Náš problém 2/2

autor: Sabča

Když za sebou Bill zavřel dveře svého pokoje, připadal si, jako by se s ním točila celá místnost. Dobře, možná za to trochu mohl alkohol, ale to, co zažil před chvílí, jeho světem zamávalo daleko víc.
Tom ho políbil. Políbil. A nebyla to bratrská pusa na tvář. Tohle byl opravdový, skutečný – a hodně dobrý – polibek.
Pořád si nedovedl vysvětlit, co Toma donutilo takhle se chovat.
A taky se bál. Nevěděl, jak to teď bude dál. Tom se právě před chvílí dost žhavě zmocnil jeho rtů, nic už nikdy nebude tak nevinné a bratrské jako dřív. Tahle věc posunula jejich vztah někam, odkud se už nikdy nevrátí. Bill si jenom nebyl jistý, jestli se posunuli k dobré nebo špatné straně.
Možná celou tu situaci vyřešil špatně. Překvapilo ho to, polibek byl poslední věcí, kterou od Toma čekal. Ale přece jenom šlo o jeho dvojče, mohl být trochu víc… tolerantní.

Když se nad tím poctivě zamyslel, vlastně si neměl na co stěžovat. Jeho cílem pro dnešní večer bylo mít fyzický kontakt s jinou osobou. A Tom se – jako vždycky – jenom snažil jeho přání splnit.
Měl by se tam vrátit a uvést věci na pravou míru.

Vyšel ze svého pokoje, přeběhl chodbu k Tomovu. Zaklepal na dveře, ale nic se neozývalo. Že by s ním Tom nechtěl mluvit?
Opatrně pootevřel dveře a vešel dovnitř. Nezdálo se, že v pokoji by někdo byl. Myslel si, že Tom někam odešel, když viděl vycházet světlo z koupelny.
‚Typické,‘ proběhlo mu hlavou, ‚stokrát jsem mu říkal, ať si zamyká pokoj, když jde do sprchy. Co kdybych byl šílená fanynka?‘

Přešel ke dveřím do koupelny, přemýšlel, jestli zaklepat nebo vpadnout dovnitř.
Jasně, vejít bez zaklepání bylo neslušné. Ale po tom, co se stalo a stane, je slovo neslušné naprosto relativní pojem.
Bill se vykašlal na klepání a otevřel.
Tom stál před zrcadlem, čistil si zuby. A byl úplně nahý.
Tak takhle to Bill neplánoval. Chtěl si promluvit, vyjasnit si co se stalo, možná to i rychle vstřebat, ale nahý Tom byl tak trochu nadstandard.
„Panebože!“ zahuhlal Tom, prskal pastu všude okolo, „co tu děláš?!“ Zoufale se rozhlížel okolo, snažil se najít ručník.
„Já… jsem přišel… promluvit si… s tebou,“ vyrážel ze sebe Bill, snažil se zakrývat si rukou výhled, ale po koupelně pobíhající a po ručníku se shánějící Tom mu s tím moc nepomáhal.
„Fajn, už jsem oblečený,“ zahlásil Tom, aby si Bill mohl sundat ruku z očí. Teď už jenom viděl Toma vyplachovat si pusu. „Bille, dneska vážně děláš šílený věci.“
„Já?“ zeptal se Bill překvapeně. Nemyslel si, že on tady byl ten, kdo dělal věci proti pravidlům.
Zhluboka se nadechl, rozhodnutý vyslovit svoje přání.
„Udělej to.“
Tom na něj otočil hlavu, nechápal. „Co jako?“
„Nevím, to cos začal, cos chtěl udělat… prostě to dokonči.“
Tom vypnul tekoucí vodu, podíval se na Billa pořádně. „Nemyslím si, že by to bylo dobrý. Byl to prostě jenom nápad. Tys ho vetoval. Nemusíme to víc řešit.“
„Políbil jsi mě, budu to řešit. Chci pokračovat.“
„Ne, nechceš,“ povzdechnul si Tom, „Říkáš to jenom proto, abys udělal radost mně. Ale já to nechci. Ne takhle.“
„Říkám to proto, že to chci dělat,“ nenechal se Bill. „Podívej – pořád ještě mám v sobě dost alkoholu, abych tě o tyhle věci žádal nahlas. Jsem si skoro stoprocentně jistý, že ráno bych už tolik odvahy nenašel, i kdybych sebevíc chtěl. Proto prostě… dělej se mnou, cokoliv chceš. Dělej se mnou všechno,“ řekl a rozepnul si mikinu.
Tom polknul, koupelna najednou začínala být dusná. „Nevím, jestli…“ Billova mikina padla na zem, „…možná o tom teď moc přemýšlím, já nevím-…“
Toma přerušily Billovy rty, vášnivě se přisávající k těm jeho. „Tak nepřemýšlej,“ zašeptal mu do ucha, přejel rukama po jeho holé hrudi.

