš, pokud chceš, abych si tě vzal.“
„Ty mě provokuješ!“ zakňoural.
Musel jsem se zasmát jeho nahranému výrazu neskonalé ublíženosti.
„Ne, já jenom chci, abys hezky poprosil. Pak ti dám všechno, co si budeš přát.“
Bill se posadil na paty proti mně a mračil se.
„Nebudu ze sebe dělat ťulpase,“ odvětil.
Přitáhl jsem si ho za týl blíž k sobě. Něžně jsem mu jazykem přejel přes rty. Bill se naklonil, aby mě políbil, ale já jsem ho držel od sebe. Znovu zakňoural.
„Jenom jedno slůvko,“ vydechl jsem mu na ústa.
Podíval se mi do očí. Znovu jsem se nechával utápět tekutou čokoládou, která doslova přetékala z jeho pohledu, a čekal jsem. Mohlo mi být víc než jasné, že to skončí tak, jak chci já, ale chtěl jsem prostě od Billa slyšet: „Prosím.“ A dokud to neřekne, neudělám nic.
Posadil jsem si ho na klín a jen tak nepatrně jsem se třel prsty o jeho napjaté džíny. Bill našpulil rty a trhaně se nadechl.
„Já pořád čekám,“ udělal jsem ten pohyb znovu.
Bill se mi zhoupl na klíně a rty přiložil k mému uchu.
„Prosím,“ zavrněl potichu.
Popadl jsem ho za boky a přitiskl jsem si ho silně na svůj vzrušený klín. Bill pocítil sílu mého mužství a začal mi rychle stahovat džíny, zatímco já jsem bojoval se sponou jeho pásku. Už to nebude trvat dlouho a já se budu topit v jeho úžasném těle.
autor: Bubbly
betaread: Janule
takhle se urovnávaj vstahy xD
hm a to my se dozvime az v dalsim dile.. boze to tak nenavidim! xD honem dal! xD
aaaa, šup šup dalši dil xDD fakt by se měli hádat častějc a takhle to řešit <33 xDD
no to mu teda trvalo, říct to prosím..xD
libovkáá xD
po hádce je to vždycky žhavý jak kamna xD
Úžasný, honem další díííílek 🙂 🙂
Teda,taky mohl Bill trochu déle odolávat,nebo ještě líp,donutit Toma,aby prosil on =)!!
Mohli se jeste pobit 😀 Usmirovaci sex je nejlepsi 😀 Zeru to
hustý.takhle končí hádky:) honem další dííl:)
Panejo xD já jsem to četla,tak pomalu abych si zapamatovala všechno xDDDD
Prostě božíííí uááááá xD
No tyjo, to byla moje smrt, než se usmířili, myslela jsem, že bude fakt konec, nedejbůh… Ale oběma ta chvilka nepokoje prospěla, Tom je teda pěkně drzý, využívá Billovy slabosti, aby se ho doprošoval, ale děsně se mi to líbí. Hned jdu na další díl, nedokážu si představit, jak tohle bude pokračovat (když vynechám sex xD)