autor: zrzek995
Tom se večer posadil do křesla, které se v posledním roce stalo jeho útočištěm, a sledoval dál listím obrostlé větve mohutného dubu.
„Tome, je čas.“ Ozve se za ním jemný hlas. Oslovený se zvedne a otočí se na osobu v kápi.
„Zdravím tě, Bille, Natálie umírá. Zítra ji odpojí od přístrojů, zemře tiše. Půjdu s tebou, kam chceš, ale nech ji prosím tě žít. Nic víc nechci.“ Řekne zkroušeně Tom a čeká, co na to řekne Bill.
„Dobře, splním tvé přání. Bude žít, výměnou za tvůj lidský život. Ano, vezmu ti život, dám ti ale jiný a lepší. A ještě něco, Natálie si tě nebude pamatovat. To je moje podmínka za její život, bude žít dlouho a šťastně, ale bez tebe v paměti. Ty si ji pamatovat budeš, ale ona tebe ne. Platí?“ zeptá se Bill a natáhne dlaň k Tomovi. Tom jen kývne a stiskne mu dlaň.
Tom a zahalený Bill se náhle zjeví vedle Natáliiny postele v nemocnici.
„Naposledy se tě ptám. Dáš svůj život za ten její, i přesto, že si tě nebude pamatovat?“ zeptá se Bill ještě jednou a natočí skrytý obličej k Tomovi.
„Ano, hlavně, že bude naživu a já na ní nikdy nezapomenu.“ Řekne Tom šeptem. Bill se tedy nakloní nad Natálii, pootevře jí seschlá ústa a vdechne do nich. Pak položí dlaň mezí její prsa a šeptne: „Žij.“ Tom se podívá po přístrojích, jsou beze změny.
„Co se to…?“ zeptá se, ale nedořekne, jelikož mu Bill překryje rukou ústa. Přemístí se na balkon druhé budovy nemocnice a dívají se do okna, kde leží Natálie. Dovnitř vejde sestra, rozsvítí a vyjekne, jakmile spatří Natálii sedět zdravou na posteli.
„Vidíš? Své slovo jsem splnil, teď splň ty to své. Dej mi svůj život výměnou za ten její.“ Řekne Bill a otočí se na Toma. Ten jen kývne a opět se chytne Billova zápěstí.
V mžiku jsou v tmou ztmavlém lese u nějaké chatrče. „Pojď dál. Nemám tu tak útulno jako ty ve svém domě, ale moc často jsem tady stejně nebyl. Nyní zde budeš bydlet se mnou.“ Bill Toma uvede do svého skromného příbytku a pokyne mu, ať se posadí do křesla v jedné místnosti, která má zřejmě představovat obývací pokoj.
„Bille?“ zeptá se Tom zahaleného, když se posadí naproti němu a vyhlíží z okna na ztmavlou oblohu.
„Ano, Tome?“ sklopí Bill zrak k Tomovi.
„Kdo vlastně jsi a co se mnou chceš udělat?“ položí dvě otázky najednou.
„Chystám se tě přeměnit, Tome, na to, co jsem já… já jsem upír. Nevěř mi, jestli nechceš, ale brzy uvidíš, že mám pravdu.“ Tom během jeho krátkého vysvětlení ani nepostřehl, že se Bill přesunul přímo před něj. „Tome… Tome, já ti dám něco, po čem spousta jiných prahne a jsou kvůli tomu schopni i zabíjet. Dám ti nesmrtelnost a nezranitelnost. Dám ti úplně nový život, Tome.“ Pohladí Bill Toma po tváři, a když dokončí větu, rychlostí světla se zakousne Tomovi do tepny na krku.
Ten se chvíli brání, ale pak jeho smysly ochabnou a on už jen leží na zemi a nechává do sebe proudit jed, který zabije jeho tělo. Bill se odsune a nakousne si zápěstí, z něhož začne téct tmavě rudá krev. „Pij, tak pij, Tome a budeš moci žít,“ nastavuje mu Bill předloktí. Tom si z posledních sil položí Billovu ruku na svá ústa a napije se. Po prvním polknutí se mu zatočí hlava a on se začne svíjet v bolestivých křečích, jak mu umíralo tělo. „Tak je to správně, lásko. Uvidíme se zítra večer.“ Usměje se Bill a nechá svíjejícího se Toma napospas přeměně.
***
Jakmile Tom otevře oči, cítí se jako znovuzrozený. Ta náhlá síla a energie, která mu proudila tělem, je naprosto neuvěřitelná.
„Krásné probuzení, že? Ta energie a náhlá síla je úžasná, že, Tome?“ zeptá se Bill na okenním parapetu, ozářen měsíčním svitem, sledujíc Toma na podlaze.
„Je to úžasný pocit. Jsem jak znovuzrozený.“ Řekne ohromeně Tom.
„To je dobře, chvíli jsem se bál, že nejsi dost silný a že to nezvládneš. Svíjel jsi se zde a křičel, bylo mi tě v tu chvíli hrozně líto, ale nemohl jsem ti nijak pomoci.“ Pousměje se stále zahalený Bill.
„Bille, včera, jak jsem se napil tvé krve, jsi mi řekl lásko. Proč?“ zeptá se najednou Tom a Bill na něj polekaně pohlédne.
„Neřekl. Možná, jak jsi byl mimo, slyšel jsi něco jiného. Řekl jsem, že se uvidíme večer. A když jsme už u večera, patří k němu večeře… na, vypij to.“ Podá mu sklenici s hustou tmavou tekutinou. Tom se jí napije a jeho oči se zalijí krví. „Chutná?“ zeptá se Bill, když vidí, jak Tom vylizuje poslední kapičky, které se udržely ve skleničce.
„Jo, chci ještě.“ Řekne chtivě Tom a rudýma očima se rozhlíží po místnosti, jestli zde není ještě sklenka.
„Výborně, půjdeme na lov.“ Řekne Bill a přemístí se s Tomem do lesa, nedaleko dětského tábora…
autor: zrzek995
betaread: Janule
Klikni na anketu, díky J. :o)
dětského tábora? dětského tábora??? tak to teprve bude mazec…xD
Nedaleko dětského tábora? Ale kuš xD miluju tu povídku, o upírech, boží x))
Dětský tábor?? Tak to bude záhul. xD Takový tajemno a upírstvo je moje. =D A zvlášť, když ke to tak pěkně napsané.
Myslela jsem,že Bill bude nějaká magická,tajemná bytost z onoho světa,a on to je obyčejný upír xD xD!!!!!
A ten tábor?To bude masakr……xD
huuustě 😀 twle to je super … konečně že tam není ta kráva … tahle se mi to líbí 😀
nejsem násilnický člověk, takže tam nic krvavého z toho tábora nebude 🙂
[5]: ta "kráva" tam ještě bude, bohužel pro ni 🙂
[4]: bohužel je to jen obyčejný příběh o upírech 🙂
Jinak děkuji za komentáře, velmi potěší :-*
Autorka mě naštěstí uklidnila… xD Fakt nevím jak bych snesla představu, že Tom spolu s Billem masakrujou malý děcka… xD