autor: KaKiNkAaA ^_^
Bill přemýšlel tak dlouho, až z toho nakonec na Tomově hrudi usnul. Byl vyčerpaný a nevydržel mít otevřené oči. Chtěl si s Tomem dál ještě povídat, ale únava ho přepadla a on to nevydržel. Navíc mu nebyla poslední konverzace s ním moc příjemná. Tím se totiž donutil také zavzpomínat.
I Tom měl zavřené oči a pravidelně oddechoval. Taky usnul. Přitom stále držel svého bratra v objetí. Na rtech měl lehký úsměv. Neuvědomoval si to ale. Nepočítal ani s tím, že by tady s ním mohl usnout.
Oba chlapci spali, když v tom do pokoje přišla jiná osoba. Přesněji Tomova kamarádka Rachel. Hledala jej, protože s ním, potřebovala mluvit a na něco se zeptat, ale tohle ji umlčelo. Když její pohled utkvěl na obou chlapcích, usmála se. Přišlo jí to strašně krásný, když je viděla takhle spolu. Oba spali a Tom k tomu Billa objímal a držel jej u sebe. Přišlo jí to naprosto sladký, a tak si to nemohla odpustit a vytáhla z kapsy svůj mobil a onu dvojičku si vyfotila. Tohle se nevidělo každý den. Navíc oba chlapci vypadali tak spokojeně. Rachel si byla jistá, že jsou rádi za toho druhého a moc jim to spolu slušelo. Přála jim to. Oběma.
Nechtěla ani jednoho z nich probudit, a tak se raději otočila na patě a vydala se pryč. Chytla za kliku, a ještě se na ně podívala a pak odešla pryč z pokoje. Pořád se ale musela pro sebe usmívat.
V tom, jak se zavřely dveře, se Tom probudil. Z dezorientovaně se rozhlídnul kolem sebe. Chvíli jemu samotnému trvalo, než pochopil, kde je a co se stalo. Pochopil, že usnul. Pak lehce sklonil hlavu a uviděl spícího Billa, jak mu leží na hrudi a pravidelně oddychuje.
„Bože,“ ztěžka vydechl a znovu si položil hlavu na polštář. Cítil se opravdu divně, když tu takhle ležel v jedné posteli se svým bratrem. Nechtěl jej ale nijak probudit, a tak raději dál nehybně ležel. Ani ruku z jeho těla nestahoval. Začal ho lehce hladit po boku, ale nic víc nedělal. Hlavně nechtěl, aby se probudil. Když spal, tak to Tomovi víc než vyhovovalo. Aspoň se s ním, nemusel bavit anebo něco s ním řešit.
„Ani nevíš, jak moc tě nenávidím,“ vydechl Tom a podíval se lehce na Billa. Tím, jak svého bratra pozoroval, se utápěl víc a víc ve svých myšlenkách z minulosti. Nechtěl vzpomínat. Nechtěl vzpomínat na tu bolest, kterou prožil kvůli němu, ale už zase se v tom topil až po uši. Pohled na Billa ho k tomu vedl ještě víc. Ještě hlouběji do vzpomínek.
*flashback*
Tom se svou láskou prožil opravdu krásný den. Snažil se, aby byl pro ni dnešek výjimečný. Dopřál jí všechno, co by si jakákoli dívka mohla jen přát. Chtěl, aby si tenhle den navždy pamatovala. Tak jako i on si ho navždy bude pamatovat. Dnešní den byl obzvlášť pro Toma jiný, výjimečný, a doufal, že bude i pro jeho přítelkyní Juliet. Tolik ji miloval a byl, s ní šťastný, a udělal by pro ni cokoli na světě. Snesl by jí i modré z nebe, kdyby chtěla.
Ráno jí připravil nádhernou snídani, donesl jí ji až do postele, kde svou lásku krmil a pořád se na ní musel usmívat. Nemohl se pohledu na ni nabažit.
Když se společně nasnídali, prožili spolu nádherný den při slunečném dni, kdy měli výhled na celý Berlín. Přitom spolu popíjeli vychlazené šampaňské s jahodami.
Oba si to náramně vychutnávali, i když Juliet trošku tenhle den přišel tolik jiný než ty ostatní. Ale nechtěla nad tím přemýšlet a kazit tuhle chvilku. Jen se blaženě usmívala a povídala si přitom s Tomem.
Během dne Tom ještě jemu a hlavně své přítelkyni dopřál ještě krásnější výhled na město, a to ze vzduchu. Pronajal jim vzdušný balon a vznášeli se spolu v oblacích. Tenhle den byl opravdu výjimečný, a to stále nebyl u konce. Hlavní část, pro kterou tohle Tom všechno dělal, teprve měla přijít.
Takhle krásně spolu prožili krásný den, až nakonec seděli v té nejluxusnější restaurací v Berlíně. Tom chtěl pro Juliet jen to nejlepší a tohle byla pro něj jen maličkost. Jedli to nejlepší jídlo a pili to nejdražší šampaňské, co tam měli. Pro oba to bylo jako v pohádce. Když oba dojedli, jen tak lehce popíjeli a užívali si to do posledního okamžiku. Najednou začala hrát hudba, kterou Tom objednal. Byla to jejich společná píseň.
