Nájemník 12.

Bill ležel nahý a spokojený v Tomově náručí. Simone byla na návštěvě u své sestry a oni se chopili příležitosti milovat se v Tomově posteli. Od jejich poprvé na pláži už uběhly dva týdny a jen stěží uplynul den, kdy by spolu jeden druhého neprozkoumávali více.

Billovy oči přistály, už potřetí během pěti minut na balíčku kondomů ležícím na nočním stolku, než se odvážil zeptat: „Jak dlouho je budeme muset používat?“

Tom následoval Billův pohled a rty přejel po jeho uchu.

„Proč? Nemáš je rád?“ zeptal se s úsměvem. Zvuky, které z něj jen před pár minutami vyloudil, mluvily o opaku.

„Nejsi to skutečně ty, co cítím,“ řekl Bill s rozpaky nad tématem, které načal. „Chci říct, pokud vídáme jen jeden druhého, opravdu je potřebujeme?“ Pravda byla, že byly neustálou připomínkou Tomova promiskuitního života předtím, než potkal Billa, a pokud to dredatý chlapec myslel s jejich vztahem vážně, byly tady způsoby, jak to mohl dokázat.

Tom se posunul, přitáhnul si Billa na hruď a políbil jej na čelo.

„No, na své poslední prohlídce jsem byl čistý, ale jestli chceš, nechám si udělat další,“ nabídl.

Bill se usmál, spokojený s odpovědí, a přitulil se k teplé, hladké kůži Tomova krku.

„Děkuju.“

***

Bill namočil štětec do nádoby s bílou barvou, zatímco si otíral čelo vlhké od potu, a náhodně tak přidal další pruh na svůj už tak obarvený obličej. On a Tom pomáhali jeho babičce natřít plot verandy. Bylo to poprvé, co strávili den u Billa, ale nebál se, že by jej Tom před starou dámou políbil nebo projevoval jiné druhy náklonnosti, protože ho Bill požádal, aby to nedělal, a Tom slíbil, že se bude chovat slušně.

Tom se na něj podíval a blýskl po něm perfektně bílými zuby v omračujícím úsměvu.

„Vypadáš rozkošně,“ řekl a přejel palcem přes Billovu tvář, ale barva na jeho obličeji už zaschla.

Přestože měl Bill to nejsilnější nutkání přitisknout tvář do Tomovy dlaně, trhnul hlavou od toho jemného doteku.

„Mohla by nás vidět!“ Zasyčel a ohlédl se přes rameno, oči měl rozšířené.

Tom se zdál být nedotčený Billovým odmítnutím a pokračoval v práci vedle něj.

„Myslím, že tvoje babička se zdá být celkem cool,“ prohlásil klidně.

Bill se cítil špatně, že se k Tomovi choval, jako by byl nějaká ostudná věc, namísto toho, čím byl skutečně – ta nejcennější věc, jakou Bill ve svém životě kdy měl.

„To ona je,“ souhlasil. „Ale nebyla by tak cool, kdyby o nás věděla.“

Tom pokrčil rameny a nevypadal příliš přesvědčeně, ale držel si své ruce u těla. Dokonce i když závan větru zavál pramen vlasů Billovi do očí, Tom se je nepokusil odhrnout, jako by to normálně udělal.

Bill mu věnoval další pohled, už teď svých slov litoval. To, co by opravdu rád udělal, bylo, že by Toma představil celé své rodině, přímo přede všemi jej hluboce políbit, a mít to za sebou. Představa šoku v očích jeho otce jej přinutila se zasmát, a Tom se na něj se zvědavým úsměvem podíval.

„Co?“

Bill zavrtěl hlavou, představa jeho otce mu z mysli rychle zmizela. „Nic.“

Po dvou hodinách Bill se začínal tím úkolem vážně nudit a začal trávit stále více času pohledem na Tomovu opálenou hruď, nyní pokrytou perličkami potu lesknoucími se na slunci. Přemýšlel o tom, jak krásná a hladká byla Tomova kůže pod jeho prsty a jak pevné byly jeho svaly, když se Tom přesunul nad něj. Bill si rychle přejel jazykem rty, navlhčil je a znovu pohlédl na Toma, nedokázal se zastavit.

„Jestli chceš, abych mezi námi udržel odstup, pak po mně musíš přestat házet tyhle pohledy,“ řekl Tom náhle a Billovy oči vystřelily od Tomových vyrýsovaných břišních svalů, kde přetrvával pohledem, ke koketnímu úšklebku na jeho tváři.

Ačkoliv bylo naprosto oprávněné, aby Bill slintal nad tělem svého přítele, zčervenal, že byl u toho přistižen, a plaše se usmál, než obrátil svůj pohled k oprýskanému dřevu, na které se měl soustředit. Vzhledem ke všem těm věcem, které dělal s Tomem v posledních týdnech, bylo směšné, že jej ten dredatý chlapec stále mohl přinutit, aby se cítil stydlivě.

Těsně před obědem vyšla stará dáma ven, aby si prohlédla jejich práci, a spokojeně se usmála, když viděla, že chlapci už dokončili víc než polovinu plotu. Sklonila se dolů tak dalece, jak jen jí to její bolavá záda dovolila, a v tu chvíli spatřila červené značky na Billových zápěstích.

„Ach, drahoušku. Ty ses zranil?“ Zeptala se Billa a starostlivě zkoumala pohmožděnou kůži.

Billova tvář zrudla a rychle vytrhl ruce od babiččiných zkoumavých očí. Růžové značky na zápěstích byly připomínky ze včerejška, kdy Tom použil Billův pásek, aby jej připoutal ke stromu, zatímco jej ošukal tak trýznivě dobře, až si Bill na krátký okamžik pomyslel, že snad omdlí.

Po levé straně Bill viděl, jak Tom sklonil hlavu a zubil se od ucha k uchu, a Bill rychle zavrtěl hlavou.

„Ne, to nic není,“ zamumlal a rychle se vrátil k práci, aby přidal na plot další vrstvu barvy.

Stará dáma odešla připravit stůl poté, co jim řekla, aby se umyli a byli připraveni za pět minut jíst. Bill se vedle Toma narovnal a otočil se, aby mu vynadal za ty posměšky, když na něj dredatý chlapec pohlédl s jiskřícíma očima a oba se rozesmáli.

„Nechápu, proč jsi jí neřekl pravdu,“ ušklíbl se Tom a Bill ho udeřil loktem.

V koupelně se Bill sklonil nad umyvadlo a zuřivě si drhl ruce, aby z nich dostal všechnu barvu, ale naprosto selhával. Potřeboval něco silnějšího, než byla voda, aby to ze sebe dostal. Tom se k němu připlížil zezadu a omotal mu ruce kolem pasu, zatímco jedna z jeho rukou sklouzla dolů po těle jeho přítele a beze studu se přitiskla na jeho rozkrok.

„Tome!“ Zasyčel Bill a poslal vyděšený pohled ke dveřím, než se v Tomově náruči otočil a z rukou mu stále kapala voda. „Tady ne.“

Tom se jen usmál a naklonil se, aby ho políbil. „Ale celý den jsem byl hodný kluk,“ protestoval a Bill nemohl zadržet potěšené chichotání, s očima stále na nezamčených dveřích, zatímco klopýtnul vzad, když ho Tom přitlačil ke zdi a vášnivě ho políbil. Tomovo tělesné teplo vyzařovalo i přes Billovo tenké tričko a jeho vlastní kůže pod tím kontaktem hořela. Jeho touha se v něm téměř okamžitě probudila a on sevřel Tomovy bicepsy s úmyslem odtlačit jej pryč, ale nějak se mu ho podařilo spíše přitáhnout blíž.

„Tome…“ Začal Bill znovu, tentokrát mnohem neprůbojněji. Zdálo se, že jeho tělo naslouchalo více Tomovu dotyku než jeho vlastnímu hlasu. Tom měl ruku na Billově penisu, třel ho skrz látku a Bill sténal a nechal svou hlavu dopadnout vzad, až našla podporu proti zdi. Tom využil okamžiku, aby olízl pruh kůže na Billově krku, pak našel jeho ušní lalůček a vzal ho mezi rty.

„Chci tě sát,“ zašeptal Billovi do ucha a pevně stiskl tvrdost v dlani, aby zdůraznil svá slova.

„Bože,“ vydechl Bill, snažil se jej líbat nazpět mezi těžkými vzdechy. „Nemůžeš to dělat tady.“

Tom vsál Billův jazyk do úst velmi demonstrativním způsobem a černovlasý mladík nedokázal zadržet sten plný chtíče. Kdyby jen byli v domě sami, nechal by Toma dělat cokoliv, co by chtěl.

Tom se odtáhl s malým úšklebkem na rtech. „Hádám, že to teda bude muset počkat na později.“

Bill ze sebe vydal protestující zakňourání. Nesnášel, když Tom tohle udělal. Celého jej nažhavil, takže jediná věc, na kterou Bill dokázal myslet, bylo Tomovo horké, nahé tělo, které se tisklo k jeho vlastnímu. Chystali se dát si mírumilovné jídlo s jeho babičkou a on nepotřeboval žádné oplzlé fantazie v hlavě, které by té ubohé staré ženě přivodily infarkt, kdyby o nich věděla.

Tom se na něj škádlivě zazubil, vykráčel z koupelny a zanechal Billa o samotě s jeho touhou po uvolnění, které v nejbližší době opravdu nehrozilo. Naslouchal dredatému mladíkovi, který si v kuchyni vesele povídal s babičkou, a zhluboka se nadechl, než Toma ještě jednou proklel, a pak se k nim připojil.

Celé odpoledne seděla jeho babička na verandě a pracovala jehlou na uměleckém díle, které vytvářela tenkými vlákny v různých barvách. Oba kluci stále natírali a Bill si byl velmi dobře vědom třetího páru očí, který je sem tam sledoval. Stará dáma jim neříkala, jak mají dělat svou práci, takže to nebyl důvod, proč se cítil tak neklidně. Bál se, že nebude schopný skrýt, jak moc je zamilovaný, kdyby řekl Tomovi i jen tu nejkratší frázi nebo mu věnoval ten nejmenší pohled, takže místo toho pracoval v naprosté tichosti. Kdyby se mohl vidět z vnějšího pohledu, všiml by si, jak o mnoho podezřelejší bylo jeho chování, když pokaždé, kdy se Tom pokusil o rozhovor, se Bill ohlédl přes rameno, aby se podíval, jestli se stará dáma nedívá.

Když se plot lesknul třpytivou bílou barvou, která po několika měsících vybledne, Billa příšerně bolely nohy po celodenním klečení. Ale byl na svou práci docela hrdý, a když Tom odnesl zbývající kyblíky barvy zpátky do kůlny, přišla k němu jeho babička a přiložila mu ruku na záda.

„Dneska jste, chlapci, odvedli skvělou práci,“ řekla děkovně, a společně sledovali, jak Tom zavírá vrzající dveře a směřuje přes trávník směrem k nim.

„Udělám k večeři tvé oblíbené jídlo. Mám chuť tě rozmazlovat za to všechno, co jsi pro mě dnes udělal,“ řekla. „Možná tvůj přítel nebude mít nic proti tomu zůstat na další jídlo?“ Dodala.

Billovi poklesla čelist a zůstal na ni jen zírat. Podle způsobu, jakým se jej stará dáma zeptala, to znělo, jako by to, že Bill randil s klukem, byla ta nejpřirozenější věc na světě.

„Přítel?“ Řekl připitoměle. „Proč si myslíš, že je můj přítel?“

Jeho babička se usmála, zatímco sledovala, jak ten dredatý mladík právě v tu chvíli klopýtnul přes své vlastní obrovské kalhoty. Tom okamžitě našel zpátky svou rovnováhu a poslal jim široký úšklebek, než si kalhoty o pár centimetrů pozvedl, aby svou nohu uvolnil.

„A není?“ Zeptala se jemně.

Bill nevěděl, co říct, ale pak se otočila, aby na něj pohlédla těma moudrýma a překvapivě jasnýma očima, a on věděl, že jí nemůže lhát, a tak mlčky přikývl. Její úsměv se rozšířil a svou drobnou dlaní ho pohladila po zádech.

„Myslím, že je to velmi milý chlapec,“ řekla souhlasně.

Slova nemohla vyjádřit, jak šokovaný Bill byl a jak hloupě se cítil, že svou babičku tak zcela mylně odhadnul, protože si myslel, že díky svému věku bude automaticky přísná a úzkoprsá. Na okamžik si přál, aby mohl zůstat s ní, namísto toho, aby se vrátil ke své vlastní rodině. Pak se zamyslel nad tím, jak moc by mu chyběl Andreas, jak nemožné by bylo vrátit se na podzim do školy, a hlavně pomyslel na tu část, kdy jej Tom opustí, a věděl, že tady nemohl a ani nechtěl žít.

autor: Shefifty