Tom myslel, že tam na místě omdlí. Nemohl uvěřit, že to přitažlivé vzrušující stvoření, které mu právě vášnivě okusuje kůži na krku je jeho plachý bratr. Teď už začínal věřit tomu, že Billa ještě dost ovlivňuje alkohol. Každopádně – pokud ho takhle ovlivňoval vždycky, Tom byl celkem pevně rozhodnutý podporovat Billův alkoholismus.

Konečně se vzpamatoval a převzal svou část kontroly při polibku. Cítil, jak se Bill usmál.
„Konečně. Přemýšlel jsem, co ještě budu muset udělat, než ti dojde, že mě máš hodit na postel a pomilovat mě.“
Tom zavrčel, popadl Billa a splnil jeho přání. Tedy zatím aspoň z části. Ano, neuvěřitelně po Billovi toužil, ale zároveň neuvěřitelně toužil po tomhle okamžiku, takže si ho nechtěl nechat jen tak rychle ujít.
Pomalu Billa položil do peřin, nemohl se nabažit jeho spokojeně připitomělého výrazu. Bill k němu natáhl ruku, přitáhl si jeho obličej k tomu svému. Dost dlouhou chvíli vydrželi u vášnivého proplétání jazyků, než Bill vzal Tomovu ruku a položil ji na sponu svého pásku, jasně tak naznačujíc, co by Tom měl udělat.
Tom se usmál, lehce přikývnul. Trhnul s páskem, aby zapínání povolilo, a hodil ho vedle postele. Bill pořád vypadal, že na něco čeká, Tom tedy rozepnul i jeho džíny a poslal je za páskem.
Bill vypadal absolutně spokojeně, jeho erekce zvedala látku boxerek, nebál se, že by ji Tom přehlédl. Sám se ochotně zbavil trička, teď byli s Tomem oblečení – nebo spíš neoblečení – úplně stejně.
Tom se zhluboka nadechl, roztřesenýma rukama pomohl Billovi od posledního kousku oblečení. Trhaně se nadechl, když před ním leželo Billovo tělo kompletně nahé.
„Ještě ty,“ zašeptal Bill, ukázal na Tomovy boxerky. Tom se taky ochotně svlékl, chtěl, aby i ta nejposlednější částečka jeho těla měla přímý kontakt s Billovou horkou kůží.
Sklonil se zpátky k Billovi, něžně polibky pokrýval jeho krk a hruď, vychutnával si tichoučké steny přicházející od Billa.
Bill zajel prsty Tomovi do vlasů, lehce natáčel jeho hlavu do pozic, kde mu byly polibky nejpříjemnější.
Když se Tom propracoval mučivě pomalým tempem až k Billovu podbřišku a poprvé věnoval drobný polibek Billovu penisu, Bill si připadal jako v extázi. Cítil se, jako kdyby každá jeho buňka, každé nervové zakončení, pracovalo na sto padesát procent a posílalo do jeho mozku až nesnesitelně silné pocity.
„Tome… prosím… už,“ dostal ze sebe pracně, doufal, že jeho nic neříkající slova Tom pochopí.
Tom propustil Billa ze svých úst, přesunul se k němu nahoru.
„Máš něco, co můžeme na tebe použít?“ zeptal se Bill, cítil, že má teď jasnější mysl, když Tom nechal té mučivě úžasné práce na jeho penisu.
„Proč bychom to nemohli použít na tebe?“ zašeptal Tom do jeho ucha, jemně skousnul ušní lalůček.
Billovo srdce udělalo pár splašených úderů. „Ehm… můžeme to použít na mě, ale nejdřív to musíme mít,“ vrátil se Bill zpět k původnímu problému.
Tom zvednul hlavu, vypadal zamyšleně. „Vlastně s sebou nemám žádný gel, vážně mě nenapadlo, že se moje sny stanou skutečností právě tady,“ zazubil se na Billa.
Bill se začervenal nad tím, co mu Tom říkal, ale došla mu i druhá strana informace. Byli tak trochu v prdeli, protože neměli nic.