„Tome, slyšíš to? Hrají naší píseň“ usmála se Juliet na svého přítele. Ten jen přikývl a pak se pomalu zvedl ze své židle a klekl si před svou lásku. Ta jen nechápavě po něm koukala a rozhlížela se kolem sebe.
„Lásko co… co to děláš?“ vydechla překvapeně a znovu utkvěla svýma krásnýma očima na Tomovi. Tom se usmál a vytáhl si z kapsy malou krabičku, a pomalu jí otevřel. V jeho obsahu byl nádherný prsten s diamantem. Juliet oněměla a popadla dech. Nemohla uvěřit tomu, co právě viděla. Tomu, co Tom právě dělal, nebo spíše se chystal udělat. Tohohle se přesně bála.
„Juliet Schweiner, vezmeš si mě?“ vydechl Tom, a přitom nespouštěl oči ze své lásky. Usmíval se a držel krabičku s prstenem před ní.
„Co… cože?“ zamrkala Juliet očkama a nemohla najít v hodná slova pro tenhle okamžik. Stále tomu nemohla uvěřit.
„Chtěl bych si tě, lásko, vzít. Miluju tě a chtěl bych s tebou prožít zbytek života.“ Usmál se Tom a stále tam takhle klečel na zemi a čekal na odpověď své lásky. Juliet se jen nervózně pousmála.
„Tome, postav se, prosím tě, a sedni si zpátky.“ Vydechla a významně se na Toma podívala. Ten chvíli nechápal její slova, proč takhle mluví, ale nakonec se zvedl a sedl si zpátky na židli. Hudba pořád hrála. Tom se pořád díval na svou přítelkyni a čekal, co řekne.
„Tome, já… já nevím, jak bych ti to řekla. Moc si toho cením a děkuju ti za dnešní krásně prožitý den. Za všechno ti děkuju a nikdy ti tolik nebudu moct poděkovat, jak bych chtěla. Ale tohle nejde. Nemůžu si tě vzít.“ Vydechla Juliet a omluvně se podívala na Toma.
Tom ztěžka vydechl a zamrkal. Přehrával si její slova v hlavě a nemohl to pobrat. Nechápal, proč si ho nemůže vzít. Proč takhle mluví. Co se stalo, že jej odmítá? Přeci spolu byli šťastní nebo si to jen myslel?
„Pr… proč? Proč si mě nemůžeš vzít, lásko?“ Špitnul tiše Tom a cítil, jak se mu derou do očí slzy. Nevěděl, co by mohl udělat špatně, že musel slyšet tuhle odpověď. Byl si jistý, že řekne ano. Ale neřekla. Odmítla jej.
„Já vím, že tímhle ti nejspíše ublížím, ale nemůžu si tě vzít, Tome. Já miluju někoho jiného.“ Šeptla tiše Juliet a sklonila hlavu. Takhle to přesně nechtěla. Chtěla to Tomovi říct, ale ne takhle.
Tom zalapal po dechu. Tohle se mu muselo jen zdát. Musel to být jen ošklivý sen, ze kterého se ráno probudí a všechno bude takové, jaké chtěl on. Všechno bude krásné. Bohužel, ale tohle sen nebyl.
„Mi… miluješ někoho… někoho jiného?“ ztěžka ze sebe vysoukla Tom a pořád se díval na Juliet. Cítil se tak mizerně.
„Ano. Miluju někoho jiného.“ Přikývla a znovu se podívala na Toma. Pohledem na něj se mu stále omlouvala.
„A kdo to je?“ upřeně se díval na Juliet. Připadal si tolik poníženě, a hlavně si nadával sám sobě v duchu, jak mohl být takhle slepý.
„Je to… je to tvůj bratr. Je to Bill.“ Vydechla tiše Juliet. Nechtěla už dále Tomovi lhát a musela mu říct pravdu. Věděla ale, že mu tímhle ošklivě ublížila, ale nemohla jinak. Už Toma nemilovala. Teď její srdce bilo pro jeho bratra. Bilo pro Billa.
*konec flashbacku*
autor: KaKiNkAaA ^_^
betaread: Janule
páni tohle sem vážně nečekala x) pěkný díl
No jasne a Bill može zato že sa do neho zamiluje nejakoa koza a zeraz si to odnese…áno??? No skvelé!!
proto Bill nevěděl, proč ho Tom nesnáší… Tohle by mě nikdy nenapadlo 😀 jseš geniální!
Whooaaa! N2co takovýho jsem fakt nečekala… Chuďátko Bill… ani neví, za co ho veljý bratr nenávidí… =) A jak to bylo dál?? 😉
A jak za to, že za to může Bill? Dyť to Juliet se do něj zamilovala ne? Tak proč dává vinu Billovi?
Tak jen krz tohle se mu chce pomstít? Já ho praští! Copak za to muže?! Měl by se Tom pořádně zamislet a v klidu si s ním měl promluvit… né hned vraždit xD
Vsadím se,že Bill o tom,že ho Juliet milovala vůbec nic nevěděl a doteď ani neví…..ten Tom je normálně tupec!!xD
jo takhle to je….vždyť ale za to Bill nemůže…x(