V temnotě 1.

autor: Áďa

391
„Ano, je to pravda, od doby, co jsem přiznal svůj vztah, mi skutečně ubylo dopisů, které obsahovaly nabídky k sňatku,“ zazubil se Bill na mladou reportérku, navlečenou do svůdného kostýmku, která se na něj evidentně snažila zapůsobit, když jí ale řekl pravdu, začala se chovat byť stejně mile, tak poněkud odměřeněji.
„A nemá kapela problémy s vaší orientací? A co vy? Pořád jste odsuzoval ty, co vás řadili mezi homosexuály, a teď jste přiznal svůj vztah s chlapcem, neovlivnilo vás to nějak? Nenadávají vám všichni do lhářů?“
Bill pohodil hlavou, až  se mu rozhoupal culík.
„Co si o mně ostatní myslí, to mi je docela jedno. Ti, co nás jako kapelu měli rádi předtím, ti zůstanou, protože budou vědět, že jsem teď skutečně  šťastný, nebudou řešit, jestli mi k tomu pomohla dívka nebo chlapec. A ti, co mě předtím nenáviděli, mě teď budou nenávidět ještě víc, no,“ pokrčil bezstarostně rameny.
„Ale jednu výhodu to má,“ přisadil si rychle Tom, sedící vedle Billa, a natáhl se po mikrofonu. „Tím, že můj malý bratr přiznal svou orientaci, tak lidé snadněji poznají, že vedle jeho přítele kráčí kluk, ne holka, se kterou si Billa lidi dost pletli.“
„Ano, tohle je zcela typické,“ chopil se Bill zase mikrofonu a věnoval svému dvojčeti povýšený pohled. „Tom prostě jednoduše žárlí, proto si ze mně musí ustavičně dělat legraci.“

Ještě chvíli se rozhovor točil kolem Billova vztahu, ale reportérka měla jednoduše smůlu, jméno přítele Bill neřekl, a ji o to víc zlobilo, jak je z toho všeho úplně klidný a vyrovnaný, čekala, že se to bude snažit všechno popřít, a on to naopak přiznal, v klidu a bez problémů. Teprve když si uvědomila, že jméno toho kluka ze zpěváka vážně nevytáhne, začala se symbolicky zajímat i o jejich turné, které bylo v plném proudu, a dokonce položila i jednu dvě otázky bubeníkovi a baskytaristovi, kteří celou dobu tradičně mlčeli a taktně přikyvovali.


„Teda, dobřes jí to natřel,“ ocenil Tom, když je bodyguardi po rozhovoru bezpečně dovedli do auta, které na ně čekalo. „Jak se to z tebe snažila vytáhnout… a jak tě na začátku nepokrytě balila, všim sis?“
„Jo, všiml a měl jsem co dělat, abych se jí nevytlemil do očí,“ ušklíbl se Bill a poté, co usedl na své místo, začal si pedanticky prohlížet své  úzkostlivě pěstěné, gelem potažené nehty nalakované šedostříbrným lakem. „Jako by si snad myslela, že jí to jméno řeknu, ne? Blbka… k tý ty její peroxidní pačesy fakt seděly, už jí chyběla jenom čivava a mohla by se ucházet o sesterství s Paris Hilton,“ ušklíbl se pohrdlivě a zadíval se z okna.
Mezitím, co byli v budově a poskytovali rozhovor, se venku setmělo. Bylo začátkem března, jaro bylo za dveřmi, a Bill už se neskutečně těšil, až se dny konečně prodlouží. Už mu sluneční svit chyběl, od začátku zimy bylo jenom pár dní, kdy se ta zlatá žhnoucí koule na obloze objevila, a ty dny by se daly spočítat na prstech jedné ruky. A i když slunce svítilo, nehřálo.
Povzdychl si a zadíval se na tenoučký srpek měsíce, který se právě vynořil zpod mraků. Ani si ve svém zamyšlení nevšímal Toma, který  se na něj co chvíli pokradmu díval. Možná by si jeho pohledů všímal víc, kdyby neměl plnou hlavu jediné osoby…