„Tome, prosím… snaž se vzpomenout si, jestli sebou vážně nemáš nic, co by se dalo použít?“ zaprosil Bill, znělo to zoufale.
Tom znova nasadil přemýšlivý výraz, ale Bill už ztrácel všechny naděje. I kdyby se musel obléknout a dojít k sobě do pokoje, udělal by to. Jenže by to bylo k ničemu, protože on s tímhle počítal ještě míň než Tom. „Nenechám tuhle chvíli zatraceně padnout kvůli takové blbosti,“ vztekal se.
„Hm… počkej, podívej se mi do tašky, myslím, že jsem tam měl nějaký krém,“ vzpomněl si Tom, ukázal vedle postele.
Bill se nahnul, vytáhnul tašku s sebou nahoru. Prohraboval se v Tomových věcech, zatímco majitel tašky ho hladil po zádech.
„Mám ho,“ zajásal Bill. Prohlídnul si tubičku, kterou měl v ruce, zamračil se na ní. „Hej, to je můj krém! Víš, jak dlouho jsem ho hle-…“
Tom ho umlčel polibkem. „Neboj, během pár vteřin bude zase tvůj,“ zašeptal Tom dvojsmyslně, Billovy tváře zalila červená barva.
Uuuf, vážně se chystá tohle dělat se svým bráchou.
Přišlo by mu to zvláštní s jakýmkoliv klukem. Navzdory tomu, co se pořád psalo v novinách, Bill byl stoprocentní heterosexuál. A dneska v noci v baru si to opět dokazoval.
Ale Tom byl něco jiného. Billovi nepřipadalo divné milovat se s Tomem.
V duchu si jednu vrazil. Jeho myšlenky byly totálně zvrácené. Ale konec konců – mohl by tohle dělat, kdyby nebyly?
Z přemýšlení ho vytrhnul jeden kluzký prst bloudící okolo jeho vstupu.
„Oooh,“ uniklo mu hlasitě. Tom ještě skoro nic neudělal, ale pro Billa už byl vzrušující jenom ten pocit, že neví, co se bude dít dál.
Prst brzo našel cestu dovnitř, dotýkal se Billa, lehce ho roztahoval.
„Uhm.“ Teď to přišlo Billovi divné. Ještě nikdy nic necítil uvnitř sebe, nemohl se rychle rozhodnout, jestli je to dobré nebo není.
Tom lehce ohnul prst, přitisknul ho k místečku uvnitř Billa.
„Bože!“ vykřiknul, křečovitě se chytil Tomova ramene. Dobře, už se rozhodl. Bylo to dobré.
Tom se sám pro sebe usmál, nikdo si nedovedl představit, jak velkou radost mu dělalo, když jeho ruka nutila Billa slastně vykřikovat.
Bill zhluboka dýchal, měl pocit, že nemůže přežít vlny toho nového vzrušení, které mu způsoboval Tom. Zadržel Tomovu ruku, podíval se mu do očí.
„Tomi… teď potřebuju tebe.“
Tom zasténal, křečovitě zavřel oči. „Představoval jsem si tuhle chvíli tisíckrát, ale nikdy to nebylo tak sexy, jako je to teď.“
Bill se usmál, rád slyšel, že je v tomhle dobrý, i když to byl jeho první zážitek s klukem. Popravdě – nechtěl si v budoucnu rozšiřovat svoje zkušenosti s někým dalším.

Tom znovu vzal do ruky tubičku s krémem, pokryl svůj penis.
„Nevypatlej mi to všechno,“ zahučel Bill, když viděl, jak obrovské množství Tom dostává z tubičky. Dobře, Tom byl trochu… vyvinutější, ale rozhodně ne tolik, aby spotřeboval půlku krému.
Tom se zasmál. „Oh, vážně ti teď jde o nějakou pitomou tubu s krémem? Tvoje hodnoty byly vždycky trochu podivný.“
Bill se nadechoval, aby svému dvojčeti odpověděl, ale něco ho připravilo o dech. Tom ho připravil o dech.
Poprvé přirazil do Billa a sám měl pocit, že tohle nezvládne. To intenzivní teplo a úzko okolo jeho penisu, jeho krásný bratr pod ním… všechno mu připadalo až moc dokonalé.
„Ah, Tome…“ sténal Bill, s každým Tomovým rychlejším přírazem pořád hlasitěji.

Tom zrychloval svoje přírazy, užíval si slastného Billova sténání. I když se ze všech sil snažil oddálit svoje vyvrcholení, jeho bratr na něj byl až příliš dobrý. Jakmile začínal cítit mravenčení ve slabinách, věděl, že už moc dlouho nevydrží.
„Bille… já…“ snažil se ze sebe dostat smysluplnou větu, ale jeho pokusy zanikly v hlasitém výkřiku z Billova orgasmu.
Tom ještě dvakrát přirazil do Billova těla, než se poddal vlastnímu bouřlivému uspokojení.
Překulil se na postel vedle Billa, ochranářsky okolo něj omotal svoje svalnaté paže.
„Děkuju ti Bille, strašně moc děkuju,“ šeptal, líbal usínajícího Billa na tvář.
„Chci to znova,“ zavelel Bill svým rozhodným hlasem, kterým vždycky prosazoval svoje nápady v kapele. Tentokrát ale byl ten sebejistý tón potlačený Billovou únavou. „Až si trochu odpočinu, myslím…“ zavrněl a spokojeně usnul v Tomově objetí.

***
Tom rozespale otevřel oči do prudkého světla v pokoji, v duchu si fackoval za to, že si včera nezatáhnul před spaním žaluzie. Pak mu to ale došlo – nemohl si je zatáhnout, protože byl večer hodně zaměstnaný.
Líně se usmál, podíval se vedle sebe na Billa. Předpokládal, že spí, ale mýlil se.
Bill už byl dávno vzhůru, jeho výraz byl jasně probuzený. Navzdory horku v pokoji měl přes sebe pořád zamotanou deku, Tomovu paži přehozenou kolem ramen.
Vlasy měl rozcuchané všemi směry, částečně to byla Tomova práce.
Co Toma ale děsilo nejvíc, byl ten nepřítomný a kamenný pohled v Billových očích.
„Ehm, Bille?“ zkusil Tom navázat kontakt, uvnitř si přál, aby se mu Bill hlavně nezačal omlouvat za minulou noc.
Tom samozřejmě počítal s tím, že Bill možná ráno bude chtít na všechno zapomenout, ale chtěl, aby se všechno vyřešilo odvážně. Co se stalo, stalo se. Kdyby slyšel Billovy omluvy a viděl, že to Billa mrzí, nejspíš by ho to hodně ranilo.
„Promiň,“ řekl Bill jenom, splnil Tomovy nejhorší obavy.
Tom se posadil, chtěl vidět Billovi do očí. „Prosím, neomlouvej se mi za to, co se stalo. Jestli na to chceš zapomenout, chápu to, ta noc nás oba překvapila a…“

„Cože?“ otočil na něj Bill nechápavě hlavu, jeho pohled se konečně vrátil do přítomnosti. „Nechci na včerejšek zapomínat, proboha, bylo to to nejlepší, co jsem kdy zažil!“
Tom teď absolutně nechápal, za co se mu Bill vlastně omlouval.
„Chci se jenom omluvit za to, jak jsem se choval a co jsem říkal… áh, byl jsem tak sprostej,“ zasténal Bill a přikryl si obličej rukama. „Já vím, že jsem se choval strašně, ale to bylo tím alkoholem, přísahám!“ obhajoval se rychle.
Tom se začal smát, přitisknul Billa k sobě. „Nemusíš se mi za nic omlouvat, byl jsi úžasný!“
Bill se odtáhnul, nejistě se podíval do Tomových očí. „Vážně?“
Tom přikývnul.
„Nemyslíš si o mně, že jsem nadržený prase?“
Tom se znova zasmál, zavrtěl hlavou.
Bill si viditelně oddechnul, s úsměvem se opět přitisknul na Toma.
„Taky jsi včera říkal, že si to chceš zopakovat,“ nadhodil Tom.
„Bože, vážně jsem říkal takový věci nahlas?“
Tom přikývnul, usmál se. „Doufám, žes to myslel vážně.“
Bill se začervenal, potvrdil ten výrok.
„Tome?“
„Hm?“ usmál se Tom, jemně hladil Billa po zádech.
„Byl jsem na tebe včera zlý, říkal jsem ti, že nepotřebuju tvojí pomoc…“ začal Bill opatrně, Tom už věděl, co přijde teď.
„Jo. Bylo to fakt ošklivý,“ potvrdil Tom, zašklebil se.
„Můžu ti to nějak vynahradit?“ zeptal se Bill plaše.
„Jo, nějaký způsob tu určitě bude,“ zaculil se Tom, svalil Billa do peřin.

Věděl, že tohle usmiřování bude tisíckrát sladší, než všechna předchozí.

autor: Sabča
betaread: Janule

23 thoughts on “Náš problém 2/2

  1. ahh,,to bylo skvělýý!^^,,,tahle jednodílka/dvoudílka byla vážně krásná♥
    ,,chcjo..chlapci s tim krémem byli fakt vtipní xDD
    ale vážně krása..mám ráda tvoje psaní ♥

  2. takowá komedie kwůli krému 😀 *lol* ae jinak úžasná a krásně napsaná powídka :-* moc se mi líbila a jsem ráda za to jak to skončilo 🙂

  3. prvně jsem vubec nbeměla v planu ji číct ale nakonec sem to udělala a sem za to rada skvělá povidka :-))

  4. Mám rád tvoje povídky, úžasný nápady…Máš stejný jméno jako moje sestra,takže další důvod, tě mít rád.Doufám, že si přečteš moji povídku, kterou pošlu 🙂

  5. teda toto boli vážne problémy čo chalani mali 😀 hlavne ten krém 😀 pekná poviedka 😀

  6. [6]: Pozdravuj sestru, Sabiny drží spolu :D:D
    Určitě si ji přečtu, pořád tu brousím každej den, takže až ji uvidím, přečtu. 🙂

  7. Tak já to své čtyřleté sestřičce vyřídím, že její bráška chodí na podivné stránky a odtamtud ji někdo pozdravuje xD A díky, že si ji přečteš, ale asi za dlouho, zlobí mě Word…

  8. Bohužel se s ní uvidím až za dlouho, stejně jako s Wordem, Sabinka je totiž nevlastní sestřička…

  9. Aggrr… bylo to perfektní. Opravdu mňamózní nápad a já jsem ráda, že jsem se do jedné takové jednodílné povídky (rozdělené na dvě části), pustila. Myslím, že až se tu objeví od tebe něco dalšího, s úsměvem na tváři si rozkliknu 'Celý článek' a s chutí si to přečtu ;o)

  10. Nejlepší!! Chci to znova! 😀 Vážně skvělá povídka, vtipná, super nápad, sexy konec,  nádherný popis samotného aktu… 😀 Moc se mi to líbilo! ♥

  11. Všechno co jsem sem chtěla napsat bylo už řečeno 🙂 …asi nemá cenu se opakovat :)) .. Moc tleskám, opravdu to bylo skvělé(dokonalé, užasné..) a těším se na tvá další dílka! "♥"

  12. tak jsem se k tomu konečně dokopala a jsem ráda že jsem si přečetla oba díly hned takhle najednou. Jinak bych u toho asi padla. No co k tomu říct. Bylo to parádní. Přiznám se, že tu sexuální scénu jsem upe mega hltala a měla jsem co dělat 😀 Prostě dokonalost. Jejich problém s krémem mě taky dost pobavil stejně jako scéna s řízením auta. A Billův strhující závěr "chci to znova" byl naprosto bezkonkurenční. Doufám že se brzo dočkáme další takové povídky. Jelikož Mluvit a tohle, byly prostě skvosty.

  13. Po té první části jsem se trošilinku strachovala o jejich společné štěstí. Ale ten umanutý Bill, tak roztomile pod vlivem, opravdu uvedl věci na pravou míru. 🙂 Ohromně jsem si početla, zvláště oceňuji tu spoustu rozkošných momentů, zvláště na mě zapůsobila Billova šetrnost, týkající se drahých krémů a nebo jeho schopnost říkat ty správné věci ve správnou chvíli… a hlavně nahlas :))
    Píšeš tak, že mě opravdu velice těší tvé povídky číst. 🙂

  14. Takže celý "problém" zdárně vyřešili a zdá se, že se vypořádají i se všemi problémy, které se jim v budoucnosti postaví do cesty:-)
    Bylo to skvělé, líbí se mi, kolik variací toho, jak se dají dohromady, dokážeš vymyslet:-) Tohle obdivuju, protože já sama, ač twincestní povídky miluju, bych je napsat nedokázala:-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics