autor: Tenshi88
Původně se tahle povídka měla ubírat poněkud jiným směrem, ale což. To je tak, když si písmenka dělají, co chtějí, nezávisle na mé vůli. 😀 Snad se dokopu napsat a poslat zase jednou něco trošku… 😀
Jinak bych tuhle povídku chtěla věnovat všem, kdo mě potěšili komentáři. Ovšem zvláštní věnování patří Terezce za to, že mi vždycky vykouzlí svým komentářem ke každé mé povídce úsměv. Děkuju, snad se bude líbit…
Bill byl unavený. Oči se mu klížily a on si nepřál nic jiného než spát a spát… při pohledu na bratrovu energii kroutil hlavou.
„Jak můžeš mít ještě náladu na…“ Tomův pohled ho přerušil.
„Závidíš, bráško?“ Tom se rozesmál a hodil po bratrovi svoje tričko, které si právě přetáhl přes hlavu. Bill ucedil něco o dětinskosti a jeho „to určitě“ zaniklo v zaklepání na dveře, jak do jejich pokoje vpadl Gustav. Bill si povzdechl.
„Ty s námi nejdeš?“ Gustav nakrčil obočí v očekávání odpovědi. Bill demonstrativně zavrtěl hlavou a ruce si zkřížil v obraném gestu na hrudi. Tom věnoval bratrovi jeden ze svých hloubavých pohledů a ušklíbl se na něj. Jediné, na co se Bill vzmohl, bylo ne zrovna slušné gesto na jeho adresu. Gustav, který celou tuhle tichou konverzaci mezi nimi pozoroval, se rozchechtal. Nikdy ty dva nepochopí. Nemá šanci se dostat do jejich světa a ani tím nechtěl plýtvat čas. Proto se prostě zvedl a s Tomem v patách se vydal vstříc nočnímu dobrodružství. Bill úlevně vydechl a jeho hlava klesla do peřin. Víčka se mu zavřela a on pod tíhou únavy vplouval do říše snů.
Probudil ho hluk otvíraných dveří a šepot. Nespokojeně se zavrtěl a snažil se neotevřít oči, aby bratra automaticky zkontroloval. Netušil, kolik může být hodin a nechtěl to zjišťovat. Zaposlouchal se do jeho hlasu a… došlo mu, že tu není sám. Zalapal po dechu. Dohodli se přece, že si sem žádnou svoji holku tahat nebude. Už chtěl vyletět z postele a naštvaně se ohradit, když ho něco donutilo se tiše zaposlouchat do tichého hovoru. Pomalu otevřel jedno oko, aby zjistil, jestli neblouzní. Zamrkal a naskytl se mu pohled, který by nikdy nečekal. Tom se opíral o dveřní rám a kolem těla se mu obmotávaly silné paže. Snědý muž hladil Tomova záda a šeptal mu cosi do ucha. Slova Bill nezachytil, ale tón hlasu mu více než napověděl, co měla vyjadřovat. Prudce se nadechl a skoro se mu chtělo se štípnout. Zíral na neuvěřitelnou scénu před sebou, a najednou se jeho oči střetly s totožným temným pohledem. Tom jako by najednou procitl, setřásl mužovy paže ze svého těla a prudce se nadechl. Před bratrovým tvrdým pohledem uhnul. Když se za noční návštěvou zavřely s až moc hlasitým zvukem dveře, ani jeden nevěděl, co říct.
Ráno probíhalo velmi hekticky. Na celý den měli plán a na řeči víceméně nebyl čas. Tom se choval, jakoby se nic tak strašného nestalo, a Bill si to hodlal se svým bratrem vyříkat později. Byl docela v šoku. Mužské paže ovíjející se kolem těla jeho bratra byla zvláštní představa, natož, když to viděl přímo před očima. Byl naštvaný. Nevadilo mu, že si jeho bratr místo dívčích vnadů radši sáhne… -nad tokem svých myšlenek se Bill div nerozesmál- vadilo mu, že všem lhal. Lhal jemu. A to ho bolelo víc, než byl schopen mu odpustit. Nevěřil mu snad? Bál se, že by s tím měl problém? To nechápal ani v nejmenším. Nedokázal přijít na důvod, proč mu to zatajil.
„Stoupněte si k sobě blíž…“ Navigoval fotograf dvojčata, která se dnes chovala opravdu podivně. Gustav, který je už od rána pozoroval, z nich cítil… odtažitost. A to ho docela děsilo. „Tome, chyť bratra za ruku a…“ Tom automaticky zvedl svou dlaň, ale Bill ucukl. Možná až moc prudce. Rychle se podíval bratrovi do vyděšených očí.
„Nedotýkej se mě.“ Tahle slova mu tvrdě bez rozmyslu vpálil do obličeje a nevěděl, jak moc tím bratra zranil. Neviděl v jeho očích náznak slz, když vybíhal z místnosti se slovy: „Věděl jsem, že to nepochopíš.“ To už bylo pozdě na vysvětlování. Bill zůstal stát na místě a najednou mu došlo, co řekl. Chytil se vyděšeně za ústa a za soucitného a nechápavého pohledu ostatních vyběhl za ním.
„Tome!“ Zastavil se a snažil se popadnout dech.
„Tohle si nemusel.“ Ozvalo se tlumeně a Bill se zachvěl, když z Tomova hlasu slyšel zřetelný podtón smutku a zklamání.
„Omlouvám se, já…“ Tom seděl na schodech a teď k němu zvedl obličej. Opravdu plakal? Bill zcela automaticky přišel k bratrovi blíž a pozvedl dlaň, aby mu slzy jediným pohybem setřel. Teď to byl Tom, kdo ucukl. Napětí mezi nimi bylo téměř hmatatelné.
„Proč si mi to neřekl?“ Billova slova zněla tlumeně a rozléhala se mezi nimi. Jejich oči se setkaly.
„Abys mě odsoudil dřív?“ Bill zalapal po dechu. Takhle to jeho bratr vnímal?
„Cože? O tohle přece vůbec nejde! Je mi fuk, jestli se ti líbí holky, kluci… na tom vůbec nezáleží!“
„Nezáleží? Tak nezáleží? Díval ses na mě, jako bych byl někdo jiný! Jako by…“ Tom složil hlavu do dlaní a povzdechl si.
„Mrzí mě, že jsi mi to neřekl.“ Billova slova byla upřímná a Tom najednou pochopil.
„Takže ti nevadí, že…?“ Bill rychle zakroutil hlavu a sledoval svoji dlaň, jak se pomalu přibližuje, aby spočinula na bratrově napjaté tváři. Tom se do jeho něžného dotyku opřel a najednou si připadal hloupě. „Promiň, promiň, že jsem ti nevěřil a myslel si… bylo to hloupé, já…“ Bill se něžně pousmál, stále putující dlaní po jeho tváři v něžných dotycích.
„Vždycky mi můžeš říct všechno. Nikdy bych tě neodsoudil, nikdy.“ Vydechl mu do ucha a omotal paže kolem jeho těla. Mimoděk se mu do mysli vloudila nedávná vzpomínka a on se zachvěl. Tom se pousmál.
„Ty se chvěješ?“ Ačkoliv to byl Bill, kdo k sobě bratra tiskl, najednou byl on ten, kdo spočíval v bratrově náručí a nechával jeho štíhlou dlaň bloudit ve svých vlasech. Cítil bratrovy ruce, jak se pomalu posouvají po jeho zádech, až je nechal měkce spočívat kolem jeho pasu. Přitiskl ho k sobě ještě blíž a cítil na krku bratrův zrychlený dech. Oba ve stejném okamžiku zvedli hlavu a jejich pohledy se setkaly. „Měli bychom…“
„Jo.“ Bill vydechl a rty jemně přejel přes bratrovy. Uvědomoval si jejich horkost a hebkost. Jen se jich dotkl skoro v nevinném cudném polibku a omámeně vstal. Chvilku ticha mezi nimi přerušil jasný rozléhající se hlas.
„Všechno v pohodě, kluci?“
Tom se usmál a propojil jejich prsty v pevný uzel.
„V tom nejlepším.“
„Stoupněte si ještě blíž, tak je to správně…“ Fotograf se rozzářeně usmíval a pozoroval rozdováděná dvojčata, jak se k sobě tisknou. Bill se k Tomovi natiskl ještě o něco blíž a oba se vesele chichotali pozorováni pobavenými přihlížejícími. Všechno bylo na první pohled při starém.
autor: Tenshi88
betaread: Janule
krásný koniec 🙂 tak ako sa medzi dvojičkami patrí 🙂
Dneska mě asi nic nepotěší *natahuje se pro další kapesníček* pořád jen smrkám, bolí mě hlava a další takový neduhy mě sužujou..Líbí se mi slovo důvěra, už jen ten význam je krásnej, hezky píšeš, dobrej nápad a mě se to líbí takže? Takže je to hoooodně dobrý =) !
Ta poslední scéna je z photoshotingu? (nebo jak se to slovo píše) jak tam měl Tom červený tričko že?? =D
Užasná povídka…roztomiláá 🙂 krásný příběh 🙂
hezkééé x)
nádherné :)) hrozně moc se mi líbilo hlavne to, jak si popsala že Tom si přivedl na pokoj nějakého chlapa :))
To bylo roztomilý 🙂
V tomhle děsným školním týdnu mi udělá radost každej sebemenší náznak lásky a ten tady byl :))
Nejvíc ze všeho se mi ale líbil popis té noční scény…"Tom se opíral o dveřní rám a kolem těla se mu obmotávaly silné paže. Snědý muž hladil Tomova záda a šeptal mu cosi do ucha" To zní naprosto reálně a… rajcovně 😀
Ale na ten druhý… 🙂
Musím říct, že to bylo perfektní. Dobře napsané a perfektní myšlenka. A představa Toma jako homosexuála, jak se toužebně tiskne k nějakýmu chlapovi, byla netradiční ovšem naprosto luxusní. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se to v povídkách objevovalo víc.
A chápavý bráška Bill, který Tomovi tiskne motýlí polibky… Škoda jen, že to nemělo pokračování, ale nevadí, alespoň se naplno rozjela moje fantazie. 🙂
Juu, to bylo sladký… 😀
Především děkuji za věnování, Tenshi, nikdy by mě nenapadlo, že bys to mohla provést. Vždyť nedělám tak moc. 🙂 Ale jo, pamatuju si, žes říkala něco o perverzní povídce. 😀 Nebyla, ale to znamená, že je teď minimálně jedna v plánu, že? 😀 Tak to mám radost. 😀
Ale Tom se snědým chlápkem, to je velmi rajcovní. Mně se obecně líbí víc ve spojitosti se zástupci jeho pohlaví než s holkama. A působilo to na mě celé hodně realisticky, to je k dobru. 🙂 Tedy jsem opět měla krásný zážitek. Děkuji ti, moje spisovatelko.
Hezkýý… 🙂 jsem ráda, že se objevují povídky s Tomem na kluky. Působí to tak… tajuplně. Bill musel mít asi docela šok, že neviděl vnady a sukýnku, nýbrž mužné paže xD
[9]:A kdy se já i ostatní dočkáme nějaké další tvorby od Tebe, hm? 😀 😀 Taky ráda čtu Tvoje povídky, tak sem s nějakou…:D 😀
Já jsem si normálně myslela,že si Tom přitáhl Anise!!!!A dokonce,že ho tam přivedl za Billem!!Ale takhle to je rozhodně lepší =)
[11]: Když ono je to těžký. Já mám tolik, tolik rozepsanejch jednodílovek a ještě víc jich mám v hlavě, ale když je člověk ve třeťáku a dojíždí 3 hodiny denně, nemá zrovna elán a čas na psaní… Jinak píšu hlavně s Terinou.K a to ke svýmu překvapení tak nějak stíhám. 😀 Ono to sem brzo přibyde na blog. Ale jestli jsi vytrvalá, začala jsem opět psát svojí z podzimu zničenou vícedílku, jenom mojí, na níž jsem velmi hrdá, ale bude trvat ještě dlouho, než jí vystavím k obrazu svému a k uveřejnění… Nicméně jsem moc ráda za tvůj zájem. 🙂
úžasné, představa Toma se snědým chlápkem byla fenomenální 🙂 a krásně to skončilo. úžasný nápad a krásně napsaný, nádhera!!!
Tuhle povídku mám moc ráda. Je krásná:-).