„Andreasi!“ vydechl radostně, když se konečně dostal na svůj hotelový pokoj, a poté, co zavřel dveře, unaveně padl blonďákovi kolem krku. „Tolik jsem se na tebe těšil…“
„Já na tebe taky, maličký,“  šeptnul Andy a chvíli Billa, který mu položil hlavu na rameno a odpočíval, hladil po zádech. „Měl jsi těžký den, viď?“
„Ano,“ zívnul Bill a ač by radši preferoval ležení v posteli, nechtělo se mu od svého miláčka se oddělit. „Focení ještě šlo, ale pak jsme šli na ten rozhovor…. ta kráva se mě furt snažila získat, a když jsem přiznal, že jsem zadanej, snažila se ze mě snad půl hodiny vytáhnout tvý jméno.“
„A s úspěchem?“
„Samozřejmě, že ne… až to praskne, tak to praskne, ale nechci, abys byl hned pod drobnohledem foťáků a kamer… akorát by ti to ublížilo,“ poznamenal starostlivě Bill. Opravdu nechtěl, aby paparazzi Andyho otravovali ve dne v noci tak jako jeho.
„Neboj, maličký… já něco vydržím,“ pousmál se a opatrně vjel rukama pod jeho tričko, které mu po chvíli opatrně sundal. Vyzvednul si ho do náručí a odnesl do koupelny, kde začal napouštět do vany příjemně teplou vodu, kterou provoněl olejem z růží. Jemně Billa vysvlékl až do naha a opět ho začal hladit na zádech, což Bill ocenil spokojeným zamručením.
V zavřené koupelně po chvilce začalo být příjemné teplíčko, a to ještě ani neseděl ve vaně. Stačilo teplo, které nenápadné sálalo z plnící se vany, a Andyho blízkost to celé jenom korunovala. Něžně se bříšky prstů začal mazlit s jeho kůží a hlavou se natiskl k jeho hrudi. Kdykoliv ho Andyho paže objímaly, cítil se tak krásně v bezpečí. Byl tak šťastný, že po tolika letech přátelství přišel na to, co pro něj tenhle člověk znamená. Věřil mu a věděl, že jeho důvěra je opětována, tak jako jeho láska.  
„Tak do vany!“ tlesknul po chvíli Andreas a s milým úsměvem Billa opatrně vzal do rukou a natočil ho tak, aby se vody napřed dotknul špičkou u nohy. „Není to moc horký?“
„Ne, není… je to akorát… vždycky to děláš akorát,“ usmál se Bill, nechal se do vany posadit, počkal, až si tam vleze i Andreas, nechal ho si lehnout na záda a pak se mu spokojeně uvelebil na hrudi.
„Ou bože, ty jsi poklad!“ zapředl blahem, když Andy po chvíli sebral houbičku, vymáčknul na ni sprchový gel a začal něžně masírovat jeho záda. „Andy… lásko, to si snad ani nezasloužím…“
„Ale zasloužíš, miláčku, zasloužíš… odpočívej,“ šeptnul Andy a lehce ho líbnul na čelíčko.
Chvilku ho ještě masíroval, načež se zvednul, odpustil pryč kus vody, která už pomaloučku polehoučku začala chladnout, a pečlivě promydlil každý centimetr čtvereční Billovy bledé kůže, aby ho o pár minut později mohl osprchovat proudy teplé vody. Sám sebe omyl jenom rychle, vylezl, omotal si ručník kolem pasu, vzal osušku, Billa do ní zabalil jako malé miminko a odnesl ho do postele. Tam ho začal sušit, a pak se na okamžik vrátil do koupelny, aby tam nejen vrátil osušku, ale aby z ní donesl i hydratační mléko, kterým Billovo tělo pečlivě promazal.

Bill spokojeně vzdychnul a vděčně se na Andyho zadíval.
„Děkuju… ty seš opravdu zlatíčko,“ zavrněl, když se slastně poddával příjemným hladivým dotekům. „Nevím, co bych bez tebe dělal…“
„Co by,“ prohodil blonďák. „To, cos dělal, dokud jsme spolu nezačali chodit.“
Bill nesouhlasně zamručel.
„Byl jsem blbej, že mi to došlo až tak pozdě… Musel jsem bejt slepej jak patrona, když jsem neviděl, co opravdu se v tobě skrývá.“
„No jo, byl jsi můj malej humanoidek, viď?“ šeptnul Andy a něžně Billa pohladil po tváři. „Automaticky dělající, co se po něm chce… focení, koncerty… a na obyčejný smrtelníky nezbyl čas, viď?“
„Hele!“ ohradil se Bill. Už mu chtěl něco odseknout, samozřejmě v rámci popichování se, ale místo toho úplně vyměknul. „Lásko, prosím… nepřipomínej mi, jak dlouho mi to trvalo…“

Flashback
„No teda… to bylo úžasný!“ výsknul rozzářený Andreas poté, co se unavení, ale šťastní kluci po vystupování před vyprodanou oberhausenskou halou odebrali z podia do backstage.
„No ještě aby ne,“ zívnul Bill. „Dyť při Für immer jetzt jsem už myslel, že vypustím duši… Po dlouhý době koncert u nás, v Německu, a ještě k tomu vyprodanej… Mám pocit, že víc jsem se snad nikdy a nikde nesnažil.“
„Ale bylo to vidět,“ poznamenal Tom a v jeho hlasu byl znát vůči jeho bratrovi obdiv. Nikdo si to však neuvědomoval, a už vůbec ne Bill, který se zrovna lačně natahoval po lahvi s cocacolou. Pořádně se napil, mohutně si odříhl, čímž většinu přítomných rozesmál a plácnul sebou na gauč.
„Tak, kluci,“ zvolal David, který právě odkudsi vytáhl šampaňské. „Tak na dnešní koncert! Na jeho vyprodanost a na to, aby se takovýchhle situací opakovalo co nejvíc!“
„Jo!“ zahalekal Geo a pevně přitom obejmul svou přítelkyni, která se na koncert taky přišla podívat.
Špunt bouchnul, několik bublinek nahodilo podlahu, než se začaly chytat do skleniček, a všichni se začali postupně veselit. Únava trošku polevovala a přibývající alkohol měl na tom určitě taky značný podíl.  
Jediný, kdo se však nebavil tak, jako ostatní, byl Bill. Nevšímal si Tomových rozjařených hlášek a náznaků mazlivého chování. Čím dál tím častěji jeho oči chmurně mířily do křesla, v němž se tísnil Geo se svou holkou. Už dávno neseděli způsobně vedle sebe, připomínali spíš dvě popínavé rostliny. Basák se dychtivě nechal opečovávat dívčinými rty a dlaněmi, a Billovi bylo jasné, jak jejich noc dnes skončí.
Zamračil se, otráveně  si loknul vodky s Redbullem a snažil se skrýt závist, která z něj solidně čišela a nikdo si toho nevšiml jen proto, že jim alkohol otupil smysly. Neskutečně Georgovi záviděl. Ne proto, že nejspíš prožije pěkně divokou noc. Ale proto, že jeho holka mu byla skutečně věrná. Oddaně na něj čekala, nekrátila si týdny bez něj záletnými románky.
A teď mu všechno to čekání vracela, aniž by na něj nějak zvlášť naléhala. Byla to zkrátka jeho spřízněná duše, která pro něj dělala první poslední, aniž by v tom byla úlisná podlézavost, tolik typická pro fanynky, a nečekala nic na oplátku. Do toho byla nesmírně krásná a chytrá, a na svém vyvoleném nehledala ani jeho peníze, ani popularitu. Jenom čistou upřímnou lásku…

Bill nabroušeně  zavrčel, když se mu už  značně připitý Tom začal válet hlavou po rameni. Setřásl ho ze sebe, oblékl si mikinu a odešel na balkon. Úlevně zavřel oči, když  ho noční vzduch pohladil po tváři, zapálil si cigaretu, trošku se zachvěl zimou a opřel se lokty o zábradlí. Pochmurně sledoval noční město, automaticky do sebe nasával nikotin a kouř bez zájmu odfukoval, aby se ve vzduchu rozplynul do ztracena. Trápilo ho, že byl stále ještě sám. K čemu mu byla halda peněz na účtě, když neměl komu by za ně kupoval květiny? K čemu mu byly jeho romantické vysněné představy, když tu nebyl nikdo, kdo by mu je pomohl naplnit? K čemu mu bylo čekání na to, až bude moct nějakou dívku upřímně milovat, když na něm všechny viděly jen peníze a slávu, a když už se některé tvářily normálněji, tak při jeho úsměvu omdlévaly hysterií?
Rozzlobeně  nakopnul zábradlí, i když mu to neulevilo, a skoro nadskočil, když za sebou uslyšel pobavené  uchechtnutí.

„Copak, snažíš se to zábradlí rozkopat? Nemyslím, že se ti to povede.“
„Andy!“ cuknul sebou Bill. „Co tady dě – JAUUUU!“
Jak se otočil ke svému kamarádovi čelem, trošku se mu zamotaly ruce a on si nechtěně  típnul cigaretu o hřbet levé  ruky.
„Au!“ zaskučel ublíženě, když mu na tom místě okamžitě vyrašil pulzující puchýř.
„Promiň, Bille… tohle jsem nechtěl,“ sklopil Andreas hlavu. „Nevěděl jsem, že se mě tak moc lekneš.“
„To je dobrý,“ mávl zdravou rukou Bill, ale přesto kamaráda nechal, aby ho uchopil za popálenou ruku. Poslušně ho následoval do menší místnůstky, kde je nikdo z ostatních podnapilých nemohl rušit, na Andyho pokyn si sedl na židli a trošku sebou cuknul, když mu Andreas přiložil na kůži ve studené vodě namočený hadřík.
„Neboj, za chvilku už to bolet nebude, taky se mi to jednou stalo,“ snažil se aspoň trošku zpěváka ukonejšit. „Když už jsme u toho, co tě tak nakrklo? Už jak se začalo pít, ses ksichtil jak vyžvejkaná žvejkačka.“
„To nic,“ vycenil na něj Bill zuby v rádoby bezstarostném úšklebku, ale Andy poznal, že ten úsměv není upřímný.
„Bille, nelži mi… no tak, ven s tím… neboj, vždyť víš, že já to nikomu nevykecám… a tobě se uleví.“
Na chvilku Bill zaváhal, když se ale jeho mozkové  závity dopracovaly k tomu, že uznal, že má Andreas pravdu, vypověděl mu všechno svoje trápení. Andy mu pozorně naslouchal a soucitně přikyvoval. Když Bill své vyprávění končil, jemně ho chytil za zraněnou ruku a na konci všech slov mu ji bezděčně začal palci hladit. Nechtěl, aby byl jeho kamarád tak smutný, ale chápal to. On být na jeho místě, tak už se dávno zblázní.
Jenže když  Bill s povzdechem sklopil své nalíčené oči, všimnul si toho hlazení. Mlčky pozoroval Andyho prsty a po chvíli měl co dělat, aby u toho nahlas nevzdychnul. Bylo mu to tak příjemné! Pozvedl hlavu a zjistil, že se na něj Andreas zamyšleně dívá…

Aniž  by si uvědomoval, co dělá, prudce blonďáka obejmul a přisál se k jeho rtům. Jako v šíleném amoku se solidní rychlostí propracoval až k jeho jazyku. Dychtivě, nenasytně ho objímal a líbal… a Andreas mu to po chvilkovém zaskočení začal oplácet. Vlastně to vůbec nebylo špatné. Billa znal už tolik let, navzájem si věřili… a teď to navíc vypadalo, že se Bill definitivně rozhodl, kam ho vede jeho srdce. A když to skončilo tím, že Bill usnul v jeho objetí se šťastným úsměvem na rtech, nebylo už pochyb…
Všichni z týmu z toho, když pravda vyšla najevo, byli překvapení, ale zároveň měli za Billa radost, přáli mu to. Slíbili, že budou Andyho jméno držet za zuby, dokud jejich vztah sám od sebe neprosákne na veřejnost. Nebudou nic zapírat, ale nebudou to médiím nijak usnadňovat.

Konec flashbacku

„Tak moc tě miluju,“ zašeptal Bill a stulil se Andymu do náručí, tak jako tenkrát, akorát, že tehdy to bylo na dřevěné židli, a teď to bylo v hotelové posteli. Netrvalo dlouho a unavený Bill spokojeně usnul. Andreas ještě chvíli zamyšleně hleděl směrem k oknu, za nímž se rýsovalo noční nebe, načež k sobě Billa přivinul ještě pevněji a taky to po chvíli zalomil.

Jen jediná osoba z jejich vztahu neměla radost. Ač se snažil tvářit, že to Billovi přeje, ve skutečnosti jeho vztah Toma pořádně užíral. Tolikrát se snažil svému dvojčeti naznačit, že k němu cítí něco víc, než jen bratrskou lásku, ale ten trouba to neviděl, a ještě se dal do kupy s jejich nejlepším kámošem! Od doby, kdy oznámili, že spolu chodí, se k Andreasovi začal Tom chovat mnohem odměřeněji. K Billovi taky, ale jen, když byl blonďák někde poblíž. Jakmile byla dvojčata o samotě, nebo alespoň bez ostřížího dohledu zelených očí, zkoušel to Tom na Billa znovu a znovu, ale nenápadně, aby ho nevyděsil nebo neznechutil. Ale Bill to buď okázale ignoroval, nebo ty náznaky v gestech jednoduše neviděl, a to Toma neskutečně štvalo…

autor: Áďa
betaread: Janule

27 thoughts on “V temnotě 1.

  1. A jéje 😀 Další saďárna na obzoru. 😀 Předpokládám, že první díl bude ten nejmírumilovnější ze všech a dál to půjde z kopce, co? 😀 😀
    Chudák Tomi…A Andreas? DOufám, že jestli násilí, tak jedině na něm. 😀 😀

  2. ooo vypadá to zajímavě jen tak dál .. 🙂 jen aby byli spolu mnooo 🙂 ale oni budou doufám že se nestane něco hroznýho že dá Bill přednost jemu než Tomovi

  3. A vida. Nové dílko. Tak snad můžu věřit, že tentokrát to nebude žádný krvák. 🙂
    První díl se mi moc líbil, a nic úděsnýho nenaznačil, takže jsem v klidu. 🙂
    A co ten trumpeta Tom? Má se vyprdnout na nenápadnost a náznaky a jít rovnou na věc. Billík by na něj asi chvilku koukal jako péro z gauče, ale myslím, že časem by si to určitě správně přebral ke spokojenosti všech a hlavně svojí vlastní a Toma. 🙂

  4. Já jsem asi blbka, ale mám strašně ráda vztah Andreas + Bill 😀 Ovšem Toma je mi líto, no, ale doufám, že se nějak nebude mezi Billa a Andyho vtírat… i když možná Bill procitne a zjistí, že miluje Toma – ok, ale co pak chudák Andy? Jej :D, to bude ještě zamotaný… doufám 😀 *__* Úžasná povídka, to poznám už z 1. dílu, jen tak dál! 🙂

  5. No,moje první slova byla:Jéžiši,Áďa!!!To zase bude sadomaso xD!!Jinak,úplně mě fascinuje ten Tomův absolutně nesobecký přístup k Billově lásce..xD!!!

  6. Ooooo….nemám slov…krásnéé…první díl a už se těším na další 🙂 další povídka která mě chytla za srdíčko 🙂 Chudák Tom 🙁 Bill je tady takovej nevim 🙁 😀

  7. Mein Gott xD Áďa je tady xD No jo, typický znaky. Bill, Tom, slimák Andreas… xD teď ještě nějaký to sado… to bude zase krvák, však už v prvním díle bylo popálení cigaretou a ošetřování hadříkem xD Chudák Tom, mi ho je líto. Bill ho taky musel odstrčit, když si na něj dával hlavu a radši se vrhnout na Andrease? :/ jakože mi Andy neleze tak na nervy, jako jiný lidi s Billem, ale Tom je Tom xD

    [2]: Bitteruško, bráško můj, ty zase budeš bránit toho slizkýho slimáka? xD Mi bylo jasný. To bys nebyla ty xD

  8. teeeeeda, takovejch komentářů, jo? 🙂 no jsem ráda, že se vám to líbí, a ano, možná se budete divit, ale nebude v tom moc sadismu, nějak na mě přišla potřeba mít taky jednou povídku bez mučení, a to, že se tam spálí o retko, to se kolikrát stane i v běžným životě 🙂 tak snad vás to bude bavit i nadále, díly budou pravidelně jednou týdně takhle ve středu, a pokud to náhodou dokončím dřív, tak možná i přibudou častěji, ale neslibuju! 🙂

    Teri.K : hele hele, opatrně s tím slimákem, Andy je můj oblíbenec!!! bacha na to, jestli tady budou na Andyho ošklivý narážky, začnu s mučením!! howgh 😀

  9. [13]: Taky jsem se spálila o cigáro xD ale nekouřím… to bylo omylem xD
    A jakoo… však mě znáš, že mutak říkám, i když vím, jak ho zbožňujete s Bitteruškou xD

  10. zbožňuju tuhle povídku…juuu ja chci taky takovýho Andyho? kdepak se asi berou takový užasný blonďáčci?a Toman at si najde nejakou holku a bude mít klid

  11. [14]: proč myslíš, že to tam píšu, taky se mi to povedlo, a taky nekouřím… 😀

    [15]: ha! kkonečně někdo sdílí můj názor :-)))

    jako říkám, zatím to bude pravidelně po týdnu, ale pokud to dopíšu dřív, možná budou i častější přídavky 🙂

  12. [21]: ae já to, oběwim se tam já a přeberu Billowi Andýho aby měl Tom wolnou cestu. XD
    Muj blonďáček, muj, muj a jen muj XD

  13. [22]: Souhlasím, poslala bych Bitter na scénu xD
    Kdyby Andy nosil růžoví trička tak bych ho taky brala xD

    No Áďo, píšeš to vůbec ty? Nechce se mi věřit že tohle bude povídka bez sadismu x)
    Ale přesně jsi trefila to co se mi líbí..povídky kde je jedno z dvojčat zamilované do druhého ale on už nalezl lásku jinde, miluju x)

    A montážka je nádherná x)

  14. bude to určitě skvělá povídka, bohužel povídky od tebe snad ve všech případech nemůžu číst, protože jsou na mou slabou náturu až moc krvavé a já z toho buď omdlím nebo je mi blbě, protože mám fakticky abnormální představovost co se týče těchto věcí 🙂
    jinak… myslím, že tady bude schovaný nějaký dosti velký háček. a pokud je andy opravdu tak hodný, jak se na první pohledy jeví, bude to asi těžké, protože by mi ho bylo líto, kdyby ho bill kvůli tomovi upustil, a naopak… ale kdoví… třeba se z něj zase vyklube nějaký ten psychopat, kterému v hlavě přeskočí těch jeho několik koleček, a nastane tak další z tvých oblíbených krváků xD

  15. Tato povídka začala úplně jinak, než jsem očekávala. Bill a Andreas, jo? To je legrace? Jsem teda zvědavá… jak tohle Tommy vyřeší, když je Bill do Andrease tak udělanej? Tommy, ale ty víš, že já jsem na tvé straně, že?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics